V únoru byla zastupitelstvem města schválena první verze Programu rozvoje města. Byla sestavená poněkud narychlo, jak ostatně přiznalo i samo vedení města, je však nutnou přílohou pro žádosti o dotace. Následně bylo přislíbeno důkladnější přepracování tohoto dokumentu ve spolupráci s veřejností. Nyní byla novější verze zpracovaná Ing. Martinem Rybářem rozeslána zastupitelům města k připomínkování. Po zapracování těchto připomínek bude Program rozvoje města zveřejněn na webu města k připomínkování ze strany veřejnosti a 10.12. také veřejně projednán v kulturním domě v Soběslavi.

Zastupitelé za Piráty pro Soběslav poslali k Plánu rozvoje své připomínky, s kterými bychom Vás rádi seznámili. Toto jsou připomínky zastupitelky Ing. Ivety Matějů.

Přiznám se, že po jeho prostudování mě zaujalo, že se jedná o plán pouze na následující čtyři roky, u něčeho co se jmenuje „Program rozvoje města“ bych očekávala delší časový horizont – např. 10 let. Nicméně níže posílám své připomínky / poznámky.

Myšlenka výstavby bytového domu v Mrázkově ulici se mi s ohledem na velký zájem o městské byty celkem líbí, nicméně velký zájem je i o stavební pozemky pro rodinné domy, jak bylo ostatně vidět při posledním prodeji pozemků za sídlištěm Svákov. Bylo by tedy vhodné v tomto pokračovat a vytvořit podmínky pro prodej stavebních pozemků pro rodinné domy, což momentálně dokument přímo neobsahuje. Možnost stavby vlastního domu by jistě podpořila stěhování lidí do Soběslavi, což je v zájmu města. Pokud město vhodné pozemky nevlastní, mělo by usilovat o jejich získání a následné zasíťování.

Dále mě zaujala informace o startovacích bytech na adrese nám. Republiky 58 – podle katastrálního úřadu je toto adresa městské věže – jedná se o překlep nebo jsem špatně hledala?

S ohledem na poslední zasedání zastupitelstva města, kde byla od starosty podána informace o chystaném rozšíření kapacity mateřských škol, by toto podle mého názoru mělo též být uvedeno v programu. Zatímco s kapacitou základních škol problém není, u mateřských škol je momentálně situace dosti špatná. 

V programu je dále upozorňováno na problémy s pěší a cyklo dopravou a vytvoření lepších podmínek pro ní. Mnoho lidí se tímto způsobem přesouvá na autobusovou zastávku u Paluby nebo autobusové nádraží. Možná by situaci zjednodušilo, kdyby vznikla nová autobusová zastávka v blízkosti Lidu / Tesca – především tedy pro autobusy, které tudy stejně projíždí. 

Současný návrh rozšíření kapacity senior domu sice o něco zlepší situaci, je ovšem otázka, jestli do budoucna nebude potřeba další navýšení. To však asi sahá za časový rámec dokumentu. Již z několika zdrojů jsem ovšem slyšela, že by mnoho lidí uvítalo možnost jakéhosi „penzionu“ pro seniory, kam by bylo možné tyto lidi umístit např. na týden, když o ně starající lidé odjedou např. na dovolenou. 

Oceňuji možnost veřejného projednání, věřím, že se zde sejde mnoho zajímavých podnětů.

Článek Připomínky k Plánu rozvoje – Iveta Matějů se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V únoru byla zastupitelstvem města schválena první verze Programu rozvoje města. Byla sestavená poněkud narychlo, jak ostatně přiznalo i samo vedení města, je však nutnou přílohou pro žádosti o dotace. Následně bylo přislíbeno důkladnější přepracování tohoto dokumentu ve spolupráci s veřejností. Nyní byla novější verze zpracovaná Ing. Martinem Rybářem rozeslána zastupitelům města k připomínkování. Po zapracování těchto připomínek bude Program rozvoje města zveřejněn na webu města k připomínkování ze strany veřejnosti a 10.12. také veřejně projednán v kulturním domě v Soběslavi.

Zastupitelé za Piráty pro Soběslav poslali k Plánu rozvoje své připomínky, s kterými bychom Vás rádi seznámili. Toto jsou připomínky zastupitele Ing. Petra Krále.

