Město si nemůže udělat stránky zcela podle sebe. V první řadě musí splnit zákonné požadavky, kterými jsou

1. Zveřejnění povinných informací (obec je povinna zveřejnit informace o obci jako např: název, organizační struktura, kontaktní údaje, bankovní spojení, rozpočet v aktuálním a předchozím roce…)
2. Elektronická podatelna – e-mail či elektronický systém sloužící k navázání kontaktu s obcí.
3. Elektronická úřední deska – musí obsahovat stejné informace jako tradiční úřední deska
4. Web musí být přístupný pro zdravotně postižené občany – web musí splňovat požadavky a musí být kompatibilní se systémy, které používají hendikepovaní návštěvníci webu (systémy pro čtení textu, brailovo písmo…)

Předchozí web byl v některých bodech hodně na hraně, na úřední desce jsme toho příliš nenašli. Hlavní nevýhodou předchozího webu byla jeho nepřehlednost. Spousta důležitých věcí byla kdesi schovaná pod odkazy či na webu prostě nebyla. Poslední roky se administrátoři o web téměř nestarali, a to jak po stránce funkčnosti, tak po stránce obsahové.

Současný web je jiný. Je přehledný, dobře strukturovaný. Plzeňská společnost Galileo Corporation, která web vytvořila, má s podobnými weby zkušenosti. Najít základní informace či kontakty je nyní velice snadné. Web je postavený na modulárním redakčním systému, který nabízí doposud nedostupné funkce jako například kalendář akcí či podpora více jazyků (momentálně je funkční jen čeština).

Alfou i omegou každého webu je ale jeho obsah. Informace, které očekáváme. Návštěvníky webu můžeme rozdělit do tří kategorií podle jejich požadavků a očekávání…

• • Občan – kulturní a společenské dění, úřední hodiny, otevírací doba lékaře, obecné dění ve městě, informace z jednání zastupitelstva…
  • Podnikatel – informace o veřejných zakázkách, informace z jednání zastupitelstva, úřední hodiny…
  • Turista – možnost ubytování, turistické cíle, kulturní program města…

Obsah nového webu vychází z toho starého, většina stránek či celých rubrik je tedy nyní obsahově prázdná. Naplnit web kvalitními informacemi nelze stihnout do voleb, ani do konce roku. Nový web lze vytvořit za pár dní, jeho obsah se ale tvoří léta a uživatelé se vrací jen na weby, které jim mohou něco nabídnout. O některé rubriky jsme nyní ochuzeni, jde například o obsah záložky Dotazy a odpovědi, minimálně aktuální dotazy mohly zůstat. Uvidíme, třeba se jich ještě dočkáme.

V Soběslavi jsou kromě webu ještě dva zdroje informací pro občany, a to městský rozhlas a měsíčník Hláska. Jenže nejlepší informace je aktuální informace a tu jednodenní hlášení či tištěný černobílý měsíčník neposkytnou. Proto by bylo vhodné web města využít nejenom pro aktuality, ale také pro články.

Současný svět internetu je ovládán sociálními sítěmi. Účet na některé z nich má podstatná část uživatelů internetu. Provázání webu a sociálních sítí je dnes běžnou záležitostí, obě platformy se skvěle doplňují a mohou přinést nové uživatele. Ovšem opět za předpokladu kvalitního obsahu.

Jedním z bodů, který bychom jako piráti chtěli prosadit, je zavedení transparentních účtů města a účtů městem zřízených organizací. K přístupu k těmto účtům se web přímo nabízí.

Netuším, jaké byly požadavky města a cenový limit pro nové internetové stránky. Jedním z programů Pirátské strany je prosazování open-source programů, jejichž používání je zdarma. Pro obecní web lze použít open-source redakční systémy typu Jomla, Drupal či WordPress.

Web města Soběslavi není jediným webem našeho města. Organizace spravované městem mají většinou vlastní stránky. Přitom centralizací některých webů do jednoho by město mohlo ušetřit, a to nejenom za provoz, ale i za další rozvoj webu. Momentálně máme tyto weby městských institucí: Správa města Soběslavi, Kulturní dům, kino, bazén, Senior dům, Správu lesů města Soběslavi, knihovna, MŠ Duha, MŠ Soběslav, ZŠ Komenského a ZŠ E. Beneše.

