Otestovat se jděte, protože testy mohou přinést nová data o rozšíření viru v populaci a to nám může pomoci v rozhodování, co dál. Určitě ale nepodléhejte iluzi, že si budete moct při štědrovečerní večeři sundat roušku, pokud budete u jednoho stolu s příbuznými. 

ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control) v listopadu vydalo technický report, jak je to s antigeními testy. Podle ECDC se antigenní testy doporučují pro pacienty s přiznaky nemoci a pro případ, kdy nejsou dostupné RT-PCR testy. Pro bezpříznakové osoby jsou antigenní testy nevhodné a mají malou účinnost. Přitom se předpokládá, že právě u SARS-CoV-2 jsou význačnými přenašeči bezpříznakoví lidé.

https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/Options-use-of-rapid-antigen-tests-for-COVID-19.pdf

Existuje ale metoda, jak se za příbuznými podívat alespoň do konce roku a nadcházející svátky tomu mohou pomoci. Pokud od Štědrého dne zůstanete doma a nebudete se s nikým stýkat (ale opravdu s nikým), tak na Silvestra (lépe ale až na Nový rok) byste mohli za rodiči vyrazit, pokud nebudete mít přiznaky nemoci. Samozřejmostí je mít roušku nebo lépe respirátor a na návštěvě nejíst a nepít. Za příbuznými přeci nejezdíme kvůli jídlu, ale i to se dá, pokud v karanténě vydržíte 12 dnů.

https://www.bdi.ox.ac.uk/news/the-timing-of-covid-19-transmission 

Přeji Vám krásné Vánoce a zbytek roku prožitý v pokoře a víře, že příští rok bude už normální a bez závažných nemocí.

Martin Kákona

Článek Proč zůstat na Vánoce doma? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Hned v úvodu zasedání přišel od starosty města nečekaný návrh, aby byl z programu vypuštěn bod “Různé” s odůvodněním, že je nouzový stav. To jako vážně? Program jednání zastupitelstva byl zveřejněn na internetu i v Hlásce v původní podobě a pokud někteří občané přišli s konkrétním dotazem (které se obvykle řeší právě v tomto bodě), bylo by jim tímto obrazně řečeno, že sem vlastně vážili cestu naprosto zbytečně. Je sice pravda, že návštěvníci na tomto zasedání by se dali spočítat na prstech jedné ruky, to ale na věci nic moc nemění – koneckonců jejich připomínky nebo dotazy mohly směřovat právě k aktuální situaci. 

Martin Kákona s touto inovací očividně také nesouhlasí a dává protinávrh, aby program zůstal v původní podobě, jak byl zveřejněn. Následuje hlasování, kde je pro Martinův návrh pouze 6 zastupitelů (Kákona, Král, Matějů, Bučinský, Klíma a Dukát). No, ani mě to nepřekvapuje. Pokračuje se hlasováním o návrhu pana starosty, který podpoří nadpoloviční většina a bod “Různé” je tím tedy oficiálně vypuštěn z programu.

Na řadu přichází finanční záležitosti – nejdříve závěrečný účet města za loňský rok a poté první letošní změna rozpočtu města. U té se do diskuze přihlásí nejdříve předseda finančního výboru Jiří Klíma, který sdělí, že finanční výbor doporučuje tuto změnu ke schválení a zároveň doporučuje zřízení orgánu města, který by měl za úkol navrhnout opatření ke zmírnění ekonomických dopadů v souvislosti s opatřeními Vlády ČR. Dále se do diskuze opět přihlásí Martin Kákona, který se změnou rozpočtu souhlasí, ale apeluje na to, aby se do příští změny rozpočtu promítly očekávané dopady nouzového stavu a jeho důsledků a dále podpoří myšlenku vzniku poradního orgánu města. I mě se ten nápad líbí. Na takto komplexní problematiku by určitě byla vhodná speciální pracovní skupina (ideálně složená z odborníků), která by mohla komunikovat přímo např. s místními podnikateli. Starosta odpovídá, že příští rozpočtová změna již zmíněné vlivy bude reflektovat a že opatření na zmírnění ekonomických dopadů je na programu následujícího zasedání Rady města. Tak se necháme překvapit. Osobně tomu zřízení poradního orgánu ale moc nevěřím, spíš tipuju, že si to jako obvykle rozhodne samotná Rada.

Zbývající body jsou vesměs formální – kosmetické úpravy ve zřizovacích listinách a majetkové převody. A protože bod “Různé” se nekonal, zasedání skončilo po rekordních 30 minutách.

