uklizeno okolí 24 kilometrů silnic a cest
7 černých skládek
132 naplněných pytlů s odpadem
celkem cca 600 kg odpadu
Další ročník akce Ukliďme Česko je tady. Z důvodu současné pandemie letos pouze formou individuálního úklidu. Na veřejných místech je možné najít tzv. Pytlomaty, ze kterých si můžete vzít pytle a vyrazit uklízet. Pytlomaty kromě balíčku pytlů obsahují rovněž instrukce a mapku.
PYTLOMATY
Pytlomaty najdete:
Pytlomaty obsahují omezený počet pytlů, berte si prosím z rozmyslem. Pytlomaty neobsahují rukavice ! Vezměte si prosím své.
Pokračování textu Ukliďme Soběslav, Chlebov a Nedvědice právě začalo !
Na stránce sobeslav.cz od začátku pandemie zobrazuji výběr COVID dat ze stránky MZČR vybraných pro Soběslav. Využívaná datová sada je aktualizována jednou denně z hlavní databáze přibližně po osmé hodině. Zahrnuje počty nově diagnostikovaných osob s COVID-19 a počty aktuálně nakažených na úrovni obcí. Data jsou ministerstvem shromažďována z mnoha zdrojů s různou dobou aktualizace. Nejrychleji jsou aktualizovaná data o nově diagnostikovaných, pomaleji o uzdravených osobách a ještě pomaleji může být zpětně dohledáváno aktuální bydliště. I tyto zpětné úpravy jsou promítnuty do statistik a grafů.
První graf ukazuje vývoj stavu aktuálních případů. Může být lehce ovlivněn zpožděným hlášením o počtu uzdravených. Proto mohou být cca poslední tři dny trochu nadsazené. V dalších dnech je to již zahrnuto. 12.3.2021 MZČR oznámilo, že tato data hodlá poskytovat cca s měsíčním zpožděním. Doufám, že to nenastane a “aktuální” data budou stále dostupné. Zatím jsou.
V době, kdy píšu tento článek, je to už skoro 30 měsíců od doby, kdy jsem byl zvolen soběslavským zastupitelem. Jednání zastupitelstva za tu dobu doznala velkých změn. Zpočátku jednání probíhala zhruba hodinu, v květnu 2020 jsme stihli vše vyřídit dokonce za necelou půlhodinu. Poslední rok trvají pravidelně něco ke čtyřem hodinám. Co se ale změnilo ještě více, je zájem veřejnosti. Předtím na nezáživná jednání zavítalo jen pár pravidelných návštěvníků, dnes často nestačí ani všechny připravené židle ve velkém sále Kulturního domu. A tak tomu bylo i tentokrát. Důvodem vysokého zájmu návštěvnosti o komunální politiku je projekt logistického centra v průmyslové zóně. A právě ten měl být prezentován veřejnosti na únorovém zastupitelstvu.
V samém úvodu se zastupitelé rozhodli nabídnout k prodeji dva malé byty na sídlišti Na Ohradě. Ty se nachází ve stejném domě, jako byt prodávaný před dvěma roky. Ten tehdy získala dcera pana tajemníka po té, co všechny vyšší nabídky odstoupily. Překvapením bylo, že všechny vyšší nabídky patřili jejím blízkým osobám, a tak se z prodeje stala fraška. Ta se již snad opakovat nebude. Účastníci výběrového řízení musí tentokrát složit zálohu a manželé nemohou podávat více samostatných nabídek. Sám jsem se hlasování zdržel, protože nesouhlasím s postupným odprodejem městských bytů v době, kdy je nedostatek městských bytů a už desetiletí neprobíhá stavba žádných nových bytových domů.
