Archiv autora: Miloš Bučinský

Vedení města v měsíčníku Hláska ignoruje blížící se referendum o průmyslové zóně

Před dvěma lety byl sdružením Oživení vypracován audit měsíčníku Hláska. Ten konstatoval, že Soběslavský radniční zpravodaj Hláska nenabízí svým občanů objektivní a vyvážené informace o dění v obci. Naopak, dle auditorů i přes zdánlivou apolitičnost, nabízí pouze velmi pozitivní obraz některých představitelů města.

Od auditu uplynuly dva roky a při pohledu do zářijového vydání Hlásky je patrné, že se od té doby nic nezměnilo. Součástí jsou volební inzerce jednotlivých stran i seznam kandidátek. Z dalších článků je ale patrné, že Hláska je pod kontrolou vládnoucí ODS. 

Předsedkyně Výboru pro rozvoj průmyslové zóny Alena Krejčová a dvojka současné kandidátky ODS hodnotí dosavadní činnost výboru. Jako jeho velmi důležitou činnost vidí připomínkování záměru průmyslové zóny k posouzení na životní prostředí EIA. Ten kdo si přečetl připomínky města (respektive výboru), zjistil, že se týkaly relativně zanedbatelných věcí a naopak neobsahovaly například připomínku na rozsah celého záměru (tedy velikost a výšku hal). Neopomněla zmínit, že díky aktivitě výboru své připomínky poslalo i spousta obyvatel města. Kdo situaci v té době sledoval ví, že to bylo jinak. Výbor slíbil, že připraví doporučení pro ty, kteří neznají podrobně projekt průmyslové zóny a chtěli by své připomínky podat. Nakonec jsme se ale dočkali jen odkazu na univerzální připomínkovací formulář spolku Frank Bold a to ještě pár dní před termínem pro podání stížností. Ten lidem příliš nepomohl.

Pokračování textu Vedení města v měsíčníku Hláska ignoruje blížící se referendum o průmyslové zóně

ZASTUPITELSTVO POHLEDEM Miloše Bučinského – Prodat a nebo neprodat?

Červnové jednání zastupitelstva se podle předloženého programu nezdálo nijak výjimečné. Nakonec se ale protáhlo na více jak dvě hodiny. Na začátku došlo k volbě nové členky kontrolního výboru. Za zesnulého Františka Dukáta (KSČM) byla zvolena Růžena Domová (KSČM).

Prvním významným bodem byl prodej městského bytu 2+1 na Ohradách č.p. 374. V posledních letech již asi čtvrtá dražba bytu v tomto domě, kde se město postupně zbavuje svých bytů. Celkem dorazilo 11 nabídek. Zájemkyně, která podala nejvyšší nabídku, se následně rozhodla z nákupu bytu odstoupit. Byt tak nakonec připadl druhé nejvyšší nabídce, která činila 2 590 000,-. Pro srovnání je to cca o 300 tis více, než za kolik se prodal obdobně velký byt ve stejném domě před rokem. Sám jsem se v hlasování, tak jako u předchozích bytů, zdržel. Nemyslím si, že je dobrý nápad, v současné době se zbavovat městských bytů. Vzhledem k vysokým cenám komerčního bydlení a rostoucí inflaci, díky čemuž se lidé dostávají do stále větších finančních problémů, by mě být trend spíše opačný.

Druhým zajímavým bodem byl prodej pozemků v lokalitě „Na Brabci“, což je v sousedství firmy České houby (za benzínkou směrem na Veselí nad Lužnicí). Předmětné pozemky se nacházejí mezi současným areálem firmy, silnicí na Veselí, Dírenským potokem a železničním koridorem. Prodávané pozemky o rozloze téměř 24 tis. m2 jsou v katastru nemovitostí uvedené jako trvalý travní porost. Díky územnímu plánu se však jedná o rozvojovou plochu určenou pro lehkou výrobu či skladování. Znalecký posudek ohodnotil tyto pozemky cenou 200 Kč/m2. Za město se společností České houby jednal Výbor pro rozvoj průmyslové zóny. Na zastupitelstvu jsme se dozvěděli, že z jednání vzešlo, že navržená částka 4 800 000 Kč je maximum, které je společnost ochotna zaplatit. Do diskuze jsem se přihlásil pomocí hlasovacího zařízení jako první, ale vzhledem k tomu, že řídící pan starosta hledal zvednuté ruce, první slovo dostal z řad veřejnosti Martin Kákona. Ten dohledal, že cena podobných pozemků v okolí se pohybuje kolem 1500 Kč/m2. Můj dotaz byl obdobného charakteru. Přihlásil jsem se proto, že navržená částka mi přišla nízká například ve srovnání s bytem 2+1, který jsme prodali v předcházejícím bodě jednání za cca poloviční částku.

