Průmyslová zóna

O průmyslové zóně už slyšel asi každý, kdo se o dění v Soběslavi zajímá. Nejvíce diskutovaná  je v poslední době  výstavba logistického areálu společnosti Exprin. 

Výstavba  se týká především lokalit v územním plánu značených jako Z12 (Pod Račí horou – tedy jižně od Chlebovské silnice) a Z20 (Na Douskách III – severně od Chlebovské silnice). Oproti dřívějším plánům na výrobu bude pravděpodobně možné v některých částech provozovat sklady. Nově by naopak nesmělo umísťování staveb narušovat panoramatický pohled na město. Problematické pro budoucí zájemce může být umístění dálkových sítí (dráty VN, vodovod, plynovod…). Územní plán tvrdí, že na území je zpracována územní studie. Její představy jsou však naprosto odlišné od plánů společnosti Exprin.

V okolí současné průmyslové zóny Na Pískách také pravděpodobně dojde k dalšímu rozvoji především současných soběslavských firem jako například Banes či Impregnace Soběslav. Ty se tak přiblíží k současné dálnici D3, stejně jako tomu bylo v minulosti u společnosti Rašelina.

Nový sběrný dvůr a další možnosti růstu města

Na výše uvedené lokality navazují v oblasti  Na Douskách ještě plochy označované jako Z14, Z17, Z18 a Z19. Tyto lokality jsou sousedními plochami nové silnice, která bude po dokončení železničního koridoru spojovat město s nájezdem na dálnici. Zde  již nyní probíhá výstavba autoservisu a v budoucnu je zde počítáno s výstavbou nového sběrného dvora.

Na Brabci

Průmysl se nebude rozrůstat jen podél dálnice, počítá se ale i se zastavěním pole mezi areálem firmy České houby a Dírenským potokem. Stejně jako u dálnice, i zde je nutné respektovat stávající ochranné pásmo silnice I/3, železničního koridoru, elektrického vedení a ochranné pásmo VTL a STL plynovodu. 

U Kotelny západ

S rozšířením počítá i společnost Goldim, která nyní provozuje areál bývalé kotelny u sídliště Svákov. Areál by se měl rozšířit směrem na západ a měl by být od okolí oddělený pásmem veřejné zeleně.

Připomínky k územnímu plánu je možné podávat písemně na městském úřadě do 3. prosince 2021.

Článek ZMĚNY V ÚZEMNÍM PLÁNU MĚSTA – PRŮMYSL V SOBĚSLAVI (ČÁST 2.) se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Jednání nebo schůzka?

Od města se toho příliš nedozvídáme, a to i přesto, že v září minulého roku zastupitelstvo pověřilo radu města, aby zajistila zápisy ze všech jednání týkajících se průmyslové zóny a předávala je zastupitelům. To si například pan místostarosta Pavel Lintner vynaložil po svém, když začal tvrdit, že jednání z 21. října nebylo jednáním, ale schůzkou a proto nebylo třeba z něj udělat zápis ani o průběhu jednání informovat zastupitele. Na zastupitelstvu tímto skvělým lingvistickým výkladem šokoval nejen některé zastupitele, ale i přítomné v publiku. 

Od developera nemáme žádné informace

Od začátku vzniku petičního výboru jsme s Martinem Kákonou, druhým členem výboru za Piráty pro Soběslav, důsledně tlačili na to, abychom věděli, co se kolem průmyslové zóny chystá, a měli o dění dostatek informací. Vedení města se zjevně od samého začátku snaží o pravý opak. A developer? Jeho zástupce Milan Hulínský byl přítomen na dvou jednáních zastupitelstva. Seděl tiše v koutě a o jeho přítomnosti většina lidí ani neměla tušení. V září pak na své pozici skončil a jediné, co po něm zbylo, byl jednostranně, ale profesionálně napsaný článek v červencové Hlásce a web, na kterém se toho za uplynulý půlrok nic nezměnilo.

