U dalšího bodu jsem se ptal na zvyšující se částku na opravu letního koupaliště ve výši 500 tisíc Kč. Podle pana starosty bude opraveno dno koupaliště a bude bez dlaždiček. S výměnou vany bazénu se nepočítá, nerezová by vyšla na 30 mil. Kč. Bohužel mi to připomíná situaci z Havlíčkova Brodu, kde měli bazén postavený podobnou technologií jako my a každoročně se opravami za statisíce snažili udržet bazén v provozu. Nakonec už byl stav neudržitelný a výrazná investice do nerezové vany je neminula.

V dalším bodu mě překvapila rychlá reakce na ohlášení záměru ŘSD vybudovat kousek od rybníka Nadýmač dálniční odpočívku, kterou jsme jako Piráti pro Soběslav připomínkovali několika body. Vedení města se stavbou odpočívky v lokalitě nesouhlasí a také kvůli nesouladům mezi krajskými a celostátními dokumenty navrhuje vypustit odpočívku z návrhu změny územního plánu. Pan starosta by odpočívku radši viděl někde na úrovni dřevařských závodů nebo na sjezdu u Sloupu. Možná, kdyby vedení města takhle rychle dostalo pod kontrolu výstavbu v průmyslové zóně, nemuselo být referendum proti výstavbě logistického centra.

V bodu různé padl dotaz od Miloše Bučinského na počet strážníků městské policie. Aktuálně dochází k ukončení pracovního poměru, ale nastoupí noví zaměstnanci, kteří doplní počet strážníků na čtyři.

Dále jsme se dozvěděli, že bude zveřejněna finální studie na bytové domy na sídlišti Svákov, o kterých ale není rozhodnuto, jestli budou patřit městu.
Chlebovští se zajímali i o činnost osadního výboru Chlebov, který podle jejich názoru nepracuje dobře. I místostarosta konstatoval, že nedvědický výbor funguje lépe než chlebovský a na příští zastupitelstvo pozve předsedy těchto výborů.
Na závěr měl pan Král připomínku, proč je mikrofon pro občany tak nízko. Občané pak jsou špatně slyšet nebo se musí dostatečně sklonit před zastupiteli.

Článek ZASTUPITELSTVO POHLEDEM Jana Černého – Po dvou letech zase ve staré radnici se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

1. Její velikost je naddimenzovaná, vzhledem k tomu, že v okolí se staví odpočívka Chotýčany a plánovaná je odpočívka Strkov.
2. Projekt by měl řešit lepší rozmístění zeleně na plochách pro parkování
3. Protihlukové stěny  by měly být nahrazeny zemními valy, aby byla odpočívka lépe oddělena od okolí.
4. Záměr neřeší dopravu při výstavbě. V záměru jsou odhadnuty zemní práce na cca 140 000 m3, což znamená tisíce průjezdů naložených nákladních automobilů při navážce materiálu.
5. Záměr předpokládá zábor více než 10 ha zemědělské půdy v ochraně zemědělského půdního fondu.
6. Vzhledem k značně vzrůstající ceně plynu kvůli problémům při dodávkách by bylo vhodnější použít na vytápění tepelná čerpadla, případně je zkombinovat s fotovoltaickými panely a akumulací energie.
7. Při nakládání s odpadními vodami je nutné vybudovat čističku odpadních vod pro obě strany odpočívky.
8. Záměr nezmiňuje vybudování parkovacích míst s nabíjecími stanicemi pro elektrické automobily. Podíl elektrických automobilů bude v budoucnu růst a je nutné připravit přívod el. energie na zvýšený odběr nabíjecích stanic.
9. Pravidlem je používat pouze svítidla, která minimalizují světelný smog.

Připomínky můžete podat i Vy. Na našich webových stránkách jsme připravili formulář, který si můžete přizpůsobit a podepsaný odeslat NEJPOZDĚJI DO 6. května 2022 na adresu uvedenou níže nebo do datové schránky Krajského úřadu Jihočeského kraje.

Adresa pro odeslání připomínek: Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice

Odkaz na formulář s připomínkami

Článek Záměr dálniční odpočívky je předimenzovaný a s řadou chyb se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Nejhůře si Soběslav vede v ukazateli počtu firem na 1000 obyvatel. Zřejmě je těžké se v Soběslavi dostat do klubu a podnikat. Zároveň je v Soběslavi vysoká dlouhodobá nezaměstnanost a třetí nejvyšší nezaměstnanost mladých.

Co se týká podpory ze strany veřejné správy, nevedeme si také dobře. Máme podle ankety nejhorší web v kraji a město nezískává žádné dotace od EU. Špatně jsou hodnoceny také úřední hodiny a elektronická komunikace s úřadem.

Naše město má výhodnou polohu vedle dálnice mezi okresním a krajským městem i mezi zajímavými turistickými destinacemi. Podpora turizmu v podobě informačního centra je ale hodnocena jako nejhorší v kraji.

V tomto volebním období od roku 2014 se Soběslav propadla z 11. místa na poslední i když ze začátku volebního období zaznamenala mírný vzestup. Nejedná se přitom o trend poslední doby. Od počátku ankety v roce 2008 se Soběslav držela v poslední desítce.