Pokračování textu ZASTUPITELSTVO POHLEDEM Miloše Bučinského – Prodat a nebo neprodat?

Nenechme developera rozhodovat o budoucnosti města

Průmyslová zóna je poslední dva roky nejdiskutovanějším tématem v Soběslavi. Stalo se toho hodně. Začali jsme peticí a celá naše snaha o omezení záměru vyvrcholí podzimním referendem.

Historie soběslavské průmyslové zóny „Na Pískách“ začala z pohledu veřejnosti v roce 2017, kdy zastupitelé dostali na stůl návrh na prodej relativně bezvýznamných pozemků vedle dálnice táborské realitní kanceláři Dividend plus. Jejich záměrem bylo vykoupení pozemků pro klienta Panattoni Europe – developerskou skupinu specializovanou na velké průmyslové a logistické areály. Na nevýhodný prodej, možná budoucí rizika a ztrátu kontroly nad danou lokalitou upozornil v té době náš zastupitel Martin Kákona. Nicméně zastupitelé tehdy těsnou většinou rozhodli o prodeji pozemků.

O pár měsíců později byla schválena změna územního plánu, která budoucí využití lokality potvrdila a novým majitelům pozemky řádně zhodnotila.

Čas uplynul jako voda a píše se květen roku 2020. Nelehká doba, kdy se všichni vzpamatovávají z první vlny koronavirových opatření a těší se na klidné léto. V té době se na informačním portálu s vyhodnocováním vlivů na životní prostředí EIA mezi stovkami velkých projektů z celé republiky objevuje záměr s označením JHC938 a názvem „Průmyslová zóna Soběslav“.

Pokračování textu Nenechme developera rozhodovat o budoucnosti města

Záměr dálniční odpočívky je předimenzovaný a s řadou chyb

Ředitelství silnic a dálnic oznámilo záměr vybudovat dálniční odpočívku nedaleko rybníka Nadýmač. Takto velký záměr v našem okolí jsme nemohli nechat bez povšimnutí, vždyť se jedná o zábor půdy o rozloze více než 143 000 m2 (cca 20 fotbalových hřišť). Na obou odpočívkách mají vzniknout čerpací stanice, objekty s restaurací a parkovací plochy celkem pro 183 kamionů a 129 osobních aut. Představený záměr vidíme jako předimenzovaný a s řadou chyb. Proto jsme podali na Krajský úřad Jihočeského kraje připomínky:

  1. Její velikost je naddimenzovaná, vzhledem k tomu, že v okolí se staví odpočívka Chotýčany a plánovaná je odpočívka Strkov.
  2. Projekt by měl řešit lepší rozmístění zeleně na plochách pro parkování
  3. Protihlukové stěny  by měly být nahrazeny zemními valy, aby byla odpočívka lépe oddělena od okolí.
  4. Záměr neřeší dopravu při výstavbě. V záměru jsou odhadnuty zemní práce na cca 140 000 m3, což znamená tisíce průjezdů naložených nákladních automobilů při navážce materiálu.
  5. Záměr předpokládá zábor více než 10 ha zemědělské půdy v ochraně zemědělského půdního fondu.
  6. Vzhledem k značně vzrůstající ceně plynu kvůli problémům při dodávkách by bylo vhodnější použít na vytápění tepelná čerpadla, případně je zkombinovat s fotovoltaickými panely a akumulací energie.
  7. Při nakládání s odpadními vodami je nutné vybudovat čističku odpadních vod pro obě strany odpočívky.
  8. Záměr nezmiňuje vybudování parkovacích míst s nabíjecími stanicemi pro elektrické automobily. Podíl elektrických automobilů bude v budoucnu růst a je nutné připravit přívod el. energie na zvýšený odběr nabíjecích stanic.
  9. Pravidlem je používat pouze svítidla, která minimalizují světelný smog.

