Studie se zabývá pouze propojením Soběslav-Veselí. Navržené trasy jsou spíš vhodné pro turisty, místní budou do Veselí (Madeta a pod.) zřejmě jezdit pořád po hlavní silnici (č. 603), je to nejkratší cesta s nejmenším převýšením. Pokud by bylo cílem vybudovat cyklostezku pro turisty, měla by se zároveň vybudovat cyklostezka, která by vedla zajímavými místy a končila by nebo byla napojena na turisticky atraktivní místa. Například se jako logický cíl jeví Veselská blata. Zároveň by bylo vhodné vybudovat cyklostezku, která umožní prohlídku města cyklistům jedoucím po cyklotrase Lužnice. Tato cyklotrasa není v současné době vedena optimálním terénem a zasloužila by si cyklostezku alespoň v bezprostředním okolí města.

Bruslařská dráha

Riziko je v cestě současnou alejí. Současná cesta je příliš úzká a možnost jejího rozšíření moc není, bruslařská dráha musí být širší než cyklotrasa. Navíc se může stát, že tu bude projíždět bruslař a proti němu kolo či maminka s kočárkem nebo lidé se psem (protože se jedná o jedno z mála možných míst pro venčení psů díky nevhodné OZV, která venčení psů v Soběslavi v podstatě zakazuje). Jak se sem vejdou?

Stromy v aleji začnou zvedat kořeny a kvalitní povrch bruslařské dráhy poničí. Z toho důvodu by bylo vhodnější vést dráhu po nové trase.

Jako alternativní řešení navrhujeme vybudování bruslařské dráhy na dně suchého polderu (ve směru od Pilátu k mostu na Bechyň) současně s likvidací skládky u Valchy. U mostu by pak mělo být parkoviště pro auta pro občany z druhé strany města.

Všechny stavby na levém břehu Lužnice by měly být realizovány se záměrem, odlehčit pravému břehu, kde jsou v současné době vybudována protipovodňová opatření, která jsou podle našeho názoru nedostatečně dimenzována a navíc neřeší souběh povodně a záplavy.

Trasa východ (aktuálně prioritní trasa)

Trasa vede po hezkých místech a v současnosti jde o nejlogičtější propojení Soběslavi a Veselí a mělo by dojít k rychlé realizaci této varianty.

• Problematický je úsek kolem Teraku, od propustku k Nadýmači, kde je panelová cesta nepřipomínající cyklostezku ale tankodrom. (Absolutně nevhodné pro silniční kolo!)
• Úsek od Nadýmače ke Starému rybníku má novou cestu vybudovanou v rámci dálnice. Začátek cesta od Nadýmače k malému lesíku je nekvalitní a cesta tím, jak po ní jezdí zemědělci s těžkou technikou, trpí. Už po pár letech je znát nekvalitní provedení cesty. Cesta dál přes louku už je mnohem lepší.
• Nevhodné dvě ostré zatáčky před lesem. Dříve než postavili dálnici, cesta vedla příměji. Na druhou stranu tehdy byl tento úsek za mokra podmáčený a nejsjízdný. Auta stejně v současné době jezdí přes louku, na kole se zde musí výrazně zpomalit.
• Nový úsek Řípec je určitě dobrý nápad, nyní se musí jet po Hradecké, která nemá ani postranní pruhy a je to velmi nebezpečné.
• Zbytek cesty do Veselí využívá minimálně frekventovanou existující silnici.

Trasa východ výhled

Trasa kopíruje dálnici D3, pro turistickou cyklistiku absolutně nezáživné a nevhodné. Téměř všechny cesty jsou hotové, i malý kousek u Karvánek je dobře sjízdný.

