V době, kdy píšu tento článek, je to už skoro 30 měsíců od doby, kdy jsem byl zvolen soběslavským zastupitelem. Jednání zastupitelstva za tu dobu doznala velkých změn. Zpočátku jednání probíhala zhruba hodinu, v květnu 2020 jsme stihli vše vyřídit dokonce za necelou půlhodinu. Poslední rok trvají pravidelně něco ke čtyřem hodinám. Co se ale změnilo ještě více, je zájem veřejnosti. Předtím na nezáživná jednání zavítalo jen pár pravidelných návštěvníků, dnes často nestačí ani všechny připravené židle ve velkém sále Kulturního domu. A tak tomu bylo i tentokrát. Důvodem vysokého zájmu návštěvnosti o komunální politiku je projekt logistického centra v průmyslové zóně. A právě ten měl být prezentován veřejnosti na únorovém zastupitelstvu.
V samém úvodu se zastupitelé rozhodli nabídnout k prodeji dva malé byty na sídlišti Na Ohradě. Ty se nachází ve stejném domě, jako byt prodávaný před dvěma roky. Ten tehdy získala dcera pana tajemníka po té, co všechny vyšší nabídky odstoupily. Překvapením bylo, že všechny vyšší nabídky patřili jejím blízkým osobám, a tak se z prodeje stala fraška. Ta se již snad opakovat nebude. Účastníci výběrového řízení musí tentokrát složit zálohu a manželé nemohou podávat více samostatných nabídek. Sám jsem se hlasování zdržel, protože nesouhlasím s postupným odprodejem městských bytů v době, kdy je nedostatek městských bytů a už desetiletí neprobíhá stavba žádných nových bytových domů.
Následoval bod zřízení výboru pro rozvoj průmyslové zóny. Do něj jednotlivé strany navrhly své zástupce: Mgr. Alenu Krejčovou (navržena ODS), Jaroslava Himpana (ANO), Ing. Petra Hejného (ODS), Ing. Jana Podlahu (Nejsme Stranou), Tomáše Šenu (KDU-ČSL, Nejsme Stranou a ČSSD), Ing. Lukáše Slabého (Piráti) a Ing. Pavla Pláta (Piráti, KSČM a TOP09). Některá jména byla pro zastupitele neznámá, a tak paní Zbytovská požádala o představení kandidátů. Pan starosta vzal hbitě situaci do svých rukou. Například jsme se od něj dozvěděli, že je paní Krejčová ředitelkou mateřské školy, pan Plát pracuje v bance a pan Hejný bydlí v Chlebově. Zda to bylo opravdu to, co chtěla paní Zbytovská slyšet si však nejsem úplně jistý. Celé představení bylo spíše neúctou k ní.
Únorové zasedání zastupitelstva mělo na svém jednání na programu dlouho očekávanou prezentaci průmyslové zóny. Tak jako tradičně Vám přinášíme videozáznam.
1a) Majetkové převody – prodej bytů na Ohradě (00:03:40)
1b) Koupě pozemků u D3 – budoucí sběrný dvůr (00:09:45)
1c) Výměna pozemků s Jihočeským krajem na náměstí po jeho rekonstrukci (00:12:25)
2) Zřízení výboru pro rozvoj průmyslové zóny (00:14:45)
3a) Průmyslová zóna – prezentace (00:21:50)
3b) Průmyslová zóna – dotazy (01:08:20)
4) Zpráva kontrolního výboru (02:57:35)
5) Různé (03:04:45)
Developer na zastupitelstvu města 3. 2. 2021 představil verzi, kde jsou podle jeho slov vypořádány připomínky občanů a města.
Materiály byly poskytnuty pouze a výlučně v zájmu odborné diskuze a řádného projednání daného investičního záměru. S jejich zveřejněním na internetových stránkách, Facebooku ani jiných médií společnost Exprin Property s.r.o. nesouhlasí. Společnost vítá zájem veřejnosti o projekt, přeje si však plnou informovanost včetně odborných a věcných argumentů.
