A proto se ptám. Je v pořádku, že od mého dětství se doba výrazně změnila, ale přístup k výuce zůstává víceméně stejný?

Kde začít? Tam, kde začínají naši nejmenší. Ve školce. V minulosti byly v Soběslavi dva velké podniky Lada a Jitona. Moje maminka pracovala v Ladovce, tak jsem v půl roce šupala do ladováckých jeslí. Bylo jasně dáno podle pracoviště nebo spádové oblasti, do kterého zařízení dítko nastoupí. Nebylo možné si svobodně vybrat. Po školce jsem náležela na nové školy a dle abecedy do třídy A. Bylo nás 24 od A do H. Dokud nás první dva roky učila, tenkrát ještě soudružka učitelka Bendová, byla škola fajn. Jelikož jsem patřila mezi premianty, neměla jsem celkem se školou nikdy velké rozepře. I když na druhém stupni už jsem bytostně nesnášela matematiku, jelikož paní učitelka neměla o matematice ani šajnu a její výklad spočíval ve čtení pouček.

Celý systém výuky byl založený na memorování, biflování a následném přeříkání před tabulí. Rychle jsem se naučila učit jen k dané zkoušce a zase rychle vše zapomněla. Učili jsme se pro známky, protože podle nich byl souzen žák. Ještě dneska mnoho rodičů považuje za jedinou důležitou věc u školou povinného dítěte,  nosit domů jedničky. Ruku na srdce. Koho z vás se v práci ptali jaké jste měli známky na základce? Komu z vás pomohlo pěkné vysvědčení a jedničky na cestě životem? Jedničky mohou o jedinci cosi vypovídat ve škole, ale když se za nim dveře školy zavřou?

Přešlo pár let a do školkového věku vyrostl můj první syn. V té době vznikala Rolnička a nabízela možnost integrované školky a službu svozu dětí, což pro nás na vesnici byla výhoda. Toto rozhodnutí bylo v mnoha směrech přínosem, protože už ve věku tří let bylo jasné, že můj syn nebude zrovna standardní kousek a Rolnička dokázala citlivě pracovat s jeho individualitou. Syn nespal přes den již od jednoho roku, tudíž si vůbec neumím představit, že by chodil do školky, kde striktně trvají na odpoledním spánku. Uběhlo víc jak dvacet let a v mnoha zařízeních odpolední spánek stále platí pro všechny bez výjimky.

Bezstarostná doba hraní uběhla a syn nastoupil do nových škol i když tehdy už byla možnost si školu vybrat. Pro mě to byla jasná volba. Sama jsem do nových chodila, znala jsem to tam a vždy měly nové školy pověst kvalitnějšího zařízení.Velice rychle jsme narazili na systém. Syn byl těžký disgrafik a dislektik. A když vám paní učitelka řekne, že pochybuje, zda se dítě vůbec naučí psát, tak to není úplně snadné přijmout. Hledala jsem tedy cesty sama, jak ho naučit psát a číst. Natrápili jsme se moc pro jeho hyperaktivitu a mojí neznalost a nezkušenost, ale nakonec se podařilo. Hodně jsme se potýkali se stížnostmi na neklid a nepozornost. Narazili jsme na učitele, kteří opravdu postrádali talent pro učení. Je fakt, že nikdy nevydrželi dlouho, ale i neustálé střídání učitelů je pro žáky náročné. Posléze se jako u mnoha jiných vyvinula nechuť k  učení a výsledkem bylo obvyklých osm čtyřek na vysvědčení. Já jsem vyrostla s tím, že jedničky jsou samozřejmost a děti, které mají špatné známky jsou méněcenné a najednou jsem takové dítě měla doma. A musela jsem sama v sobě hodně změnit hodnoty i způsob uvažování, abych synovi dokázala pomoci a provést ho školní docházkou s co nejmenší psychickou újmou.

Druhý syn se narodil se sluníčkovou povahou a uměním si rychle získávat přátele. Při nástupu do školy uměl sčítat do deseti a přečíst písmenka. Přesto se mu od druhé třídy přestalo dařit a mě čtyři roky trvalo než jsem odhalila, že za špatnými výsledky stojí šikana. Byl postaven do role outsidera. Na vzniklou situaci reagoval vzdorem a pokud byl vyvolán, odmítal odpovědět. Následně učitelé dospěli k názoru, že je mentálně slabý, na výuku nestačí a je třeba ho umístit do zvláštní školy. Chápu, že šikana se někdy odhaluje velice těžko, ale jsem přesvědčená, že učitel by měl poznat, zda dítě je opravdu slabé a potřebuje speciální pomoc nebo to jenom hraje. Situaci jsme řešili změnou školy. Napáchané škody ve vztahu k učení už to nenapravilo, ale měl šanci uspět v aktivitách mimo vyučování a tím získat ztracené sebevědomí.