Dá se tedy říct, že se nezměnila Soběslav, změnily se jižní Čechy.

Článek Soběslav – město pro byznys se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V pondělí 30. ledna proběhla veřejná prezentace v soběslavském kulturním domě. Zhruba třiceti zájemcům představovali autoři Adolf Jebavý a Tomáš Cach výsledky vyhledávací studie, která navazuje na cyklogenerel cyklotras a cyklostezek z roku 2014.

Bruslařská dráha u plovárny

Autoři vyhledávací studie navrhují tři možnosti cyklotras mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí. Trasa zvaná západní víceméně kopíruje řeku Lužnici. Měla by začínat na soběslavské plovárně u Lužnice. Její součástí má být zcela nový prvek dráha pro inline bruslaře a případně pro malé cyklisty. Bruslařská dráha by měla být umístěna v bezprostřední blízkosti plovárny v zátopové oblasti řeky, čímž by se vytvořil větší rekreační areál s možností občerstvení, který by návštěvníky motivoval k delšímu setrvání. Navržená bruslařská dráha má ale některá úskalí. „Riziko je v cestě současnou alejí. Cesta je příliš úzká a možností jejího rozšíření moc není, bruslařská dráha musí být širší než cyklotrasa. Navíc se může stát, že tu bude projíždět bruslař a proti němu kolo či maminka s kočárkem nebo lidé se psem. Jak se sem vejdou?,“ zmiňuje problémy tohoto návrhu Martin Kákona z Pirátů pro Soběslav. Navrhuje proto umístit bruslařskou dráhu o kus dál na dně suchého poldru ve směru od Pilátu k mostu na Bechyni. „Musela by se zlikvidovat stávající skládka, ale vešlo by se sem i parkoviště,“ říká opoziční soběslavský zastupitel.

Západní trasa kolem řeky

Dále by trasa měla pokračovat podél řeky na letiště a kolem letiště po již existující cestě k chatkám u jezu Čejnov. Překročila by Dírenský potok a pak by prošla podél řeky kolem kempu Karvánky. Stále podél řeky by pokračovala kolem Dráchova, prošla by mezi Madetou a řekou, kterou by zhruba za areálem Propeska překročila a podél Bechyňského potoka by došla až do sportovního areálu ve Veselí nad Lužnicí. Končila by tedy v bezprostřední blízkosti centra.

Autoři studie se snažili v nejvyšší možné míře využít stávající cesty a cestičky a zároveň vést trasu pokud možno po obecních pozemcích, aby nebylo nutné složité majetkoprávní vypořádání. Přesto jsou na této trase problematické úseky. „V okolí Dráchova už se město pokusilo o jednání se soukromým vlastníkem pozemků, bohužel zatím jsme nedošli k žádnému řešení. Ale doufám, že nakonec nějaké najdeme,“ říká starosta Jindřich Bláha. Na mnohých už teď existujících cestách navrhované západní trasy by bylo potřeba upravit povrch, protože při deštivém počasí jsou podmáčené a špatně sjízdné. Úpravu povrchu by potřebovala i cesta kolem letiště: „Tato cesta není majetkem města, úprava by musela být taková, k níž by nebylo potřebné územní rozhodnutí ani stavební povolení,“ vysvětluje Adolf Jebavý. Jednání s vlastníky pozemků bývá někdy komplikované a zdlouhavé. Část trasy v oblasti kempu Karvánky by se také musela vést po soukromém pozemku. Další komplikací by mohl být těžební prostor v oblasti Dráchova: „Nepředpokládáme ale, že by těžba v dohledné době začala. Pokud by k tomu došlo, trasa by se musela přeložit,“ dodává Adolf Jebavý. Předností této trasy je podle autorů především to, že by se dala využívat na cesty do práce. U trasy leží řada firem.

Východní trasa kolem Starého rybníka a přes Řípec

Druhá vytipovaná trasa začíná u nádraží v Soběslavi, prochází propustkem pod železniční tratí k rybníku Nadýmač a pokračuje ke Starému rybníku. Pak je nutné na ní překonat poměrně frekventovanobru silnici 23 na Jindřichův Hradec a napojit se na dnes neudržovanou cestu. která vede do Řípce. Z Řípce pak pokračuje do Veselí nad Lužnicí po existující cestě a před veselským nádražím po podjetí železniční trasy směřuje do města. Hlavní komplikace na této trase jsou především dvě. První je nutnost překonat frekventovanou a nebezpečnou hradeckou sil

Druhou je skutečnost, že v úseku z Řípce do Veselí se v současné době přejíždí železniční trat, ale tento přejezd bude po rekonstrukci trati pravděpodobně zrušen. Přesto je tato trasa označená za prioritní, protože její nutné úpravy jsou menší než u trasy západní.