Prezentaci můžete shlédnout na webových stránkách firmy Exprin Property s.r.o.
V době nouzového stavu, probíhající pandemie, neschváleného státního rozpočtu a době, kdy nad financováním krajů a měst visela sekera 130 miliard Kč z nedořešených daní, si zastupitelé nasadili růžové brýle a přijali optimistický a navíc schodkový rozpočet. Odborníci varovali, že žádný současný odhad nedokáže předvídat vývoj výnosu daní! Rozpočet proto bylo třeba sestavit jako krizový a netvářit se, že se nic neděje.
Město dle svého rozpočtu hodlá utratit 164 mil. Kč a očekává od státu z rozpočtového určení daní 92 mil. Kč. Odborníci ze Sdružení samospráv odhadovali srovnatelný příjem jen na 77 mil. Kč. Senátní kompenzace na úkor státního dluhu zvedla odhad na 86 mil. Kč. To je se započtením schodku stále jen 90 procent optimistického očekávání. Opatření na boj s pandemií budou dlouho ovlivňovat náš život a povedou k celkové ekonomické devastaci, tedy i k možnému dalšímu snížení příjmů města včetně dotací.
Rozpočet je ovšem jen pouhý plán a s růžovými brýlemi lze schválit cokoliv. Stát nakonec neudělal nic jiného. Proto by odpovědné vedení mělo dbát alespoň na vnitřní i vnější úspory. Nemělo by docházet k předražení, nepotřebným vícepracím, plýtvání či k jiným únikům. Jsem přesvědčen, že minimálně desetiprocentní úspory lze najít skoro všude, zejména u velkých akcí. Přiznejme si, že současné soběslavské kontrolní mechanismy nejsou dostatečné. Jde o veřejné peníze, tak by jedna úroveň kontroly měla být i veřejná. Mnozí možná vědí, kde úspory hledat.
Pravidelné zveřejňování kompletního účetnictví a zavedení transparentních účtů jsem již několikrát prosazoval. Marně. Zájem dobrovolně zveřejňovat peněžní toky chybí. O účetní data však může podle zákona 106 požádat kdokoliv. Tím budou automaticky zpřístupněna všem. Je lhostejné, zda někdo bude tato data studovat. Zveřejnění funguje i jako sebekontrola. Co kdyby někdo plýtvání odhalil. S dobrovolným zveřejňováním úplných ekonomických dat by mělo vedení města začít hned, ne-li dříve.
Právo na informace nám každému z nás zajišťuje Listina základních práv a svobod. Máme ale k dění kolem nás dostatek informací? Vědět, co se v Soběslavi děje, bylo pro mne jedním z důvodů, proč jsem se v minulých komunálních volbách ucházel o post zastupitele. O připravovaných projektech se mnohdy dozvídáme až v konečné fázi, kdy už nejde nic změnit. A podobně tomu je i u průmyslové zóny v Soběslavi. První zmínku o ní se dočteme v zápise z jednání zastupitelstva z dubna 2017, kdy město prodalo za tři miliony pár “bezvýznamných” pozemků na polích u Chlebova táborské firmě, která zde zvažovala výstavbu logistického centra. Příliš zájmu ale tento prodej nepřinesl a brzy se na vše zapomnělo. Čas uplynul jako voda a minulý rok v květnu nám jako blesk z čistého nebe přistál připravovaný záměr průmyslové zóny. Od té doby se na nás valí nepřeberné množství informací. Především od petičního výboru, jehož jsem členem.
Od města se toho příliš nedozvídáme, a to i přesto, že v září minulého roku zastupitelstvo pověřilo radu města, aby zajistila zápisy ze všech jednání týkajících se průmyslové zóny a předávala je zastupitelům. To si například pan místostarosta Pavel Lintner vynaložil po svém, když začal tvrdit, že jednání z 21. října nebylo jednáním, ale schůzkou a proto nebylo třeba z něj udělat zápis ani o průběhu jednání informovat zastupitele. Na zastupitelstvu tímto skvělým lingvistickým výkladem šokoval nejen některé zastupitele, ale i přítomné v publiku.
