V původně představené verzi záměru šlo o 4 obrovské haly o celkové zastavěné ploše 71 796 m2 a zpevněných plochách o rozloze 55 459 m2. Současný záměr má velikost zastavěné plochy 73 025 m2 (zvětšení o 1 229 m2) a velikost zpevněných ploch 66 799 m2 (zvětšení o 11 340 m2). Celkově se tedy velikost zastavěných a zpevněných ploch výrazně zvětšila. 

Vliv na životní prostředí bude tedy ještě větší než v původním návrhu. Obáváme se výrazného zvýšení teploty okolí v důsledku tak obrovských industriálních ploch.

2. Velikost jednotlivých hal rovněž neodpovídá místním podmínkám ve městě

Velikost největších a i nejmenší z plánovaných objektů je výrazně větší, než největší objekty ve městě.

3. Příliš vysoké budovy

Výška budov až 12.5 metrů naruší výhled na město a haly budou viditelné i z dalekého okolí. Aktuálně platná územní studie „průmyslová zóna u Dálnice v Soběslavi“ z roku 2014 mluví o maximální výšce objektů v této lokalitě 7 metrů. Regulativ je dle stejného dokumentu upraven pro vyšší výšky objektů zástavby do 10 metrů – pouze ale v místech navazujících na současnou zástavbu průmyslové zóny. Záměr by se měl držet regulativů i místním zvyklostem.

4. Sociální a ekonomické důsledky

Předložený záměr počítá s až 1300 zaměstnanci, investor odhaduje asi 900 potřebných zaměstnanců pro provoz nové průmyslové zóny. Realita je taková, že v Soběslavi je nezaměstnanost cca 2,8 %. V březnu 2022 bylo v regionu Soběslavska evidováno 251 nezaměstnaných. Předložený záměr neodpovídá realitě a kapacitám ani možnostem regionu. Ekonomické důsledky pro region budou zanedbatelné, sociální (za předpokladu masivního příchodu agenturních zaměstnanců) dokonce negativní. Dokumentace neřeší ubytování a další problémy s takovým počtem agenturních zaměstnanců a tuto odpovědnost přenáší na obecní, krajské a státní instituce, které budou muset problémy s negativními sociálními jevy řešit.

5. Zvýšené hodnoty arzenu v zemině

Průzkum koncentrací arzenu v zemině byl proveden v hloubkách 0-3 metry. Podle průzkumu „arsen je vázán na podložní horniny“ a „byly zjištěny koncentrace arsenu v rozmezí 35–150 mg/kg suš., čímž byl limit výše uvedené vyhlášky překročen až 15 x“.

Vzhledem k tomu, že se žádné znečištění nepředpokládalo, byly vzorky zemin odebrány pouze z nadloží (obvykle 0,5 – 3 m). Při stavebních pracích budou zemní práce probíhat i ve větších hloubkách, a tak by mohlo dojít ke kontaktu s kontaminovanou zeminou. Proto je nutné, aby byl podrobnější průzkum lokality do dokumentace doplněn. Zároveň se musí zohlednit výsledky nového průzkumu a podle toho nakládat s vytěženou kontaminovanou zeminou.

6. Nesoulad s Programem rozvoje města Soběslav

Město Soběslav v roce 2020 schválilo Program rozvoje města pro roky 2020-2023. Ten doporučuje jako jeden ze základních pilířů rozvoje města podporu malého a středního podnikání. Naopak rizika vidí ve snižování atraktivity destinace necitlivými zásahy do krajiny a slabou stránku města vidí v nedostupnosti bydlení, nedostatečné nabídce městských bytů a nízké (či nulové) bytové výstavbě a také poukazuje na zhoršenou infrastrukturní vybavenost místních částí (mimo jiné Chlebova). 

