Archiv rubriky: Články

Soběslavská radnice – mistři v utajování

Právo na informace je zaručeno Listinou základních práv a svobod. Na internetových stránkách řady měst (např. v Písku) najdete spoustu věcí zveřejněných nad rámec zákona, například podklady pro jednání rady města, zápisy z výborů a komisí či kompletní dokumentace k probíhajícím projektům. V tomto směru má ovšem Soběslav stále co dohánět.

Když se v roce 2014 dostali Piráti do soběslavského zastupitelstva, začali na tyto skutečnosti upozorňovat. Hned po prvním jednání zastupitelstva jsme zveřejnili zápis, který byl do té doby dostupný jen zastupitelům. Netrvalo dlouho a brzy začaly být zápisy zveřejňovány. O několik měsíců později zápisy začala zveřejňovat i rada města, avšak bez příloh. Ty přitom mnohdy obsahují zásadní informace ukazující kontext celé problematiky. Dodnes ale spadají do kategorie neveřejné. Již delší dobu usilujeme, aby byly zápisy z rady města veřejné a to včetně včetně příloh. Z radnice se však stále dozvídáme nové a nové důvody, proč to není možné. Argumentem pana tajemníka Brylla, který v době digitalizace těžko obstojí, byla odpověď z letošního dubna, že materiály rady města jsou shromažďovány pouze v tištěné podobě a městský úřad nedisponuje jejich elektronickou verzí. Nevím jak vy, ale my si fungování radnice si v 21. století představujeme jinak. Malou útěchou je, že zastupitelé si mohou tyto materiály prostudovat přímo na radnici. 

Pokračování textu Soběslavská radnice – mistři v utajování

Pomozte odstranit graffiti

Procházíte se občas městem a nechápavě kroutíte hlavou nad posprejovanou fasádou budovy nebo jinými takto „zkrášlenými“ objekty? Nechápete, proč se tyto nápisy ještě neodstranily, přestože už jsou tu několik (někdy i desítek) let? Důvodů může být hned několik. Jednou z možností je například fakt, že majitel posprejovaného objektu nemůže nebo nechce vynakládat prostředky na jejich odstranění, ať už z důvodů finančních nebo obav, že by se situace mohla brzy opakovat. V mnoha případech se také jedná o objekty v majetku právnických osob – tedy například majetek firmy, kraje, státu, Povodí Vltavy nebo jiné instituce. V případě obce lze podniknout kroky na odstranění nápisů, u jiných organizací to však může být problém jednoduše proto, že je to netrápí. A to i přesto, že pachatel je ve většině případů známý.

Podle informací od městské policie je totiž nutné, aby se dotyčná instituce zapojila do trestního řízení a žádala odstranění, což se obvykle neděje. Piráti pro Soběslav by rádi v brzké době iniciovali jednání s těmito organizacemi a pokusili se je přesvědčit, aby odstranění požadovaly nebo alespoň poskytly svůj souhlas s odstraněním, aby ho mohlo provést město či dobrovolníci. Zda se to podaří, je zatím nejisté, rádi bychom Vás však tímto požádali o poukázání na konkrétní místa v našem městě, kde nelegální graffiti  jsou. Můžete je označit v mapě na následujícím odkazu: www.hezkasobeslav.jdem.cz nebo prostě napsat na papír a ten zanechat v pirátské schránce naproti Poliklinice. Děkuji za Vaši spolupráci a pevně věřím, že se nám to podaří.

Nechodí tam lidi

Když někdo zavítá na zasedání zastupitelstva v Soběslavi, nemůže si nevšimnout hlavního problému. Nechodí tam lidi. Tak je to totiž zrežírované. Na zastupitelstvu se fakticky nic neřeší, účast veřejnosti je nadbytečná. Co předloží rada, to se schválí, ostatní zamítne. Na úrovni zastupitelstva se nehledá nejlepší řešení, které může vzniknout jen ze širokého konsenzu různých názorů. O jednotlivých bodech programu se většinou ani nediskutuje. Proč to tak je, vysvětlila členka rady slovy: My jsme si už všechno řekli na radě. Tím vyjádřila přesvědčení, že rozum v tomto městě má pouze pan starosta a ostatní členové rady. Další zastupitelé a občané nemají zdržovat otázkami. Je třeba, aby zasedání zastupitelstva pěkně odsejpalo a mohlo jich být v roce co nejméně.