Od začátku vzniku petičního výboru jsme s Martinem Kákonou, druhým členem výboru za Piráty pro Soběslav, důsledně tlačili na to, abychom věděli, co se kolem průmyslové zóny chystá, a měli o dění dostatek informací. Vedení města se zjevně od samého začátku snaží o pravý opak. A developer? Jeho zástupce Milan Hulínský byl přítomen na dvou jednáních zastupitelstva. Seděl tiše v koutě a o jeho přítomnosti většina lidí ani neměla tušení. V září pak na své pozici skončil a jediné, co po něm zbylo, byl jednostranně, ale profesionálně napsaný článek v červencové Hlásce a web, na kterém se toho za uplynulý půlrok nic nezměnilo.
Pokračování textu Máme v souvislosti s průmyslovou zónou právo na informace?
I nadále jsme přesvědčeni, že rozšíření nabídky sociálních služeb pro seniory, se v Soběslavi má ubírat jinou cestou. Namísto zvýšení kapacity ústavního zařízení (Senior domu) na 100 lůžek se mohla Soběslav vydat cestou rozvoje komunitních terénních sociálních služeb a podporou deinstitucionalizace a transformace stávajícího systému péče o seniory ve spojení s denním stacionářem a rozšířenou pečovatelskou službou. Nesouhlasíme s tvrzením, že pro cílovou skupinu seniorů v Soběslavi a okolí není deinstitucionalizace vhodným řešením, jelikož v domácím prostředí nelze zajistit plnohodnotnou lékařskou a rehabilitační péči, jak tvrdí ředitelka senior domu Ing. Zina Petrásková.
Domácí péče se dnes využívá například i v domácích hospicech, nebo v moderních terénních sociálních službách. Takováto zařízení v jiných městech jsou ukázkou toho, že nemalému procentu seniorů lze poskytovat plnohodnotnou péči v jejich vlastním sociálním prostředí poměrně dlouho. U některých klientů nakonec dojde k nutnosti jejich umístění do zařízení poskytujícího sociální službu, avšak ani v tu chvíli nemusí být senior umístěn do ústavního zařízení podobného našemu Senior domu.
Ve chvíli, kdy je nutné využít sociální zařízení, může klient žít v prostředí, které připomíná domácí péči (unit care) s tím, že je mu nabídnut plný lékařský i pečovatelský servis.
Pokračování textu Proč naši zastupitelé nepodpořili nástavbu senior domu?
Již popáté se v letošním roce sešli zastupitelé, stejně jako v posledních čtyřech setkání v kulturním domě. Programem jednání tentokrát byly mimo jiné tři důležité body. Prvním z nich byl rozpočet města na rok 2021, druhým se po dvou měsících zastupitelé vrátili k projektu nástavby senior domu. Podle očekávání byly oba tyto návrhy schváleny, i když naši zastupitelé k nim měli své výhrady a nepodpořili je.
Posledním důležitým bodem byl projekt průmyslové zóny Soběslav. V něm jsme se dozvěděli výsledek jednání mezi petičním výborem a radou města Soběslavi. Ta skončila v okamžiku, kdy se nepodařilo najít shodu v požadavcích na regulaci budoucí průmyslové zóny. Hlavní neshodou je velikost budoucích hal, kdy petiční výbor navrhuje cca rozlohu fotbalového hřiště (6 tis. m2) a výšku 9 metrů. S tím rada nesouhlasí a odmítá jakékoliv regulační omezení rozlohy i výšky jednotlivých hal. Rada města dle slov Mgr. Petra Lintnera doporučuje zastupitelstvu vytvořit výbor pro rozvoj průmyslové zóny. Dále bylo zastupitelstvu předloženo zrušení většiny regulativních usnesení, které zastupitelstvo schválilo na svém zářijovém zasedání, a která byla navržena naším bývalým zastupitelem Ing. Martinem Kákonou. Dlouhé jednání bylo nakonec přerušeno přestávkou, na konci které byl tento návrh upraven a proběhlo rychlé hlasování o usnesení, kterým zastupitelstvo zřídilo výše zmíněný výbor. Zastupitelstvo také zrušilo usnesení, které ukládalo radě města jednat s petičním výborem. Závěrečný bod Různé byl po více než tříhodinovém jednání tentokráte velmi krátký.