Úvodní analytická část je dle mého zpracována celkem (možná až zbytečně) podrobně, trochu rozpačitě na mne ale působí oddělení SWOT analýzy a dalších kapitol na konec dokumentu. Vhodnější by bylo jejich zakomponování do samotné analýzy. Na mne to působí, jako by analytickou část i SWOT analýzu a akční plán vypracovával někdo jiný (což možná i ve skutečnosti to tak bylo). 

Zásadní problém mám se SWOT analýzou, strategickou vizí a akčním plánem. Od dokumentu, který se jmenuje “Program rozvoje” bych si představoval dlouhodobější program a to minimálně s přesahem do dalšího volebního období či ještě lépe třeba na 10 let dopředu. Strategický plán neobsahuje o moc víc, než již existující střednědobý výhled rozpočtu zpracovaný koncem loňského roku. 

Jako zastupitele mne mrzí, že dokument byl vypracován nejen bez názorů zastupitelů (mohla nám být například rozeslána anketa), ale i bez zapojení odborníků v komisích. Zapojena mohla být i veřejnost a to jak dotazníky tak například formou diskuze.

Plán rozvoje by neměl řešit jen samotné město, ale i to jeho nejbližší okolí. Do soběslavských škol chodí cca polovina dětí ze spádových oblastí. Ze Soběslavi se za posledních 20 let odstěhovalo cca 400 obyvatel. Na druhou stranu Klenovicím za stejné období přibyl cca poloviční počet obyvatel. Další desítky domů vyrostly třeba v Sedlečku či Zvěroticích. Oproti tomu městské osady Chlebov a Nedvědice se za tu dobu rozrostly jen minimálně. Dokument plán rozvoje se měl tímto problémem hlouběji zabývat a navrhovat řešení. Přitom poptávka po stavebních parcelách je enormní. Akční plán zahrnuje výstavbu jednoho rodinného domu, to je však (vzhledem k tomu že tu pár desítek let nic podobného nevzniklo) málo. Jedna bytovka rozvoj města nespasí, je potřeba myslet v dlouhodobém horizontu. Do spousty oblastí (ať už jde třeba o bytové hospodářství, sport či turistický ruch) by bylo více vhodné zapojit soukromý sektor, který je obratnější v řešení problémů. Předložený plán rozvoje se soukromý sektor ignoruje.

Dokument často popisuje skutečnost odlišnou od reality. Zdůrazněna je podpora podnikání a spolupráce s místními podnikateli, přitom do konce roku bude otevřeno několik řetězcových nadnárodních obchodů. Přitom plán rozvoje výslovně varuje před ohrožením kvality života v případě útlumu poskytovaných služeb a maloobchodu! Místní podnikatelé v centru řeší, že zákazníci nemají kde zaparkovat. Turisté si prohlédnou krásné náměstí, po zjištění kvality stravovacích zařízení a téměř neexistenci ubytovacích kapacit, však po pár hodinách raději odjedou utratit své finance jinam. Oblast turistického ruchu je řešena nedostatečně. Nastartování turistického ruchu potřebuje nový impuls – magnet, který zaujme a přitáhne turisty k nám do Soběslavi. Nesouhlasím s tvrzením, že se nabídka v oblasti cestovního ruchu trvale zlepšuje. Nabídka zůstává stále stejná – nedostatečná. Plán rozvoje jako zásadní pro zlepšení turistického ruchu vidí roli informačního centra. To je naprostý nesmysl. Zásadní roli hrají možnosti města a jejich propagace. Bez nich do íčka nikdo ani nezabloudí.

Dalšími zásadními oblastmi vidím zdravotnictví. Věkový průměr lékařů v našem městě je doslova alarmující, plán rozvoje to konstatuje, nenabízí ale žádné řešení. V oblasti školství by bylo vhodné zvážit podporu malého alternativního školského zařízení. Výzvou rozvoje města je sledování moderních trendů. Ať už se jedná obydlení (Airbnb), doprava (elektromobilita, bikesharing, carsharing), turistický ruch (elektrokola, zážitkové pobyty) či technologií v oblasti chytrého města tzv. Smart City.

Možná se jedná jen o dotační “must-have” dokument. Má-li však plán rozvoje skutečně sloužit k rozvoji doporučil bych podrobnější rozpracování návrhové části a zpracování v delším časovém horizontu. Vytvořit (zastupitelstvem schválenou a dostatečně propagovanou) anketu pro občany a její výsledky prezentovat na veřejně a s diskuzí. Finální plán rozvoje pak vytvořit ne jenom radou města, ale se zapojením odborníků v komisích.

