Na posledním jed­nání ve středu 21. března zastupitelům tento návrh přednesl znovu. Do diskuze se z řad ob­čanů přihlásil Karel Zabloudil. „Jsem smutný z toho, že kvůli nové vyhlášce jsem musel jed­nu provozovnu zavřít a jednu částečně. A já jsem ji plně re­spektoval. Jediná moje firma a moji zaměstnanci, které jsem musel propustit, na tom byli biti. S hrůzou jsem zjistil, že podle předkladatele návrhu ne­jsou problém kvízomaty. Teď jich je tu pět až deset. Je tam umožňováno hrát i lidem, kteří nejsou plnoletí. Myslím si, že to není dobře. Věřil jsem tornu, že město nebo předkladatel s tím něco udělá, a mrzí mne, jak to dopadlo,“ zmínil Karel Zabloudil. Starosta Jindřich Bláha doplnil, že město si po­mocí městské policie zjistilo, že v Dominu naproti poště je kvízomatů pět. „Ale slibujeme si, že pokud začne fungovat herna na adrese určené vyhláškou, kvízomaty z města zmizí. Takové jsou i zkušenosti z jiných měst, ukáže to praxe,“ pozna­menal starosta. Proti kvízoma­tům se ohradil i Marcel Tlášek_j jehož firma jako jediná teď může výherní automaty v So­běslavi provozovat. „Legální výherní automaty v Soběslavi přinesly přibližně pět milionů korun do rozpočtu města. Kví­zomaty přivezli Poláci, kteří nedají do rozpočtu nic. A ha­zard tu zůstane, jen peníze z něj půjdou do Polska nebo jinam. Chtělo by to komplexní řeše­ní,“ poznamenal Marcel Tlášek.

Růžena Domová (KSČM) se k nulové toleranci přidala. „Myslím si, že pět milionů pro naše město není až tak spásných. S ohledem na to, co to způsobuje. Pro mne ten, kdo obchoduje a provozuje automaty, a, vydělává na tom, je na úrovni dealera drog,“ řekla zastupitelka. Strhla se diskuze o tom, zda mohou celníci proti kvízomatům nějak zasáhnout. „Mně volají denně dvě, tři firmy, protože ví, že mám prosto­ry, a nabízí mi kvízomaty. Ale vyhlášku respektuji. I když vím, že proti kvízomatům není žádný legislativní nástroj. Ab­solutně žádný,“ dodal Karel Zabloudil. Martin Kákona pak uvedl, že Marcel Tlášek má v současné době monopol na automaty v Soběslavi, a že je to špatně.

„Městská policie o tom, že ve městě jsou kvízoma­ty ví, ale nic s tím nedělá. Ani na celní správu to zřejmě ne­hlásí. Ale já s tím rozhodně něco udělám, to se můžete spolehnout. Minule jsme tu vyhlášku přijali, protože se říka­lo, že když jedna herna zůsta­ne, problém s kvízomaty nebude. Herna zůstala a kvízomaty dorazily také. Vyhláška tedy nefunguje. Pojďme tedy dát nulovou toleranci a nechť je na mně, ať já dobojuju s kvízoma­ty. Slibuji, že s tím něco udělám a kvízomaty tu nebudou,“ podotkl Martin Kákona. Prohlásil také, že člověk provozující bar Domino s kvízomaty pomáhá shánět závislé hráče pro hernu na Palubě. Navrhl, aby se kvízomaty zabavovaly za asisten­ce celní správy. Marcel Tlášek zastupitele Kákonu vyzval, aby se s ním vydal na inspekci do heren v okolních městech, ně­kolikrát ho také slovně napadl.

Růžena Domova navrhla, zda by město nemohlo vyhlásit referendum, Martin Kákona to podpo­řil, ale starosta Bláha řekl, že o tom město v žádném případě neuvažuje. Následně na žádost zastupitelů bouřlivou diskusi ukončil a Marcel Tlášek jedná­ní opustil. Zastupitelé hlasova­li, pro nulovou toleranci byli jen Martin Kákona a Iveta Matějů (Piráti pro Soběslav) a za KSČM Růžena Domová a Jan Pehe.

Článek vyšel v Týdeníku Táborsko 13/2018

Článek Týdeník Táborsko: Piráti v Soběslavi usilují o nulovou toleranci hazardu. Do města se dostaly kvízomaty se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Vážený pane starosto, vážení zastupitelé,

vím, že před koncem roku máte mnoho povinností zejména při přípravě a schvalování rozpočtu, proto se ve svém vyjádření k důvodové zprávě návrhu zastupitele ing. Kákony vyjádřím co nejstručněji.

