V pondělí 30. ledna proběhla veřejná prezentace v soběslavském kulturním domě. Zhruba třiceti zájemcům představovali autoři Adolf Jebavý a Tomáš Cach výsledky vyhledávací studie, která navazuje na cyklogenerel cyklotras a cyklostezek z roku 2014.

Bruslařská dráha u plovárny

Autoři vyhledávací studie navrhují tři možnosti cyklotras mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí. Trasa zvaná západní víceméně kopíruje řeku Lužnici. Měla by začínat na soběslavské plovárně u Lužnice. Její součástí má být zcela nový prvek dráha pro inline bruslaře a případně pro malé cyklisty. Bruslařská dráha by měla být umístěna v bezprostřední blízkosti plovárny v zátopové oblasti řeky, čímž by se vytvořil větší rekreační areál s možností občerstvení, který by návštěvníky motivoval k delšímu setrvání. Navržená bruslařská dráha má ale některá úskalí. „Riziko je v cestě současnou alejí. Cesta je příliš úzká a možností jejího rozšíření moc není, bruslařská dráha musí být širší než cyklotrasa. Navíc se může stát, že tu bude projíždět bruslař a proti němu kolo či maminka s kočárkem nebo lidé se psem. Jak se sem vejdou?,“ zmiňuje problémy tohoto návrhu Martin Kákona z Pirátů pro Soběslav. Navrhuje proto umístit bruslařskou dráhu o kus dál na dně suchého poldru ve směru od Pilátu k mostu na Bechyni. „Musela by se zlikvidovat stávající skládka, ale vešlo by se sem i parkoviště,“ říká opoziční soběslavský zastupitel.

Západní trasa kolem řeky

Dále by trasa měla pokračovat podél řeky na letiště a kolem letiště po již existující cestě k chatkám u jezu Čejnov. Překročila by Dírenský potok a pak by prošla podél řeky kolem kempu Karvánky. Stále podél řeky by pokračovala kolem Dráchova, prošla by mezi Madetou a řekou, kterou by zhruba za areálem Propeska překročila a podél Bechyňského potoka by došla až do sportovního areálu ve Veselí nad Lužnicí. Končila by tedy v bezprostřední blízkosti centra.

Autoři studie se snažili v nejvyšší možné míře využít stávající cesty a cestičky a zároveň vést trasu pokud možno po obecních pozemcích, aby nebylo nutné složité majetkoprávní vypořádání. Přesto jsou na této trase problematické úseky. „V okolí Dráchova už se město pokusilo o jednání se soukromým vlastníkem pozemků, bohužel zatím jsme nedošli k žádnému řešení. Ale doufám, že nakonec nějaké najdeme,“ říká starosta Jindřich Bláha. Na mnohých už teď existujících cestách navrhované západní trasy by bylo potřeba upravit povrch, protože při deštivém počasí jsou podmáčené a špatně sjízdné. Úpravu povrchu by potřebovala i cesta kolem letiště: „Tato cesta není majetkem města, úprava by musela být taková, k níž by nebylo potřebné územní rozhodnutí ani stavební povolení,“ vysvětluje Adolf Jebavý. Jednání s vlastníky pozemků bývá někdy komplikované a zdlouhavé. Část trasy v oblasti kempu Karvánky by se také musela vést po soukromém pozemku. Další komplikací by mohl být těžební prostor v oblasti Dráchova: „Nepředpokládáme ale, že by těžba v dohledné době začala. Pokud by k tomu došlo, trasa by se musela přeložit,“ dodává Adolf Jebavý. Předností této trasy je podle autorů především to, že by se dala využívat na cesty do práce. U trasy leží řada firem.

Východní trasa kolem Starého rybníka a přes Řípec

Druhá vytipovaná trasa začíná u nádraží v Soběslavi, prochází propustkem pod železniční tratí k rybníku Nadýmač a pokračuje ke Starému rybníku. Pak je nutné na ní překonat poměrně frekventovanobru silnici 23 na Jindřichův Hradec a napojit se na dnes neudržovanou cestu. která vede do Řípce. Z Řípce pak pokračuje do Veselí nad Lužnicí po existující cestě a před veselským nádražím po podjetí železniční trasy směřuje do města. Hlavní komplikace na této trase jsou především dvě. První je nutnost překonat frekventovanou a nebezpečnou hradeckou sil

Druhou je skutečnost, že v úseku z Řípce do Veselí se v současné době přejíždí železniční trat, ale tento přejezd bude po rekonstrukci trati pravděpodobně zrušen. Přesto je tato trasa označená za prioritní, protože její nutné úpravy jsou menší než u trasy západní.