7. Neefektivně využitá plocha pro parkování vozidel

Plánovaný rozsah parkoviště tedy 789 míst pro osobní automobily zabere minimálně plochu 8 000 m2. Vzhledem k významným terénním nerovnostem v areálu a nutnosti velkých terénních manipulací by bylo vhodné část z parkovacích míst schovat pod zem – pod objekty hal. Za úvahu rovněž stojí vybudování parkovacích domů.

8. Nedostatečná dopravní dostupnost

Průmyslová zóna počítá s příjezdem až 1100 nákladních aut denně. Výhledově sice bude vybudováno nové napojení na dálnici D3, předložený záměr však počítá s dopravou po současné obslužné komunikaci podél dálnice D3. Ta však není na zvýšený provoz kapacitně připravena. Dokumentace nezmiňuje, že na účelové komunikaci je nebezpečný horizont a absence vodorovného značení nebo značky “Zákaz předjíždění”. Při vysokém zatížení této komunikace můžou vznikat potenciálně nebezpečné situace. 

Část nákladních vozidel zcela jistě nebude (z důvodu neochoty platit dálniční poplatky) využívat dálnici a pojedou přes město na silnici č. 3 či si svou cestu zkrátí přes Chlebov či Zvěrotice. Tyto komunikace nejsou na zvýšený provoz připravené!

9. Projekt neřeší dopravní zátěž při střídání směn

V projektu je odhadovaná generovaná zátěž 1284 osobních automobilů za 24 hodin v jednom směru. Neřeší však dopravní zátěž při střídání směn. V takovém případě bude v krátkém časovém úseku najíždět/vyjíždět z areálu velké množství osobních automobilů, což může v místě PZ způsobit dopravní komplikace. Zároveň se dopravní komplikace mohou částečně přenést i na nejbližší křižovatky u Exitu na D3 a nově vybudovanou křižovatku na výjezdu ze Soběslavi. Dále může zvýšená dopravní zátěž při střídání směn zkomplikovat dojíždění do Chlebova a obcí směr Dírná.

10. Narušené panorama Soběslavi i Chlebova

Z místa nedaleko výklenkové kapličky je unikátní pohled nejen na Soběslavský kostel, ale také na kostel v Nedvědicích, Dráchově a dokonce i kostel Povýšení sv. Kříže ve Veselí nad Lužnicí. Takto unikátní výhled jinde v okolí města není a navržený záměr výhled poškodí. Dá se říci, že průmyslová zóna bude vidět prakticky z kteréhokoliv kopce na západní straně od Soběslavi. Záměr tvrdí, že zdejší krajinný prostor je bez výraznějších přírodních a estetických hodnot. S tím absolutně nesouhlasíme. Soběslav je vstupní branou pro Sobéslavsko-Veselská blata, která mají ojedinělou krajinu i architekturu. Tato oblast je zanesena v Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje současně se Soběslavskou pahorkatinou, která je považována za výrazný krajinný prvek. Zdejší krajina má své ojedinělé kouzlo, které by se ztratilo stavbou takto obří průmyslové zóny. Průmyslová zóna je podle dokumentace vidět z polí od Chlebova, Zvěrotic a Svákovské rozhledny – z jediných míst, co jsou na kopci a je odsud nejhezčí výhled na město. Lokalita průmyslové zóny je na kopci a ve skutečnosti vidět i z jiných míst, například z lokality kolem Dráchova, Čerazi, Pilátu, Vesců, Klenovic. Pokud bude viditelná z rozhledny, musí logicky narušit dálkové pohledy i z těchto míst.

11. Příliš velká zátěž pro Soběslav během stavby

Investor se chystá zastavět plochu 73 tis. m2 a dalších 66 tis. m2 zaberou komunikace. Celá stavba má podle záměru proběhnout v průběhu dvou let, což je extrémně krátká doba na zastavění tak velké plochy. Tak velká plocha nebyla v Soběslavi zastavěna za posledních 20 let dohromady. V případě realizace by bylo vhodnější průmyslovou zónu rozvíjet průběžně podle aktuálních potřeb regionu a ne takto rychlým tempem.