• Jediné chybějící místo je v úseku Doňovského potoku, kde je jen vyšlapaná pěšina (na kole jde za sucha bez problémů projet). Navrhujeme realizaci propojení, avšak nepoužívat trasu jako cyklostezku.
• Výhodou varianty je, že část má na rozdíl od Trasy východ hlazený asfalt (minimálně část za Nadýmačem).
• Je nutné projet cca 80 metrů po extrémně frekventované Hradecké! (v tomto místě je široká krajnice). Jak píše pan Architekt bylo by nutné pod novou mimoúrovňovou křižovatkou vybudovat propustek a do toho asi nikdo nepůjde. Ale tak to chodí, když někdo pozdě myslí.

Trasa západ

Trasa západ má tu výhodu, že se jedná o zcela nově navrženou trasu, po které se v současnosti do Veselí dojet nedá.

• Co se má předělávat (je to červenou barvou) u Paluby podél protipovodňové zdi?
• Dále cesta pokračuje až na Švadlačky ve stávající trase a není potřeba dělat příliš mnoho změn, kromě mostku přes Dírenský potok a žádná sláva není ani cesta v lesíku.
• V úseku Karvánek bude potřeba vykoupit pozemky od Autoklubu Soběslav, kterému celý kemp a okolí patří. Celý projekt záleží jenom na nich. Dobrý nápad jsou dvě trasy, například ta kolem řeky by mohla být jen zpevněná a přímá skrz Karvánky pak asfaltová. U Dráchova by bylo možné využít již stávající trasu.
• V Dráchově trasa cyklostezky vede po stávající hlavní silnici, naštěstí na přehledném místě bez velkého provozu.
• Podél lesíka a dále až k Madetě je cesta v majetku obce Řípec. Dále na trase většina pozemků asi bude patřit Veselí, některé patří Lesům ČR.
• Trasa z Dráchova do Veselí vede především po nyní neprůjezdných místech, je však vcelku logická a víceméně kopíruje trasu řeky Lužnice.
• Na této trase by bylo vhodné spolupracovat se samosprávou Veselí n. L.

Trasa Piráti Západ 2

Vhodné by bylo zabývat se také čtvrtou možností a to vést trasu po levém břehu řeky Lužnice. Trasa by mohla začínat na plovárně a dále vést pod Pilát, kolem chat u řeky Lužnice k Čejnovskému mlýnu a dále na Dráchov.

V lokalitě Dráchova by bylo nejvhodnější cestu vést podél přírodní rezervace Dráchovské tůně, případně využít stávající cestu od Čejnovského mlýna.

Z Dráchova cesta může pokračovat po trase Západ.

Trasa Piráti Západ 3

Dražší variantou by mohlo být vedení trasy přes letiště, viz Trasa západ a vybudování nového mostu přes Lužnici v lokalitě Čejnova. Ten by mohl sloužit nejenom cyklistům, ale mohla by zde vzniknout nová okružní trasa pro pěší.

V lokalitě Dráchova by bylo nejvhodnější cestu vést podél přírodní rezervace Dráchovské tůně, případně využít stávající cestu od Čejnovského mlýna.

Z Dráchova cesta může pokračovat po trase Západ.

Názor na cyklogenerel a řešení cyklostezek

Z cyklogenerelu u plánovaných tras (červená barva) není zřejmé jakého typu cyklostezka má být (zda jen opravit, na zpevněnou cestu stříkaný nebo hlazený asfalt).

Cyklogenerel stále nepřináší řešení pro Soběslav.

Piráti pro Soběslav preferují vybudování cyklotras skrz město a dále do Klenovic, Zvěrotic a Chlebova. Poslední dvě zmíněné vesnice mají problém s tranzitní dopravou k dálnici D3 a je pro cyklisty i pěší nebezpečné používat stávající silnice.

Pan architekt zmiňuje, že by chtěl udělat cykloobousměrku na náměstí. Bohužel tak, jak se náměstí projektuje, to NIKDY nebude možné.

Piráti navrhují vzít do úvahy vedení cyklotrasy do Veselí přes Dráchov (viz trasa Západ 2 a Západ 3).

Kromě řešení propojení Soběslav-Veselí je třeba vybudování cyklostezek k turisticky zajímavým místům v okolí (Veselská blata, Lužnice, rozhledna v Krátošicích, Červená lhota, lázně Bechyně,…).

