Tak konečně víme, kdo to byl, kdo nás tehdy zaplavil?

Jak si naši čtenáři jistě všimli, v měsíčníku Hláska 11/2014 vyšel článek  pana Ing. Bohumíra Ctibora “Tak konečně víme, kdo to byl!”, kde jsem nazýván “hrdinou”, který sestoupil shůry a zvednul stavidlo. No ano, byl jsem to já, ale za hrdinu se tedy rozhodně nepovažuji. I další údaje a obvinění z tohoto článku je na místě opravit. Zásadně především odmítám tvrzení, že se po zvednutí onoho stavidla začala zaplavovat kanalizace. Jak by také mohla, když voda z ní naopak vytekla do řeky, jejíž hladina byla níže? Voda přeci odjakživa teče z kopce a ne naopak! Udělal jsem v podstatě to samé, co dělali na povel hasiči o kus výše, pouze rychleji, efektivněji a nespotřeboval jsem na to ani litr nafty. Tedy i ekologičtěji, pokud se o ekologii dá vůbec hovořit, když pouštíte splaškovou vodu přímo do řeky.

Minule jsem ve svém článku napsal větu o spojených nádobách, o které jsem dlouho přemýšlel, jak jí napsat, abych nikoho neurazil. Asi se to moc nepovedlo, jinak bych nemusel psát tento článek. Nyní budu muset uvést v textu jednu slovní početní úlohu s převodem jednotek. Neberte si to prosím nikdo osobně, jde o technickou argumentaci.

V článku pana Ctibora jsme se dozvěděli, že hasiči čerpali vodu čerpadly s celkovým průtokem 600 l/s. Tato čerpadla přitom byla při uzavřeném stavidle a zavřených zpětných klapkách jedinou možností, jak mohla dešťová voda v té době překonat povodňové hráze, které byly na území města postaveny Povodím Vltavy. Zároveň víme, že tato čerpadla nestačila odčerpat všechnu dešťovou vodu a ta vytékala zpět z kanalizace a zaplavovala domy.

Hodinové srážky Klenovicích

Pokud naprší během přívalového deště na území města 31 mm, bude to 31 litrů na metr čtvereční. Přívalový déšť se příliš nevsakuje, navíc za povodně je obvykle půda nasycena předchozím deštěm a srážky musí být z větší části odvedeny kanalizační sítí. Jako spodní odhad plochy, ze které je voda odváděna kanalizací v našem městě, budeme uvažovat 2 km2 (čtverec o straně 1,4 km),  to je 2 miliony m2. Celkem tedy na tuto plochu spadne 2 000 000 x 31 = 62 000 000 litrů vody. To je těžko představitelné číslo. Je to více než 60 soběslavských koupališť. Přitom bazén na koupališti se do kanalizační sítě vypouští několik dní. Pokud použijeme pro odčerpání takového množství vody čerpadla o celkovém průtoku 710 l/s (všechna čerpadla, která jsou ve městě k dispozici), budou muset čerpat plným výkonem 24 hodin. Pokud se 62 miliónů litrů vody po tu dobu nevejde do kanalizační sítě, musí z ní logicky někde vytéct do města. Jen pro představu, do 1 km trubky DN 1000 (taková je například pod Bechyňskou ulicí) se vejde 785 400 l vody. 62 miliónů litrů se tedy vejde do 79 km takovéto trubky (trubka pod Bechyňskou ulicí je dlouhá přibližně 500 m).

Stav vody 1.6 2013

Ze článku v Pirátských listech s názvem Proč bychom se netopili, který v plném znění naleznete na webu pirati.sobeslav.cz/proc-bychom-se-netopili, jste se dozvěděli, že jsem zvedl stavidlo na přepadu kanalizace u Hvížďalky, aby mohla voda z kanalizace odtékat do řeky, což odvedlo vodu od zaplavených domů.

Co by se stalo, kdyby stavidlo nebylo zvednuto?

To se zřejmě dozvíme při další povodni, pokud nebudou přijata žádná opatření k nápravě.

Pokud se příště opět sejde několik “nepravděpodobných” skutečností. Tedy, pokud bude povodeň, pokud budou zatopeny klapky na přepadech (které budou tentokráte už fungovat) a pokud bude náhodou opět hodně pršet a budeme mít štěstí a zároveň půjde elektřina, tak budou hasiči čerpat čerpadly o celkovém průtoku 710 l/s (včetně všech čerpadel čerpací stanice odpadních vod, protože budou tentokráte všechna opravena). A  budou čerpat celý den a celou noc (jak jsme si v příkladu výše spočítali). Po celou tu dobu budou bohužel zatopeny některé domy. Lidé, kteří opět nebudou znát telefonní číslo na povodňovou komisi, budou moci účinně přihlížet. Dokud opět, jak praví článek, “nesestoupí Ing. Martin Kákona ze Svákovské hvězdárny” a bude-li hladina řeky níž, než hladina zatopeného města, zatočí klikou.

Tak konečně víte, kdo to byl? Povodňový štáb, který vyřadil nefunkční zpětnou klapku a nezačal řídit stavidlo ručně? Veselští hasiči, kteří slíbili, že stavidlo ráno zkontrolují a nechali ho otevřené, protože tou dobou hladina řeky již podstatně klesla? Firma, která dodala zpětné klapky, které ve vodě plavou a bylo nutné je vyměnit? Povodí Vltavy, které nám kolem města postavilo povodňové hráze? Peníze, které na to stát uvolnil? Lidé, kteří realizovali protipovodňová opatření?… Není nyní spíše čas, zamyslet se přes zimu, jak zvládneme jarní tání?

V příštím díle vás budeme informovat, jestli Piráti pro Soběslav ve spolupráci s ostatními zastupiteli, úředníky a odborníky našli nějaké řešení pro případ, že by v budoucnu nikdo z kopce nesestoupil nebo by bylo stavidlo skutečně zamčeno nebo by byla skutečná povodeň. Do té doby, prosíme, nepodléhejte panice. Budeme na tom intenzivně pracovat ihned, jakmile od úřadu v zákonné lhůtě 30 dnů (která bude jistě plně využita) dostaneme potřebné informace.

Martin Kákona, pirát pro Soběslav a zastupitel každého 7. volícího občana S., Ch. a N..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *