Červnové jednání zastupitelstva se podle předloženého programu nezdálo nijak výjimečné. Nakonec se ale protáhlo na více jak dvě hodiny. Na začátku došlo k volbě nové členky kontrolního výboru. Za zesnulého Františka Dukáta (KSČM) byla zvolena Růžena Domová (KSČM).

Prvním významným bodem byl prodej městského bytu 2+1 na Ohradách č.p. 374. V posledních letech již asi čtvrtá dražba bytu v tomto domě, kde se město postupně zbavuje svých bytů. Celkem dorazilo 11 nabídek. Zájemkyně, která podala nejvyšší nabídku, se následně rozhodla z nákupu bytu odstoupit. Byt tak nakonec připadl druhé nejvyšší nabídce, která činila 2 590 000,-. Pro srovnání je to cca o 300 tis více, než za kolik se prodal obdobně velký byt ve stejném domě před rokem. Sám jsem se v hlasování, tak jako u předchozích bytů, zdržel. Nemyslím si, že je dobrý nápad, v současné době se zbavovat městských bytů. Vzhledem k vysokým cenám komerčního bydlení a rostoucí inflaci, díky čemuž se lidé dostávají do stále větších finančních problémů, by mě být trend spíše opačný.

Druhým zajímavým bodem byl prodej pozemků v lokalitě „Na Brabci“, což je v sousedství firmy České houby (za benzínkou směrem na Veselí nad Lužnicí). Předmětné pozemky se nacházejí mezi současným areálem firmy, silnicí na Veselí, Dírenským potokem a železničním koridorem. Prodávané pozemky o rozloze téměř 24 tis. m2 jsou v katastru nemovitostí uvedené jako trvalý travní porost. Díky územnímu plánu se však jedná o rozvojovou plochu určenou pro lehkou výrobu či skladování. Znalecký posudek ohodnotil tyto pozemky cenou 200 Kč/m2. Za město se společností České houby jednal Výbor pro rozvoj průmyslové zóny. Na zastupitelstvu jsme se dozvěděli, že z jednání vzešlo, že navržená částka 4 800 000 Kč je maximum, které je společnost ochotna zaplatit. Do diskuze jsem se přihlásil pomocí hlasovacího zařízení jako první, ale vzhledem k tomu, že řídící pan starosta hledal zvednuté ruce, první slovo dostal z řad veřejnosti Martin Kákona. Ten dohledal, že cena podobných pozemků v okolí se pohybuje kolem 1500 Kč/m2. Můj dotaz byl obdobného charakteru. Přihlásil jsem se proto, že navržená částka mi přišla nízká například ve srovnání s bytem 2+1, který jsme prodali v předcházejícím bodě jednání za cca poloviční částku.

Před jednáním zastupitelstva jsem oslovil realitní kancelář, abych získal alternativní cenové ohodnocení. Jeho výsledkem byla cena minimálně 225 Kč/m2 za předpokladu, že se jedná o trvalý travní porost. Vzhledem ke scelenosti a významnému rozsahu městských pozemků v této lokalitě a možností výstavby by prý cena mohla být i více než 10x až 12x vyšší. To už pak může být cena takových pozemků v řádu desítek milionů korun. Předsedkyně výboru Alena Krejčová mi vysvětlila, že druh pozemku, lokalita a využitelnost pozemků určují výslednou cenu. S tím samozřejmě souhlasím, není mi ale jasné, jak to zohlednil znalec, když je výsledná cena takto nízká. Martin Kákona, který se také přihlásil do diskuse,  současnou situaci přirovnal k prodeji pozemků pod průmyslovou zónou v roce 2017. Naopak podle zastupitele Michala Pánka je nereálné, aby byly pozemky prodány komukoliv jinému či za vyšší cenu z důvodu, že zde již společnost malý pozemek vlastní a zároveň k nim není vybudován přístup a nejsou zde sítě. K tomu jsem musel argumentovat, že město zde vlastní zásadní pozemky a tím má lokalitu pod kontrolou. Lucie Mateová z řad občanů potvrdila, že reálné ceny obdobných pozemků jsou vyšší. Sama vlastní pole vedené jako trvalý travní porost v lokalitě poblíž průmyslové zóny, které ale není určené pro výstavbu. Běžně dostává nabídky na odkup přesahující 300 Kč/m2. Podle paní Krejčové je záměr Českých hub velmi důvěryhodný a jejich expanze bude pro město přínosná. Bohužel jsme se nedozvěděli konkrétně jak, protože pak by samozřejmě bylo na zvážení zda pro město extrémně nevýhodný prodej nebude vyvážen jinými výhodami. Paní Zbytovská navrhla prodej pozemků stáhnout z programu. K prodeji se zastupitelé vrátí na některém z dalších jednání a do té doby bude vypracován nový alternativní posudek.

Zde je určitě dobré poznamenat, že já, ani moji kolegové, nechceme bránit rozvoji místních podnikatelů a vydělávat na nich pro město neeticky vysoké sumy peněz. Na druhou stranu město potřebuje peníze k jeho rozvoji a alespoň trochu férový prodej musíme jako řádní hospodáři s majetkem města požadovat. 

