Vážený pane starosto, vážení zastupitelé,

vím, že před koncem roku máte mnoho povinností zejména při přípravě a schvalování rozpočtu, proto se ve svém vyjádření k důvodové zprávě návrhu zastupitele ing. Kákony vyjádřím co nejstručněji.

Za statistik Specializovaného finančního úřadu, jak dokládá oficiální výstup pro média z 28.3.2017 vyplývá cituji : „ Při kontrolách bylo odhaleno 1400 kvízomatů nelegálně provozovaných ve 400 provozovnách v ČR Nejvíce se nepovolený hazard koncentruje v Brně, Jihočeském a Moravskoslezském kraji“ uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
K tornu uvedl náměstek ministra financí Ondřej Závodský, který má regulaci hazardu na starosti : „ Vymáhání pokut je v této oblasti problematické. Provozovatelé kvízomatů vedou se státem soudní spory .Pokud policie není schopna dokázat, že byl spáchán trestný čin, musí zajištěné automaty provozovateli vrátit. Ten je následně přesune do jiné herny a byznys tak frčí dál“.

byznysnoviny.cz

ekonomikaidnes.cz

To je stav do konce roku 2016.

Od 1. ledna 2017 převzala kontrolu nad hazardními hrami Celní správa a došlo ke znatelnému zlepšení statistik. Za 11 měsíců bylo v ČR zadrženo jen 62 kvízomatů, z toho 15 v Jihočeském kraji. Tak dramatická disproporce ve výsledcích si žádá rozbor. Opravdu není kvízomat pro CÚ problém? „ Je to velký problém, jinak bychom je samozřejmě nekontrolovali“odpověděl tiskový mluvčí CÚ pro Jihočeský kraj Mgr. Breicha, jehož pan zastupitel cituje.

A ta hlavní otázka zní, stáhli je tedy provozovatelé z trhu ?

Nestáhli. Nahráli nový software, vyměnili čelní skla, změnili název a už to nejsou kvízomaty ( tzv.1. generace), které využívali pro hru generátor náhodných čísel stejné jako hazardní videoloterni terminály, ale přístroje tzv. zábavního nebo vědomostního či dovednostního typu (nejčastěji I STARS, DIAMOND Level). A využívají software, ve kterém chybí základní podmínka definice hazardního technického zařízení — náhoda. V ČR jich k dnešnímu dni několik tisíc. Celní správa ČR sice činí konkrétní úkony k posouzení, zda takováto zařízení v jednotlivých fázích hry, naplňují definici hazardní hry, ale polští výrobci mají v rukách judikáty polských soudů potvrzujících absenci náhodného procesu.

Takže ti provozovatelé, kteří si nakoupili kvízomaty první generace a nechtěli si (asi z úsporných důvodů) změnit software o své kvízomaty při kontrolách přišli. Ti pružnější a adaptabilnější se při kontrolách CÚ nemusí zatím ničeho bát. A protože máme co do činění s nelegálními aktivitami, které jenom využívají sice kvalitní, přesto však stále nedostatečné úpravy v zákonu, můžeme jenom odhadovat, zda a zejména kdy do koncových stanic bude výrobce pouštět hry hazardního typu a když ho celní úřad odhalí a koncovou stanici zabaví, bez centrální jednotky bude velmi obtížně prokazovat, jaký typ her hráč právě hrál.

K odkazu na studii ❑ vlivu tvrdého hazardu pouze jednu poznámku. Autor studie se dopustil několika zásadních metodických chyb, když si nepřečetl, jak se v období 2013 a 2016 vyvíjela statistika kriminality v ČR všeobecně. Tento lehce dostupný údaj přímo od primárního zdroje (PČR) dokazuje, že ve sledovaném období došlo k všeobecnému poklesu kriminality v ČR v průměru o 33 procent, a to zcela bez ohledu na lokální nabídku hazardních her v kamenném prostředí. Pokud se zprůměruje pokles kriminality v obcích, které si autor pro Studii vybral , lze dojít k totožnému číslu jako na celorepublikové úrovni, a to k 33%.

Takže dokument financovaný nadací proti korupci K. Janečka je spíše blamáží.

Zájemcům o problematiku viz. odkaz na vědeckou oponenturu týmu doc. Zdeňka Koudelky.