12. Záměr průmyslového areálu neúměrně zvýší dopravní zátěž v oblasti

Investor sice odhaduje příjezd 310 nákladních vozidel, ale v dokumentaci uvádí příjezd 1 284 osobních vozidel, 162 nákladních a 649 jízdních souprav. To je denně cca 2 500 průjezdů osobních vozidel a 1 500 nákladních vozidel. V součtu se stávajícím provozem ostatních provozovatelů v oblasti už bude intenzita dopravy velmi vysoká a může docházet k ohrožení chodců/cyklistů a zároveň zvýšení rizika dopravních nehod. Dokumentace se zmiňuje o vybudování cyklostezky podél hlavní silnice na Chlebov. Z důvodu bezpečnosti chodců a cyklistů požadujeme dokončení této cyklostezky ještě před samotným zahájením prací.

13. Provoz 24 hodin denně a 365 dní v roce zvýší v okolí nejen hluk, ale i emise či světelné znečištění. 

Investor se problematice světelného znečištění v dokumentaci nevěnuje a odkazuje na územní a stavební povolení, přitom právě světelný smog produkovaný záměrem bude mít významný vliv na životní prostředí. Měl by být tedy hodnocen v procesu EIA.

14. Lepší začlenění areálu do stávajícího území

Navržený záměr počítá se sadovými úpravami k začlenění areálu do celkového rámce stávajícího území. Zeleň jako součást areálu je pozitivní krok, vhodnější by ale bylo výrazné zmenšení záměru a snížení výšky budov. Vhodné by bylo zahloubení areálu pod současný terén a po jeho obvodu vybudování zemních náspů porostlých vegetací, které začlení areál do stávajícího území. Zeleň by neměla být koncentrována po obvodu areálu, ale měla by být jeho integrální součástí v celé ploše.

15. Nejsou známy budoucí uživatelé průmyslové zóny

Požadujeme znalost budoucích uživatelů hal průmyslové zóny z důvodu přesnějšího určení negativních dopadů na životní prostředí a život obyvatel. Chceme se vyhnout situaci, kdy může zůstat areál částečně nevyužitý či pro jeho používání bude třeba dalších úprav. Pokud nejsou známy druhy činností provozovaných v areálu, nelze komplexně zhodnotit jeho vliv na životní prostředí.

16. Nesouhlasíme s odnímáním nejcennějších tříd půdy 

Celková výměra odnímané plochy ze ZPF na dotčených pozemcích je 211 699 m2. Územní plán sice počítá s průmyslovou zónou v tomto místě, při jeho schvalování ale byla tato skutečnost zatajena. Pro takto masivní projekt by mělo být využíváno spíše brownfieldů a míst, která nejsou pro zemědělství vhodná. Pokud se má zastavět kvalitní půda, tak by to mělo být postupně např. v horizontu několika desetiletí.

17. Narušení faktoru pohody

Záměr konstatuje, že při stavbě ani provozu areálu nebude docházet k narušení faktoru pohody stávajících obyvatel. To je samozřejmě mylné. Nedostatečné personální kapacity ve městě, nulová bytová rezerva a nedostatek zaměstnanců v současných firmách bude pro současné obyvatele i podnikatele velkým šokem. Bude tlak na zvyšování mezd u některých profesí, na druhou stranu raketově porostou nájmy i ceny bytů a to nejen ve městě, ale i širokém okolí. Narušený faktor nepohody by tak nepocítili jen obyvatelé Soběslavi, ale celého regionu.

18. Předložený záměr nezahrnuje kumulaci s jinými záměry

Projekt neřeší, že v okolí se nachází další průmyslové haly a můžou tak vznikat tepelné ostrovy. Dále není řešena kumulace s železničním koridorem (včetně přilehlých komunikací), kompostárny Soběslav (Rašelina) a nového areálu firmy Agropartner na okraji Chlebova. Podobné areály v Plané nad Lužnicí nejsou využity na 100 % a stále čekají na své nájemce. Kromě toho se budují velké areály v Českých Budějovicích a v procesu je také EIA dalších podobných záměrů kolem dálnice D3.

