Připomínky k Plánu rozvoje – Miloš Bučinský

V únoru byla zastupitelstvem města schválena první verze Programu rozvoje města. Byla sestavená poněkud narychlo, jak ostatně přiznalo i samo vedení města, je však nutnou přílohou pro žádosti o dotace. Následně bylo přislíbeno důkladnější přepracování tohoto dokumentu ve spolupráci s veřejností. Nyní byla novější verze zpracovaná Ing. Martinem Rybářem rozeslána zastupitelům města k připomínkování. Po zapracování těchto připomínek bude Program rozvoje města zveřejněn na webu města k připomínkování ze strany veřejnosti a 10.12. také veřejně projednán v kulturním domě v Soběslavi.

Zastupitelé za Piráty pro Soběslav poslali k Plánu rozvoje své připomínky, s kterými bychom Vás rádi seznámili. Toto jsou připomínky zastupitele Ing. Petra Krále.

Úvodní analytická část je dle mého zpracována celkem (možná až zbytečně) podrobně, trochu rozpačitě na mne ale působí oddělení SWOT analýzy a dalších kapitol na konec dokumentu. Vhodnější by bylo jejich zakomponování do samotné analýzy. Na mne to působí, jako by analytickou část i SWOT analýzu a akční plán vypracovával někdo jiný (což možná i ve skutečnosti to tak bylo). 

Zásadní problém mám se SWOT analýzou, strategickou vizí a akčním plánem. Od dokumentu, který se jmenuje “Program rozvoje” bych si představoval dlouhodobější program a to minimálně s přesahem do dalšího volebního období či ještě lépe třeba na 10 let dopředu. Strategický plán neobsahuje o moc víc, než již existující střednědobý výhled rozpočtu zpracovaný koncem loňského roku. 

Jako zastupitele mne mrzí, že dokument byl vypracován nejen bez názorů zastupitelů (mohla nám být například rozeslána anketa), ale i bez zapojení odborníků v komisích. Zapojena mohla být i veřejnost a to jak dotazníky tak například formou diskuze.

Plán rozvoje by neměl řešit jen samotné město, ale i to jeho nejbližší okolí. Do soběslavských škol chodí cca polovina dětí ze spádových oblastí. Ze Soběslavi se za posledních 20 let odstěhovalo cca 400 obyvatel. Na druhou stranu Klenovicím za stejné období přibyl cca poloviční počet obyvatel. Další desítky domů vyrostly třeba v Sedlečku či Zvěroticích. Oproti tomu městské osady Chlebov a Nedvědice se za tu dobu rozrostly jen minimálně. Dokument plán rozvoje se měl tímto problémem hlouběji zabývat a navrhovat řešení. Přitom poptávka po stavebních parcelách je enormní. Akční plán zahrnuje výstavbu jednoho rodinného domu, to je však (vzhledem k tomu že tu pár desítek let nic podobného nevzniklo) málo. Jedna bytovka rozvoj města nespasí, je potřeba myslet v dlouhodobém horizontu. Do spousty oblastí (ať už jde třeba o bytové hospodářství, sport či turistický ruch) by bylo více vhodné zapojit soukromý sektor, který je obratnější v řešení problémů. Předložený plán rozvoje se soukromý sektor ignoruje.

Dokument často popisuje skutečnost odlišnou od reality. Zdůrazněna je podpora podnikání a spolupráce s místními podnikateli, přitom do konce roku bude otevřeno několik řetězcových nadnárodních obchodů. Přitom plán rozvoje výslovně varuje před ohrožením kvality života v případě útlumu poskytovaných služeb a maloobchodu! Místní podnikatelé v centru řeší, že zákazníci nemají kde zaparkovat. Turisté si prohlédnou krásné náměstí, po zjištění kvality stravovacích zařízení a téměř neexistenci ubytovacích kapacit, však po pár hodinách raději odjedou utratit své finance jinam. Oblast turistického ruchu je řešena nedostatečně. Nastartování turistického ruchu potřebuje nový impuls – magnet, který zaujme a přitáhne turisty k nám do Soběslavi. Nesouhlasím s tvrzením, že se nabídka v oblasti cestovního ruchu trvale zlepšuje. Nabídka zůstává stále stejná – nedostatečná. Plán rozvoje jako zásadní pro zlepšení turistického ruchu vidí roli informačního centra. To je naprostý nesmysl. Zásadní roli hrají možnosti města a jejich propagace. Bez nich do íčka nikdo ani nezabloudí.

Dalšími zásadními oblastmi vidím zdravotnictví. Věkový průměr lékařů v našem městě je doslova alarmující, plán rozvoje to konstatuje, nenabízí ale žádné řešení. V oblasti školství by bylo vhodné zvážit podporu malého alternativního školského zařízení. Výzvou rozvoje města je sledování moderních trendů. Ať už se jedná obydlení (Airbnb), doprava (elektromobilita, bikesharing, carsharing), turistický ruch (elektrokola, zážitkové pobyty) či technologií v oblasti chytrého města tzv. Smart City.

Možná se jedná jen o dotační “must-have” dokument. Má-li však plán rozvoje skutečně sloužit k rozvoji doporučil bych podrobnější rozpracování návrhové části a zpracování v delším časovém horizontu. Vytvořit (zastupitelstvem schválenou a dostatečně propagovanou) anketu pro občany a její výsledky prezentovat na veřejně a s diskuzí. Finální plán rozvoje pak vytvořit ne jenom radou města, ale se zapojením odborníků v komisích.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..