Ani třetí dítě neprošlo školou bez potíží,i když s učením problémy neměl. Jen prostě znovu narazil na systém, který vyžaduje standardní jedince neumí pracovat s individuálními odlišnostmi v charakteru dítěte.

A stav po víc než dvaceti letech? Školy jsou krásně opravené, mají nové učebny, kvalitní učební pomůcky a páni ředitelé vedou školu velice dobře po manažerské stránce. Opravdu dbají na to, aby materiální vybavenost škol byla na úrovni. Jenže děti chodí do školy stejně neradi, stejně otrávené a dle učitelů bez motivace a touhy po vědění. Jasně, určitě to nejsou všechny, ale velká část jistě ano. Proč ve školce slyšíte, jak jsou děti úžasné, chytré, zvídavé a aktivní a přejdou do školy a tohle všechno se ztratí? Kdo ty děti vyměnil? Kam se poděly ty chytré a motivované? Odešly na víceletá gymnázia. Ale odešly všechny? Proč se musí i po další generaci učit poučky a letopočty, když tohle všechno můžou snadno najít během pár minut na internetu? Nebylo by lepší je učit komunikovat, samostatně uvažovat a umět se orientovat v obrovské záplavě informací. Učit je finanční gramotnosti a domácímu hospodaření a hlavně je učit jak nabyté vědomosti prakticky uplatnit? K čemu je mi v životě vědět, kdy byla vydaná Zlatá bula sicilská? Razantně se změnila doba i způsob výchovy. Děti mají tolik možností výběru, že to mnohdy vede k zahlcení a neschopnosti si vybrat. Koukáním do mobilů ztrácí schopnost emocionální inteligence, komunikace, porozumění. 

Jak na školu vzpomínáte vy? Jaké máte zkušenosti se svými dětmi? Měly by děti mít možnost hodnotit učitele i způsob výuky? Co byste změnili? Rádi uvítáme vaše názory.

Článek Změnilo se školství? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Článek Stanvisko k obsazení funkcí v ZM se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

opět došlo ke krádeži směrového ukazatele na Svákovskou hvězdárnu. Vzhledem k tomu, že minulý ukazatel jste odcizil vy, vyzývám vás k jeho vrácení na původní místo.

Ukazatel byl umístěn se souhlasem dotčených orgánů Města Soběslavi, takže jeho umístění je zcela legální. Na zasedání zastupitelstva města jste uváděl zákon o obcích, ale neuvedl jste žádnou jeho citaci (viz záznam). Uvedený zákon neobsahuje ustanovení, které by dávalo radě města výlučné právo rozhodovat o umístění směrových ukazatelů a tato pravomoc není upravena ani v žádné vyhlášce Města Soběslav. Vaše vyjádření, že nedodržuji zákon, tedy považuji za pomluvu a sejmutí ukazatele za krádež.  Uvědomte si, že vám ani radě města majetek města nepatří. Jste pouze výkonným orgánem a máte pouze takové pravomoci, které vám propůjčí občané města, kterým majetek města na rozdíl od vás skutečně patří. Vy osobně navíc zastupujete společně se svými kolegy z ODS+NK pouze méně jak 22 % obyvatel města, zdržte se proto nadále jakékoli svévolné manipulace s cizím majetkem a nezneužívejte svého postavení k politickému boji.

Děkuji.

Martin Kákona

Článek Otevřený e-mail starostovi se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V pondělí 30. ledna proběhla veřejná prezentace v soběslavském kulturním domě. Zhruba třiceti zájemcům představovali autoři Adolf Jebavý a Tomáš Cach výsledky vyhledávací studie, která navazuje na cyklogenerel cyklotras a cyklostezek z roku 2014.

