Nejen na to odpovídá právě zvolený lídr Lukáš Kolářík.

Pokud byste se měl pár větami představit, co byste řekl?

Pocházím z jihočeského malebného městečka Katovice a z pracovních důvodů v tuto chvíli přebývám s rodinou v Písku. Jsem živnostník, starám se formou outsourcingu o telekomunikační síť místního poskytovatele internetu čítající tisíce bezdrátových a optických přípojek. Poskytuji poradenství v oblasti výpočetní techniky a rovněž tak její servisní služby a prodej. Spoluvlastním firmu poskytující konzultace v odvětví pokladních zařízení, jejich prodej a instalace. Jsem místopředseda zapsaného spolku Rally Fans Katovice, podílím se na organizování hudebních charitativních akcí. Jsem hrdým otcem tří dětí, které mi ukazují svět z té nejlepší perspektivy.

Jaké zásadní priority budou Piráti z jihu prosazovat při volbách do poslanecké sněmovny?

Ve sněmovních volbách se na jihu budeme držet pirátského celostátního volebního programu, který je v tuto chvíli těsně před dokončením a vychází z našeho dlouhodobého programu a vize. Nechci tedy předbíhat s konkrétnostmi. Za sebe můžu říci, že chci v kampani akcentovat klasická pirátská témata – transparentní státní správu, právo na informace, právo na soukromí a rušení zbytečných regulací.

Transparenci má dneska v programu každá strana, je to moderní a žádoucí. Kdo nemluví o transparenci, jako by ani nebyl. Jak se ale můžete sami přesvědčit, všichni kromě Pirátů ji používají pouze jako svůj vývěsní štít, ale skutek tak říkajíc utek. Když přijde na věc, hlasují všichni svorně proti, v lepším případě projednávaný zákon vykostí pozměňovacími návrhy. Podle mě je důležité, aby toky veřejných prostředků, tedy peněz vybraných do státní kasy, byly viditelné až do bodu, kdy se z nich opět stanou prostředky soukromé. Tedy do bodu, kdy jsou státem vyplaceny soukromým firmám za dodané služby nebo zboží. To umožní snadnou kontrolu toho, jak se s veřejnými prostředky hospodaří a výrazně se zmenší prostor pro korupci a dohazování zakázek svým předraženým kamarádům. Kde není důvěra, musí nastoupit kontrola.

Co se týče práva na informace, tam je to podobné. Veřejná správa by všechno projednávala nejraději v utajovaném režimu. Já to chápu, chtějí mít klid na práci a není pro ně žádoucí, aby jim do toho někdo „kecal“, natož se snažil jejich řešení vylepšit. Navíc by se také mohl někdo dozvědět, že cihly nakoupené na stavbu nové školy jsou 3x dražší než jejich tržní cena nebo třeba že jihočeský hejtman platí šéfovi nemocnic přes 600 tisíc korun měsíčně z veřejných peněz a ten mu za to staví rekreační domek na Lipně. Zjistit si základní informace je skoro nadlidský úkol. I v případě, že využijete zákona č. 106, jsou Vám házeny klacky pod nohy a vymýšlí se všemožné argumenty, proč Vám informaci nevydat. Tam kde již máme své zastupitele, je situace podstatně lepší. K informacím se dostaneme snáze, můžeme s nimi dále pracovat a odhalovat levárny. V některých městech po naší intervenci dochází k nahrávání jednání zastupitelstva. Občan, který je v době jednání zastupitelstva většinou v zaměstnání, tak má možnost se podívat ze záznamu a zhodnotit, jestli se volení zastupitelé rozhodují opravdu dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a v jeho zájmu. Materiály na jednání zastupitelstva a Rady bývají dostupné týden před jednáním veřejně, občan tak má možnost se s nimi seznámit a včas interpelovat svého zastupitele. Z podnětu místopředsedy pražských pirátů Pavla Hájka vznikla tzv. mapa faktur, ve které jsou zveřejněny seznamy faktur všech radnic, které se k tomuto kroku odhodlali. Nyní je tam jíž většina krajských a okresních měst. Tady vidím velký posun dopředu. V některých městech, u nás na jihu například v Soběslavi, je to ale stále ještě tragédie. V tomhle máme před sebou ještě dlouhou cestu.