Zastupitel by ale především měl zastupovat názory občanů, jeho vlastní názor by neměl být nejdůležitější. Proto konkrétní seznam návrhů na zlepšení města naleznete ve sdíleném dokumentu na internetu na adrese novasobeslav.jdem.cz. Jsou zde návrhy jako cyklostezky, kolostavy, vysokorychlostní internet, protizáplavová opatření, funkční centrum města s funkční dopravou a parkováním… Do tohoto sdíleného dokumentu můžete psát své návrhy i vy.

Názor zastupitele Ing. Martina Kákony pro měsíčník Hláska. Zastupitelům byla položena otázka: 

Co v našem městě hodnotíte pozitivně a co by se dle Vašeho názoru mělo ještě zlepšit? Dokážete navrhnout konkrétní řešení, která by k lepšímu stavu přispěla?

Článek Budoucí podoba Soběslavi podle architektonické soutěže se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Město Soběslav je obehnáno protipovodňovým valem, který do určité výšky hladiny brání zatopení města vodou z Lužnice či Černovického potoka. Zároveň však brání volnému odtékání splaškové a srážkové vody z města. V krizových situacích může jít i o vodu, která se přelije přes protipovodňové zdi, či přiteče z rozvodněných potůčků nebo rybníka. Veškerou tuto vodu musí zvládnout buď přečerpávání kanalizace nebo přepady.

Při poslední povodni selhala technika. Hlavní čerpadlo se porouchalo a některé zpětné klapky nefungovaly. Tuto situaci zúčastněné jednotky záchranného sboru zvládly a patří jim za to velký dík. Nefunkční klapky byly správně zablokovány. Částečně se tím však vyřadila automatická ochrana proti přemíře dešťové a splaškové vody uvnitř města. Proto v první řadě měla být pozornost věnována ručnímu řízení koncového stavidla. To bylo při malé výšce hladiny pod jezem u Hvížďalky nejrychlejším řešením, jak vypustit vodu z města. Stavidlo mělo být otevřeno, jakmile se zjistilo, že se v nejníže položených částech města začíná hromadit voda zaplavující sklepy.

Pan Kákona otevřel stavidlo a vznikající lagunu vypustil. Těžko mohl předpokládat, že informované zúčastněné jednotky nepodají komisi zprávu a komise na otevřené stavidlo přijde až den po té. V té době ovšem povodeň ustupovala, laguny byly vypuštěny, přívalový déšť odezněl a voda v kanalizaci byla na úrovni, která nic nezaplavovala, nešla ovšem z kanalizace zcela vyčerpat. Komisi patrně z těchto důvodů nebylo jasné, proč vlastně je stavidlo otevřeno.

Myslím si, že celá situace by měla být chápána jako zkušenost, která může vést ke zlepšení protipovodňových opatření. Na prvním místě je to komunikace, například mezi zasahujícími jednotkami a povodňovou komisí. Je třeba také zlepšit informovanost občanů o možnostech, jak kontaktovat povodňovou komisi. I na stavidlo lze umístit informační tabulku s kontakty na povodňovou komisi či na osoby oprávněné s ním manipulovat. Také by mělo být do metodiky doplněno, jak a kdy využít stavidlo k omezení záplavy města vnitřní vodou.

Ochrana města před povodní a záplavou zůstává důležitou aktuální otázkou, a proto je třeba nová a efektivnější opatření stále hledat.

Článek byl publikován v měsíčníku Hláska 12/2012

Článek Kdo to byl? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Pokud naprší během přívalového deště na území města 31 mm, bude to 31 litrů na metr čtvereční. Přívalový déšť se příliš nevsakuje, navíc za povodně je obvykle půda nasycena předchozím deštěm a srážky musí být z větší části odvedeny kanalizační sítí. Jako spodní odhad plochy, ze které je voda odváděna kanalizací, budeme uvažovat 2 km² (čtverec o straně 1,4 km), to je 2 miliony m². Celkem tedy na tuto plochu spadne 2 000 000 x 31 = 62 000 000 litrů vody. To je těžko představitelné číslo. Je to více než 60 soběslavských koupališť. Přitom bazén na koupališti se do kanalizační sítě vypouští několik dní. Pokud použijeme pro odčerpání takového množství vody čerpadla o celkovém průtoku 710 l/s (všechna čerpadla, která jsou ve městě k dispozici), budou muset čerpat plným výkonem 24 hodin. Pokud se 62 miliónů litrů vody po tu dobu nevejde do kanalizační sítě, musí z ní logicky někde vytéct. Jen pro představu, do 1 km trubky DN 1000 (taková je například pod Bechyňskou ulicí) se vejde 785 400 l vody. 62 miliónů litrů se tedy vejde do 79 km takovéto trubky (trubka pod Bechyňskou ulicí je dlouhá přibližně 500 m).