Bruslařská dráha u plovárny

Autoři vyhledávací studie navrhují tři možnosti cyklotras mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí. Trasa zvaná západní víceméně kopíruje řeku Lužnici. Měla by začínat na soběslavské plovárně u Lužnice. Její součástí má být zcela nový prvek dráha pro inline bruslaře a případně pro malé cyklisty. Bruslařská dráha by měla být umístěna v bezprostřední blízkosti plovárny v zátopové oblasti řeky, čímž by se vytvořil větší rekreační areál s možností občerstvení, který by návštěvníky motivoval k delšímu setrvání. Navržená bruslařská dráha má ale některá úskalí. „Riziko je v cestě současnou alejí. Cesta je příliš úzká a možností jejího rozšíření moc není, bruslařská dráha musí být širší než cyklotrasa. Navíc se může stát, že tu bude projíždět bruslař a proti němu kolo či maminka s kočárkem nebo lidé se psem. Jak se sem vejdou?,“ zmiňuje problémy tohoto návrhu Martin Kákona z Pirátů pro Soběslav. Navrhuje proto umístit bruslařskou dráhu o kus dál na dně suchého poldru ve směru od Pilátu k mostu na Bechyni. „Musela by se zlikvidovat stávající skládka, ale vešlo by se sem i parkoviště,“ říká opoziční soběslavský zastupitel.

Západní trasa kolem řeky

Dále by trasa měla pokračovat podél řeky na letiště a kolem letiště po již existující cestě k chatkám u jezu Čejnov. Překročila by Dírenský potok a pak by prošla podél řeky kolem kempu Karvánky. Stále podél řeky by pokračovala kolem Dráchova, prošla by mezi Madetou a řekou, kterou by zhruba za areálem Propeska překročila a podél Bechyňského potoka by došla až do sportovního areálu ve Veselí nad Lužnicí. Končila by tedy v bezprostřední blízkosti centra.

Autoři studie se snažili v nejvyšší možné míře využít stávající cesty a cestičky a zároveň vést trasu pokud možno po obecních pozemcích, aby nebylo nutné složité majetkoprávní vypořádání. Přesto jsou na této trase problematické úseky. „V okolí Dráchova už se město pokusilo o jednání se soukromým vlastníkem pozemků, bohužel zatím jsme nedošli k žádnému řešení. Ale doufám, že nakonec nějaké najdeme,“ říká starosta Jindřich Bláha. Na mnohých už teď existujících cestách navrhované západní trasy by bylo potřeba upravit povrch, protože při deštivém počasí jsou podmáčené a špatně sjízdné. Úpravu povrchu by potřebovala i cesta kolem letiště: „Tato cesta není majetkem města, úprava by musela být taková, k níž by nebylo potřebné územní rozhodnutí ani stavební povolení,“ vysvětluje Adolf Jebavý. Jednání s vlastníky pozemků bývá někdy komplikované a zdlouhavé. Část trasy v oblasti kempu Karvánky by se také musela vést po soukromém pozemku. Další komplikací by mohl být těžební prostor v oblasti Dráchova: „Nepředpokládáme ale, že by těžba v dohledné době začala. Pokud by k tomu došlo, trasa by se musela přeložit,“ dodává Adolf Jebavý. Předností této trasy je podle autorů především to, že by se dala využívat na cesty do práce. U trasy leží řada firem.

Východní trasa kolem Starého rybníka a přes Řípec

Druhá vytipovaná trasa začíná u nádraží v Soběslavi, prochází propustkem pod železniční tratí k rybníku Nadýmač a pokračuje ke Starému rybníku. Pak je nutné na ní překonat poměrně frekventovanobru silnici 23 na Jindřichův Hradec a napojit se na dnes neudržovanou cestu. která vede do Řípce. Z Řípce pak pokračuje do Veselí nad Lužnicí po existující cestě a před veselským nádražím po podjetí železniční trasy směřuje do města. Hlavní komplikace na této trase jsou především dvě. První je nutnost překonat frekventovanou a nebezpečnou hradeckou sil

Druhou je skutečnost, že v úseku z Řípce do Veselí se v současné době přejíždí železniční trat, ale tento přejezd bude po rekonstrukci trati pravděpodobně zrušen. Přesto je tato trasa označená za prioritní, protože její nutné úpravy jsou menší než u trasy západní.

