Naše anketa ukázala, že nadšení pro osvětlení není zdaleka tak přesvědčivé. Jeden z komentujícíchonu “nutnost osvětlení” glosoval vtipným prohlášením: “A nevyjde levněji, těm pár lidem, co chtějí v zimě bruslit, rozdat čelovky?” 

Určitě! Namísto toho, aby se s čelovkou muselo chodit po městě v některých místech, kde je veřejné osvětlení nevyhovující nebo neexistuje a kde to může ohrozit i bezpečnost lidí. 

Proti osvětlení budou jistě i stromy v okolí bruslařské dráhy, hmyz a další živočichové, kterým umělé osvětlení nabourává život. A protože jsme v těsném sousedství evropsky významné lokality a přírodní památky Lužnice umělé osvětlení zde významně ovlivní přírodu  a tato skutečnost se stále přehlíží.

Osvětlením jistě potěšíte pár skalních nadšenců in-linů či běžců za každého počasí, přírodě ale můžete slušně zavařit, nehledě na to, že peníze pak budou chybět všude tam, kde pořádné osvětlení z důvodů bezpečnosti obyvatel nebo přechodu na úspornější systémy svícení potřebujeme.

Článek Pořád si myslíte, že potřebujeme svítit a utratit za to statisíce?  se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Tento text vznikl jako reakce na neotištění mého článku z 15. května 2020, ve kterém jsem vyzýval občany města k podání připomínek k projektu průmyslové zóny ke krajskému úřadu.

Město je společenstvím lidí, kteří společně sdílí určité, většinou hustě zastavěné, území a společně ho i utvářejí. Například tím, jak se chovají k životnímu prostředí, jaké sportovní nebo kulturní akce sdílejí se svými sousedy, jaké vztahy mezi sebou navzájem mají, jak jsou k sobě ohleduplní a v neposlední řadě také tím, komu dají svůj hlas, aby po čtyři roky město spravoval. To je každému jasné, a tak nepliveme na chodník, nepřecházíme na červenou, nechováme se hlučně po půlnoci, třídíme odpad, navzájem se zdravíme a vůbec se chováme tak, čemu se obecně říká slušné chování. Mezi slušné chování patří i to, že se zeptám, zda ostatním něco nevadí. Například: “Nevadilo by vám, kdybych si zapálil? Nebude vám vadit otevřené okno?”

Město nyní pracuje na několika projektech, které jsou podle názoru radnice prospěšné. Za všechny jmenujme: stavební úpravy parku u sv. Víta, prodejní stánek na náměstí Republiky, parkoviště Chvalovského nábřeží, dopravní přestupní terminál, předprostor škol, cyklistická a bruslařská dráha, průmyslová zóna. Tyto projekty mají konkrétní podobu, kterou jim vtiskla především zvolená rada města. A teď zpět k té slušnosti. Neměla by se městská rada zeptat občanů: “Nebude vašemu psu vadit bruslařská dráha? Nebude vašim dětem vadit, pokud v parku u sv. Víta nebo před školou pokácíme stromy? Nebude vám vadit, pokud nedaleko vašeho domu postavíme parkoviště?” No a vy samozřejmě slušně odpovíte a možná, že kuřák, který chce kouřit v uzavřeném prostoru, si nakonec cigaretu nezapálí, protože by to nebylo slušné, pokud vám kouření vadí.

S městem to ale není tak jednoduché jako s kouřením. V našem městě žije 7000 lidí a každému by se město líbilo trochu jinak. Z města nemůžete jednoduše popojít na místo, které se vám líbí, které je přesně podle vašeho gusta a třeba si zapálit. Ve městě musíte především vyjít s ostatními lidmi, a proto jsme na sebe slušní. 

Takže, pokud se více jak 2000 lidem nelíbí, že ve městě za městem mají vyrůst krabice, ze kterých občané města téměř jistě nebudou mít žádný užitek, je slušné tento názor respektovat a nevymlouvat se, že zakázat tento záměr by stálo hodně peněz. Konečně, nejsou to vaše peníze, vážení radní.