Nebo jinak. Pokud budeme uvažovat součinitel odtoku 0,05 (tedy, že na celé ploše města je pouze tráva, žádné domy, žádné chodníky a silnice, které mají podle ČSN 75 6101 součinitel odtoku podstatně vyšší), pak zvládnou čerpadla o celkovém průtoku 710 l/s odvést z 2 km² déšť o intenzitě 0,0071 l.m^-2.s^-1. To je 26 mm za hodinu. Při silnějším dešti dojde k hromadění vody ve městě.

Dalším problémem, na který jsme upozornili během povodně 2013, byla možnost zatopení elektrického rozvaděče u čerpací stanice. Rozvaděč byl sice nedávno po více jak roce přesunut, přesto by bylo vhodné počítat s výpadkem čerpadel o průtoku 190 l/s (tzn. více jak 25% dostupného výkonu) v případě výpadku elektřiny.

Článek byl publikován v měsíčníku Hláska 12/2012

Článek Povodňová matematika se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Jednou takhle dopoledne se dívám na satelitní snímky atmosféry nad Evropou (já to občas dělám, protože mě zajímá, jaké bude počasí v noci) a říkám si, to nevypadá dobře. Kouknu tedy na web ČHMÚ a taky že jo, varování před přívalovými dešti. Tak vezmu krumpáč a lopatu a jdu kopat strouhu napříč příjezdovou lesní cestou ke hvězdárně. Bylo hrozné vedro, štípali komáři a sousedi, chataři, co po obědě přijížděli na chaty, si jistě říkali, co to tam ten magor v tom vedru zase dělá? Nu co, strouhu jsem vykopal v nelidských podmínkách sám, protože se ke mne nikdo nepřidal.

Odpoledne pak byla jiná práce, museli jsme se synem dodělat nějaký projekt a byli jsme dost zaujati jeho řešením. Ani jsme nevnímali, že začalo pršet. Kolem jedenácté večer už pršelo opravdu hodně. Nechtělo se nám práci přerušit, ale nakonec jsme do deště vyrazili. Měli jsme obavy, jestli sousedé, které jsme po našem přestěhování na kopec nechali dole ve městě, nemají s takovým množstvím vody problémy. Bylo ale už pozdě, na silnici z Nedvědic se valila voda a nedalo se do Soběslavi dojet. Museli jsme to tedy objet horem přes Mokrou a Vesce. Nebylo to jednoduché, protože všude přes cestu tekla voda z polí. V Mokré už byly zatopeny některé domy. Muselo se jet velmi opatrně.

Když jsme přejeli most přes řeku, tak bylo hned jasné, že je zle. Všude už stála voda. Ne dešťová voda z řeky, ale splašky z kanálů a ty splašky už měli sousedi ve sklepích. Proč ta voda neodtéká? Aha, je spuštěno stavidlo na přepadu kanálu do řeky a voda z kanálu nemůže vytékat. Všechna teče do čerpací stanice a ta takové množství vody nemůže pojmout. Ostatně, ani by to nebylo dobré pro čističku, aby do ní tekla dešťová voda. Kromě toho vidíme, že povodňová hráz protéká, protože netěsní klapka na kanálu, který má odvádět dešťovou vodu před hrází do řeky. Na kanálu jsou nakupeny pytle s pískem, které tam zřejmě dovezli dobrovolní hasiči.

Mezi tím vším se důchodci v zatopených domech na tu spoušť rezignovaně dívají.