Třetí trasa podél dálnice D3

Třetí možnou cyklotrasu vytipovali autoři studie podél dálnice D3. Částečně by využívala komunikace, které vznikly jako obslužný aparát při budování dálnice. Začínala by také u nádraží jako východní trasa, ale u rybníka Nadýmač by pokračovala souběžně s dálnicí. I tady je ovšem problém s křížením silnice na Jindřichův Hradec. Při stavbě dálnice se na propustek pod dálničním sjezdem nemyslelo a tím je dnes cesta prakticky zablokovaná. Cyklisté by tedy museli kus cesty absolvovat po velmi rušné a frekventované silnici. Pak by se opět napojili na obslužné komunikace souběžné s dálnicí.

Cyklostezky ve městě studie neřeší

Vyhledávácí studie se zabývá pouze vyhledáním cyklistického spojení mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí. Jak by se měli cyklisté pohybovat ve městě, to tato studie řeší jen velmi okrajově: „Na některých komunikacích lze vytvořit ochranné jízdní pruhy pro cyklisty. V jiných ulicích je možné zřídit cykloobousměrky, například na náměstí. A také všechny zákazy vjezdu všech vozidel se dají nahradit zákazy vjezdu všech motorových vozidel. Je také možné zavést zóny s výrazně omezenou maximální rychlostí a předností zprava,“ shrnuje obecné návrhy k cyklodopravě v Soběslavi Adolf Jebavý. Podle slov starosty Soběslavi Jindřicha Bláhy bude město letos zadávat další projekt, který by se měl zabývat právě řešením cyklotras a cyklostezek ve městě. Podle Martina Kákony z opozičních Pirátů by se měla cyklodoprava řešit komplexně: „Cyklogenerel stále nepřináší řešení pro Soběslav ani propojení s dalšími obcemi. Piráti pro Soběslav preferují vybudování cyklotras skrz město a dále do Klenovic, Zvěrotic a Chlebova. Poslední dvě zmíněné vesnice mají problém s tranzitní dopravou k dálnici D3 a je pro cyklisty i pěší nebezpečné používat stávající silnice. Zároveň je třeba vyřešit pohyb cyklistů po městě pomocí cyklostezek. Pan architekt také zmiňuje, že by chtěl udělat cykloobousměrku na náměstí. Bohužel tak, jak se náměstí projektuje, to nikdy nebude možné.“

Kdy po nových cyklotrasách?

Postupně by se měly realizovat všechny tři vytipované trasy. Celkové náklady jsou nyní odhadnuté na zhruba 52 milionů korun, a to bez nákladů na případný výkup potřebných pozemků. Financování by mělo být z větší části pokryté z dotací, menší část by hradilo město. Podle slov soběslavského starosty je však do realizace ještě velmi daleko. Je nutné řešit majetkoprávní vztahy a koordinovat postup s Veselím nad Lužnicí a Řípcem. Město by letos také chtělo připravit napojení páteřní cyklostezky směrem na Blata, na Červenou Lhotu i na Choustník. V ideálním případě by některé části cyklotrasy mohly být realizovány v letech 2018 a 2019. Realizaci všech tří navrhovaných cyklotras odhadují autoři vyhledávací studie až na několik desítek let, a to za předpokladu, že za tu dobu nevzniknou na navržených trasách bariéry v podobě nové zástavby nebo infrastruktury.

Tento článek vyšel v Týdeníku Táborsko 6/2017

Článek Týdeník Táborsko: Kdy propojí Veselí a Soběslav cyklotrasa? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Je to tak, že Soběslavská radnice vymyslela trik, jak naoko vypadat, že má zájem o názory občanů. Trik spočívá v tom, že se uskuteční dobře utajené veřejné projednání, kde se všichni pochválí, jak dobře vymysleli bruslařskou dráhu na Plovárně (ano nezbláznil jsem se, skutečně píši o projednání vyhledávací studie cyklostezky) a pokud někdo vznese námitky, pan starosta prohlásí, že pan tajemník úřadu na ně nebude odpovídat, protože uvedenou studii nezadalo město Soběslav, ale DSO Soběslavsko… Poté veřejné projednání ukončí a na názory dalších přítomných občanů se již vůbec nedostane.

Záznam z jednání pořízený Piráty pro Soběslav můžete shlédnout níže.

