Realita je následující. Hlasy, které dal volič svým oblíbeným kandidátům, připadnou v první řadě příslušné straně. Podle poměru počtu hlasů, které připadnou jednotlivým stranám, je pak určeno, kolik kandidátů z které strany se stane zastupiteli. A teprve poté se začne zohledňovat, kolik který kandidát v rámci své strany dostal hlasů a které konkrétní osoby to budou. Pokud tedy volič křížkuje napříč stranami, měl by si uvědomit, že většina jeho hlasů nepřipadne prioritně té osobě, kterou zakřížkoval, ale osobám s nejvyšším počtem hlasů v této straně (tj. kandidátům na prvních místech, i když samozřejmě jsou i výjimky). Pokud volič nekřížkoval, ale volil stranu jako celek (popř. její větší část), podpořil všechny nebo většinu kandidátů a je zde mnohem vyšší šance, že nějaký zástupce této strany bude zvolen. O tom kdo konkrétně to bude pak většinou rozhodnou „křížkující“.

Zajímavým důsledkem tohoto systému je, že často dochází k situaci, kdy se zastupitelem stane někdo, kdo dostal méně hlasů než jiný, který se zastupitelem nestal, a to jen proto, že každý byl napsaný v jiném sloupečku (tj. jiné straně). Na první pohled to nedává smysl, pokud se nad tím ale důkladněji zamyslíme, jde o to, aby strana, která nebyla tak úspěšná, získala alespoň nějakého svého zástupce.

A ještě jedna zajímavost na konec – na to, aby v rámci strany někdo „předběhl“ lídra kandidátky pomocí preferenčních hlasů, nestačí mít pouze více hlasů než on, ale ještě navíc musí získat o 10% více hlasů, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta v této straně. Zajímavé, že?

Článek Sčítání hlasů v komunálních volbách se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.