To, že bude červnové zastupitelstvo jiné než obvykle, mi bylo jasné už od doby, kdy mi v ruce přistála pozvánka spolu s programem. Pouhé čtyři listy formátu A4 obsahující pouhé dva body k projednání. Změnu rozpočtu č. 2 a bod “Různé”.
Ve změně rozpočtu předseda finančního výboru Jiří Klíma upozornil, že je třeba opatrnosti a sledovat aktuální situace v dnešní nejisté době. Martina Kákonu zaujala dotace 700 tisíc Kč na pokrytí ztrát Spartaku Soběslav z důvodu COVID-19. Ten podle Michala Pánka má ztrátu ještě o 200 tisíc vyšší. Důvodem je výrazný pokles příjmů v prvním pololetí. Další pokles pak TJ Spartak očekává i ve druhé polovině roku, kdy dojde ke zrušení některých z plánovaných soustředění.
Bod různé začal nejdiskutovanějším soběslavským tématem posledních týdnů. Průmyslovou zónou, respektive předloženým záměrem JHC938. Nejprve předstoupil zástupce petičního výboru Pavel Plát. Pokusil se vysvětlit proč Soběslavští se záměrem nesouhlasí a starostovi předal petiční archy s 1800 podpisy. Jako první se k diskuzi přihlásil zastupitel Petr Král, který upozornil na to, že záměr nebyl veřejnosti odprezentován a městu i občanům chybí jakékoliv záruky. Vrátil se také do roku 2017 kdy město prodalo pozemky. Své vystoupení zakončil dotazem, jaké jsou možnosti města ovlivnit výstavbu něčeho, co nechce. Starosta argumentoval, že zárukou je to, že město bude součástí všech dalších kroků posuzování projektu. Kdo však četl závěr zjišťovacího řízení EIA Krajského úřadu, tomu došlo, že to není pravda. Pro ty kdo ho nečetli, je nutné konstatovat, že náš odbor výstavby a regionálního rozvoje poslal své připomínky téměř týden po ukončení připomínkového řízení, a tak na ně nemůže být brán ohled. Je tedy jasné, za koho městský úřad kope.
Dále se u mikrofonu střídali členové petičního výboru. Gabriela Pospíšilová vyzdvihla známá čísla z projektu. Petr Maté, obyvatel Chlebova, emotivně mluvil o Chlebovu a o tom, že osadní výbor nereprezentuje chlebovské občany. Za uplynulých 20 let tam nebyla postavena ani autobusová zastávka, kterou obyvatelé žádají. Jan Žid zase chtěl slyšet, jaké výhody město získá od investora. Vystoupili i zastupitelé, například František Dukát požadoval zvýšení investic do Chlebova. Veřejnosti se zastaly i zastupitelky Alena Krejčová a Ludmila Zbytovská. Atmosféra v sále byla vůči projektu tak napjatá, že zástupce investora (který odmítl naši nabídku odprezentovat svůj projekt přímo na zastupitelstvu) se zmohl jen na představení své osoby a dále raději mlčel. Opravdu profesionální přístup.
Jedním z dotazujících byl i bývalý zastupitel Pehe. Prvním dotazem byla otázka směřovaná spíše na radu města. Zda radní ví, kolik se vypěstuje obilí a brambor na zemědělské půdě, která bude muset ustoupit plánovaným halám a parkovištím. Jediný, kdo mu dokázal, odpovědět byl starosta, který podle svých zkušeností ze sběru brambor odhadl množství na “docela dost”. Správnou odpovědí je podle pana Peheho přibližně 600 tun brambor a 120 tun obilí ročně. Druhý z jeho dotazů směřoval na svoz kontejnerů z chatové oblasti. Od tajemníka Radka Brylla se údajně dozvěděl, že tam kontejnery umístěné nebudou, protože město nemá peníze. Lidé v této lokalitě však přesto za odpad platit musí. Pan Pehe upozornil, že chatařům tak nezbyde nic jiného než odpad odvážet domů či odhazovat do lesa. Dle tajemníka se však jedná o lži a kontejnery tam nemohou být proto, že do této lokality velké popelářské auto nezajede.
Na závěr bodu různé navrhl Jiří Klíma usnesení, kterým zastupitelstvo radě města ukládá jednat s petičním výborem a informovat na dalším zasedání zastupitelstva o průběhu a výsledcích jednání s petičním výborem a investorem průmyslové zóny. Jeho usnesení podpořili všichni zastupitelé vyjma starosty Jindřicha Bláhy a radního Petra Valeše, kteří se zdrželi.
Na samý závěr se starosta pochlubil zarámovaným oceněním, které získala Soběslav v soutěži Historické město roku. Kladných reakcí od přítomných občanů se však nedočkal.