První graf ukazuje vývoj stavu aktuálních případů. Může být lehce ovlivněn zpožděným hlášením o počtu uzdravených. Proto mohou být cca poslední tři dny trochu nadsazené. V dalších dnech je to již zahrnuto. 12.3.2021 MZČR oznámilo, že tato data hodlá poskytovat cca s měsíčním zpožděním. Doufám, že to nenastane a “aktuální” data budou stále dostupné. Zatím jsou. 

Druhý graf uvádí součet přírůstků za posledních sedm dní klouzavě. Je to proto, že ve výsledcích jsou značné rozdíly v pracovních a nepracovních dnech. Součet za sedm dní zajišťuje, že hodnota obsahuje každý den v týdnu právě jednou. Neměla by se tak dramaticky měnit. Z tohoto grafu lze odhadovat trend šíření infekce.

Třetí graf ukazuje tyto přírůstky po sedmidenních krocích. Zahrnuje tak delší období.

Poslední informační řádek obsahuje “dnešní” počet aktivních případů a jeho přepočet na 100 tisíc obyvatel pro srovnání s jinými místy. Pro přepočet je používána hodnota 6907 obyvatel Soběslavi. Protože to je z hlediska statistiky celé epidemie malé číslo, tak se některé trendy nekryjí s celostátním vývojem. Daleko více se projevují lokální špičky epidemie jako například na konci října minulého roku. 

Při požadavku na zobrazení program kontroluje, zda MZČR nevydalo novější data. Když ano, provede výběr soběslavských dat, což může chvíli trvat. V opačném případě odpovídá na základě uložených dat poměrně hbitě. O tom, kdy byla data ministerstva naposled aktualizována vypovídá text Last-Modifield. Jen připomínám že uvedený čas je GMT, tedy v době, kdy není letní čas je třeba údaj převést na SEČ a jednu hodinu přičíst. Pokud data za včerejší den nejsou ještě k dispozici, je na to návštěvník stránky upozorněn. 

Doufám, že nastane doba, kdy tento program již nebude potřeba. Musíme se o to však zasadit všichni omezováním zbytných osobních kontaktů. 

Článek Soběslavská COVID data se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Domácí péče se dnes využívá například i v domácích hospicech, nebo v moderních terénních sociálních službách. Takováto zařízení v jiných městech jsou ukázkou toho, že nemalému procentu seniorů lze poskytovat plnohodnotnou péči v jejich vlastním sociálním prostředí poměrně dlouho. U některých klientů nakonec dojde k nutnosti jejich umístění do zařízení poskytujícího sociální službu, avšak ani v tu chvíli nemusí být senior umístěn do ústavního zařízení podobného našemu Senior domu. 

Ve chvíli, kdy je nutné využít sociální zařízení, může klient žít v prostředí, které připomíná domácí péči (unit care) s tím, že je mu nabídnut plný lékařský i pečovatelský servis.

To je ta druhá možnost. Tu mělo město využít, pokud nemělo odvahu vydat se výše uvedenou cestou komunitních terénních služeb. Tedy ne začít stavět na zelené louce vše znovu, to je samozřejmě nesmysl. Reálným (a v případě dotačního programu, ve kterém město žádalo naprosto akceptovaným) řešením, by byla přístavba menších “domků” (jednoho nebo dvou) propojených se stávajícím Senior domem spojovacím transportním tunelem. Toto řešení můžeme znát například z nemocnice nebo z některých jiných sociálních zařízení.

Na zastupitelstvu mne překvapilo tvrzení paní ředitelky, že Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) vydala stanovisko, které odmítá deinstitucionalizaci. Po zastupitelstvu jsem si předmětné vyjádření našla a přečetla a s výkladem paní ředitelky nemohu souhlasit. Náš absolutně odlišný výklad toho, co se ve stanovisku píše připisuji našemu velmi odlišnému přístupu k moderním metodám sociální práce a poskytování sociálních služeb. 

Celý dokument si můžete přečíst zde.

Mne v něm zaujaly obzvláště následující části textu: 

“ Možnost žít ve svém domácím a přirozeném prostředí, v komunitním bydlení by měl mít každý (výjimku mohou tvořit potřeby osob s těžkým kombinovaným postižením či onemocněním vyžadujícím intenzivní ošetřovatelskou a lékařskou péči, širší zdravotnické vybavení a dostupnost různých odborností, tj. zejména důvody zdravotní, nikoliv sociální). Zásadním důvodem, proč však není tato možnost dostupná (a pokud se zásadně nezmění stávající poměry, ani nebude) pro všechny osoby s duševním onemocněním, zdravotním postižením, seniory, osoby trpící demencí apod., je nedostatek zdrojů. Nedostatek zdrojů finančních i lidských. 

