V době, kdy píšu tento článek, je to už skoro 30 měsíců od doby, kdy jsem byl zvolen soběslavským zastupitelem. Jednání zastupitelstva za tu dobu doznala velkých změn. Zpočátku jednání probíhala zhruba hodinu, v květnu 2020 jsme stihli vše vyřídit dokonce za necelou půlhodinu. Poslední rok trvají pravidelně něco ke čtyřem hodinám. Co se ale změnilo ještě více, je zájem veřejnosti. Předtím na nezáživná jednání zavítalo jen pár pravidelných návštěvníků, dnes často nestačí ani všechny připravené židle ve velkém sále Kulturního domu. A tak tomu bylo i tentokrát. Důvodem vysokého zájmu návštěvnosti o komunální politiku je projekt logistického centra v průmyslové zóně. A právě ten měl být prezentován veřejnosti na únorovém zastupitelstvu.
V samém úvodu se zastupitelé rozhodli nabídnout k prodeji dva malé byty na sídlišti Na Ohradě. Ty se nachází ve stejném domě, jako byt prodávaný před dvěma roky. Ten tehdy získala dcera pana tajemníka po té, co všechny vyšší nabídky odstoupily. Překvapením bylo, že všechny vyšší nabídky patřili jejím blízkým osobám, a tak se z prodeje stala fraška. Ta se již snad opakovat nebude. Účastníci výběrového řízení musí tentokrát složit zálohu a manželé nemohou podávat více samostatných nabídek. Sám jsem se hlasování zdržel, protože nesouhlasím s postupným odprodejem městských bytů v době, kdy je nedostatek městských bytů a už desetiletí neprobíhá stavba žádných nových bytových domů.
Následoval bod zřízení výboru pro rozvoj průmyslové zóny. Do něj jednotlivé strany navrhly své zástupce: Mgr. Alenu Krejčovou (navržena ODS), Jaroslava Himpana (ANO), Ing. Petra Hejného (ODS), Ing. Jana Podlahu (Nejsme Stranou), Tomáše Šenu (KDU-ČSL, Nejsme Stranou a ČSSD), Ing. Lukáše Slabého (Piráti) a Ing. Pavla Pláta (Piráti, KSČM a TOP09). Některá jména byla pro zastupitele neznámá, a tak paní Zbytovská požádala o představení kandidátů. Pan starosta vzal hbitě situaci do svých rukou. Například jsme se od něj dozvěděli, že je paní Krejčová ředitelkou mateřské školy, pan Plát pracuje v bance a pan Hejný bydlí v Chlebově. Zda to bylo opravdu to, co chtěla paní Zbytovská slyšet si však nejsem úplně jistý. Celé představení bylo spíše neúctou k ní.