Často si kladu otázku, co všechno se musí stát, aby se prosadila nějaká dobrá věc nebo aby se naopak zamezilo špatnému rozhodnutí. Aby se to stalo, musí být petice, musí být referendum, musí být válka? Ne, stačí být k sobě slušní a ptát se: “Nevadilo by vám…?”

Ing. Martin Kákona, zastupitel za Piráty pro Soběslav

Článek Bod zvratu se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

zdroj: https://www.musobeslav.cz/mesto/projekty-mesta/projekty-v-realizaci/predprostor-skol-v-sobeslavi-1124cs.html

Druhým velkým projektem bude Výuková cyklistická a bruslařská dráha za cca 10 mil. Kč u plovárny v místě dnes travnaté louky mezi kempem, cestou na Pilát a řekou Lužnicí. Délka dráhy by měla být skoro kilometr a je navržena jako obousměrná. Využita bude především sportovními kluby a veřejností pro výuku jízdy na in-line bruslích a na kolech.

zdroj: https://www.musobeslav.cz/mesto/projekty-mesta/projekty-v-realizaci/vyukova-cyklisticka-a-bruslarska-draha-sobeslav-123cs.html

Jako každoročně nás čekají další vylepšení veřejného prostoru. Probíhá zateplení domu č.p.101-104/I za cca 5 mil. Kč. Parkoviště u polikliniky by mělo místo rozpadlých zatravňovacích dlaždic dostat nový asfaltový povrch. Nových herních prvků by se mohly dočkat děti na hřištích sídl. Míru, Na Vyhlídce (Pod Zadražilkou) a v Nedvědicích. Opravy chodníků budou probíhat v ulicích Jirsíkova, Česká, Jungmannova, Okružní. Nový chodník a kanalizace se staví v ulici K Sedlečku, kde ale práce bude komplikovat zvýšený provoz při stavbě železničního koridoru. Parkovací místa vzniknou na Chvalovského nábřeží v blízkosti křižovatky s ulicí Petra Bezruče, kde dojde k úpravě terénu a komunikace.

Vylepšení vzhledu by se měl dočkat i kostel sv. Marka. Jeho fasáda dostane nový nátěr, bude opravena střecha, odvodnění a dlažba v jeho okolí. Kašna a socha sv. Floriána na náměstí bude vyčištěna a opraveno zlacení.

Kompletní plán investic naleznete zde.

Článek Plán investic města Soběslavi pro rok 2020 se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V pondělí 30. ledna proběhla veřejná prezentace v soběslavském kulturním domě. Zhruba třiceti zájemcům představovali autoři Adolf Jebavý a Tomáš Cach výsledky vyhledávací studie, která navazuje na cyklogenerel cyklotras a cyklostezek z roku 2014.

Bruslařská dráha u plovárny

Autoři vyhledávací studie navrhují tři možnosti cyklotras mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí. Trasa zvaná západní víceméně kopíruje řeku Lužnici. Měla by začínat na soběslavské plovárně u Lužnice. Její součástí má být zcela nový prvek dráha pro inline bruslaře a případně pro malé cyklisty. Bruslařská dráha by měla být umístěna v bezprostřední blízkosti plovárny v zátopové oblasti řeky, čímž by se vytvořil větší rekreační areál s možností občerstvení, který by návštěvníky motivoval k delšímu setrvání. Navržená bruslařská dráha má ale některá úskalí. „Riziko je v cestě současnou alejí. Cesta je příliš úzká a možností jejího rozšíření moc není, bruslařská dráha musí být širší než cyklotrasa. Navíc se může stát, že tu bude projíždět bruslař a proti němu kolo či maminka s kočárkem nebo lidé se psem. Jak se sem vejdou?,“ zmiňuje problémy tohoto návrhu Martin Kákona z Pirátů pro Soběslav. Navrhuje proto umístit bruslařskou dráhu o kus dál na dně suchého poldru ve směru od Pilátu k mostu na Bechyni. „Musela by se zlikvidovat stávající skládka, ale vešlo by se sem i parkoviště,“ říká opoziční soběslavský zastupitel.