Soběslav se po letech konečně dočkala dobrých internetových stránek. Jak bude ale využit jejich potenciál, to se dozvíme až po volbách. Třeba se jednou dočkáme článků s kvalitními obsahy, kvůli kterým bude stát za to stránky navštěvovat. Třeba přitom ani nebudeme muset web sledovat a informace se dozvíme z naší sociální sítě. Pokud se podaří vytvořit funkční web, který se naučí používat občané města, usnadníme tím jejich cestu k informacím a zároveň ušetříme čas zaměstnancům města (úředníkům či pracovníkům informačního střediska).

Článek Soběslav má nový web se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Pirátská strana považuje „ochranu autorských práv“ spíše za termín propagandy zábavního průmyslu. Za něco, co výstižněji charakterizuje označení “kopírovací monopol”. Vysvětluje, že autorský zákon v současném pojetí více chrání vydavatele a výrobce, než autory a umělce. Současné nastavení autorského i patentového práva vede bohužel k degradaci kreativní produkce. Generuje peníze pouze pro jednu úzkou skupinu podnikatelů, kteří sice do kreativní produkce investují, avšak tyto investice kvalitu nepřináší. Volné šíření informací naproti tomu podporuje rozvoj informační společnosti. Pokud jde o legálnost takové činnosti, tedy o soulad s platným právním předpisem, poznamenejme, že kopírování autorského díla ať uměleckého či vědeckého pro vlastní potřebu legální je. Legálně dnes lze i sdílet díla, která jsou vydána pod vhodnou licencí. Taková je například licence Creative Commons. I proto piráti doporučují ve veřejných institucích více používat svobodný software.

Ochranné organizace “autorského práva” se na druhé straně snaží generovat stále více poplatků a omezení a iniciovat další zpřísnění zákona. Poukazují na to, že autor se svých majetkových práv k dílu nemůže vzdát a proto je třeba jeho jménem vymáhat poplatky i proti jeho vůli. Peníze z veřejnoprávní regulace tak vybírá soukromoprávní organizace. Důsledkem jsou například i vysoké minimální ceny vstupenek, které jistě nepřispívají ke zvýšení návštěvnosti kin. Celosvětově je tato snaha rozporována. Mezi úspěchy Pirátů patří například odmítnutí novely autorského zákona z dílny OSA a Dillia a zastavení kontroverzní dohody ACTA (Obchodní dohoda proti padělatelství).

Ještě podivnějším projevem “autorské ochrany” je jakási presumpce viny, kdy se předpokládá, že všichni, kdo používají výpočetní techniku dnes a denně kopírují autorská díla. Jak jinak lze vyložit to, že autorská odměna je předem ve značné míře zahrnuta do ceny všech nosičů DVD a CD, je zahrnuta do ceny tiskáren či kopírek a ještě se u veřejných center zvyšuje podle počtu kopírovaných listů. Tím vzniká  situace, kdy “autorské odměny” jsou z kopírování i neautorského díla (například zálohy účetnictví) zaplaceny předem a pouze nikdo neví, jak je rozdělit autorům. Stávají se tak jakousi neadresnou daní a vzbuzují dojem, že veškeré kopírování autorských děl je legální. Nelze přece platit dvakrát totéž.

V době rozvoje digitální techniky, v době velkého rozšíření zapisovacích mechanik DVD, v době zvětšujícího se podílu svobodného software i v době elektronických knih, či svobodné hudby je třeba najít zásadně jiný model ochrany autorských práv tak, aby autorské dílo co nejvíce sloužilo veřejnosti. V právním státě nelze příjmy konkrétní zájmové skupiny garantovat zvláštním zákonem. Sdílení informací je základním lidským právem a lze jej omezit, jen pokud to prospěje veřejnosti rozšířením výběru a zlepšením dostupnosti. Je třeba obnovit rovnováhu mezi potřebami autorů, právem veřejnosti na svobodu projevu a výplatou autorskoprávních právníků.

Nicméně tento krátký úvod do problematiky není tématem pro komunální volby. Je to spíše otázka k zamyšlení a snad cesta k pochopení “pirátského” přístupu. Každá paralela trochu kulhá. Již ve středověku se vyučovalo sedm svobodných umění. Bude umění znovu svobodné?

Přečtěte si další názory. Co si si o myslí samotní autoři, právníci i vydavatelé:

Autorská práva a globalizace ve věku počítačových sítí
Co si myslí samotní autoři?
Bitva o autorské právo v digitální éře
Apologie pirátství
Pirátské dvanáctero

+ mnoho dalších názorů

Článek O pirátském „kopírování“ se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.