Jaké máme připomínky k EIA průmyslové zóny?

  1. Předložený záměr je naddimenzovaný

V původně představené verzi záměru šlo o 4 obrovské haly o celkové zastavěné ploše 71 796 m2 a zpevněných plochách o rozloze 55 459 m2. Současný záměr má velikost zastavěné plochy 73 025 m2 (zvětšení o 1 229 m2) a velikost zpevněných ploch 66 799 m2 (zvětšení o 11 340 m2). Celkově se tedy velikost zastavěných a zpevněných ploch výrazně zvětšila. 

Vliv na životní prostředí bude tedy ještě větší než v původním návrhu. Obáváme se výrazného zvýšení teploty okolí v důsledku tak obrovských industriálních ploch.

2. Velikost jednotlivých hal rovněž neodpovídá místním podmínkám ve městě

Velikost největších a i nejmenší z plánovaných objektů je výrazně větší, než největší objekty ve městě.

3. Příliš vysoké budovy

Výška budov až 12.5 metrů naruší výhled na město a haly budou viditelné i z dalekého okolí. Aktuálně platná územní studie „průmyslová zóna u Dálnice v Soběslavi“ z roku 2014 mluví o maximální výšce objektů v této lokalitě 7 metrů. Regulativ je dle stejného dokumentu upraven pro vyšší výšky objektů zástavby do 10 metrů – pouze ale v místech navazujících na současnou zástavbu průmyslové zóny. Záměr by se měl držet regulativů i místním zvyklostem.

4. Sociální a ekonomické důsledky

Předložený záměr počítá s až 1300 zaměstnanci, investor odhaduje asi 900 potřebných zaměstnanců pro provoz nové průmyslové zóny. Realita je taková, že v Soběslavi je nezaměstnanost cca 2,8 %. V březnu 2022 bylo v regionu Soběslavska evidováno 251 nezaměstnaných. Předložený záměr neodpovídá realitě a kapacitám ani možnostem regionu. Ekonomické důsledky pro region budou zanedbatelné, sociální (za předpokladu masivního příchodu agenturních zaměstnanců) dokonce negativní. Dokumentace neřeší ubytování a další problémy s takovým počtem agenturních zaměstnanců a tuto odpovědnost přenáší na obecní, krajské a státní instituce, které budou muset problémy s negativními sociálními jevy řešit.

5. Zvýšené hodnoty arzenu v zemině

Průzkum koncentrací arzenu v zemině byl proveden v hloubkách 0-3 metry. Podle průzkumu „arsen je vázán na podložní horniny“ a „byly zjištěny koncentrace arsenu v rozmezí 35–150 mg/kg suš., čímž byl limit výše uvedené vyhlášky překročen až 15 x“.

Vzhledem k tomu, že se žádné znečištění nepředpokládalo, byly vzorky zemin odebrány pouze z nadloží (obvykle 0,5 – 3 m). Při stavebních pracích budou zemní práce probíhat i ve větších hloubkách, a tak by mohlo dojít ke kontaktu s kontaminovanou zeminou. Proto je nutné, aby byl podrobnější průzkum lokality do dokumentace doplněn. Zároveň se musí zohlednit výsledky nového průzkumu a podle toho nakládat s vytěženou kontaminovanou zeminou.

6. Nesoulad s Programem rozvoje města Soběslav

Město Soběslav v roce 2020 schválilo Program rozvoje města pro roky 2020-2023. Ten doporučuje jako jeden ze základních pilířů rozvoje města podporu malého a středního podnikání. Naopak rizika vidí ve snižování atraktivity destinace necitlivými zásahy do krajiny a slabou stránku města vidí v nedostupnosti bydlení, nedostatečné nabídce městských bytů a nízké (či nulové) bytové výstavbě a také poukazuje na zhoršenou infrastrukturní vybavenost místních částí (mimo jiné Chlebova). 

7. Neefektivně využitá plocha pro parkování vozidel

Plánovaný rozsah parkoviště tedy 789 míst pro osobní automobily zabere minimálně plochu 8 000 m2. Vzhledem k významným terénním nerovnostem v areálu a nutnosti velkých terénních manipulací by bylo vhodné část z parkovacích míst schovat pod zem – pod objekty hal. Za úvahu rovněž stojí vybudování parkovacích domů.

8. Nedostatečná dopravní dostupnost

Průmyslová zóna počítá s příjezdem až 1100 nákladních aut denně. Výhledově sice bude vybudováno nové napojení na dálnici D3, předložený záměr však počítá s dopravou po současné obslužné komunikaci podél dálnice D3. Ta však není na zvýšený provoz kapacitně připravena. Dokumentace nezmiňuje, že na účelové komunikaci je nebezpečný horizont a absence vodorovného značení nebo značky “Zákaz předjíždění”. Při vysokém zatížení této komunikace můžou vznikat potenciálně nebezpečné situace. 