Následoval bod zřízení výboru pro rozvoj průmyslové zóny. Do něj jednotlivé strany navrhly své zástupce: Mgr. Alenu Krejčovou (navržena ODS), Jaroslava Himpana (ANO), Ing. Petra Hejného (ODS), Ing. Jana Podlahu (Nejsme Stranou), Tomáše Šenu (KDU-ČSL, Nejsme Stranou a ČSSD), Ing. Lukáše Slabého (Piráti) a Ing. Pavla Pláta (Piráti, KSČM a TOP09). Některá jména byla pro zastupitele neznámá, a tak paní Zbytovská požádala o představení kandidátů. Pan starosta vzal hbitě situaci do svých rukou. Například jsme se od něj dozvěděli, že je paní Krejčová ředitelkou mateřské školy, pan Plát pracuje v bance a pan Hejný bydlí v Chlebově. Zda to bylo opravdu to, co chtěla paní Zbytovská slyšet si však nejsem úplně jistý. Celé představení bylo spíše neúctou k ní.
Únorové zasedání zastupitelstva mělo na svém jednání na programu dlouho očekávanou prezentaci průmyslové zóny. Tak jako tradičně Vám přinášíme videozáznam.
1a) Majetkové převody – prodej bytů na Ohradě (00:03:40)
1b) Koupě pozemků u D3 – budoucí sběrný dvůr (00:09:45)
1c) Výměna pozemků s Jihočeským krajem na náměstí po jeho rekonstrukci (00:12:25)
2) Zřízení výboru pro rozvoj průmyslové zóny (00:14:45)
3a) Průmyslová zóna – prezentace (00:21:50)
3b) Průmyslová zóna – dotazy (01:08:20)
4) Zpráva kontrolního výboru (02:57:35)
5) Různé (03:04:45)
Developer na zastupitelstvu města 3. 2. 2021 představil verzi, kde jsou podle jeho slov vypořádány připomínky občanů a města.
Materiály byly poskytnuty pouze a výlučně v zájmu odborné diskuze a řádného projednání daného investičního záměru. S jejich zveřejněním na internetových stránkách, Facebooku ani jiných médií společnost Exprin Property s.r.o. nesouhlasí. Společnost vítá zájem veřejnosti o projekt, přeje si však plnou informovanost včetně odborných a věcných argumentů.
Prezentaci můžete shlédnout na webových stránkách firmy Exprin Property s.r.o.
V době nouzového stavu, probíhající pandemie, neschváleného státního rozpočtu a době, kdy nad financováním krajů a měst visela sekera 130 miliard Kč z nedořešených daní, si zastupitelé nasadili růžové brýle a přijali optimistický a navíc schodkový rozpočet. Odborníci varovali, že žádný současný odhad nedokáže předvídat vývoj výnosu daní! Rozpočet proto bylo třeba sestavit jako krizový a netvářit se, že se nic neděje.
Město dle svého rozpočtu hodlá utratit 164 mil. Kč a očekává od státu z rozpočtového určení daní 92 mil. Kč. Odborníci ze Sdružení samospráv odhadovali srovnatelný příjem jen na 77 mil. Kč. Senátní kompenzace na úkor státního dluhu zvedla odhad na 86 mil. Kč. To je se započtením schodku stále jen 90 procent optimistického očekávání. Opatření na boj s pandemií budou dlouho ovlivňovat náš život a povedou k celkové ekonomické devastaci, tedy i k možnému dalšímu snížení příjmů města včetně dotací.
Rozpočet je ovšem jen pouhý plán a s růžovými brýlemi lze schválit cokoliv. Stát nakonec neudělal nic jiného. Proto by odpovědné vedení mělo dbát alespoň na vnitřní i vnější úspory. Nemělo by docházet k předražení, nepotřebným vícepracím, plýtvání či k jiným únikům. Jsem přesvědčen, že minimálně desetiprocentní úspory lze najít skoro všude, zejména u velkých akcí. Přiznejme si, že současné soběslavské kontrolní mechanismy nejsou dostatečné. Jde o veřejné peníze, tak by jedna úroveň kontroly měla být i veřejná. Mnozí možná vědí, kde úspory hledat.
Pravidelné zveřejňování kompletního účetnictví a zavedení transparentních účtů jsem již několikrát prosazoval. Marně. Zájem dobrovolně zveřejňovat peněžní toky chybí. O účetní data však může podle zákona 106 požádat kdokoliv. Tím budou automaticky zpřístupněna všem. Je lhostejné, zda někdo bude tato data studovat. Zveřejnění funguje i jako sebekontrola. Co kdyby někdo plýtvání odhalil. S dobrovolným zveřejňováním úplných ekonomických dat by mělo vedení města začít hned, ne-li dříve.