Připomínky můžete podat i Vy. Na našich webových stránkách jsme připravili formulář, který si můžete přizpůsobit a podepsaný odeslat NEJPOZDĚJI DO 6. května 2022 na adresu uvedenou níže nebo do datové schránky Krajského úřadu Jihočeského kraje.

Adresa pro odeslání připomínek: Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice

Odkaz na formulář s připomínkami

Hláska aneb jak zakrýt realitu barvičkami

Soběslavská Hláska prošla za posledních deset let velkými změnami. Ty největší začaly asi v červenci 2016, kdy šéfredaktorské otěže převzala Michaela Nováková. Hláska se od té doby změnila. V něčem pozitivně, v něčem negativně. Vyvrcholením současné éry Hlásky mělo být nedávné březnové vítězství v soutěži o Nejlepší radniční periodikum v okrese Tábor. Pro běžného čtenáře jistě zpráva potvrzující vysokou kvalitu. Ti, kteří se o vítězství začnou zajímat podrobněji, zjistí, že ne všechno je tak barevné, jak to vypadá. 

Nejlepší radniční periodikum v okrese

Co je to vlastně za soutěž Radniční listy roku 2021 spolku Kvalikom? Spolek založil tiskový mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Vít Novák (shoda příjmení s paní šéfredaktorkou je čistě náhodná) a spolek začal být aktivní v roce 2019, kdy uspořádal první ročník soutěže Radniční listy. Později spolek založil i soutěže zaměřující se na kvalitu sociálních sítí (Zlatý Lajk) a webových stránek obcí ( Radniční web).

Hláska se zúčastnila druhého ročníku Radničních listů, tedy ocenění za rok 2021. Pokud předpokládáte, že spolek hodnotí všechna radniční periodika po celé republice, mýlíte se. Jedná se o zpoplatněnou analýzu pro média, která se do soutěže přihlásí. Kvalikom pak ohodnotí 3 vybraná čísla v celkem deseti kategoriích (grafické zpracování, texty, obálka, kvalita fotografií, kreativita/originalita, nestrannost, praktičnost, edukativní obsah, zábavní obsah a rozsah). Za jednotlivé kategorie je různý počet bodů. Například za nestrannost se dají udělit maximálně tři body z padesáti. Naopak grafické zpracování se hodnotí až deseti body.

Vy, kdo sledujete naši činnost, si jistě vzpomenete na rok 2019, kdy jsme si nechali vypracovat nezávislý audit od společnosti Oživení, z.s. (hlasnatrouba.cz). Obě hodnocení jsou si v lecčems podobné. Audit od Kvalikomu je primárně zaměřen na informativní obsah a vizuální vzhled. Audit od Oživení hodnotí minimálně 5 čísel (oproti 3 číslům u Kvalikomu) a jejich analýza je zaměřena především na cenzuru, nestrannost a přinášení objektivních a názorově vyvážených informací. A v těchto kategoriích Hláska zrovna neobstála. Tedy až do doby, než přišel se svými výsledky Kvalikom, který Hlásce v kategorii Nestrannost přidělil rovnou maximální počet bodů.

Pokračování textu Hláska aneb jak zakrýt realitu barvičkami

Co víme o rekonstrukci Mrázkovy ulice

Jednou z investičních akcí města do příštích let bude rekonstrukce Mrázkovy ulice i jejího okolí navazující na sídliště Svákov. Aktuální studie rekonstrukce Mrázkovy ulice byla zveřejněná koncem října 2021 na webových stránkách města a v měsíčníku Hláska

Březová alej zůstane zachována

Nejkontroverznější informací zveřejněné studie bylo chystané vykácení celé březové aleje mezi “křížkem” u mateřské školy Duha a městským hřbitovem z důvodu nebezpečí pádu větví. To vyústilo v časté připomínky veřejnosti k této studii a zanedlouho město zveřejnilo informaci, že březová alej zůstane v co největším rozsahu zachována. 

Podle našich informací dojde ke kácení pouze v “nezbytně nutném rozsahu”. Dojde tedy k odstranění bříz, které budou překážet stavbě (především před panelákem na sídlišti Svákov), případně jejichž zdravotní stav bude špatný. Kácení proběhne pravděpodobně v průběhu příští zimy a počítá se i s prořezovou údržbou zbylých bříz v aleji. Doplněny budou stromy na místech, kde došlo ke kácení v minulých letech, tedy například kolem garáží u řadovek.