Celkově se jedná o investici ve výši cca 52 mil. Kč (bez ceny uvedené studie). Z toho bruslařská dráha na Plovárně je za cca 7 mil. Kč. Město s ní ale nemá nic společného

Článek V Soběslavi se „veřejně“ projednávaly cyklostezky! se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Návrh usnesení

ZM ukládá RM připravit zadání nového cyklogenerelu města Soběslav a jeho okolí. Cílem cyklogenerelu je připravit návrhy nových cyklostezek na území města a jeho okolí:

1. Městské páteřní cyklostezky, které usnadní občanům města bezpečný a rychlý pohyb po městě. Středobodem cyklostezek by mělo být náměstí, z kterého by vedly cyklostezky například k sportovnímu areálu, koupališti, nádraží či do sídlišť na západní části města. Současná rekonstrukce náměstí nepočítá s vybudováním cyklostezek, je tedy nutné vypracovat zcela nový architektonický návrh dalších etap rekonstrukce náměstí. Cyklostezka by mohla být na náměstí přivedena například přes Havlíčkovo nábřeží a z náměstí by mohla pokračovat ulicí Protifašistických bojovníků (např. formou pruhu pro cyklisty) ke koupališti, Novému rybníku, či k budoucí cyklostezce, která je plánována po trase současné železnice mezi Soběslaví a Roudnou.
2. Příměstské cyklostezky, které usnadní přístup obyvatelům sousedních obcí do našeho města. Z okolních obcí Klenovice, Zvěrotice či Chlebov dojíždí do našeho města auty řada lidí. Ti pak zbytečně zabírají parkovací místa v centru města. Část obyvatel těchto vesnic dojíždí do Soběslavi na kole. Musí však riskovat cestu po frekventovaných ulicích Wilsonova (Klenovice), Petra Bezruče (Chlebov) či Tyršova (Zvěrotice). Tyršova ulice a cesta mezi Soběslaví a Zvěroticemi od roku 2013 slouží jako dálniční přivaděč a provoz proto není vhodný pro cyklisty. K inspiraci mohou posloužit například České Budějovice, Třeboň či Vodňany.
3. Cyklostezka Lužnice, která se stane  jedním z pilířů turistických cílů města. V současné době, ač je značena po celé trase, z Veselí nad Lužnicí pokračuje komplikovanou trasou, která cykloturisty příliš neláká. Skutečná cyklostezka pak pokračuje až od Plané nad Lužnicí, kde byla v minulých letech ukázkově prodloužena cyklostezka vedoucí kolem Lužnice až do Tábora (s odbočkou na Ústrašice). Mezi Veselím nad Lužnicí a Planou nad Lužnicí by měla být vypracována nová asfaltová cyklostezka, která povede jednoduchým terénem podél řeky Lužnice. K vybudování cyklostezky by bylo vhodné podat žádost o dotaci z evropských fondů. Při plánování a následné realizaci je nutné spolupracovat s ostatními obcemi na trase (Veselí nad Lužnicí, Dráchov, Roudná, Planá nad Lužnicí). Dobře promyšlený projekt a následný marketing by dokázal zvýšit turistický ruch, z čehož by profitovali již stávající turistické cíle, restaurace či obchodníci. Příkladem může být například spojení Hluboké nad Vltavou s vesničkou Purkarec.

Termín předložení zadání nového cykrogenerelu je do konce prvního čtvrtletí 2016.

Zpracovatel návrhu: Piráti pro Soběslav

Předkladatel návrhu: Piráti pro Soběslav

Důvodová zpráva

V současné době, kdy v každém větším i malém městě vznikají kilometry cyklostezek, které jsou často dotovány z evropských fondů, v Soběslavi zatím není vybudován ani metr cyklostezky (a v brzké době se s vybudováním nových cyklostezek či pruhů pro cyklisty ani nepočítá). Dotační programy přitom již za několik roků skončí. Centrum města je zahlceno desítkami aut přijíždějících z okrajových částí města či okolních obcí. Za této situace by bylo vhodné nabídnout obyvatelům alternativní možnost dopravy vybudováním bezpečných cyklostezek. Tím by se  ulehčilo auty přecpanému náměstí (na kterém navíc je v budoucnu plánováno ještě méně parkovacích míst než dnes) a centru města. Doprava kolem je i možností dopravy z odstavných parkovišť mimo centrum města.

Město Soběslav leží na břehu řeky Lužnice, podél které vede stejnojmenná cyklotrasa. Kolem Soběslavi žádné cyklostezky nejsou a tak trasa vede komplikovaně a zdlouhavě. V roce 2015 byla trasa sice pozměněna, atraktivnosti ale nová trasa určitě nepřidá a více turistů než předchozí trasa do města jen těžko dovede.

Cílem nového cyklogenerelu by mělo být vypracování návrhu cyklostezek po městě a jeho okolí ku prospěchu občanů a ke zvýšení turistického ruchu v našem městě.

Článek Návrh pro jednání ZM – Soběslavské cyklostezky se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.