Pro rozvoj města byl důležitý i další z bodů a to směna pozemků v lokalitě u Sídliště Svákov. Majitel bývalého obchodu na sídlišti pan Klípa (společnost FERT) by zde rád prodejnu přestavěl na vícepatrový bytový dům pro své zaměstnance a v jeho okolí potřebuje místo na parkování. Městu za to nabídl pozemky v blízkosti nedaleké Rolničky, které naopak město potřebuje k tomu, aby zde mohlo připravit nové stavební parcely, s čímž všichni souhlasili.

Bod různé začal informacemi z výboru pro rozvoj průmyslové zóny, který se nyní zabývá komunikací se soběslavskými podnikateli. Výboru se nelíbí, že další kolo řízení EIA předložené investorem neobsahuje dohodnuté podmínky. A tak výbor vyzývá veřejnost k poslání připomínek do řízení. Proto všichni dostali do schránek leták informující veřejnost co je to proces EIA a jak mají lidé připomínky připravit. Dle slov pana starosty bude své připomínky posílat i město Soběslav. Vzory připomínek by měly být dostupné na webových stránkách města a to nejpozději do dvou dnů, po konání zastupitelstva, aby zájemci z řad veřejnosti měli dost času připomínky do 10. července poslat. V době psaní tohoto článku po čtyřech dnech od jednání zastupitelstva zatím zveřejněny nejsou. Když už se diskuze točila kolem průmyslové zóny, vznesl jsem dotaz na paní Krejčovou, jestli se výbor bavil se společností Exprin o rizicích referenda. Prý o rizicích ví a město požadovalo, aby bylo s procesem EIA posečkáno až po referendu. Společnost Exprin prý ale déle čekat nechtěla. Následovalo několik dotazů od přítomné veřejnosti. Pan Vavera pak na mě navázal a dotázal se jaké jsou hlavní rozpory mezi městem a investorem. Odpovědí od paní Krejčové bylo, že jde především o drobné věci například kolem dopravy, parkování, překládky vodovodu, hydrologické posudky, výskyt arzenu v půdě či cyklostezku Chlebov-Soběslav nebo garanci budoucího využití areálu. Paní Pospíšilová se ptala na informace o nové územní studii Průmyslové zóny, především, proč je zpracovávána nová studie, když stará obsahuje výrazná regulativa lokality. Dle paní Krejčové jsou zde některé věci nejasné a nová dokumentace bude výrazně přísnější.

Nelze opomenout dotaz obyvatelky sídliště Na Ohradě, paní Klapkové. Ta se přišla zeptat na další postup ve věci poškozených domů Na Ohradách. K poškození více domů došlo v důsledku stavby železničního koridoru. Více než rok již řeší spolu s dalšími obyvateli Ohrad praskliny na domech. Podle pana místostarosty Lintnera se nyní pracuje na statických posudcích. Podle paní Klapkové to ale již trvá rok a nic se neděje. Upozornila také na to, že u garáží u nově budované silnice v Tyršově ulici již nebude dostatečně široká přístupová cesta a lokalita nebude dále napojena na kanalizace a bude zde problém se srážkovými vodami.

Závěrečným bodem, o kterém se diskutovalo, byla činnost respektive nečinnost osadních výborů. Ty máme dva. Tím prvním je chlebovský osadní výbor, jehož předsedou je pan Polišenský. Ten byl na dnešní jednání pozván, ale z důvodu zahraniční dovolené nedorazil. Činnost jeho výboru je dost nejasná, zápisy z jednání výborů za poslední více jak rok a půl neexistují, výbor se přesto údajně schází. Od pana místostarosty jsme se dozvěděli, že hodně věcí se “prostě tak nějak domluví v kuchyňce a není nutné dělat zápis”. Přítomní občané Chlebova výbor kritizovali pro jeho nekomunikativnost, kdy členové výboru ignorují prosby Chlebovských. Především jde o výstavbu chodníku podél hlavní silnice a vybudování nové autobusové zastávky. Velké stížnosti se ozvaly na využívání obecního majetku (budova u dětského hřiště) k soukromým oslavám spojených s velkým hlukem v pozdních nočních hodinách. K řešení jsme se však díky absenci předsedy spolku nedostali. 

Rozprava v případě Chlebovského osadního výboru nespěla k řežení, tak jsem upozornil, abysme si vyslechli také druhý osadní výbor. Který podle mého názoru pracuje pŕíkladně. Předsedkyně nedvědického osadního výboru paní Gabriela Procházková ma můj dotaz ochotně vysvětlila hlavní problémy, které Nědvědické trápí. Velice si ale pochvaluje vybudování nového sportoviště a dětského hřiště, které prý pomohlo místním v navázání nových kontaktů. Vysvětlila, jakým způsobem osadní výbor v Nedvědicích vznikal. Všichni obyvatelé dostali pozvání a při následné diskuzi si vybrali své zástupce, které následně potvrdilo zastupitelstvo. To byl jiný postup než v Chlebově, kde byl pan Polišenský, dle slov pana místostarosty, navržen na základě osobní známosti a výsledku voleb v Chlebově. Tady jsem asi pochopil, kde je celý problém činnosti zdejšího osadního výboru. Přemýšleli jsme o navržení odvolání všech členů Chlebovského osadního výboru. Vzhledem k tomu, že jsme ale z jeho strany neměli žádné vyjádření (vyjma přítomného řadového člena pana Petrů, od kterého jsme se toho stejně moc nedozvěděli), jsme k tomuto kroku zatím nepřistoupili.