Pokračování textu Co víme o rekonstrukci Mrázkovy ulice

Hláska – (ne)závislé radniční noviny

​Na stáncích si můžete koupit červencovou Soběslavskou Hlásku. Jak je již v Soběslavi zvykem i tentokrát bez názoru opozičních zastupitelů. Před měsícem mi bylo šéfredaktorkou odmítnuto otisknutí článku, který informoval o zahájení sběru podpisů pro referendum o průmyslové zóně. To nakonec ani nevadilo, protože nejlepší reklamu referendu udělal pan starosta sám svým článkem přímo na titulní stránce Hlásky. Svůj článek jsem po měsíci stáhl, protože jeho otištění by ve chvíli kdy už jsou podpisy dávno posbírané, nemá smysl.

Do aktuálního vydání Hlásky jsem poslal jiný text, svůj názor na současnou situaci. V něm jsem upozornil na neochotu vedení města nejen přijmout názory opozice i veřejnosti, ale i se s těmi kdo nesouhlasí o takto zásadních tématech bavit. Tento článek jste si již ve stejné podobě mohli přečíst na našem webu.

A jak to dopadlo s jeho otištěním v Hlásce? Ten, kdo se vsadil, že článek nebyl otištěn, vyhrál. A důvod? Článek byl na základě rozhodnutí vydavatele zamítnut, protože “obsahuje zavádějící údaje”. Říkáte si, že je to vrchol? Dle mého názoru zdaleka ne. V e-mailové odpovědi jsem byl paní šéfredaktorkou poučen, jakým způsobem mají mé texty  v budoucnu vypadat. 

Pokračování textu Hláska – (ne)závislé radniční noviny

Společně proti průmyslové zóně?

Průmyslová zóna v lokalitě Na pískách patří již 13 měsíců k  nejdiskutovanějším tématům v našem městě. Situaci sleduji nejen z pohledu člena petičního výboru proti záměru výstavby průmyslové zóny, ale také jako zastupitel a jako občan, kterému není budoucnost města lhostejná. Za tu dobu jsem mluvil s desítkami z vás a obdržel nemálo reakcí s podporou. I proto jsem se společně s ostatními členy spolku Naše Soběslav zapojil do sbírání podpisů potřebných k vyhlášení referenda, aby o budoucnosti průmyslové zóny mohli rozhodnout všichni obyvatelé Soběslavi.

Připravili jsme dvě otázky. První o zmenšení zastavěné plochy jednotlivých hal, druhou o zákazu výstavby logistického centra. Důležité je, abychom neomezili rozvoj současných soběslavských firem. K tomu můžete pomoci i vy tím, že podpoříte svým podpisem vyhlášení referenda.

Pokračování textu Společně proti průmyslové zóně?

Developer se záměr průmyslové zóny zmenšit nechystá – Zastupitelstvo pohledem Miloše Bučinského

V době, kdy píšu tento článek, je to už skoro 30 měsíců od doby, kdy jsem byl zvolen soběslavským zastupitelem. Jednání zastupitelstva za tu dobu doznala velkých změn. Zpočátku jednání probíhala zhruba hodinu, v květnu 2020 jsme stihli vše vyřídit dokonce za necelou půlhodinu. Poslední rok trvají pravidelně něco ke čtyřem hodinám. Co se ale změnilo ještě více, je zájem veřejnosti. Předtím na nezáživná jednání zavítalo jen pár pravidelných návštěvníků, dnes často nestačí ani všechny připravené židle ve velkém sále Kulturního domu. A tak tomu bylo i tentokrát. Důvodem vysokého zájmu návštěvnosti o komunální politiku je projekt logistického centra v průmyslové zóně. A právě ten měl být prezentován veřejnosti na únorovém zastupitelstvu.