19. Město nemá dostatečnou kapacitu kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV) pro takto velký záměr 

Za poslední 4 roky vychází průměrná skutečná kapacita ČOV Soběslav 7000 EO a 2000 m3/den. Dle posledních přepočtů a současné legislativy je maximální kapacita ČOV Soběslav je 7500 EO a 2770 m3/den (informace dle ČEVAK Tábor). Takto významný záměr zvýší průměrné hodnoty na úroveň maximální kapacity a bez dalších investic do kapacity ČOV nebude rovněž možný další rozvoj města. Přívalové či vydatné deště pak mohou ohrozit obyvatele města, kteří bydlí pod kopcem, na němž se plánuje vybudování průmyslové zóny, tedy především v lokalitě sídliště Na Ohradě, Na Douskách, Tyršova či Petra Bezruče. Upozorňujeme, že město Soběslav navíc nemá na velké části svého území vybudovanou dělenou kanalizaci a je tedy nutné kalkulovat i přívalové deště, které navíc v případě souběhu s vysokým stavem vodních toků (Černovický potok, řeka Lužnice), způsobují ve městě zátopy.

20. Nesoulad s aktuálně platnou územní studií Průmyslové zóny Soběslav z roku 06/2014.

21. Nesouhlasíme se závěry, že dopady na životní prostředí a obyvatelstvo nebudou významné.

Budou zcela zásadní, záměr v tak velkém rozsahu ovlivní nejen obyvatele Soběslavi, ale i celý region. 

Jsme přesvědčeni, že záměr JHC938 „Průmyslová zóna Soběslav“ má významný negativní vliv na životní prostředí a obyvatelstvo a je z hlediska ochrany těchto zájmů v dané lokalitě neúnosný a neakceptovatelný a proto je k němu nutné vydat nesouhlasné stanovisko.

Nesouhlasíte také s průmyslovou zónou a líbí se Vám naše připomínky? Stačí si je jen vytisknout, podepsat a odeslat ke krajskému úřadu v Českých Budějovicích. Připomínky je možné si přizpůsobit podle svých potřeb.

Formulář s připomínkami ke stažení zde

Článek Jaké máme připomínky k EIA průmyslové zóny? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Historie soběslavské průmyslové zóny „Na Pískách“ začala z pohledu veřejnosti v roce 2017, kdy zastupitelé dostali na stůl návrh na prodej relativně bezvýznamných pozemků vedle dálnice táborské realitní kanceláři Dividend plus. Jejich záměrem bylo vykoupení pozemků pro klienta Panattoni Europe – developerskou skupinu specializovanou na velké průmyslové a logistické areály. Na nevýhodný prodej, možná budoucí rizika a ztrátu kontroly nad danou lokalitou upozornil v té době náš zastupitel Martin Kákona. Nicméně zastupitelé tehdy těsnou většinou rozhodli o prodeji pozemků.

O pár měsíců později byla schválena změna územního plánu, která budoucí využití lokality potvrdila a novým majitelům pozemky řádně zhodnotila.

Čas uplynul jako voda a píše se květen roku 2020. Nelehká doba, kdy se všichni vzpamatovávají z první vlny koronavirových opatření a těší se na klidné léto. V té době se na informačním portálu s vyhodnocováním vlivů na životní prostředí EIA mezi stovkami velkých projektů z celé republiky objevuje záměr s označením JHC938 a názvem „Průmyslová zóna Soběslav“.