Článek Není čas ztrácet čas – ZASTUPITELSTVO POHLEDEM Ivety Matějů se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Tou dobou byly v Praze jarní prázdniny a očekával se návrat lyžařů z Itálie (kde už podle tehdejších informací situaci nezvládali). Jako problém jsem viděl zejména to, že lidé nenosí roušky při návštěvě obchodů, kde se potkává mnoho různých skupin lidí. Začali jsme tedy roušky šít a nosit je v okruhu mojí rodiny a mých přátel, abychom šli lidem příkladem. O víkendu 14. a 15. března vznikla například tato fotografie.

Zároveň jsme sestavili a zveřejnili návod, jak dobrovolnicky sbírat materiál a šít roušky. Tento dokument následně používaly dobrovolnické skupiny v celé republice. Bylo důležité, aby se šití, sběr materiálu a následná distribuce prováděla bezpečně. Proto jsem vyrobil generátor ozonu, kterým jsem desinfikoval auto a látky, které jsem v něm rozvážel ke švadlenám, protože jsme nechtěli ztrácet čas praním látek. Ze začátku epidemie šlo především o to, jak nejrychleji dostat roušky k lidem, přičemž bylo důležité ochránit švadleny. Materiál byl přitom z velké části darovaný a nemohli jsme ověřit jeho původ. 

Hned v pondělí 16. března jsem kontaktoval pana Ctibora, tajemníka krizového štábu v Soběslavi, a snažil jsem se s ním dohodnout sběr materiálu a následnou distribuci roušek. Zároveň jsem nabídl pomoc dobrovolníků, kteří by rádi pomohli nakupovat seniorům. To jsem pro změnu řešil s radní paní Krejčovou. Nakonec v úterý krizový štáb pomoc s nakupováním pro seniory odmítl, protože to podle jejich informací zvládá Senior dům vlastními silami. Po krizovém štábu jsem požadoval prostor pro sběr materiálu a distribuci roušek. Zvažovali jsme garáž v areálu technických služeb a vestibul městského úřadu. Vestibul městského úřadu byl zamítnut s odvoláním, že městský úřad bude mít omezenou provozní dobu a z garáže nakonec také sešlo, protože se městskému úřadu ozval v úterý (17. 3.) dárce pan Petr Mastný z farmy Doňov, který nám daroval velice kvalitní bavlněné látky a tkalouny v hodnotě několika desítek tisíc korun. Z tohoto materiálu nakonec šilo roušky několik dobrovolnických skupin.

Šití jsme tou dobou začali koordinovat s Rolničkou a s MŠ Duha. Od krizového štábu jsme ve středu dostali kontakt na pana Jaroslava Pražmu, který zdarma švadlenám opravoval šicí stroje. Toho si také velmi vážíme, bylo to pro něj nebezpečné, jelikož v mnoha případech nestačilo stroj pouze opravit, ale bylo nutné konkrétní švadleně i poradit. Pan Pražma si byl nebezpečí vědom, a proto si vedl deník, s kým se během těch kritických dnů potkal. 

S MŠ Duha jsem se ve středu dohodl na tom, že budou oficiálně organizovat šití a vyhlásíme rozhlasem, že hledáme švadleny. Za tím účelem jsem vytvořil tabulku švadlen, kterou jsme sdíleli s Duhou. Bohužel hlášení místního rozhlasu bylo zmodifikováno a vyhlášen byl jiný než dohodnutý text. Moc švadlen se neozvalo. Tuším dokonce, že žádná. I opakovaný požadavek na vyhlášení distribučních míst místním rozhlasem byl vedením města zamítnut, přestože místní rozhlas je nejrychlejší informační kanál, a to zvláště v době omezeného pohybu osob. 

Protože nedošlo k dohodě o distribučních místech (městský úřad byl krizovým štábem zamítnut a ve školce nebylo vhodné zavádět distribuční místo, protože měla sloužit jako krizová školka pro děti zdravotníků a IZS), založili jsme distribuční místa vlastní – železářství Šťastný, papírnictví SPINO u pošty a reklamka Petr u polikliniky.

Již v noci z pondělí na úterý (16. – 17. 3.) jsme založili Facebookovou skupinu CZ/SK Roušky všem, přes kterou jsme sdíleli informace jako návody na šití, návody na údržbu a dezinfekci roušek a podobně. Na vzniku skupiny se podíleli zejména Pavel Mládek, Nikola Kavuličová a Kamila Mládková. Nyní po měsíci tato skupina už slouží převážně pro komerční nabídky šití roušek. Zpočátku byla ale velmi důležitá pro sdílení informací o vlastní technologii výroby. Díky ní se například přešlo na zakladače šikmého proužku vytištěné na 3D tiskárně (ty tisknul Jan Mašek z Košic), když začaly docházet tkalouny. 