Závěr :

1. Důvodová zpráva vychází pouze z dílčích informací a vede k nesprávným závěrům Vnímám ji po zkušenostech z jednání v desítkách měst jako politikum motivované snahou o autorovo zviditelnění se.
2. Důvodová zpráva nereflektuje na změny, které přináší nový hazardní zákon, jehož dopady v roce 2018 odhaduje MF ČR na až dvoutřetinové snížení herních prostor v celé ČR.
3. Fenomén kvízomatů nové generace a ne zcela účinná blokace stránek s nelegálním on-line hazardem, kterou provozovatelé obchází zaregistrováním nové domény jsou dva z nevětších problémů, které nedokázal ani nový hazardní zákon beze zbytku vyřešit (i tady platí, že zločin je vždy o krok napřed před zákonem).

Zcela závěrem navrhuji zmapování vlivu nulové tolerance v okolních obcích a posouzení dosaženého výsledku.

S úctou JUDr. Jan Šnajdr

Článek Vyjádření Judr. Šnajdra k hazardu se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Soběslavský městský kamerový systém je v provozu od roku 2007, kdy byly instalovány první 4 kamery. V dnešní době je instalováno 13 kamer. Vzhledem ke stáří systému se jedná o analogové kamery, propojené bezdrátově na vyhrazených frekvencích. Bohužel bezdrátový přenos je náchylný na rušení a může docházet k výpadkům obrazu, vhodnější by byl přenos po optické síti, kterou Soběslav ale nevlastní. K dispozici jsou i 2 mobilní kamery, nasazované na konkrétní trestnou činost a k jejich umístění můžou dát podnět i občané města. Na kamerový systém dohlíží i dvě pracoviště, a to na dispečinku Městské policie a OO PČR Soběslav.
Díky ochotě vrchního strážníka pana Drse jsme mohli navštívit služebnu městské policie a nahlédnout „pod pokličku“. Vzhledem k tomu, že na služebně není dovoleno fotit, alespoň krátký popis. Na vcelku standartním kancelářském stole je umístěno několik menších monitorů s náhledy jednotlivých kamer. Vlevo telefony, na které se můžete dovolat při vytočení čísla městské policie a na spojení se strážníky MP. Vpravo je okénko pro komunikaci s občany.
„Mozkem“ celého kamerového systému není inteligentní software, jak se občas dočteme v novinkách z techniky nebo ve sci-fi filmech z nedaleké budoucnosti. V případě, že se nic zajímavého neděje, kamera prochází přednastavené trasy automaticky. Jinak kamery ovládá většinu dne dispečerka a na monitorech sleduje potencionálně „rizikové“ chování lidí pod kamerami. Pokud usoudí, že by bylo vhodné vidět detaily, ať už třeba registrační značku automobilu nebo detaily „podezřelé“ skupinky lidí, pomocí pákového ovladače otočí kamerou a přiblíží obraz na vybraný objekt. Pokud to situace vyžaduje, vyšle na místo hlídku MP.
A jak je to tedy s narušením Vašeho soukromí? Kromě obou dohledových pracovišť, kde je vidět obraz v reálném čase, je možno záznamy přehrát jen v budově Městské policie oprávněným pracovníkem. Kamery jsou nastaveny tak, aby bylo nahlížení „do oken“, co nejvíce omezeno. Navíc se zaznamenává, kdo kamery ovládá a zpětně je tento údaj možno dohledat.
Snižují kamery kriminalitu? Po zavedení kamerového systému v Soběslavi klesl počet krádeží aut o 80 %, i když otázkou je, jestli se pachatelé nepřesunuli do „bezpečnějších“ lokalit. Ani celorepublikové statistiky nevykazují výrazné snížení kriminality i přes nasazení kamerových systémů. Osobně vidím přínos v tom, že strážníci mohou častěji kontrolovat odlehlejší části města, protože velká část centra je pod dohledem dispečinku. Záznamy z kamer může využít i státní policie při řešení případů, které přesahují hranice Soběslavi, například dohledáním průjezdu automobilů přes E55.
A kolik nás to vlastně stojí? Ročně je třeba z rozpočtu vyhradit 30 tisíc Kč na pravidelnou údržbu a dále na opravy jednotlivých komponent. Pokud by se systém měl kompletně zdigitalizovat a pořídit nové HD kamery, stálo by to město několik milionů Kč, takže se bude obnovovat zřejmě postupně.

S vývojem techniky budou kamerové systémy stále dokonalejší, ať už jde o kvalitu obrazu nebo o inteligentní software, který například
dokáže v reálném čase kontrolovat procházející osoby podle tváře, auta podle registračních značek nebo dobu jejich stání na parkovacích místech. Až budoucnost ukáže, jak tyto nové možnosti využijeme.

Článek Velký bratr nás vidí? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.