Zároveň je třeba vyřešit pohyb cyklistů po městě pomocí cyklostezek (náměstí Republiky, Hláska, napojení na okolní cyklotrasy,…).

Článek VYHLEDÁVACÍ STUDIE CS DSO SOBĚSLAVSKO se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Cyklostezky dále prostě nepokračují. Velké naděje jsou poslední roky dávány do cyklostezky “Lužnice”. Projekt, realizováný nadací Jihočeské Cyklostezky, sdružující zástupce měst našeho kraje. Cyklostezka Lužnice dnes začíná na hranicích s Rakouskem v Českých Velenicích a pokračuje krajinou Třeboňska až k Veselí nad Lužnicí. V tomto regionu je cyklotras tolik, že jedna navíc se zde vytratí.

Cyklisté přesto mohou pokračovat do Soběslavi například mezi kamiony po silnici první třídy, po hlučných obslužných trasách dálnice D3 přes Řípec a dále k rybníku Nadýmači, či jet po značených cyklotrasách přes Blata. První dvě varianty cyklisty asi příliš nezaujmou, třetí je naopak moc dlouhá na to, že Soběslav je z Veselí jen pár kilometrů. Trasa by měla být vedena co nejpříměji, po cestách bez provozu automobilů. Zajímavá by byla myšlenka cyklostezky s kvalitním asfaltovým povrchem, kterou by mohli využívat nejenom cyklisté, ale také bruslaři. In-line brusle jsou dnes velkým hitem. V jihočeském kraji v posledních letech vznikly oblíbené trasy na Lipensku či v Českých Budějovicích ve Stromovce nebo trasa České Budějovice – Hluboká – Purkarec. Jednou by k nim mohla přibýt i trasa Soběslav – Veselí nad Lužnicí, která by vedla krajinou řeky Lužnice. Cyklostezka s kvalitním povrchem by mohla být využívána jak cyklisty, tak bruslaři.

Kolem trasy by mohly vzniknout nové sezónní či celoroční pracovní příležitosti v pohostinství. Cyklostezka, která má přilákat turisty či místní, musí mít u trasy restauraci. Kvalita restauračních zařízení, kempů a turistických cílů je hodnocena certifikátem kvality “Cyklisté vítáni”. Získat certifikát není pro takovou restauraci jednoduché. Asi i proto v okolí žádnou takovou restauraci nemáme. Podle mne je to velká chyba, náš region má v této oblasti určitě velký potenciál.

Cyklostezka by měla končit na našem náměstí, které v té době už bude po rekonstrukci. Nemůže být přeci větší odměna, něž navštívit po namáhavé cestě restauraci či cukrárnu.

Jedna z konkurenčních stran ve volbách do zastupitelstva má jako jeden z bodů: “Připravit rozšíření sítě cyklostezek a cyklotras v okolí města”. Připravit je málo. Na přípravu už bylo spoustu času. Soběslav by měla mít v současné době vypracován cyklogenerel, tedy dokument zabývající se problematikou cyklistických tras. Co dokument obsahuje těžko odhadovat, na internetu nic není a ani věštecká koule více neprozradila. Důležitá teď už není příprava, ale samotná realizace. Soběslav by měla být napojena na hlavní cyklistické trasy ve Veselí nad Lužnicí. Pokud by vznikla cesta s kvalitním asfaltem (EU by jistě ráda přispěla nějakým tím eurem ještě než se vyčerpají dotační programy) spousta lidí by si řekla, proč jet z Veselí směrem Třeboň, když Soběslav je odsud jen pár kilometrů a mají tam tu novou krásnou cyklostezku…

Článek Soběslav cyklistům a cyklisté Soběslavi se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Bylo nebylo, bylo jedno město a u něj nádraží. K němu jezdili lidé na kolech a kola před cestou do práce či školy zamykali do krásného kolostavu. Jak šel čas, kolostav chátral a postupně ho odvál čas někam do dalekých moří. Lidé marně hledali kolostav a museli kola zamykat ke všemu, co se v okolí našlo. A na to se smutně dívala z výšky městská kamera.