Právo na informace nám každému z nás zajišťuje Listina základních práv a svobod. Máme ale k dění kolem nás dostatek informací? Vědět, co se v Soběslavi děje, bylo pro mne jedním z důvodů, proč jsem se v minulých komunálních volbách ucházel o post zastupitele. O připravovaných projektech se mnohdy dozvídáme až v konečné fázi, kdy už nejde nic změnit. A podobně tomu je i u průmyslové zóny v Soběslavi. První zmínku o ní se dočteme v zápise z jednání zastupitelstva z dubna 2017, kdy město prodalo za tři miliony pár “bezvýznamných” pozemků na polích u Chlebova táborské firmě, která zde zvažovala výstavbu logistického centra. Příliš zájmu ale tento prodej nepřinesl a brzy se na vše zapomnělo. Čas uplynul jako voda a minulý rok v květnu nám jako blesk z čistého nebe přistál připravovaný záměr průmyslové zóny. Od té doby se na nás valí nepřeberné množství informací. Především od petičního výboru, jehož jsem členem.
Od města se toho příliš nedozvídáme, a to i přesto, že v září minulého roku zastupitelstvo pověřilo radu města, aby zajistila zápisy ze všech jednání týkajících se průmyslové zóny a předávala je zastupitelům. To si například pan místostarosta Pavel Lintner vynaložil po svém, když začal tvrdit, že jednání z 21. října nebylo jednáním, ale schůzkou a proto nebylo třeba z něj udělat zápis ani o průběhu jednání informovat zastupitele. Na zastupitelstvu tímto skvělým lingvistickým výkladem šokoval nejen některé zastupitele, ale i přítomné v publiku.
Od začátku vzniku petičního výboru jsme s Martinem Kákonou, druhým členem výboru za Piráty pro Soběslav, důsledně tlačili na to, abychom věděli, co se kolem průmyslové zóny chystá, a měli o dění dostatek informací. Vedení města se zjevně od samého začátku snaží o pravý opak. A developer? Jeho zástupce Milan Hulínský byl přítomen na dvou jednáních zastupitelstva. Seděl tiše v koutě a o jeho přítomnosti většina lidí ani neměla tušení. V září pak na své pozici skončil a jediné, co po něm zbylo, byl jednostranně, ale profesionálně napsaný článek v červencové Hlásce a web, na kterém se toho za uplynulý půlrok nic nezměnilo.
Pokračování textu Máme v souvislosti s průmyslovou zónou právo na informace?
I nadále jsme přesvědčeni, že rozšíření nabídky sociálních služeb pro seniory, se v Soběslavi má ubírat jinou cestou. Namísto zvýšení kapacity ústavního zařízení (Senior domu) na 100 lůžek se mohla Soběslav vydat cestou rozvoje komunitních terénních sociálních služeb a podporou deinstitucionalizace a transformace stávajícího systému péče o seniory ve spojení s denním stacionářem a rozšířenou pečovatelskou službou. Nesouhlasíme s tvrzením, že pro cílovou skupinu seniorů v Soběslavi a okolí není deinstitucionalizace vhodným řešením, jelikož v domácím prostředí nelze zajistit plnohodnotnou lékařskou a rehabilitační péči, jak tvrdí ředitelka senior domu Ing. Zina Petrásková.
Domácí péče se dnes využívá například i v domácích hospicech, nebo v moderních terénních sociálních službách. Takováto zařízení v jiných městech jsou ukázkou toho, že nemalému procentu seniorů lze poskytovat plnohodnotnou péči v jejich vlastním sociálním prostředí poměrně dlouho. U některých klientů nakonec dojde k nutnosti jejich umístění do zařízení poskytujícího sociální službu, avšak ani v tu chvíli nemusí být senior umístěn do ústavního zařízení podobného našemu Senior domu.
Ve chvíli, kdy je nutné využít sociální zařízení, může klient žít v prostředí, které připomíná domácí péči (unit care) s tím, že je mu nabídnut plný lékařský i pečovatelský servis.
Pokračování textu Proč naši zastupitelé nepodpořili nástavbu senior domu?