Pokračování textu ZASEDÁNÍ ZM 16. 12. 2020 – Schválení nástavby senior domu
O vánočních svátcích navštěvujeme své příbuzné a také se scházíme se svými rodiči a prarodiči u jednoho stolu. Je těžké říct: “Ne babi, letos nepřijedeme.” Navíc, když pro nás ministerstvo zdravotnictví připravilo instruktážní video, ve kterém se nepřímo říká, že se má člověk jít otestovat antigenními testy, aby mohl na Vánoce za rodiči.
Otestovat se jděte, protože testy mohou přinést nová data o rozšíření viru v populaci a to nám může pomoci v rozhodování, co dál. Určitě ale nepodléhejte iluzi, že si budete moct při štědrovečerní večeři sundat roušku, pokud budete u jednoho stolu s příbuznými.
ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control) v listopadu vydalo technický report, jak je to s antigeními testy. Podle ECDC se antigenní testy doporučují pro pacienty s přiznaky nemoci a pro případ, kdy nejsou dostupné RT-PCR testy. Pro bezpříznakové osoby jsou antigenní testy nevhodné a mají malou účinnost. Přitom se předpokládá, že právě u SARS-CoV-2 jsou význačnými přenašeči bezpříznakoví lidé.
Na jednání zastupitelstva chodím poslední roky často, ale dnes jsem se poprvé posadil do lavice pro zastupitele. Hned na začátku mě překvapilo, kolik přišlo lidí. Body jako nástavba senior domu nebo průmyslová zóna občany prostě zajímají.
Po prvním bodu, složení mého slibu zastupitele, který je povinný ze zákona, došlo na rozpočet a jeho výhled na příští roky. Rozpočet byl sestavován v době, kdy nebylo jasné, jaký bude propad příjmů a jestli nebude nutné více škrtat investice nebo výdaje města. Podle mě by už při prvním návrhu rozpočtu měli být přizváni všichni zastupitelé, kde bude vysvětlena výše jednotlivých položek a také podrobnější odůvodnění plánovaných akcí. V materiálech jsme dostali komentář dlouhý asi stránku a půl, např. ve Ždáře nad Sázavou je vysvětlení rozpočtu rozepsáno na 35 stránkách.
Po schválení majetkových převodů došlo na nástavbu Senior domu. Chápu, že nástavba je nejsnadnější řešení, ale ne jediné. Ať už je to modernější trend decentralizace péče nebo rozšíření terénní péče. Co mě nejvíc vadí, je bourání a stavba i s klienty v Senior domě. Přesunutí několika klientů do provizorních prostor to asi nezachrání.
Nejdelší bod byl, jako na posledních zasedáních, průmyslová zóna. Názory petičního výboru i rady města jsem znal, tam mě nic nepřekvapilo. Co bylo nečekané, že vedení města navrhlo zřízení výboru zastupitelstva pro průmyslovou zónu a až v průběhu jednání jsme si museli vyžádat podklady. Sice je dobře, že si volební strany můžou vybrat své zástupce, ale obávám se, že výbor vznikl, aby se snížil tlak na radní, kteří nechtěli udělat ve věci průmyslové zóny nějaké konkrétní a jasné rozhodnutí, což po nich chtěl petiční výbor. A také občané.