Za statistik Specializovaného finančního úřadu, jak dokládá oficiální výstup pro média z 28.3.2017 vyplývá cituji : „ Při kontrolách bylo odhaleno 1400 kvízomatů nelegálně provozovaných ve 400 provozovnách v ČR Nejvíce se nepovolený hazard koncentruje v Brně, Jihočeském a Moravskoslezském kraji“ uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
K tornu uvedl náměstek ministra financí Ondřej Závodský, který má regulaci hazardu na starosti : „ Vymáhání pokut je v této oblasti problematické. Provozovatelé kvízomatů vedou se státem soudní spory .Pokud policie není schopna dokázat, že byl spáchán trestný čin, musí zajištěné automaty provozovateli vrátit. Ten je následně přesune do jiné herny a byznys tak frčí dál“.

byznysnoviny.cz

ekonomikaidnes.cz

To je stav do konce roku 2016.

Od 1. ledna 2017 převzala kontrolu nad hazardními hrami Celní správa a došlo ke znatelnému zlepšení statistik. Za 11 měsíců bylo v ČR zadrženo jen 62 kvízomatů, z toho 15 v Jihočeském kraji. Tak dramatická disproporce ve výsledcích si žádá rozbor. Opravdu není kvízomat pro CÚ problém? „ Je to velký problém, jinak bychom je samozřejmě nekontrolovali“odpověděl tiskový mluvčí CÚ pro Jihočeský kraj Mgr. Breicha, jehož pan zastupitel cituje.

A ta hlavní otázka zní, stáhli je tedy provozovatelé z trhu ?

Nestáhli. Nahráli nový software, vyměnili čelní skla, změnili název a už to nejsou kvízomaty ( tzv.1. generace), které využívali pro hru generátor náhodných čísel stejné jako hazardní videoloterni terminály, ale přístroje tzv. zábavního nebo vědomostního či dovednostního typu (nejčastěji I STARS, DIAMOND Level). A využívají software, ve kterém chybí základní podmínka definice hazardního technického zařízení — náhoda. V ČR jich k dnešnímu dni několik tisíc. Celní správa ČR sice činí konkrétní úkony k posouzení, zda takováto zařízení v jednotlivých fázích hry, naplňují definici hazardní hry, ale polští výrobci mají v rukách judikáty polských soudů potvrzujících absenci náhodného procesu.

Takže ti provozovatelé, kteří si nakoupili kvízomaty první generace a nechtěli si (asi z úsporných důvodů) změnit software o své kvízomaty při kontrolách přišli. Ti pružnější a adaptabilnější se při kontrolách CÚ nemusí zatím ničeho bát. A protože máme co do činění s nelegálními aktivitami, které jenom využívají sice kvalitní, přesto však stále nedostatečné úpravy v zákonu, můžeme jenom odhadovat, zda a zejména kdy do koncových stanic bude výrobce pouštět hry hazardního typu a když ho celní úřad odhalí a koncovou stanici zabaví, bez centrální jednotky bude velmi obtížně prokazovat, jaký typ her hráč právě hrál.

K odkazu na studii ❑ vlivu tvrdého hazardu pouze jednu poznámku. Autor studie se dopustil několika zásadních metodických chyb, když si nepřečetl, jak se v období 2013 a 2016 vyvíjela statistika kriminality v ČR všeobecně. Tento lehce dostupný údaj přímo od primárního zdroje (PČR) dokazuje, že ve sledovaném období došlo k všeobecnému poklesu kriminality v ČR v průměru o 33 procent, a to zcela bez ohledu na lokální nabídku hazardních her v kamenném prostředí. Pokud se zprůměruje pokles kriminality v obcích, které si autor pro Studii vybral , lze dojít k totožnému číslu jako na celorepublikové úrovni, a to k 33%.

Takže dokument financovaný nadací proti korupci K. Janečka je spíše blamáží.

Zájemcům o problematiku viz. odkaz na vědeckou oponenturu týmu doc. Zdeňka Koudelky.

Závěr :

1. Důvodová zpráva vychází pouze z dílčích informací a vede k nesprávným závěrům Vnímám ji po zkušenostech z jednání v desítkách měst jako politikum motivované snahou o autorovo zviditelnění se.
2. Důvodová zpráva nereflektuje na změny, které přináší nový hazardní zákon, jehož dopady v roce 2018 odhaduje MF ČR na až dvoutřetinové snížení herních prostor v celé ČR.
3. Fenomén kvízomatů nové generace a ne zcela účinná blokace stránek s nelegálním on-line hazardem, kterou provozovatelé obchází zaregistrováním nové domény jsou dva z nevětších problémů, které nedokázal ani nový hazardní zákon beze zbytku vyřešit (i tady platí, že zločin je vždy o krok napřed před zákonem).

Zcela závěrem navrhuji zmapování vlivu nulové tolerance v okolních obcích a posouzení dosaženého výsledku.

S úctou JUDr. Jan Šnajdr

Článek Vyjádření Judr. Šnajdra k hazardu se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.