Část nákladních vozidel zcela jistě nebude (z důvodu neochoty platit dálniční poplatky) využívat dálnici a pojedou přes město na silnici č. 3 či si svou cestu zkrátí přes Chlebov či Zvěrotice. Tyto komunikace nejsou na zvýšený provoz připravené!

9. Projekt neřeší dopravní zátěž při střídání směn

V projektu je odhadovaná generovaná zátěž 1284 osobních automobilů za 24 hodin v jednom směru. Neřeší však dopravní zátěž při střídání směn. V takovém případě bude v krátkém časovém úseku najíždět/vyjíždět z areálu velké množství osobních automobilů, což může v místě PZ způsobit dopravní komplikace. Zároveň se dopravní komplikace mohou částečně přenést i na nejbližší křižovatky u Exitu na D3 a nově vybudovanou křižovatku na výjezdu ze Soběslavi. Dále může zvýšená dopravní zátěž při střídání směn zkomplikovat dojíždění do Chlebova a obcí směr Dírná.

10. Narušené panorama Soběslavi i Chlebova

Z místa nedaleko výklenkové kapličky je unikátní pohled nejen na Soběslavský kostel, ale také na kostel v Nedvědicích, Dráchově a dokonce i kostel Povýšení sv. Kříže ve Veselí nad Lužnicí. Takto unikátní výhled jinde v okolí města není a navržený záměr výhled poškodí. Dá se říci, že průmyslová zóna bude vidět prakticky z kteréhokoliv kopce na západní straně od Soběslavi. Záměr tvrdí, že zdejší krajinný prostor je bez výraznějších přírodních a estetických hodnot. S tím absolutně nesouhlasíme. Soběslav je vstupní branou pro Sobéslavsko-Veselská blata, která mají ojedinělou krajinu i architekturu. Tato oblast je zanesena v Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje současně se Soběslavskou pahorkatinou, která je považována za výrazný krajinný prvek. Zdejší krajina má své ojedinělé kouzlo, které by se ztratilo stavbou takto obří průmyslové zóny. Průmyslová zóna je podle dokumentace vidět z polí od Chlebova, Zvěrotic a Svákovské rozhledny – z jediných míst, co jsou na kopci a je odsud nejhezčí výhled na město. Lokalita průmyslové zóny je na kopci a ve skutečnosti vidět i z jiných míst, například z lokality kolem Dráchova, Čerazi, Pilátu, Vesců, Klenovic. Pokud bude viditelná z rozhledny, musí logicky narušit dálkové pohledy i z těchto míst.

11. Příliš velká zátěž pro Soběslav během stavby

Investor se chystá zastavět plochu 73 tis. m2 a dalších 66 tis. m2 zaberou komunikace. Celá stavba má podle záměru proběhnout v průběhu dvou let, což je extrémně krátká doba na zastavění tak velké plochy. Tak velká plocha nebyla v Soběslavi zastavěna za posledních 20 let dohromady. V případě realizace by bylo vhodnější průmyslovou zónu rozvíjet průběžně podle aktuálních potřeb regionu a ne takto rychlým tempem.

12. Záměr průmyslového areálu neúměrně zvýší dopravní zátěž v oblasti

Investor sice odhaduje příjezd 310 nákladních vozidel, ale v dokumentaci uvádí příjezd 1 284 osobních vozidel, 162 nákladních a 649 jízdních souprav. To je denně cca 2 500 průjezdů osobních vozidel a 1 500 nákladních vozidel. V součtu se stávajícím provozem ostatních provozovatelů v oblasti už bude intenzita dopravy velmi vysoká a může docházet k ohrožení chodců/cyklistů a zároveň zvýšení rizika dopravních nehod. Dokumentace se zmiňuje o vybudování cyklostezky podél hlavní silnice na Chlebov. Z důvodu bezpečnosti chodců a cyklistů požadujeme dokončení této cyklostezky ještě před samotným zahájením prací.

13. Provoz 24 hodin denně a 365 dní v roce zvýší v okolí nejen hluk, ale i emise či světelné znečištění. 

Investor se problematice světelného znečištění v dokumentaci nevěnuje a odkazuje na územní a stavební povolení, přitom právě světelný smog produkovaný záměrem bude mít významný vliv na životní prostředí. Měl by být tedy hodnocen v procesu EIA.