Pokračování textu Nechodí tam lidi

Pojďte to tam hodit aneb všechno není odpad

Podle titulku by se mohlo zdát, že půjde o volby, ale tentokrát se podíváme kousek vedle, tedy na odpadky. Pokud otevřete po týdnu popelnici, většinou neuvidíte na dno. A to by mohl být v budoucnu problém. Naštěstí se všechno dá řešit, chce to jen trochu snahy od občanů, ale i od města a státu.

Nejlepší odpad je ten, který nevznikne

Nejlepší variantou je odpady nevytvářet. Říká se tomu “Zero Waste” nebo hezky česky “bez obalu”. Už dnes existují obchody, ve kterých si nakoupíte potraviny nebo drogerii do vlastních nebo recyklovatelných obalů. Pokud vám tento způsob přijde hodně nekonvenční a možná i trochu zvláštní, můžete takhle zkusit nakoupit i v Soběslavi. Přinesete si svojí sklenici, natočíte mléko z automatu a ušetříte jednu krabici nebo plastovou láhev. Navíc podpoříte místního zemědělce.

Pokračování textu Pojďte to tam hodit aneb všechno není odpad

Piráti na radnici – konec nebo začátek?

Představte si výsledek letošních komunálních voleb – Piráti vyhráli. Právě ti, o kterých „osvědčené“ strany prohlašují, že umí jen kritizovat a jejich vstup na radnici znamená konec. V Soběslavi Piráty drží raději už čtyři roky od rozhodování dál, jejich účast ve výběrových komisích, výborech nebo dozorčích radách je prakticky nulová. Koalice také nehlasuje pro pirátské návrhy, ač by mohly městu přinést něco pozitivního.

Inspirace z Mariánských Lázní

Ale my si vlastně Piráty na radnici nemusíme jen představovat. Stačí se podívat do Mariánských Lázní, kde před čtyřmi lety vyhráli volby a mají dokonce prvního pirátského starostu. Znamenalo to pro město konec a zkázu?

Právě naopak, byl to nový začátek! Od okamžiku, kdy radnici po volbách ovládla Česká pirátská strana, se v lázeňském městě mnohé změnilo a dostává úplně jiný šmrnc. Piráti se snaží využít obrovský potenciál Mariánek nejen v lázeňství, ale také v kultuře a dalších oblastech.

Pokračování textu Piráti na radnici – konec nebo začátek?

Historie Molíkovy vily očima majitele

Všichni známe pohled na již desetiletí rozpadající se a vyhořelou Molíkovu vilu (nazývanou také Červinkova vila) naproti městské knihovně. Její neudržovaná zahrada připomíná spíše džungli. Většina Soběslaváků však nezná historii, kdy neschopnost se domluvit a možná i touha po majetku jiných lidí zapříčinila její současný stav.  

“Náš rodinný dům nechal postavit můj praděda Vojtěch Červinka v roce 1914 na tehdejším okraji Soběslavi. Zahrada domu tenkrát sahala až k hlavní silnici, která ovšem v té době ještě neexistovala (byla postavena až v době druhé světové války jako obchvat města).

V 50. letech 20. století se mým předkům podařilo náš dům zachránit před zestátněním, avšak z důvodu bytové nouze dostali úředně přikázáno ubytovat v našem domě cizí nájemníky, kterých se zde vystřídalo několik. K částečnému zestátnění došlo až v 70. letech, kdy nám nejprve zabrali celou zadní zahradu, vykáceli asi 140 ovocných stromů a místo nich postavili současné sídliště v Družstevní ulici.

Pokračování textu Historie Molíkovy vily očima majitele

Cesta Pirátů za transparentnější Soběslav

Soběslavská cesta Pirátů pro Soběslav ke skutečné transparentnosti města začala brzy po komunálních volbách v roce 2014. Situaci po prvním jednání zastupitelstva lze popsat tak, že vše zůstává podle soběslavských zvyklostí. Pro nezasvěcené pouze dvěma slovy – PŘÍSNĚ TAJNÉ. Z jednání zastupitelstva (ani z rady města) v té době nejsou zveřejňovány zápisy a do usnesení se zapisuje minimum informací, když už se tedy usnesení zveřejňovat musí. Stejnou úroveň utajení” mají i podklady pro jednání, které jsou zastupitelům distribuovány městskou policií do poštovních schránek.

