Fejetony Archivy - Piráti pro Soběslav

Demokracie v2.0

Jan Černý — Sun, 15 Oct 2017 23:00:53 +0000

Tak už je to tu zase, blíží se volby. Snadno to poznáte, protože kolem cest přibývá usmívajících se tváří, většinou pánů s rozepnutým knoflíčkem u košile. Tyto tváře ale zastupují Demokracii v1.0, instalovanou začátkem devadesátých let minulého století. Uživatelsky přívětivá tato verze moc není, protože se velmi špatně ovládá. Vlastně jen v krátkém časovém horizontu během voleb může volič odinstalovat některé části Demokracie v1.0, ale ovlivnit její chod příliš nemůže.
Piráti prosazují novější Demokracii v2.0, která například obsahuje podprogramy Transparentní účty, Zveřejňování smluv a Participativní rozpočet. Aby se totiž občan mohl rozhodnout, co a jak chce řídit, musí mít informace. Bez informací je totiž ten, kdo tahá za kratší konec. A tváře z plakátů vědí, že informace mají velkou hodnotu a drží je u moci. Druhá věc je, jestli se občan chce nebo může zajímat o to, co se kolem děje a za co se utrácí peníze z jeho daní.
A co vy, budete volit Demokracii v1.0 nebo v2.0?

Článek Demokracie v2.0 se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Stromy a město 2.část

Ondřej Cílek st. — Tue, 16 Sep 2014 10:00:51 +0000

(pokračování minulého příspěvku)

A tak tedy lidé hledejte ve svém okolí, kde by mohly stromy růst. Místa, kam se budete na jaře rádi chodit dívat na zelené koruny rozkvetlých stromů, kam půjdete zchladit horké hlavy za letního žáru. Místa, kde barevné listí zahraje ve větru na struny podzimu a kde zimní čas vám dá možnost vzít spadlé větve stromů k všestranné potřebě.

Karel Čapek uzavírá stejnojmenný fejeton těmito slovy: „A kdybychom s tím opravdu začali, mohli bychom to udělat ještě nějak jinak. Protože stromy rostou pomalu, měli bychom je spojit s něčím, co samo roste a co se dočká zelených hájů budoucnosti; měli bychom je spojit s dětmi. Každý hájek i každá alej by měly být založeny a zasazeny dětmi, aby příští mužové a ženy měli nějaký osobní a skoro vlastnický vztah k stromům, jež pomáhali zasadit. Hleďte, snad je to trochu indiánská fantasie; ale každá škola by mohla mít svůj druh stromu, který by sázela a pěstila. Mohla by být škola akátová a škola javorová; z jedné školy by vycházeli uctívači břízek a z druhé uctívači smrků; vypadá to drobet pohansky, ale jaksi by se tím prohloubil intimní poměr k přírodě. Nebo ještě jinak: řekněme, že by obřad sázení konaly děti desetileté; i sázely by se jednoho roku jen břízky; příštího roku by nastoupil ročník jedlový a za rok ročník lipový nebo akátový. Ale ať byste to vymysleli jakkoliv, mohli byste jednou ranou provést několik drobných věcí: posvětit život dětí světskou slavností, živě vyjádřit jejich solidaritu s přírodou i městem a přitom skutečně dostat do země každého roku pár set nebo pár tisíc pěkných živých stromků. A nestálo by to ani tak mnoho peněz; spíš by tu šlo o dobrou vůli než o peníze. Hledá se dobrá vůle.“

Článek Stromy a město 2.část se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Stromy a město 1.část

Ondřej Cílek st. — Sun, 14 Sep 2014 10:00:37 +0000

My lidé jsme tvorové společenští. Žijeme ve společném prostoru, na planetě Zemi, v srdci Evropy, v rodném kraji, v obci. Spolu s námi tady žijí stromy. Byly tady dávno předtím, než kmeny předků přišly k břehům Lužnice založit první sídla. Tehdy hluboké hvozdy ukrývaly ve stínu stromů prameny studánek, tak osvěžujících v parném letním dni. V chladné letní noci stromy ohřívali okolí a v zimě ho chránili před krutými mrazy. Jarní povětří bylo plné voňavých květů a bzučících včel, které byly zárukou hojnosti plodů na podzim.

K. Čapek se ve stejnojmenném fejetonu s nadšením zamýšlí nad zeleným pásem kolem města, o kterém se mluvilo a který ještě nenarostl: „Stromy rostou pomalu; ale kdyby se do země zasadilo aspoň pár proutků, byl by z nich za deset let zelený háječek. Dobrá, měli jsme jiné starosti; co není letos, může být za deset let. Jenže chceme-li mít za deset let zelený háječek, měli bychom jej vysázet letos.“ Dále moudře navrhuje, zajistit výsadbu formou daru obci: „Člověče, jeden strom strojí deset korun; za těch deset korun pořídíš věc, která poroste sto nebo dvě stě let; dobrá, kolik stromů chceš darovat obci?“ Čapek poté abstraktní slovo „strom“, nahrazuje, tím co má každý nejraději, „ten smrčky a onen akáty“, jeden dub, druhá břízku či lípu. Tento plán se jistě podaří, „jde jen o místa, kam to všechno vysázet“, Město čeká na stromy, jen „musíme pro něj mít pozemky už vybrané…aby nám vůbec jednou měly kde růst stromy“.

Pokračování v příštím čísle

Článek Stromy a město 1.část se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.