Týdeník Táborsko: Kdy propojí Veselí a Soběslav cyklotrasa?

SOBĚSLAV — Dobrovolný svazek obcí Soběslavsko, jehož předsedou je soběslavský starosta Jindřich Bláha, zveřejnil vyhledávací studii, která měla za úkol najít nejlepší možné cyklistické propojení mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí. V současné době sice Soběslaví prochází cyklostezka Lužnice, je ale poměrně dlouhá, protože se snaží vyhnout frekventovaným silnicím. Například k pravidelné cestě do práce se příliš využít nedá.

V pondělí 30. ledna proběhla veřejná prezentace v soběslavském kulturním domě. Zhruba třiceti zájemcům představovali autoři Adolf Jebavý a Tomáš Cach výsledky vyhledávací studie, která navazuje na cyklogenerel cyklotras a cyklostezek z roku 2014.

Bruslařská dráha u plovárny

Autoři vyhledávací studie navrhují tři možnosti cyklotras mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí. Trasa zvaná západní víceméně kopíruje řeku Lužnici. Měla by začínat na soběslavské plovárně u Lužnice. Její součástí má být zcela nový prvek dráha pro inline bruslaře a případně pro malé cyklisty. Bruslařská dráha by měla být umístěna v bezprostřední blízkosti plovárny v zátopové oblasti řeky, čímž by se vytvořil větší rekreační areál s možností občerstvení, který by návštěvníky motivoval k delšímu setrvání. Navržená bruslařská dráha má ale některá úskalí. „Riziko je v cestě současnou alejí. Cesta je příliš úzká a možností jejího rozšíření moc není, bruslařská dráha musí být širší než cyklotrasa. Navíc se může stát, že tu bude projíždět bruslař a proti němu kolo či maminka s kočárkem nebo lidé se psem. Jak se sem vejdou?,“ zmiňuje problémy tohoto návrhu Martin Kákona z Pirátů pro Soběslav. Navrhuje proto umístit bruslařskou dráhu o kus dál na dně suchého poldru ve směru od Pilátu k mostu na Bechyni. „Musela by se zlikvidovat stávající skládka, ale vešlo by se sem i parkoviště,“ říká opoziční soběslavský zastupitel.

Západní trasa kolem řeky

Dále by trasa měla pokračovat podél řeky na letiště a kolem letiště po již existující cestě k chatkám u jezu Čejnov. Překročila by Dírenský potok a pak by prošla podél řeky kolem kempu Karvánky. Stále podél řeky by pokračovala kolem Dráchova, prošla by mezi Madetou a řekou, kterou by zhruba za areálem Propeska překročila a podél Bechyňského potoka by došla až do sportovního areálu ve Veselí nad Lužnicí. Končila by tedy v bezprostřední blízkosti centra.

Autoři studie se snažili v nejvyšší možné míře využít stávající cesty a cestičky a zároveň vést trasu pokud možno po obecních pozemcích, aby nebylo nutné složité majetkoprávní vypořádání. Přesto jsou na této trase problematické úseky. „V okolí Dráchova už se město pokusilo o jednání se soukromým vlastníkem pozemků, bohužel zatím jsme nedošli k žádnému řešení. Ale doufám, že nakonec nějaké najdeme,“ říká starosta Jindřich Bláha. Na mnohých už teď existujících cestách navrhované západní trasy by bylo potřeba upravit povrch, protože při deštivém počasí jsou podmáčené a špatně sjízdné. Úpravu povrchu by potřebovala i cesta kolem letiště: „Tato cesta není majetkem města, úprava by musela být taková, k níž by nebylo potřebné územní rozhodnutí ani stavební povolení,“ vysvětluje Adolf Jebavý. Jednání s vlastníky pozemků bývá někdy komplikované a zdlouhavé. Část trasy v oblasti kempu Karvánky by se také musela vést po soukromém pozemku. Další komplikací by mohl být těžební prostor v oblasti Dráchova: „Nepředpokládáme ale, že by těžba v dohledné době začala. Pokud by k tomu došlo, trasa by se musela přeložit,“ dodává Adolf Jebavý. Předností této trasy je podle autorů především to, že by se dala využívat na cesty do práce. U trasy leží řada firem.