Třetí trasa podél dálnice D3

Třetí možnou cyklotrasu vytipovali autoři studie podél dálnice D3. Částečně by využívala komunikace, které vznikly jako obslužný aparát při budování dálnice. Začínala by také u nádraží jako východní trasa, ale u rybníka Nadýmač by pokračovala souběžně s dálnicí. I tady je ovšem problém s křížením silnice na Jindřichův Hradec. Při stavbě dálnice se na propustek pod dálničním sjezdem nemyslelo a tím je dnes cesta prakticky zablokovaná. Cyklisté by tedy museli kus cesty absolvovat po velmi rušné a frekventované silnici. Pak by se opět napojili na obslužné komunikace souběžné s dálnicí.

Cyklostezky ve městě studie neřeší

Vyhledávácí studie se zabývá pouze vyhledáním cyklistického spojení mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí. Jak by se měli cyklisté pohybovat ve městě, to tato studie řeší jen velmi okrajově: „Na některých komunikacích lze vytvořit ochranné jízdní pruhy pro cyklisty. V jiných ulicích je možné zřídit cykloobousměrky, například na náměstí. A také všechny zákazy vjezdu všech vozidel se dají nahradit zákazy vjezdu všech motorových vozidel. Je také možné zavést zóny s výrazně omezenou maximální rychlostí a předností zprava,“ shrnuje obecné návrhy k cyklodopravě v Soběslavi Adolf Jebavý. Podle slov starosty Soběslavi Jindřicha Bláhy bude město letos zadávat další projekt, který by se měl zabývat právě řešením cyklotras a cyklostezek ve městě. Podle Martina Kákony z opozičních Pirátů by se měla cyklodoprava řešit komplexně: „Cyklogenerel stále nepřináší řešení pro Soběslav ani propojení s dalšími obcemi. Piráti pro Soběslav preferují vybudování cyklotras skrz město a dále do Klenovic, Zvěrotic a Chlebova. Poslední dvě zmíněné vesnice mají problém s tranzitní dopravou k dálnici D3 a je pro cyklisty i pěší nebezpečné používat stávající silnice. Zároveň je třeba vyřešit pohyb cyklistů po městě pomocí cyklostezek. Pan architekt také zmiňuje, že by chtěl udělat cykloobousměrku na náměstí. Bohužel tak, jak se náměstí projektuje, to nikdy nebude možné.“

Kdy po nových cyklotrasách?

Postupně by se měly realizovat všechny tři vytipované trasy. Celkové náklady jsou nyní odhadnuté na zhruba 52 milionů korun, a to bez nákladů na případný výkup potřebných pozemků. Financování by mělo být z větší části pokryté z dotací, menší část by hradilo město. Podle slov soběslavského starosty je však do realizace ještě velmi daleko. Je nutné řešit majetkoprávní vztahy a koordinovat postup s Veselím nad Lužnicí a Řípcem. Město by letos také chtělo připravit napojení páteřní cyklostezky směrem na Blata, na Červenou Lhotu i na Choustník. V ideálním případě by některé části cyklotrasy mohly být realizovány v letech 2018 a 2019. Realizaci všech tří navrhovaných cyklotras odhadují autoři vyhledávací studie až na několik desítek let, a to za předpokladu, že za tu dobu nevzniknou na navržených trasách bariéry v podobě nové zástavby nebo infrastruktury.

Tento článek vyšel v Týdeníku Táborsko 6/2017

Článek Týdeník Táborsko: Kdy propojí Veselí a Soběslav cyklotrasa? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Vždycky to totiž dopadá stejně. Před volbami se slíbí dálnice a sem tam se i nějaký ten nový úsek otevře. Jenže zpravidla bývá nekvalitně postavený, spolyká neúměrné náklady a navíc je zprovozněn se zpožděním až několika let. Není výjimkou, že se nové kilometry vzápětí musí opravovat. Nevzpomínám si například, že by někdy byly najednou v plném provozu všechny úseky naší D3.

Doufejme, že se příznivější konstelace pro stavbu nových dálnic dočkáme v řádu jednotek, nikoliv desítek let. Vždyť při současném tempu výstavby a četnosti voleb by podle mých propočtů byla dálnice z Lince do Prahy “hotova” až v roce 2076 a do Strakonic by se po dálnici nejezdilo nikdy.

Co s tím?

Například prosazovat transparentní účty. Dálnice se přece staví z veřejných peněz a ty by tedy měly být veřejně kontrolovány. To ještě úplně neumíme, ale blýská se na lepší časy. Alespoň podle indexu korupce (CPI), kde naše republika nedávno poskočila z 53. na 37. místo. Jak to? Možná proto, že skupiny angažovaných občanů před časem vstoupily do komunální politiky a v řadě obcí začaly narušovat zaběhnutá korupční schémata. Podnikatelské prostředí se kultivuje také díky profesním asociacím a komorám, které aktivněji vystupují za odpovědnější přístup a otevřenost. Zdá se tedy, že by se už brzy mohly stavět dálnice rychleji, za méně peněz a v lepší kvalitě. Hodně ale záleží i na nás voličích, jestli budeme volit dálnice nebo bezkorupční prostředí pro stavbu dálnic.
Ing. Martin Kákona, zastupitel za Piráty v Soběslavi

Tento článek vyšel v tištěném vydání Pirátských listů v září 2016

Článek Kdy přijde lepší doba pro stavbu nových dálnic? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.