14. Lepší začlenění areálu do stávajícího území

Navržený záměr počítá se sadovými úpravami k začlenění areálu do celkového rámce stávajícího území. Zeleň jako součást areálu je pozitivní krok, vhodnější by ale bylo výrazné zmenšení záměru a snížení výšky budov. Vhodné by bylo zahloubení areálu pod současný terén a po jeho obvodu vybudování zemních náspů porostlých vegetací, které začlení areál do stávajícího území. Zeleň by neměla být koncentrována po obvodu areálu, ale měla by být jeho integrální součástí v celé ploše.

15. Nejsou známy budoucí uživatelé průmyslové zóny

Požadujeme znalost budoucích uživatelů hal průmyslové zóny z důvodu přesnějšího určení negativních dopadů na životní prostředí a život obyvatel. Chceme se vyhnout situaci, kdy může zůstat areál částečně nevyužitý či pro jeho používání bude třeba dalších úprav. Pokud nejsou známy druhy činností provozovaných v areálu, nelze komplexně zhodnotit jeho vliv na životní prostředí.

16. Nesouhlasíme s odnímáním nejcennějších tříd půdy 

Celková výměra odnímané plochy ze ZPF na dotčených pozemcích je 211 699 m2. Územní plán sice počítá s průmyslovou zónou v tomto místě, při jeho schvalování ale byla tato skutečnost zatajena. Pro takto masivní projekt by mělo být využíváno spíše brownfieldů a míst, která nejsou pro zemědělství vhodná. Pokud se má zastavět kvalitní půda, tak by to mělo být postupně např. v horizontu několika desetiletí.

17. Narušení faktoru pohody

Záměr konstatuje, že při stavbě ani provozu areálu nebude docházet k narušení faktoru pohody stávajících obyvatel. To je samozřejmě mylné. Nedostatečné personální kapacity ve městě, nulová bytová rezerva a nedostatek zaměstnanců v současných firmách bude pro současné obyvatele i podnikatele velkým šokem. Bude tlak na zvyšování mezd u některých profesí, na druhou stranu raketově porostou nájmy i ceny bytů a to nejen ve městě, ale i širokém okolí. Narušený faktor nepohody by tak nepocítili jen obyvatelé Soběslavi, ale celého regionu.

18. Předložený záměr nezahrnuje kumulaci s jinými záměry

Projekt neřeší, že v okolí se nachází další průmyslové haly a můžou tak vznikat tepelné ostrovy. Dále není řešena kumulace s železničním koridorem (včetně přilehlých komunikací), kompostárny Soběslav (Rašelina) a nového areálu firmy Agropartner na okraji Chlebova. Podobné areály v Plané nad Lužnicí nejsou využity na 100 % a stále čekají na své nájemce. Kromě toho se budují velké areály v Českých Budějovicích a v procesu je také EIA dalších podobných záměrů kolem dálnice D3.

19. Město nemá dostatečnou kapacitu kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV) pro takto velký záměr 

Za poslední 4 roky vychází průměrná skutečná kapacita ČOV Soběslav 7000 EO a 2000 m3/den. Dle posledních přepočtů a současné legislativy je maximální kapacita ČOV Soběslav je 7500 EO a 2770 m3/den (informace dle ČEVAK Tábor). Takto významný záměr zvýší průměrné hodnoty na úroveň maximální kapacity a bez dalších investic do kapacity ČOV nebude rovněž možný další rozvoj města. Přívalové či vydatné deště pak mohou ohrozit obyvatele města, kteří bydlí pod kopcem, na němž se plánuje vybudování průmyslové zóny, tedy především v lokalitě sídliště Na Ohradě, Na Douskách, Tyršova či Petra Bezruče. Upozorňujeme, že město Soběslav navíc nemá na velké části svého území vybudovanou dělenou kanalizaci a je tedy nutné kalkulovat i přívalové deště, které navíc v případě souběhu s vysokým stavem vodních toků (Černovický potok, řeka Lužnice), způsobují ve městě zátopy.

20. Nesoulad s aktuálně platnou územní studií Průmyslové zóny Soběslav z roku 06/2014.

21. Nesouhlasíme se závěry, že dopady na životní prostředí a obyvatelstvo nebudou významné.

Budou zcela zásadní, záměr v tak velkém rozsahu ovlivní nejen obyvatele Soběslavi, ale i celý region. 

Jsme přesvědčeni, že záměr JHC938 „Průmyslová zóna Soběslav“ má významný negativní vliv na životní prostředí a obyvatelstvo a je z hlediska ochrany těchto zájmů v dané lokalitě neúnosný a neakceptovatelný a proto je k němu nutné vydat nesouhlasné stanovisko.

Nesouhlasíte také s průmyslovou zónou a líbí se Vám naše připomínky? Stačí si je jen vytisknout, podepsat a odeslat ke krajskému úřadu v Českých Budějovicích. Připomínky je možné si přizpůsobit podle svých potřeb.

Formulář s připomínkami ke stažení zde

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..