V samém úvodu se zastupitelé rozhodli nabídnout k prodeji dva malé byty na sídlišti Na Ohradě. Ty se nachází ve stejném domě, jako byt prodávaný před dvěma roky. Ten tehdy získala dcera pana tajemníka po té, co všechny vyšší nabídky odstoupily. Překvapením bylo, že všechny vyšší nabídky patřili jejím blízkým osobám, a tak se z prodeje stala fraška. Ta se již snad opakovat nebude. Účastníci výběrového řízení musí tentokrát složit zálohu a manželé nemohou podávat více samostatných nabídek. Sám jsem se hlasování zdržel, protože nesouhlasím s postupným odprodejem městských bytů v době, kdy je nedostatek městských bytů a už desetiletí neprobíhá stavba žádných nových bytových domů.

Následoval bod zřízení výboru pro rozvoj průmyslové zóny. Do něj jednotlivé strany navrhly své zástupce: Mgr. Alenu Krejčovou (navržena ODS), Jaroslava Himpana (ANO), Ing. Petra Hejného (ODS), Ing. Jana Podlahu (Nejsme Stranou), Tomáše Šenu (KDU-ČSL, Nejsme Stranou a ČSSD), Ing. Lukáše Slabého (Piráti) a Ing. Pavla Pláta (Piráti, KSČM a TOP09). Některá jména byla pro zastupitele neznámá, a tak paní Zbytovská požádala o představení kandidátů. Pan starosta vzal hbitě situaci do svých rukou. Například jsme se od něj dozvěděli, že je paní Krejčová ředitelkou mateřské školy, pan Plát pracuje v bance a pan Hejný bydlí v Chlebově. Zda to bylo opravdu to, co chtěla paní Zbytovská slyšet si však nejsem úplně jistý. Celé představení bylo spíše neúctou k ní.

Pokračování textu Developer se záměr průmyslové zóny zmenšit nechystá – Zastupitelstvo pohledem Miloše Bučinského

Máme v souvislosti s průmyslovou zónou právo na informace? 

Právo na informace nám každému z nás zajišťuje Listina základních práv a svobod. Máme ale k dění kolem nás dostatek informací? Vědět, co se v Soběslavi děje, bylo pro mne jedním z důvodů, proč jsem se v minulých komunálních volbách ucházel o post zastupitele. O připravovaných projektech se mnohdy dozvídáme až v konečné fázi, kdy už nejde nic změnit. A podobně tomu je i u průmyslové zóny v Soběslavi. První zmínku o ní se dočteme v zápise z jednání zastupitelstva z dubna 2017, kdy město prodalo za tři miliony pár “bezvýznamných” pozemků na polích u Chlebova táborské firmě, která zde zvažovala výstavbu logistického centra. Příliš zájmu ale tento prodej nepřinesl a brzy se na vše zapomnělo. Čas uplynul jako voda a minulý rok v květnu nám jako blesk z čistého nebe přistál připravovaný záměr průmyslové zóny. Od té doby se na nás valí nepřeberné množství informací. Především od petičního výboru, jehož jsem členem.

Jednání nebo schůzka?

Od města se toho příliš nedozvídáme, a to i přesto, že v září minulého roku zastupitelstvo pověřilo radu města, aby zajistila zápisy ze všech jednání týkajících se průmyslové zóny a předávala je zastupitelům. To si například pan místostarosta Pavel Lintner vynaložil po svém, když začal tvrdit, že jednání z 21. října nebylo jednáním, ale schůzkou a proto nebylo třeba z něj udělat zápis ani o průběhu jednání informovat zastupitele. Na zastupitelstvu tímto skvělým lingvistickým výkladem šokoval nejen některé zastupitele, ale i přítomné v publiku. 

Od developera nemáme žádné informace

Od začátku vzniku petičního výboru jsme s Martinem Kákonou, druhým členem výboru za Piráty pro Soběslav, důsledně tlačili na to, abychom věděli, co se kolem průmyslové zóny chystá, a měli o dění dostatek informací. Vedení města se zjevně od samého začátku snaží o pravý opak. A developer? Jeho zástupce Milan Hulínský byl přítomen na dvou jednáních zastupitelstva. Seděl tiše v koutě a o jeho přítomnosti většina lidí ani neměla tušení. V září pak na své pozici skončil a jediné, co po něm zbylo, byl jednostranně, ale profesionálně napsaný článek v červencové Hlásce a web, na kterém se toho za uplynulý půlrok nic nezměnilo.

Pokračování textu Máme v souvislosti s průmyslovou zónou právo na informace?