Jde o nedostatek financí jakékoliv země, její vlády a také drtivé většiny rodin finančně zabezpečit a zajistit personálně kvalitní a bezpečnou péči všem lidem v jejich přirozeném prostředí. Deinstitucionalizace je tedy zásadní směr, avšak jde o cíl, kterého nebude a nemůže být ve 100% případů dosaženo. Jde o cíl, který chce asi každý z nás, nikdo si nepřeje skončit v institucionálním zařízení, a každý by rád dožil doma. Většina lidí však doma dožít nemůže z důvodů nedostatku finančních zdrojů na zajištění potřebné péče v důsledku rapidního zhoršení jejich zdravotního stavu, nedostatku zdravotních sester, lékařů, ošetřovatelek či pečovatelek poskytujících tuto péči, nebo v důsledku svých zdravotních komplikací. Samozřejmě však není možné z důvodu limitů k dosažení úplného cíle rezignovat na zásadní usilování, tedy co nejvíce se k tomuto cíli přibližovat a podpořit lidi v jejich přirozeném sociálním prostředí, popř. umožnit jim institucionální péči opouštět, pokud je to možné a pokud si to v daný moment přejí.

Plošnou deinstitucionalizaci pobytových služeb pro seniory, a zvláště pro osoby trpící demencí, je potřeba odmítnout. Nebráníme (ba právě naopak plně podporujeme) budování kapacit komunitních služeb (včetně terénních a ambulantních služeb), výstavbu menších obytných částí (unit care), výstavbě zařízení s kapacitou do 120 lůžek (nikoliv 400 a vícelůžkových zařízení, s tím, že je nutné neopomenout strukturu těchto zařízení ve smyslu např. švýcarských modelů nových pobytových služeb), změnám struktur budov komunitního charakteru (byť pobytových) po švýcarském vzoru apod. Je potřeba revidovat představu, že se mají rušit např. domovy se zvláštním režimem pro osoby trpící demencí či domovy pro seniory. Lze podpořit snižování kapacit ve prospěch jednolůžkových pokojů, společných prostor komunitního charakteru (malých jednotek), budování respitní péče či denních stacionářů apod.

V tomto ohledu by bylo dostačující konstatování, že ČR nebude u této cílové skupiny vymýšlet nová a celosvětově unikátní řešení, ale bude se s jistou dávkou pokory učit z aktivity těch zemí, které patří k nejlepším na světě v oblasti nastavení sociálního zabezpečení těchto uživatelů a snažit se zkvalitňovat stávající i nové kapacity.”

Jak jsme se mohli dočíst, plošnou a naprostou deinstitucionalizaci nelze aplikovat, protože existují skupiny občanů, které potřebují opravdu specifickou péči včetně zvláštního lékařského vybavení apod. Nicméně, se ve stanovisku můžeme také dočíst, že bychom se měli snažit maximálnímu počtu lidí umožnit zůstat v jejich vlastním sociálním prostředí, protože většina lidí touží dožít doma,ne v ústavním zařízení. Hlavní překážka (finanční nákladnost) stoprocentní deinstitucionalizace by nás neměla donutit rezignovat na snahy o co nejvyšší dostupnost kvalitní péče o cílovou skupinu seniorů. Toto konstatování APSS, mne vede k zamyšlení, zda by taková varianta rozvoje komunitních služeb nebyla dlouhodobě levnější než přistavět 24 lůžek za více než 40 milionů korun. 

Abychom neopomněli skupinu seniorů, která výše zmíněnou specifickou péči potřebuje, nebo se rozhodne vzhledem ke svým potřebám žít v zařízení poskytujícím sociální služby, můžeme se ve stanovisku inspirovat a rozvoj kapacit zařízení realizovat s ohledem na komunitní švýcarský model, tedy přístavbu malých jednotek či sdílených bytů. Tím zajistíme seniorům, kteří ve svém vlastním prostředí být nemohou, vysokou kvalitu jejich života právě i v zařízení sociálních služeb. 

Jsme si vědomi nutnosti rozšíření kapacit služeb, i toho, že populace stárne. Nerozumíme však tomu, proč se město i vzhledem k současné covidové situaci, kdy obyvatelé senior domu nemohli dlouhou dobu ani vycházet ze svého pokoje a někteří klienti zemřeli bez možnosti rozloučit se se svými blízkými (což je mimochodem v rozporu s dlouhodobě platným nařízením vlády), odmítá reflektovat připomínky a snahy o změnu kurzu v péči o seniory. Argument o tom, že chceme primárně seniory chránit, je samozřejmě naprosto na místě, avšak myslím, že stojí za zamyšlení, co je opravdu ochrana a co je pouze domnělá ochrana. A zda snaha o co nejdelší prodloužení života na úkor absolutního omezení kvality života, je opravdu správnou cestou. 