Západní trasa kolem řeky

Dále by trasa měla pokračovat podél řeky na letiště a kolem letiště po již existující cestě k chatkám u jezu Čejnov. Překročila by Dírenský potok a pak by prošla podél řeky kolem kempu Karvánky. Stále podél řeky by pokračovala kolem Dráchova, prošla by mezi Madetou a řekou, kterou by zhruba za areálem Propeska překročila a podél Bechyňského potoka by došla až do sportovního areálu ve Veselí nad Lužnicí. Končila by tedy v bezprostřední blízkosti centra.

Autoři studie se snažili v nejvyšší možné míře využít stávající cesty a cestičky a zároveň vést trasu pokud možno po obecních pozemcích, aby nebylo nutné složité majetkoprávní vypořádání. Přesto jsou na této trase problematické úseky. „V okolí Dráchova už se město pokusilo o jednání se soukromým vlastníkem pozemků, bohužel zatím jsme nedošli k žádnému řešení. Ale doufám, že nakonec nějaké najdeme,“ říká starosta Jindřich Bláha. Na mnohých už teď existujících cestách navrhované západní trasy by bylo potřeba upravit povrch, protože při deštivém počasí jsou podmáčené a špatně sjízdné. Úpravu povrchu by potřebovala i cesta kolem letiště: „Tato cesta není majetkem města, úprava by musela být taková, k níž by nebylo potřebné územní rozhodnutí ani stavební povolení,“ vysvětluje Adolf Jebavý. Jednání s vlastníky pozemků bývá někdy komplikované a zdlouhavé. Část trasy v oblasti kempu Karvánky by se také musela vést po soukromém pozemku. Další komplikací by mohl být těžební prostor v oblasti Dráchova: „Nepředpokládáme ale, že by těžba v dohledné době začala. Pokud by k tomu došlo, trasa by se musela přeložit,“ dodává Adolf Jebavý. Předností této trasy je podle autorů především to, že by se dala využívat na cesty do práce. U trasy leží řada firem.

Východní trasa kolem Starého rybníka a přes Řípec

Druhá vytipovaná trasa začíná u nádraží v Soběslavi, prochází propustkem pod železniční tratí k rybníku Nadýmač a pokračuje ke Starému rybníku. Pak je nutné na ní překonat poměrně frekventovanobru silnici 23 na Jindřichův Hradec a napojit se na dnes neudržovanou cestu. která vede do Řípce. Z Řípce pak pokračuje do Veselí nad Lužnicí po existující cestě a před veselským nádražím po podjetí železniční trasy směřuje do města. Hlavní komplikace na této trase jsou především dvě. První je nutnost překonat frekventovanou a nebezpečnou hradeckou sil

Druhou je skutečnost, že v úseku z Řípce do Veselí se v současné době přejíždí železniční trat, ale tento přejezd bude po rekonstrukci trati pravděpodobně zrušen. Přesto je tato trasa označená za prioritní, protože její nutné úpravy jsou menší než u trasy západní.

Třetí trasa podél dálnice D3

Třetí možnou cyklotrasu vytipovali autoři studie podél dálnice D3. Částečně by využívala komunikace, které vznikly jako obslužný aparát při budování dálnice. Začínala by také u nádraží jako východní trasa, ale u rybníka Nadýmač by pokračovala souběžně s dálnicí. I tady je ovšem problém s křížením silnice na Jindřichův Hradec. Při stavbě dálnice se na propustek pod dálničním sjezdem nemyslelo a tím je dnes cesta prakticky zablokovaná. Cyklisté by tedy museli kus cesty absolvovat po velmi rušné a frekventované silnici. Pak by se opět napojili na obslužné komunikace souběžné s dálnicí.