Změna nastává v listopadu 2014, kdy Piráti zveřejňují zápis ze zastupitelstva na svých internetových stránkách, a to i bez svolení ostatních členů zastupitelstva. Dokument, který v Soběslavi nikdy v minulosti veřejný nebyl. Tuto výjimečnou událost si nenechal ujít Týdeník Táborsko, který publikoval článek s titulkem: „Piráti se pustili do boje za zprůhlednění Soběslavi“. Když si Soběslaváci mohli přečíst utajované zápisy na stránkách Pirátů, nebyl ze strany města důvod zápisy dále tajit. Zkraje roku 2015 byl tedy stejný zápis ke stažení i na webu města.

Pokračování textu Cesta Pirátů za transparentnější Soběslav

Chytrá Soběslav aneb co dokáže Smart City

Chytrý mobil má už dnes skoro každý, ale chytrá města neboli Smart Cities jsou teprve v začátcích. Co všechno chytré město umí? Například u silnice mohou být rozmístěny senzory, které monitorují ovzduší, hluk nebo obsazenost parkovacích míst. Město tak na jejich základě může plánovat, jaká opatření jsou na konkrétních místech nutná.

Na potrubí může být monitorovací systém rychlosti proudění a tlaku vody, který odhalí případné praskliny v potrubí a úniky vody. V budovách by byly senzory teploty a vlhkosti, které optimalizují vytápění a větrání. Chytrý odpadkový koš, napájený solárním panelem, dokáže slisovat odpad a sám si zavolá svoz. A zároveň pochopitelně patří do chytrého města zeleň, která není jen kolem ulic, ale i na střechách nebo ve vertikálních zahradách. Tohle všechno a mnoho dalšího je chytré město budoucnosti.

Pokračování textu Chytrá Soběslav aneb co dokáže Smart City

Fámy letí světem i městem

Starosta Soběslavi se na svém facebooku pozastavuje nad zprávou, že poslanec za Piráty těžil ve služebním bytě kryptoměny.

Konkrétně píše: “To je síla, člověk se diví, co je dneska všechno možné.” Starosta jako někdejší zaměstnanec výpočetního střediska jistě ví, co se pod poněkud pejorativním označením “těžit kryptoměny” skrývá. Jde v podstatě o poskytnutí výkonu vlastního počítače za úplatu potřebám převodů digitálních měn na internetu. To nejsou žádné podezřelé peněžní transakce. Není na tom nic nelegálního. Kritizována je lehce honorovaná činnost, která je spíše prospěšná, leč ve služebním bytě by nároky na odběr elektřiny měly být předem konzultovány s pronajímatelem stejně jako použití například přímotopu. Spotřebovaná elektrická energie se nakonec promění v teplo a ušetří tak jiný druh vytápění. Škoda z této činnosti je proto více než diskutabilní.

Pokračování textu Fámy letí světem i městem

Žijeme v právním městě?

Právním státem či městem se rozumí zejména to, že občan smí činit vše, co zákon nezakazuje, kdežto orgány veřejné moci smějí činit jen to, co jim zákon výslovně dovoluje a musí dělat to, co jim přikazuje.

Soběslav dlouhodobě řídí skupina kolem starosty vtělená do rady města. Finanční výbor vede členka rady, takže nic nekontroluje. V radničním zpravodaji si tiskový zákon vykládají tak, že občan se může nanejvýš na něco zeptat a někdo mu odpoví. Zastupitelstvo se schází i po lhůtě určené zákonem a vlastně nic skutečně neprojednává, pouze se schvalují návrhy rady. I proto lidé ztratili zájem sledovat hlasovací mašinu a na veřejná jednání zastupitelstva nedochází. Veřejná kontrola řízení obce tak chybí.
Přestože se po posledních volbách do zastupitelstva dostali i Piráti pro Soběslav, rada obce své zvyky nezměnila a dále řídí město mocensky. Nic tomu vlastně nebrání. Potřebnou hlasovací většinu má. Bylo by to i demokratické, pokud by se při tom dodržoval zákon. Zdá se však, že si vládnoucí skupina vysvětluje zákony velmi volně a mnohokrát je i porušuje.

Pokračování textu Žijeme v právním městě?