Petice a tisíce podpisů

Na existenci tohoto projektu upozornili právě Piráti, konkrétně opět zastupitel Martin Kákona. Na náš web napsal článek s názvem „Už je to tady – překladiště v Soběslavi“. Odezva veřejnosti byla neskutečná. Dostávali jsme desítky zpráv a e-mailů. Lidé se nás ptali, jestli je to vůbec pravda a co mohou udělat pro to, aby to tu nestálo. Během deseti dní se nám podařilo zmobilizovat aktivní a odhodlané občany a společně jsme vypustili petici proti zveřejněnému záměru. A dál už to asi znáte. Celá Soběslav rázem zapomněla na covid i roušky a hlavním tématem diskuzí se stala průmyslová zóna. Na osmi petičních místech po celém městě se rychle hromadily podpisy. Za deset dní jich byly téměř dva tisíce. Petiční archy pak byly spolu s desítkami připomínek odeslány Jihočeskému kraji. Své kritické připomínky poslali i naši zastupitelé. Martin Kákona upozornil na světelné znečištění či rizika nepřetržitého provozu podobných areálů, Iveta Matějů na dopravní zátěž a riziko agenturních pracovníků s možností vzniku sociálních problémů v regionu a pro Jana Černého bylo stěžejní propojení Soběslavi a Chlebova. Já jsem jako největší riziko viděl výšku budov až 20 metrů nad stávajícím terénem a narušené panorama Soběslavi.
Piráti pro Soběslav navrhují regulativa průmyslové zóny

EIA dopadla pro Soběslav dobře a developer dostal celý záměr znovu k přepracování. V září 2020 zastupitel Martin Kákona na jednání zastupitelstva podal návrhy na přijetí několika regulativů.

• Jednalo se například o:
  Nesouhlas s výstavbou bez znalosti budoucích uživatelů a konkrétního způsobu využití,
• nesouhlas s čistě skladovými a logistickými prostory,
• nesouhlas s výstavbou dříve, než bude připravena vhodná infrastruktura,
• nesouhlas s průmyslovou zónou v podobě, jaká byla prezentována v záměru EIA,
• omezení velikosti záměru a maximální velikosti jednotlivých budov,
• uložení radě města, aby jednala s petičním výborem a společně navrhly regulativa průmyslové zóny.

Přestože si v této fázi zastupitelstvo již bylo vědomo rizik, návrhy schválilo. Ocenili jsme, že všichni byli na stejné lodi, která nabrala ten správný směr. O to překvapivější byl další vývoj. Po několika jednáních bylo jasné, že k dohodě nedojde. Vedení města nebylo ochotné přistoupit na výraznější regulace a navrhovalo jen kosmetické změny. V té době se petiční výbor přetransformoval do podoby spolku s názvem Naše Soběslav z.s.

Aktivita výboru pro rozvoj průmyslové zóny

Po krachu společné cesty se zastupitelstvo rozhodlo vytvořit výbor, kde budou poměrně zastoupeny politické strany působící v zastupitelstvu. Jeden člen výboru tak potřeboval podporu tří zastupitelů. Původně jsme uvažovali o obsazení výboru zástupcem z řad odborníků, nakonec ale padla volba na Lukáše Slabého. Pro jeho podporu jsme se rozhodli především kvůli jeho vizi, kde hlavním cílem nebyla konkrétní představa, ale společná dohoda mezi městem a  tehdejším petičním výborem. Jeho diplomatické schopnosti musíme ocenit a konstatovat, že patřil mezi nejaktivnější členy.

Referendum

Mezitím se začalo mluvit o referendu. V červnu 2021 navrhl jeho vyhlášení náš zastupitel Jan Černý. Po emotivním vystoupení vedení města jsme se dozvěděli, že referendum je prý rizikem pro rozvoj stávajících podnikatelů, jako jsou Rašelina, FERT, Banes či Impregnace Soběslav. Hlasování podle toho také dopadlo a referendum kromě Pirátů pro Soběslav podpořil jen jediný zastupitel.
To ovšem spolek Naše Soběslav z.s. nezastavilo. Tou dobou měl již dávno posbírané podpisy na podporu referenda, které předal městu. Další tři měsíce jsme byli svědky pro mě naprosto neuvěřitelného – vedení města nechtělo referendum vůbec připustit a obstrukcemi se snažilo vše zvrátit. Jedním z argumentů bylo, že návrh na referendum neřeší budoucí náhrady ze strany města. Fakt, že je takový požadavek naprostým nesmyslem, následně potvrdil i soud a my doufali v referendum společně s parlamentními volbami v loňském roce, aby byla zajištěna co největší účast občanů. Město však určilo jiný termín, a to 14 dní po volbách! Důvod vidím jen jediný – nižší účast a tudíž vyšší pravděpodobnost neplatnosti referenda. Spolek se znovu obrátil na soud, který změnil termín referenda na společný s letošními komunálními volbami. Z mého pohledu šlo ze strany města o naprosto zbytečné zdržování a ignorování veřejnosti požadující referendum.