Řešením současné situace mohlo být, v ideálním případě, přehodnocení myšlenky a investice peněz do rozvoje pečovatelské služby, nabídka pracovních míst těm, kdo mají zkušenosti v oboru přímé sociální péče, ale díky covid krizi přišli o práci, nebo částečných úvazků rodičům s malými dětmi, kteří nemohou pracovat na plný úvazek, ale čas, který děti tráví ve školce, mohou flexibilně věnovat péči o seniory. V návaznosti na to, by bylo vhodným krokem pro posílení služeb otevření denního stacionáře a odlehčovací služby, kde mohou senioři rehabilitovat, navazovat sociální kontakt a netrpět samotou nebo nedostatkem péče v době, kdy jsou jejich blízcí v práci. či se o ně nemohou krátkodobě postarat. Nakonec nemusíme chodit daleko pro inspiraci,to že ambulantní a terénní služby mohou dobře fungovat a poskytovat kvalitní péči můžeme vidět přímo u nás ve městě v zařízeních Rolničky.

Pobyt několik týdnů v naprosté separaci, nemožnost komunikovat se svými blízkými a nebo mít jakýkoliv sociální kontakt považujeme za přístup, který je pro lidské bytosti naprosto dehonestující a výrazně přispívá k zásadnímu zhoršení kvality života a dřívější smrti. Proto Piráti pro Soběslav nepodpořili nástavbu Senior domu z důvodů vztahujících se k lidskosti a zachování důstojnosti seniorů. 

Mohla bych zde dále dlouze psát i o dalších důvodech. Například o tom jak kvalitní a příjemný život povedou klienti Senior domu během nástavby. 

Také bych mohla dlouze psát o tom, jak v Soběslavi probíhá realizace veřejných zakázek, dodržování termínů a kolik nás stojí vícepráce na každém projektu (kdy tyto vícepráce nikdo nečekal, například při stavbě bruslařské dráhy na podmáčené záplavové zóně..), ale míru rizika, že MPSV dotaci městu nakonec neproplatí, protože jak je v Soběslavi zaběhlou praxí, stavební firma opět nedodrží termín dokončení stavby, ponechám na Vás.

Článek Proč naši zastupitelé nepodpořili nástavbu senior domu? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Poslední dobou jsou na webu města jen zkopírované vládní dokumenty bez nějakého vysvětlení či lokalizace na naše město. Na otázku, zda bude občany informovat v případě, že se ve městě potvrdí nákaza COVID-19, vyčerpávajícím způsobem odpověděl pan tajemník, když napsal: “Na tuto otázku nejsem schopen odpovědět.” Později se na webu města objevil externí odkaz na graf situace na Soběslavsku, pak ale zmizel. 

Informace o nákaze v jednotlivých obcích vydává Ministerstvo zdravotnictví formou datového souboru. Vybral jsem z těchto dat relevantní údaje pro Soběslav a zobrazil je formou dvou grafů na webu sobeslav.cz. Graf aktuálního přírůstku nakažených za posledních 7 dní a graf počtu aktuálně nemocných. Hodnoty posledních několika dní se někdy ještě zpětně mění, protože některé informace se do systému MZČR dostávají se zpožděním. 

V okamžiku, kdy píšu tento text, bylo v Soběslavi 78 nemocných, což při používaném přepočtu na 100 tisíc obyvatel odpovídá hodnotě 1129 nemocných. Maximum bylo 117 dne 4.11.2020. Je vidět, že grafy celkem kopírují celostátní výsledky, ale projevují se i místní lokální ohniska. Současná situace se již blíží stavu na přelomu října a listopadu. Je třeba také zohlednit, že vliv nedávného rozvolnění se ještě plně neprojevil. Říká se, že situaci sledujeme ve zpětném zrcátku. Inkubační doba viru se pohybuje v rozmezí 2 dnů až 2 týdnů.

S vysokou pravděpodobností epidemie ani díky vakcínám v nejbližší době celosvětově nezmizí. To není důvod k panice, ale k respektování tohoto stavu. Možná jsou některá opatření trochu zmatená a ekonomicky nákladná, ale celkově pomáhají k omezení sociálních kontaktů. Chránit je třeba především ohrožené skupiny. To by však nemělo vést například k absolutní izolaci důchodců. 

Snažme se zachovat dobrou mysl a respektujme situaci. Zdravme se pozdravem “buď zdráv” a třeba si o koronaviru vyprávějme vtipy. Tak jeden na závěr: Dřív mám hospodu zakazovali rodiče, potom manželka a dneska už to dokonce dělá i PES.

Buďte zdrávi

Petr Král 

Článek Jsem starej, nemocnej a vyžranej aneb Covid v Soběslavi se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Kontakt na pečovatelskou službu najdete na stránkách: http://www.seniorsobeslav.cz/sekce/kontakt

Pro ty kdo by chtěli využít on-line nákup potravin je dobrou zprávou, že do Soběslavi nově nákupy doručuje kosik.cz.

Jiná situace s kapacitami pracovníků je bohužel ve zdravotnictví. Nemocnice volají po pomoci a dobrovolnících téměř všude. Pokud chcete pomoci, můžete se v tomto odkazu zaregistrovat jako dobrovolníci nebo brigádníci v nemocnicích Jihočeského kraje:

Více o této sbírce si můžete přečíst zde.

Přejeme všem pevné nervy a věříme, že situace se brzy zlepší.

Článek COVID-19 – Praktické info pro občany města se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.