Východní trasa kolem Starého rybníka a přes Řípec

Druhá vytipovaná trasa začíná u nádraží v Soběslavi, prochází propustkem pod železniční tratí k rybníku Nadýmač a pokračuje ke Starému rybníku. Pak je nutné na ní překonat poměrně frekventovanobru silnici 23 na Jindřichův Hradec a napojit se na dnes neudržovanou cestu. která vede do Řípce. Z Řípce pak pokračuje do Veselí nad Lužnicí po existující cestě a před veselským nádražím po podjetí železniční trasy směřuje do města. Hlavní komplikace na této trase jsou především dvě. První je nutnost překonat frekventovanou a nebezpečnou hradeckou sil

Druhou je skutečnost, že v úseku z Řípce do Veselí se v současné době přejíždí železniční trat, ale tento přejezd bude po rekonstrukci trati pravděpodobně zrušen. Přesto je tato trasa označená za prioritní, protože její nutné úpravy jsou menší než u trasy západní.

Třetí trasa podél dálnice D3

Třetí možnou cyklotrasu vytipovali autoři studie podél dálnice D3. Částečně by využívala komunikace, které vznikly jako obslužný aparát při budování dálnice. Začínala by také u nádraží jako východní trasa, ale u rybníka Nadýmač by pokračovala souběžně s dálnicí. I tady je ovšem problém s křížením silnice na Jindřichův Hradec. Při stavbě dálnice se na propustek pod dálničním sjezdem nemyslelo a tím je dnes cesta prakticky zablokovaná. Cyklisté by tedy museli kus cesty absolvovat po velmi rušné a frekventované silnici. Pak by se opět napojili na obslužné komunikace souběžné s dálnicí.

Cyklostezky ve městě studie neřeší

Vyhledávácí studie se zabývá pouze vyhledáním cyklistického spojení mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí. Jak by se měli cyklisté pohybovat ve městě, to tato studie řeší jen velmi okrajově: „Na některých komunikacích lze vytvořit ochranné jízdní pruhy pro cyklisty. V jiných ulicích je možné zřídit cykloobousměrky, například na náměstí. A také všechny zákazy vjezdu všech vozidel se dají nahradit zákazy vjezdu všech motorových vozidel. Je také možné zavést zóny s výrazně omezenou maximální rychlostí a předností zprava,“ shrnuje obecné návrhy k cyklodopravě v Soběslavi Adolf Jebavý. Podle slov starosty Soběslavi Jindřicha Bláhy bude město letos zadávat další projekt, který by se měl zabývat právě řešením cyklotras a cyklostezek ve městě. Podle Martina Kákony z opozičních Pirátů by se měla cyklodoprava řešit komplexně: „Cyklogenerel stále nepřináší řešení pro Soběslav ani propojení s dalšími obcemi. Piráti pro Soběslav preferují vybudování cyklotras skrz město a dále do Klenovic, Zvěrotic a Chlebova. Poslední dvě zmíněné vesnice mají problém s tranzitní dopravou k dálnici D3 a je pro cyklisty i pěší nebezpečné používat stávající silnice. Zároveň je třeba vyřešit pohyb cyklistů po městě pomocí cyklostezek. Pan architekt také zmiňuje, že by chtěl udělat cykloobousměrku na náměstí. Bohužel tak, jak se náměstí projektuje, to nikdy nebude možné.“

Kdy po nových cyklotrasách?

Postupně by se měly realizovat všechny tři vytipované trasy. Celkové náklady jsou nyní odhadnuté na zhruba 52 milionů korun, a to bez nákladů na případný výkup potřebných pozemků. Financování by mělo být z větší části pokryté z dotací, menší část by hradilo město. Podle slov soběslavského starosty je však do realizace ještě velmi daleko. Je nutné řešit majetkoprávní vztahy a koordinovat postup s Veselím nad Lužnicí a Řípcem. Město by letos také chtělo připravit napojení páteřní cyklostezky směrem na Blata, na Červenou Lhotu i na Choustník. V ideálním případě by některé části cyklotrasy mohly být realizovány v letech 2018 a 2019. Realizaci všech tří navrhovaných cyklotras odhadují autoři vyhledávací studie až na několik desítek let, a to za předpokladu, že za tu dobu nevzniknou na navržených trasách bariéry v podobě nové zástavby nebo infrastruktury.

Tento článek vyšel v Týdeníku Táborsko 6/2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *