Chytré město

Chytrá města se na první pohled od těch „hloupých“ nijak zvlášť neliší. Na druhý pohled v nich však nejsou zácpy a lidé jsou v nich spokojenější, protože vědí, co se kolem nich děje a bude dít, protože dýchají čerstvější vzduch a také proto, že ušetří za život ve městě. K takovému stavu však vede poměrně dlouhá cesta, která je dlážděná velkými investicemi a hlavně generační změnou v myšlení komunálních politiků i občanů samotných.

Základem všeho jsou informace. Městská samospráva musí mít k dispozici kvalitní, snadno aktualizovatelné a úplné údaje takřka o všem, co se ve městě děje. O tato data se postará komplexní informační systém, který data automaticky vyhodnocuje.
Inteligentní město myslí na desítky let dopředu, zejména při územním plánování a infrastrukturních investicích (např. když se kupuje čistička odpadních vod s životností 20 let, je třeba přesně vědět, kolik obyvatel ji bude třeba za takových 15 let používat.
Jedním z velkých nedostatků měst je jejich enormní spotřeba elektrické energie. Na jednoho obyvatele města jí připadá vlastně třikrát tolik, co na obyvatele vesnice. Je třeba zvýšit energetickou efektivitu budov, které tvoří podstatnou část z celkové spotřeby energií.
Budoucnost inteligentní budov tak bude především v přesné a automatické regulaci, která bude zohledňovat přítomnost osob v místnosti, čas, venkovní teplotu a úhel dopadu slunečních paprsků.

Inteligentni_LED_solarni_verejne_osvetleni_20W_parkNedílnou součástí energetické části chytrých měst je také inteligentní veřejné osvětlení s úspornějšími světelnými zdroji. Dnes svítí celé město najednou i v liduprázných místech. V budoucnu by se mělo svítit jen tam, kde někdo je.
S adaptabilním veřejným osvětlením přitom nepřímo souvisí také inteligentní řízení dopravy. To je sama o sobě dosti rozsáhlá disciplína, která se skládá jak z dopravně telematických systémů, které mají za úkol sbírat a vyhodnocovat data o dopravní situaci ve městě. Na základě těchto údajů také řídí proměnlivé dopravní značení, např. počet volných míst k parkování a tím sníží počet „hledajících“ aut a snižuje i hustotu dopravy.
Další důležitou věcí je inteligentní plánování urbanistického rozvoje města. To je vlastně nejkomplexnějším oborem, který v sobě integruje jak informace o obyvatelstvu, tak o technickém vybavení, zázemí a exhalacích jednotlivých budov, tak o automobilové a veřejné dopravě. Navíc je zde nezbytné zapojit do rozhodování o rozvoji města jeho občany.
Chytrá města nejde vybudovat přes noc a s tím je třeba začít počítat již dnes, i když se nám to může zdát jako hodně vzdálená budoucnost.

22a-and-poblenou-from-gloriesUž v září 2011 radní města Barcelony zahájili projekt „Barcelona městem lidí“. Barcelona se nebojí investovat do nových technologií a testovat různé systémy pro efektivnější správu města a lepší komunikaci s občany.
V části města byly nasazeny senzory na naplnění kontejnerů, řízení hustoty dopravy, elektronických čteček spotřeby plynu a vody. Veřejné osvětlení bylo doplněno o senzory, které dokáží zpracovat informaci o podmínkách prostředí a detektovat přítomnost chodců či vozidel, teplotu, vlhkost, hluk a znečištění.
Občané nemusí ani trávit čas na úřadech. V Barceloně byly na 40 místech města rozmístěny komunikační kiosky s videokamerami a čtečkami dokumentů. Prostřednictvím těchto „kiosků“ se mohou občané spojit se svým úředníkem.

Prvními „chytrými“ městy se u nás asi stanou větší města, ale jednou se moderní technologie dostanou i do Soběslavi a pak bude jen na nás, jestli je využijeme pro zlepšení našeho života.

Zdroje:

http://www.parlament-vlada.eu/index.php/hlavni-temata-stavebnictvi/211–moderni-a-chytra-msta

http://www.scmagazine.cz/article/view/67

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *