Archiv rubriky: Články

Nenechme developera rozhodovat o budoucnosti města

Průmyslová zóna je poslední dva roky nejdiskutovanějším tématem v Soběslavi. Stalo se toho hodně. Začali jsme peticí a celá naše snaha o omezení záměru vyvrcholí podzimním referendem.

Historie soběslavské průmyslové zóny „Na Pískách“ začala z pohledu veřejnosti v roce 2017, kdy zastupitelé dostali na stůl návrh na prodej relativně bezvýznamných pozemků vedle dálnice táborské realitní kanceláři Dividend plus. Jejich záměrem bylo vykoupení pozemků pro klienta Panattoni Europe – developerskou skupinu specializovanou na velké průmyslové a logistické areály. Na nevýhodný prodej, možná budoucí rizika a ztrátu kontroly nad danou lokalitou upozornil v té době náš zastupitel Martin Kákona. Nicméně zastupitelé tehdy těsnou většinou rozhodli o prodeji pozemků.

O pár měsíců později byla schválena změna územního plánu, která budoucí využití lokality potvrdila a novým majitelům pozemky řádně zhodnotila.

Čas uplynul jako voda a píše se květen roku 2020. Nelehká doba, kdy se všichni vzpamatovávají z první vlny koronavirových opatření a těší se na klidné léto. V té době se na informačním portálu s vyhodnocováním vlivů na životní prostředí EIA mezi stovkami velkých projektů z celé republiky objevuje záměr s označením JHC938 a názvem „Průmyslová zóna Soběslav“.

Pokračování textu Nenechme developera rozhodovat o budoucnosti města

Co víme o rekonstrukci Mrázkovy ulice

Jednou z investičních akcí města do příštích let bude rekonstrukce Mrázkovy ulice i jejího okolí navazující na sídliště Svákov. Aktuální studie rekonstrukce Mrázkovy ulice byla zveřejněná koncem října 2021 na webových stránkách města a v měsíčníku Hláska

Březová alej zůstane zachována

Nejkontroverznější informací zveřejněné studie bylo chystané vykácení celé březové aleje mezi “křížkem” u mateřské školy Duha a městským hřbitovem z důvodu nebezpečí pádu větví. To vyústilo v časté připomínky veřejnosti k této studii a zanedlouho město zveřejnilo informaci, že březová alej zůstane v co největším rozsahu zachována. 

Podle našich informací dojde ke kácení pouze v “nezbytně nutném rozsahu”. Dojde tedy k odstranění bříz, které budou překážet stavbě (především před panelákem na sídlišti Svákov), případně jejichž zdravotní stav bude špatný. Kácení proběhne pravděpodobně v průběhu příští zimy a počítá se i s prořezovou údržbou zbylých bříz v aleji. Doplněny budou stromy na místech, kde došlo ke kácení v minulých letech, tedy například kolem garáží u řadovek.

Pokračování textu Co víme o rekonstrukci Mrázkovy ulice

Máme v souvislosti s průmyslovou zónou právo na informace? 

Právo na informace nám každému z nás zajišťuje Listina základních práv a svobod. Máme ale k dění kolem nás dostatek informací? Vědět, co se v Soběslavi děje, bylo pro mne jedním z důvodů, proč jsem se v minulých komunálních volbách ucházel o post zastupitele. O připravovaných projektech se mnohdy dozvídáme až v konečné fázi, kdy už nejde nic změnit. A podobně tomu je i u průmyslové zóny v Soběslavi. První zmínku o ní se dočteme v zápise z jednání zastupitelstva z dubna 2017, kdy město prodalo za tři miliony pár “bezvýznamných” pozemků na polích u Chlebova táborské firmě, která zde zvažovala výstavbu logistického centra. Příliš zájmu ale tento prodej nepřinesl a brzy se na vše zapomnělo. Čas uplynul jako voda a minulý rok v květnu nám jako blesk z čistého nebe přistál připravovaný záměr průmyslové zóny. Od té doby se na nás valí nepřeberné množství informací. Především od petičního výboru, jehož jsem členem.

Jednání nebo schůzka?

Od města se toho příliš nedozvídáme, a to i přesto, že v září minulého roku zastupitelstvo pověřilo radu města, aby zajistila zápisy ze všech jednání týkajících se průmyslové zóny a předávala je zastupitelům. To si například pan místostarosta Pavel Lintner vynaložil po svém, když začal tvrdit, že jednání z 21. října nebylo jednáním, ale schůzkou a proto nebylo třeba z něj udělat zápis ani o průběhu jednání informovat zastupitele. Na zastupitelstvu tímto skvělým lingvistickým výkladem šokoval nejen některé zastupitele, ale i přítomné v publiku. 

Od developera nemáme žádné informace

Od začátku vzniku petičního výboru jsme s Martinem Kákonou, druhým členem výboru za Piráty pro Soběslav, důsledně tlačili na to, abychom věděli, co se kolem průmyslové zóny chystá, a měli o dění dostatek informací. Vedení města se zjevně od samého začátku snaží o pravý opak. A developer? Jeho zástupce Milan Hulínský byl přítomen na dvou jednáních zastupitelstva. Seděl tiše v koutě a o jeho přítomnosti většina lidí ani neměla tušení. V září pak na své pozici skončil a jediné, co po něm zbylo, byl jednostranně, ale profesionálně napsaný článek v červencové Hlásce a web, na kterém se toho za uplynulý půlrok nic nezměnilo.

Pokračování textu Máme v souvislosti s průmyslovou zónou právo na informace? 

Proč naši zastupitelé nepodpořili nástavbu senior domu?

I nadále jsme přesvědčeni, že rozšíření nabídky sociálních služeb pro seniory, se v Soběslavi má ubírat jinou cestou. Namísto zvýšení kapacity ústavního zařízení (Senior domu) na 100 lůžek se mohla Soběslav vydat cestou rozvoje komunitních terénních sociálních služeb a podporou deinstitucionalizace a transformace stávajícího systému péče o seniory ve spojení s denním stacionářem a rozšířenou pečovatelskou službou. Nesouhlasíme s tvrzením, že pro cílovou skupinu seniorů v Soběslavi a okolí není deinstitucionalizace vhodným řešením, jelikož v domácím prostředí nelze zajistit plnohodnotnou lékařskou a rehabilitační péči, jak tvrdí ředitelka senior domu Ing. Zina Petrásková.

Domácí péče se dnes využívá například i v domácích hospicech, nebo v moderních terénních sociálních službách. Takováto zařízení v jiných městech jsou ukázkou toho, že nemalému procentu seniorů lze poskytovat plnohodnotnou péči v jejich vlastním sociálním prostředí poměrně dlouho. U některých klientů nakonec dojde k nutnosti jejich umístění do zařízení poskytujícího sociální službu, avšak ani v tu chvíli nemusí být senior umístěn do ústavního zařízení podobného našemu Senior domu. 

Ve chvíli, kdy je nutné využít sociální zařízení, může klient žít v prostředí, které připomíná domácí péči (unit care) s tím, že je mu nabídnut plný lékařský i pečovatelský servis.

Pokračování textu Proč naši zastupitelé nepodpořili nástavbu senior domu?

Reakce na zrušení odbojných komisí

Mnozí jistě víte, že se rada města rozhodla zrušit dvě komise, konkrétně pro IT a komisi životního prostředí a odpadového hospodářství (ŽP). Oficiální důvody zrušení se zajisté dozvíte jinde. Nemohl být ale důvodem odmítavý postoj k záměru výstavby průmyslové zóny? Je jen náhoda, že mezi odvolanými členy komisí jsou hned tři členové petičního výboru proti průmyslové zóně či dva zastupitelé za opoziční Piráty pro Soběslav? 

Sám jsem byl členem IT komise. Začátek byl plný nadějí, komisi poprvé svolal její předseda a novopečený místostarosta Pavel Lintner. Představil nám své plány, ale u nich bohužel zůstalo. Na svolávání komise neměl čas, a tak po necelém roce raději rezignoval. Novým předsedou se stal radní Michal Turek, personální změny v komisi však pokračovaly a došlo k přeobsazení dalších dvou členů. 

IT komise se za dva roky sešla pětkrát. Nejpodstatnější výsledky průkomise jsou realizace veřejné Wi-Fi na náměstí či revidovaný obsah webových stránek města. Momentem, který vystihuje zoufalost fungování městského IT, bylo únorové jednání. Začalo výpadkem internetu na úřadě kvůli větrnému počasí. Aby se komise vůbec mohla uskutečnit, musel jsem poskytnout internetové připojení svého telefonu. 

Pokračování textu Reakce na zrušení odbojných komisí

Stavební úpravy parku u sv. Víta aneb co bude dál

Mnozí jste si jistě všimli, že v červnu vybídlo město Soběslav na svých webových stránkách občany k připomínkování projektu parku u kostela sv. Víta. Ten byl vypracován, jak je již tradicí, ateliérem Kročák z Českých Budějovic. Projekt navazuje svým stylem na sousední náměstí, převažují plochy dlážděné velkoformátovým kamenem a dominantami nového parku jsou vodní prvek, dětské hřiště a hlavně chytrá lavička s Wi-Fi.

Piráti pro Soběslav preferují pro podobné projekty otevřenou architektonickou soutěž. Té se ovšem v Soběslavi jen tak nedočkáme, a proto jsme odevzdali vlastní připomínky.

První vypracovala paní Ing. Kaprálová z Matfyz v Praze. Nelíbí se jí zvolený vodní prvek, který dle jejího názoru neladí s okolím historického kostela a raději by preferovala obnovu stávající pumpy, z které by voda odtékala kaskádovým korytem. Nesouhlasí ani z umístěním dětského hřiště, které se do klidného prostředí u kostela nehodí, stejně tak chytrá lavička, kterou rovněž navrhuje z projektu zcela vypustit. Jako zásadní vidí přidání většího množství zeleně, například nové vrby či lučních květin, a vytvoření nového vstupu do Černovického potoka. Autorka dále uvádí, že umístění tolika prvků na malé ploše je nepraktické, nelogické a především neekonomické.

Pokračování textu Stavební úpravy parku u sv. Víta aneb co bude dál

Soběslavské “průmyslové” překvapení

Piráti v Soběslavi v květnu narazili na velké překvapení. Mnozí by možná očekávali zakopaný pirátský poklad, vývěska Krajského úřadu ale skrývala záměr realizace obřího logistického areálu “Průmyslová zóna Soběslav”. Na samém okraji města, v místech kde s rozvojem průmyslové zóny počítá i územní plán, nám chce developerská společnost z Prahy postavit čtyři haly obřích rozměrů s výškou dosahující téměř 15 metrů s celkovou kapacitou 1100 kamionů denně. To vše na orné půdě o ploše cca 20 ha. Dle našeho mínění tento záměr nepřinese nikomu z občanů kraje téměř žádný užitek. Naopak poškodí nejen naše město, ale i celé okolí na desítky let, přinese problémy s dopravou, dešťovou vodou, zvýšením teploty okolí, zvýšeným hlukem či emisemi. O tom, kde chce budoucí provozovatel logistického centra (ať už jím bude kdykoliv) sehnat zaměstnance do provozu, se můžeme jen dohadovat.

Celý záměr byl bez vědomí veřejnosti připravován již několik let. Ta se však proti záměru až překvapivě hlasitě vzbouřila a i zastupitelé za Piráty pro Soběslav podpořili petici proti realizaci záměru “Průmyslová zóna Soběslav”. Díky tlaku veřejnosti se podařilo projektový záměr poslat do velkého hodnocení EIA, kde bude muset být odborně posouzen a patřičně upraven. Mnoho připomínek, které do “malého EIA” řízení poslali občané, bylo zařazeno mezi podněty, které musí investor vyřešit. Není to však vítězství, ale jen ukončení prvního kola zápasu. A to další právě začíná. Na kolik kol tento zápas bude a kdo vzejde jako vítěz není vůbec jisté.

Pokračování textu Soběslavské “průmyslové” překvapení

Používejme pro kontrolu Hlídač státu

Od 1.7.2016 platí Zákon o registru smluv. Veřejnost tím získává další možnost kontrolovat výdaje povinných subjektů, což přispívá k šetrnému nakládání s veřejnými prostředky. To je však pravda pouze v případě, že jsou poctivě vyplňovány údaje (metadata), které smlouvu popisují. Důsledkem ledabylé registrace například je, že vyhledat smlouvu označenou pouze jako “Dodatek” či “Kupní smlouva”  je pro běžného zájemce téměř nemožné. Pokud například není registrováno, kdo smlouvu podepsal, nejde o nějakou skromnost, ale o potlačení vyhledávacích funkcí systému. Bez uvedení povinných dat i zdánlivě registrovaná smlouva může být neplatná se všemi právními důsledky. Kdyby podle ní došlo k plnění, jednalo by se o bezdůvodnému obohacení.

Samotný registr smluv nemá dostatečné kontroly správné registrace. To je jedním z důvodů, proč pan M. Bláha založil Hlídač státu. Na stínový web sobeslav.cz jsem z Hlídače vybral posledních 1000 smluv s odkazy na důležité informace. Zájemce dozví s kým účastníci smlouvy nejčastěji obchodují, zda mají vazbu na politiky, koho sponzorují, jakých veřejných zakázek se účastní, či jaké dotace obdrželi. U smluv je posouzen i soulad registrace se zákonem. Město Soběslav má v registru 7 smluv označených za pravděpodobně neplatné a 28 smluv s vážnými nedostatky. S “dceřinými společnostmi” registruje cca 10% smluv se skrytou hodnotou, což asi není správné. 

Pokračování textu Používejme pro kontrolu Hlídač státu

Audit měsíčníku Hláska – Je nezávislým radničním periodikem ?

Poslední dobou se na nás čas od času obrátí občané, kteří poslali svůj (často kritický) článek k otištění do měsíčníku Hláska. Ten jim je z všelijakých důvodů zamítnut. Podobné je to u zastupitelů, ti však mají výhodu, že jejich text musí být otištěn do 3 měsíců. Martin Kákona tak po volbách v říjnu 2018 poslal k otištění článek “Budoucnost demokracie v Soběslavi”, kde kritizuje nekalé praktiky předvolební kampaně. Redakční rada se článkem zabývala a doporučila s článkem počkat, aby se k němu vyjádřila kritizovaná strana. Té se nakonec vyjadřovat nechtělo a článek vyšel až v Hlásce 01/2019. Podobná situace nastala v mém článku o IT komisi, který jsem poslal do čísla 11/2019 a vyšel v 12/2019 když jsem psal, že se IT komise sejde v listopadu. Opravdu jsem neměl na mysli v listopadu 2020.

Z těchto důvodů jsem se rozhodl nechat zpracovat nezávislý audit Hlásky. Oslovil jsem sdružení Oživení, které se od roku 1997 zabývají problematikou střetu zájmů, korupcí a transparentností veřejného sektoru. Jednou z mnoha jejich aktivit je “Hlásná trouba”, která hodnotí radniční noviny. Aby byl audit vypovídající, bylo potřeba zanalyzovat 5 po sobě jdoucích čísel (06/2019 až 10/2019), které si vybralo samo Oživení. Z nich byla sestavena závěrečná zpráva, kterou na začátku prosince obdrželi k připomínkování zastupitelé a redakční rada Hlásky.

Výsledky auditu ke stažení zde

Pokračování textu Audit měsíčníku Hláska – Je nezávislým radničním periodikem ?

Jak bude vypadat prostor Na Ohradách v budoucnu

Letos začaly práce na 4. železničním koridoru v úseku Soběslav-Doubí. Zatím šlo jen o přípravné práce, větší omezení provozu nás čekají v následujících třech letech. Dojde k úpravě komunikací směrem na Sedlečko, Zvěrotice a Chlebov. Železniční přejezd směrem na Chlebov zanikne a na jeho místě bude podchod pro pěší a cyklisty. Silnice na Zvěrotice a Chlebov se rozdvojí až za novou železniční tratí, nad Zvěrotickým tunelem vznikne i menší spojka z okraje Soběslavi na přivaděč k D3. Železniční trať už nepůjde kolem Nového Rybníka (násep S1), ale bude přeložena k dálnici D3. Na změny se můžete podívat na následující mapce nebo zde.

Zdroj: SŽDC, https://www.koridory.cz/stavbe-sobeslav-doubi-bylo-vydano-stavebni-povoleni/

Velkou změnou projde oblast Na Ohradách. Po výstavbě železničního koridoru a odtěžení původního náspu tu vznikne nový prostor, který bude oddělen od železniční trati protihlukovými zdmi.

Pokračování textu Jak bude vypadat prostor Na Ohradách v budoucnu