Ale nebyla by to správná pohádka, kdyby neměla šťastný konec. Po dostavbě koridoru město koupilo kolostav nový, větší, lidé zase měli kam zamykat svoje kola a kamera se opět mohla vesele dívat dolů a lidem kola hlídat. A protože výběrové řízení bylo transparentní, městu zbyly finance i na jeden kolostav na náměstí…

Článek Cyklonádraží se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Nyní ale k historii této cesty. Cesta od Nedvědic ke kapli tu byla od pradávna. Dále cesta pokračovala podél hradiště k lesnímu altánku, kde postupně přecházela v úzkou cestičku. Před léty ale kohosi napadlo, že by bylo dobré, postavit cestu údolím potůčku, pramenícího u kaple a tekoucího dolů do údolí řeky Lužnice. Jenže údolí bylo velmi úzké, místa tam bylo tak akorát na potůček. Je to potůček, kterým proteče pár litrů vody za minutu. Za dešťů však přiteče spousta další vody cestou z Nedvědic a zpole na kopci, kde je obvykle vysázena kukuřice. Cesta tedy byla vyřešena tak, že došlo k rozšíření údolí, zaříznutí bočních svahů a posunutím potůčku na okraj údolí, kde se z klikatícího potůčku stal příkop podél cesty. Nová cesta byla pohodlnější, dalo se po ní jet i na kole. V červnu 2013 ale přišel lokální prudký přívalový déšť, který mimo jiné způsobil zaplavení cesty ze Soběslavi na Nedvědice, což málem stálo život dva lidi. Potůček na Svákově se ale neměl kam rozlévat. Vlastně měl – na novou cestu, a tak si z ní udělal své řečiště. Cesta byla z velké části odplavena, příkopy zaneseny, prudké svahy u cesty se sesunuly. Materiál z cesty dodnes najdete na louce za Ajvakempem.

Před pár týdny jsme se ale dočkali opravy, placené penězi Evropské Unie v rámci dotačního programu rozvoje venkova ČR. Příkopy byly vyčištěny a cesta dostala nový štěrkopískový povrch. Svahy podél cesty byly upraveny, bylo odvezeno několik nákladních vozů hlíny, aby nebyly svahy tak prudké. To, že nad svahem vede cesta, vůbec nikomu nevadilo. Dělníci na dotaz, zda bude cesta nad svahem obnovena, odpověděli: “My tady děláme cestu, nás cesta nezajímá.”

Během srpna byla oprava cesty dokončena, a na několika místech přibyla cedulka informující cyklisty, aby nebrzdili smykem. A to i pod kopcem! Mně jako cyklistovi nejde moc do hlavy, jak by šlo do kopce brzdit smykem, když do kopce se přeci nebrzdí. Cesta ale nevydržela dlouho. Poslední srpnový víkend při deštích byl nový povrch místy splaven, a to tak, že cesta nově pokračuje o několik metrů dále do kempu. Svahy, ač byly zkoseny, začaly opět v jednom místě praskat a sesouvat se. Ale nebojte se, hned další den opět naběhli dělníci a začali cestu znovu opravovat. Jak jinak, než že na ní sypali další písek. Je to jak v tom vtipu: Sousede, proč natíráte ten plot vodovkama, to vám při prvním dešti sleze. Ale sousede, kdo by hned myslel na nejhorší.

Tak si říkám, jaký má tohle smysl?

Ono, když se opravuje a staví z cizích peněz, tak to tak nebolí, že?

Neměli by rovnou cyklistům vstup na cestu zakázat?

Neudělat na cestě cyklistickou jednosměrku (směrem do Nedvědic)?

A nebo nedělat raději vůbec nic a ponechat údolí přírodě? Takhle zaprší a zas to bude dole.

Autoři článku: Miloš Bučinský a Martin Kákona

Článek Cyklisté, nebrzděte smykem… se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.