Tou dobou organizaci šití, distribuci materiálu a distribuci roušek po mně přebral Miloš Bučinský a já jsem se začal věnovat zdokonalení generátoru ozonu, návrhu redukce pro HEPA filtr pro šnorchlovací masku a dezinfekci pomocí UV-C světla. Za tím účelem jsem do Soběslavi převezl 3D tiskárnu z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a společně s kolegyní Martinou Lužovou (která je teď na stáži v Rusku), jsme na dálku přes internet navrhli redukci včetně výdechového filtru pro potenciální použití nakaženými zdravotníky. Zdrojová data jsou pod GPL licencí volně k dispozici na internetu.

Paralelně probíhaly vývojové práce na brýlích pro zdravotníky. S touto myšlenkou přišel záchranář Pavel Mládek, který ví, že je problém nosit v ochranné masce brýle. Prakticky je to vlastně zcela vyloučeno. Tak vznikla iniciativa CoVidi. Postupně jsme vyvinuli prototypy tisknutelných brýlí s magnetickým úchytem pro https://covmask.cz/ a všechny běžně používané masky. Zdravotníci a členové IZS mohou tyto brýle dostat zadarmo. Lidé na jejich výrobu mohou přispět na transparentní účet.

Co se týká šití roušek, na začátku byla velká poptávka. Přednostně jsme uspokojovali zdravotníky a členy IZS, a proto se stávalo, že na našich výdejních místech roušky rychle došly. Zásada byla, že nové švadleny nejdříve uspokojily své kontakty a poté začaly šít pro ostatní občany města. Bylo to tak bezpečnější z pohledu distribuce. Vím určitě, že naše skupina dodávala mimo naše výdejní místa i do Nemocnice Tábor, Nemocnice České Budějovice, na záchranku do Tábora, do Senior domu… 

Dnes už je v provozu pouze jediné distribuční místo, a to Reklamka Petr Kotoun. Roušky šijeme stále, ale nyní už toto výdejní místo zásobují sami občané bez naší pomoci. To bylo ostatně původním smyslem celé akce. Rozešít Soběslav ;). Předpokládám, že postupně se bude šití stále více utlumovat. 

Dost mi vadí, že nyní někteří lidé chápou roušky tak, že když si roušku nasadí, tak mohou jít kam chtějí a dělat tam, co chtějí. Je stále třeba mít na paměti, že bavlněná rouška chrání na cca 60 až 70 %, proto je důležité, aby roušky používali (a zejména správně používali) všichni a zároveň byli k sobě navzájem ohleduplní a dodržovali i s rouškou bezpečnou vzdálenost.

Je zajímavé, že když vláda zjistila, že lidé šijí roušky, nařídila je nosit, i když je nedokázala zajistit. Připomíná mi to příběh krále z Malého prince, který vydával pouze “rozumné rozkazy”. Vláda navíc nařídila nošení roušek všude, což bylo podle mého názoru kontraproduktivní, protože na odlehlém místě v přírodě na slunci přece nemůže být zdravé nosit roušku. 

Je třeba poděkovat všem švadlenám, které šily roušky (a některé stále šijí). Nechci je zde jmenovat, protože je ani všechny neznám. Některé z nich ušily i desítky kvalitních roušek denně, což je opravdu výkon.

Martin Kákona

Článek Šití roušek v Soběslavi z pohledu Martina Kákony se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Po několika dnech šití a převážení materiálu, výrobě zařízení na dezinfekci látek prakticky na koleně, už doslova padáme na hubu. Švadlenky šijí i přes noc, protože ve většině případů mají malé děti.

Dnes, když se ve tři odpoledne vracím na hvězdárnu, kde bydlím, abych po rozvozu materiálu poobědval, koho to nevidím, jak vozí spadané listí ze zahrádky do strže, kde je skládka zakázaná?
Tak mu povídám: “Dobrý den, pane starosto, vy nevíte, že je zákaz vycházení?”
No nic, dopadlo to dobře, mám jen několik šrámů.

Proč to ale píšu.
Velmi vás prosím, pokud umíte šít, šijte roušky. Všechnu naši včerejší produkci jsme odvezli do nemocnice v Táboře, kde nás o ně velmi prosili, takže občanům města jsme nakonec včera nerozdali nic.

• Když už nefunguje stát ani místní samospráva, postarejme se o sebe sami. Náš pan starosta zřejmě není v krizových situacích potřeba, když se hodí akorát tak na vožení listí.
• Pokud nějaké roušky ušijete, odevzdejte je prosím v našich sběrných místech: železářství Šťastný, papírnictví SPINO (vedle pošty za mříží) nebo Reklamka Petr Kotoun (centrum autopojištění naproti poliklinice). Pokud potřebujete materiál nebo naopak pokud můžete poskytnout 100 % bavlněnou látku, tkaloun, nitě nebo šicí stroj, ozvěte se nám. Pokud šijete pro sebe a pro své známé a potřebujete materiál, ozvěte se nám také. Pokusíme se vám materiál sehnat.

Děkuji.

Martin Kákona, zastupitel za Piráty.

Článek Šijeme, šijeme roušky se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.