Článek Připomínky k Plánu rozvoje – Miloš Bučinský se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Vymezení území – Jde o území 5,77 ha na severním okraji Soběslavi. Na severu je území vymezeno bývalou centrální kotelnou , na východě novou zástavbou rodinných domů z 1. etapy výstavby v ulicích V lukách a Na Jezárkách, na jihu Mrázkovou ulicí s objektem Senior domu a Rolničky, na západní straně komunikací k ČOV. Převážná většina plochy jsou post agrární zamokřená lada s četnými náletovými porosty stromů a keřů..

Veřejná prostranství – Studie se zabývá i veřejnými prostranstvími, oblastí které budou sloužit lidem. Ta by měla vzniknout mezi komunikací k čistírně a domovem důchodců. Tato plocha je v platném UP navržena pro veřejnou zeleň. Zde by mělo vzniknout sportovní a dětské hřiště.

Životní prostředí – Lokalita má dobrou návaznost na okolní příměstskou krajinu, vytváří přechod mezi vysokopodlažními partiemi sídliště Svákov a nivou podél Lužnice nízkopodlažní zástavbou rodinných domů. Stávající,zejména vysoká, zeleň bude maximálně zachována. V místech lemujících řešené území kolem stávajících komunikací je navrženo doplnění ploch zeleně.

Regulační prvky – Navržené a projednané trasy komunikací rozdělují řešené území do několika bloků. Přípustné jsou domy s maximálně dvěma nadzemními podlažími, s minimální vzdáleností umístění 6 m od uliční čáry, střechy šikmé, sedlové či pultové. Objekty je možno podsklepit. Garáže musí být součástí objektů. Zastavěnost stavebních parcel nesmí překročit 30 %. Podstatná zůstává parcelace jednotlivých pozemků, umístění staveb je volné. Závazné jsou šířky a rozvržení veřejných ploch. Architektonické ztvárnění domů musí respektovat charakter okolní příměstské zástavby.

Co s odpady? – V prostoru u vjezdu do areálu bývalé kotelny (dnes areál firmy Goldim) budou umístěné kontejnery pro separovaný odpad.

Silnice a parkování – Obslužné komunikace jsou uvažovány jako obousměrné dvoupruhové s šířkou 6,0 m mezi obrubníky. Po jedné straně straně je chodník o šířce 2 m, na protější straně variantně zelený pruh šířky 2 m. Parkování a odstavování vozidel vlastníků přilehlých parcel budou řešit tito vlastníci na svých pozemcích. Parkovací místa vzniknou mimo tuto oblast u sportovního hřiště, jižně od komunikaci k ČOV.

Kanalizace, vodovod, plynovod – Vzhledem k výskytu podzemní vody a zamokření pozemků se předpokládá vybudování oddělené kanalizační soustavy. Nová dešťová kanalizace bude nadimenzována i pro výhledové připojení nedaleké rozvojové plochy „Pod Klenovicemi“

Celkový počet nových parcel je 50, předběžný rozpočet na akci je odhadnutý na 27 milionů korun. Realizací rozvojové zóny U kotelny dojde k nárůstu obyvatel o zhruba 175. Toto jsou jen základní věci, kterými se materiál zabývá.Celou studii, včetně odhadu nákladů si můžete od nás stáhnout.

Studie parcelace U kotelny

Studie parcelace mapa rozdeleni parcel

Studie parcelace vlastnici

Studie parcelace site

Článek Zveřejnění studie rodinné zástavby „U kotelny“ se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Lidé jsou dnes nároční a chtějí za své peníze nějakou přidanou hodnotu. Proto byla vybrána tato lokalita, která je vhodná pro rybáře či milovníky vodních sportů. Bazén na zahradě je už vcelku běžnou záležitostí, ale zamrzlé kaluže mohou nabídnout sportovní využití i v zimě. Kluziště za domem je totiž nadstandart a možná do Soběslavi přitáhne i nějakou tu hokejovou hvězdu.

Kdy budou pozemky připravené pro první zájemce zatím není jisté, město momentálně řeší poslední chybějící pozemky, které by rádo směnilo s aktuálními majiteli za jednu z budoucích stavebních parcel.

Je dobře, když se město rozrůstá koncepčně s výhledem do budoucna. V další fázi budou na stavební parcely převedeny pozemky kolem současného železničního koridoru, vhodné zvláště pro fanoušky železnice.

Článek Nové parcely u kotelny se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.