A co bude dál?

Od lidí často slýchávám, že už je o zóně stejně dávno rozhodnuto. Není. Soběslav má ještě několik možností. Nejdůležitější dvě jsou referendum a chystaná změna č. 2 územního plánu města Soběslavi. Ta v sobě obsahuje několik drobnějších regulativů území. Ty zásadnější jsou pak v referendu, které nás všechny čeká už na podzim.

Nejsme proti průmyslové zóně jako takové. Zcela ale odmítáme její výstavbu v megalomanské podobě a bez předem jasného využití i uživatele. Chceme takovou zónu, která bude městu přínosem a nikoliv zátěží na dlouhé desítky let.

Chcete mít průmyslovou zónu pod kontrolou, tak jako my?

Nyní je důležité, aby developer neprošel dalším kolem vyhodnocováním vlivů na životní prostředí EIA. To právě probíhá a každý z Vás má možnost poslat své připomínky. Čím více jich bude, tím lépe a je to jednoduché. Stačí si stáhnout vyplněný formulář a ten odeslat krajskému úřadu v Českých Budějovicích do 10. července 2022. Nechcete-li posílat připomínky poštou, pošlete vlastnoručně podepsané a oscanerované na emailovou adresu bucinsky@sobeslav.cz a my je odešleme hromadně za Vás.

Formulář s připomínkami

Bc. Miloš Bučinský
zastupitel města Soběslavi

Článek Nenechme developera rozhodovat o budoucnosti města se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

1. Její velikost je naddimenzovaná, vzhledem k tomu, že v okolí se staví odpočívka Chotýčany a plánovaná je odpočívka Strkov.
2. Projekt by měl řešit lepší rozmístění zeleně na plochách pro parkování
3. Protihlukové stěny  by měly být nahrazeny zemními valy, aby byla odpočívka lépe oddělena od okolí.
4. Záměr neřeší dopravu při výstavbě. V záměru jsou odhadnuty zemní práce na cca 140 000 m3, což znamená tisíce průjezdů naložených nákladních automobilů při navážce materiálu.
5. Záměr předpokládá zábor více než 10 ha zemědělské půdy v ochraně zemědělského půdního fondu.
6. Vzhledem k značně vzrůstající ceně plynu kvůli problémům při dodávkách by bylo vhodnější použít na vytápění tepelná čerpadla, případně je zkombinovat s fotovoltaickými panely a akumulací energie.
7. Při nakládání s odpadními vodami je nutné vybudovat čističku odpadních vod pro obě strany odpočívky.
8. Záměr nezmiňuje vybudování parkovacích míst s nabíjecími stanicemi pro elektrické automobily. Podíl elektrických automobilů bude v budoucnu růst a je nutné připravit přívod el. energie na zvýšený odběr nabíjecích stanic.
9. Pravidlem je používat pouze svítidla, která minimalizují světelný smog.

Připomínky můžete podat i Vy. Na našich webových stránkách jsme připravili formulář, který si můžete přizpůsobit a podepsaný odeslat NEJPOZDĚJI DO 6. května 2022 na adresu uvedenou níže nebo do datové schránky Krajského úřadu Jihočeského kraje.

Adresa pro odeslání připomínek: Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice

Odkaz na formulář s připomínkami

Článek Záměr dálniční odpočívky je předimenzovaný a s řadou chyb se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.