Cyklostezky ve městě studie neřeší

Vyhledávácí studie se zabývá pouze vyhledáním cyklistického spojení mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí. Jak by se měli cyklisté pohybovat ve městě, to tato studie řeší jen velmi okrajově: „Na některých komunikacích lze vytvořit ochranné jízdní pruhy pro cyklisty. V jiných ulicích je možné zřídit cykloobousměrky, například na náměstí. A také všechny zákazy vjezdu všech vozidel se dají nahradit zákazy vjezdu všech motorových vozidel. Je také možné zavést zóny s výrazně omezenou maximální rychlostí a předností zprava,“ shrnuje obecné návrhy k cyklodopravě v Soběslavi Adolf Jebavý. Podle slov starosty Soběslavi Jindřicha Bláhy bude město letos zadávat další projekt, který by se měl zabývat právě řešením cyklotras a cyklostezek ve městě. Podle Martina Kákony z opozičních Pirátů by se měla cyklodoprava řešit komplexně: „Cyklogenerel stále nepřináší řešení pro Soběslav ani propojení s dalšími obcemi. Piráti pro Soběslav preferují vybudování cyklotras skrz město a dále do Klenovic, Zvěrotic a Chlebova. Poslední dvě zmíněné vesnice mají problém s tranzitní dopravou k dálnici D3 a je pro cyklisty i pěší nebezpečné používat stávající silnice. Zároveň je třeba vyřešit pohyb cyklistů po městě pomocí cyklostezek. Pan architekt také zmiňuje, že by chtěl udělat cykloobousměrku na náměstí. Bohužel tak, jak se náměstí projektuje, to nikdy nebude možné.“

Kdy po nových cyklotrasách?

Postupně by se měly realizovat všechny tři vytipované trasy. Celkové náklady jsou nyní odhadnuté na zhruba 52 milionů korun, a to bez nákladů na případný výkup potřebných pozemků. Financování by mělo být z větší části pokryté z dotací, menší část by hradilo město. Podle slov soběslavského starosty je však do realizace ještě velmi daleko. Je nutné řešit majetkoprávní vztahy a koordinovat postup s Veselím nad Lužnicí a Řípcem. Město by letos také chtělo připravit napojení páteřní cyklostezky směrem na Blata, na Červenou Lhotu i na Choustník. V ideálním případě by některé části cyklotrasy mohly být realizovány v letech 2018 a 2019. Realizaci všech tří navrhovaných cyklotras odhadují autoři vyhledávací studie až na několik desítek let, a to za předpokladu, že za tu dobu nevzniknou na navržených trasách bariéry v podobě nové zástavby nebo infrastruktury.

Tento článek vyšel v Týdeníku Táborsko 6/2017

Článek Týdeník Táborsko: Kdy propojí Veselí a Soběslav cyklotrasa? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Je to tak, že Soběslavská radnice vymyslela trik, jak naoko vypadat, že má zájem o názory občanů. Trik spočívá v tom, že se uskuteční dobře utajené veřejné projednání, kde se všichni pochválí, jak dobře vymysleli bruslařskou dráhu na Plovárně (ano nezbláznil jsem se, skutečně píši o projednání vyhledávací studie cyklostezky) a pokud někdo vznese námitky, pan starosta prohlásí, že pan tajemník úřadu na ně nebude odpovídat, protože uvedenou studii nezadalo město Soběslav, ale DSO Soběslavsko… Poté veřejné projednání ukončí a na názory dalších přítomných občanů se již vůbec nedostane.

Záznam z jednání pořízený Piráty pro Soběslav můžete shlédnout níže.

Celkově se jedná o investici ve výši cca 52 mil. Kč (bez ceny uvedené studie). Z toho bruslařská dráha na Plovárně je za cca 7 mil. Kč. Město s ní ale nemá nic společného

Článek V Soběslavi se „veřejně“ projednávaly cyklostezky! se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.