Vyjdeme na povodňový val a na první pohled se zdá, že hladina vody v řece je níž než voda v zatopené ulici. Vody v ulici stále přibývá a netěsnící klapka už neprotéká, ale voda ucpaným kanálem ani neodtéká. Všechny pytle jsou už pod vodou. Proč je spuštěno to stavidlo? A proč jsou pytle na tom kanálu? Snažíme se pytle odsunout. Jde to špatně, navíc se mácháme ve splaškové vodě. Nepomáhá to.

Jedeme do města. U mostu u DDM vrčí dvě obrovská čerpadla, která čerpají bobky z kanálů do Černovického potoka. Jsou tam nějací dobrovolní hasiči. Říkám jim, že jsem odsunul pytle z kanálu, ale že voda neodtéká. Dostávám vynadáno a dozvídám se, že to ani odtékat nemůže, že jsou pytle i uvnitř kanálu. Následná diskuse o spojených nádobách nikam nevede.

Jedeme zpět ke stavidlu. Voda stále stoupá.

Kolem projíždí policejní hlídka. Zastavuji je, jestli by nesehnali klíč od řetězu na stavidle, že by se zvedlo a voda by odtekla do řeky. Na mojí žádost o pomoc dostanu odpověď: „Nevíte telefonní číslo na někoho z povodňové komise?“ Nevím, tak jdu zkoumat stavidlo. Řetěz není úplně pevně obmotán. Snažím se všechny volné články dostat na jednu stranu kliky. Policejní hlídka se otáčí, aby neviděla, co dělám. Povedlo se, řetěz jde převléct přes kliku. Ještě několik smyček a klika bude volná. Opatrně klikou začínám otáčet. Je vidět, že hladina vody v kanále pomalinku klesá. Začnu otáčet klikou rychleji. Na kanálech se dělá vír a voda z ulice odtéká. Během deseti minut je pryč.

Policejní hlídka si oddechla, že nemusí situaci řešit a odjíždí. (Později se dozvídám, že zachránili dva lidi z potopeného auta.)

Co teď, je už pomalu ráno a já musím jít spát. Živím se hlavou, tak nemohu být v práci ospalý. Za mostem vidíme hasičské auto, jedeme tam. Vysvětluji hasičům, že jsem zvednul stavidlo. Jeden hasič povídá: „Tý kráso!“ Chci po nich, jestli by stavidlo nehlídali, kdyby do rána stoupla voda v řece. Nemohou, musí jet dál, čerpat vodu někde ze sklepů.

Jedeme zpět k dobrovolným hasičům k Černovickému potoku, tam už je jen jeden hasič, který hlídá čerpadla a diví se, že voda v kanálech tak rychle klesla. Nesnažím se ani vysvětlovat proč. Říkám mu, že čerpadla může vypnout. Nechce. Prý mají vyzkoušeno, že musí čerpat furt.

Vracíme se zpět před Hvížďalku. Budím souseda, jestli by to nehlídal, že by voda mohla začít téct opačně. Říká, že bude hlídat. (Později mi vyprávěl, jak ráno přijel někdo z VAKu a hrozně mu vynadal, že zvednul stavidlo. Vzal to na sebe. Na důchodci si nic nevezmou, tak to prošlo.)

Domů se dostáváme opět horem přes Mokrou kolem vytopených domů. Moc jsem toho druhý den v práci nenapracoval.

Následně jsem se někde dočetl, jak povodňová hráz ochránila Soběslav… Nedá se říct, že lidé, které jsem ten večer potkal, by nechtěli pomoct, naopak, všichni se snažili s vodou bojovat, ale chyběl tam někdo, kdo by je řídil. No a tak si říkám, když nefunguje vedení města v tak jednoduché věci jako je řízení jednoho stavidla, jak může fungovat v komplikovanějších věcech, jako je třeba územní plánování, se kterým mimochodem protipovodňová opatření souvisí?

No a co ta vykopaná strouha přes cestu? Na hvězdárnu jsme se ten večer zpět dostali. Asi měsíc poté město cestu opravilo a vykopanou stružku zaházeli štěrkem. Kdo by hned myslel na déšť, že? Vy na něj ale můžete myslet tím, že půjdete k volbám.

Článek Proč bychom se netopili se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.