Jediné informace, které v tuto chvíli máme, jsou ze zápisů schůzek petičního výboru s vedením města nebo s developerem a z fám, které se šíří městem. V celém příběhu je stále mnoho neznámých. Většina lidí, které potkávám, se nejčastěji ptá: “Co tam vlastně bude?”. To se ale zřejmě ještě nějakou dobu nedozvíme. 

Mne ale v současné době nejvíce zajímá, co se ve městě ve věci průmyslové zóny děje a proto jsem se rozhodl o informace požádat dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Nedozvěděl jsem se toho mnoho, přesto jsou některá zjištění zajímavá:

1. Posudky a studie průmyslové zóny

Požádal jsem o soupis veškerých studií a odborných posudků. O tom, že si je město nechalo zpracovat, slýcháme už od léta. Hned 7. července se členové rady shodli na zhotovení čtyř posudků:

• Dopravního řešení
• Integrace zeleně do prostoru projektu.
• Likvidace dešťových vod z areálu vč. variantního řešení jejich odvedení
• Krajinného rázu řešící výšku a začlenění hal do terénu

Posledně zmíněná studie byla stejný den zadána k vypracování panu Romanu Bukáčkovi ze Žďáru nad Sázavou a studie stále není hotová, ačkoliv zápis z jednání mezi petičním výborem a radou města hovoří o jejím dokončení na začátku listopadu. Zbylé tři posudky do prosince 2020 ani nebyly zadány. Stejně tak i dopravní studie pro cyklostezku mezi Soběslaví a Chlebovem. Jedinou studií, která byla zpracována a dokončena je rešerše posuzující možnosti regulace výstavby v průmyslové zóně, která byla zpracována městskými úředníky, o jejíž kvalitách se dočtete na stránkách petičního výboru. 

2. Návrhy řešení průmyslové zóny

Ze zápisů petičního výboru víme o dalších verzích projektu průmyslové zóny. V uplynulých měsících byly vypracovány nejméně dvě pracovní verze průmyslové zóny. Viděl je ale někdo? Sami účastníci těchto jednání tvrdí, že projekt se od té doby nijak zásadně nezměnil ba spíše naopak, v některých parametrech dokonce narůstá. Projekt nám na zastupitelstvo přijedou představit zástupci společnosti Exprin. Chtěli jsme ho předem vidět, abychom se mohli připravit na případnou diskuzi. Bohužel jsem se dozvěděl, že pracovní verze průmyslové zóny jsou autorským právem společnosti Exprin a ani jako zastupitel nemám nárok k tomu, abych je viděl.

3. Odhadní ceny bývalých pozemků města

Na závěr se vrátím k nejvzdálenější historii průmyslové zóny do roku 2017, kdy se soběslavští zastupitelé rozhodli pro prodej pozemků táborské společnosti Dividend Plus. Tento prodej byl proveden na základě znaleckého posudku Ing. B. Fialy ze Soběslavi, který byl vypracován 26. ledna 2017. Ten pozemky ohodnotil jako ornou půdu mimo zastavěné území města nepřístupné pro automobilovou techniku bez možnosti napojení na inženýrské sítě s obvyklou cenou 220 kč/m2. Upozorňuje však na možný budoucí růst ceny, což se potvrdilo hned v zápětí, když pár měsíců po prodeji došlo ke změně územního plánu a tyto pozemky přestaly být ornou půdou a staly se plochou určenou pro výrobu. Geniální způsob jak zhodnotit majetek, nemyslíte?

Co bude dál?

Můžeme ale zpětně zastupitele vinit z nevýhodného prodeje? Byl posudek zpracován opravdu odborně? A měli tehdejší zastupitelé dostatek informací? To už posuďte sami. Za mne je již od začátku celý projekt plný tajemství a záhad a jsem napjatý, jakým směrem se bude ubírat dál. Dočkáme se zde logistického centra? Obřích výrobních areálů? Prázdných hal? Anebo nás čeká jiná zářivá budoucnost?

Článek Máme v souvislosti s průmyslovou zónou právo na informace?  se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.