Třetí trasa podél dálnice D3

Třetí možnou cyklotrasu vytipovali autoři studie podél dálnice D3. Částečně by využívala komunikace, které vznikly jako obslužný aparát při budování dálnice. Začínala by také u nádraží jako východní trasa, ale u rybníka Nadýmač by pokračovala souběžně s dálnicí. I tady je ovšem problém s křížením silnice na Jindřichův Hradec. Při stavbě dálnice se na propustek pod dálničním sjezdem nemyslelo a tím je dnes cesta prakticky zablokovaná. Cyklisté by tedy museli kus cesty absolvovat po velmi rušné a frekventované silnici. Pak by se opět napojili na obslužné komunikace souběžné s dálnicí.

Cyklostezky ve městě studie neřeší

Vyhledávácí studie se zabývá pouze vyhledáním cyklistického spojení mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí. Jak by se měli cyklisté pohybovat ve městě, to tato studie řeší jen velmi okrajově: „Na některých komunikacích lze vytvořit ochranné jízdní pruhy pro cyklisty. V jiných ulicích je možné zřídit cykloobousměrky, například na náměstí. A také všechny zákazy vjezdu všech vozidel se dají nahradit zákazy vjezdu všech motorových vozidel. Je také možné zavést zóny s výrazně omezenou maximální rychlostí a předností zprava,“ shrnuje obecné návrhy k cyklodopravě v Soběslavi Adolf Jebavý. Podle slov starosty Soběslavi Jindřicha Bláhy bude město letos zadávat další projekt, který by se měl zabývat právě řešením cyklotras a cyklostezek ve městě. Podle Martina Kákony z opozičních Pirátů by se měla cyklodoprava řešit komplexně: „Cyklogenerel stále nepřináší řešení pro Soběslav ani propojení s dalšími obcemi. Piráti pro Soběslav preferují vybudování cyklotras skrz město a dále do Klenovic, Zvěrotic a Chlebova. Poslední dvě zmíněné vesnice mají problém s tranzitní dopravou k dálnici D3 a je pro cyklisty i pěší nebezpečné používat stávající silnice. Zároveň je třeba vyřešit pohyb cyklistů po městě pomocí cyklostezek. Pan architekt také zmiňuje, že by chtěl udělat cykloobousměrku na náměstí. Bohužel tak, jak se náměstí projektuje, to nikdy nebude možné.“

Kdy po nových cyklotrasách?

Postupně by se měly realizovat všechny tři vytipované trasy. Celkové náklady jsou nyní odhadnuté na zhruba 52 milionů korun, a to bez nákladů na případný výkup potřebných pozemků. Financování by mělo být z větší části pokryté z dotací, menší část by hradilo město. Podle slov soběslavského starosty je však do realizace ještě velmi daleko. Je nutné řešit majetkoprávní vztahy a koordinovat postup s Veselím nad Lužnicí a Řípcem. Město by letos také chtělo připravit napojení páteřní cyklostezky směrem na Blata, na Červenou Lhotu i na Choustník. V ideálním případě by některé části cyklotrasy mohly být realizovány v letech 2018 a 2019. Realizaci všech tří navrhovaných cyklotras odhadují autoři vyhledávací studie až na několik desítek let, a to za předpokladu, že za tu dobu nevzniknou na navržených trasách bariéry v podobě nové zástavby nebo infrastruktury.

Tento článek vyšel v Týdeníku Táborsko 6/2017

Článek Týdeník Táborsko: Kdy propojí Veselí a Soběslav cyklotrasa? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Nečekejte, že vám koalice padne kolem krku. Tahle partička už ledacos pamatuje, vždyť někteří pardálové sedí na obci i dvacet let. A teď jim tam vpadne někdo nový. Vyptává se, všude strká nos a dokonce si předkládá nějaké svoje návrhy! Cožpak si ani trochu neváží toho, co tu někdo před nimi v potu tváře budoval?

No řekněte sami:

• Kdo má zájem probírat se zápisy ze zasedání rady a zastupitelstva?
• Koho trápí změny v rozpočtu, které nebyly zveřejněny?
• Komu by se chtělo přehrabovat se ve starých fakturách a zjišťovat, za co město utrácelo?
  
• Jak to, že někomu vadí, že se obecní zastupitelstvo nescházelo v zákonném termínu tří měsíců a že se na program nezařazovaly návrhy zastupitelů?
• Jaká to hanebnost, když se soukromé firmě nedopřálo, aby vybírala poplatky za parkování v centru města!
• Vadilo snad někomu, že přepad kanalizace před čerpací stanicí nejistila automatická klapka? Že to při záplavách ohrozilo něčí majetek a zdraví? Ale prosím vás, stejně nejde zachránit všecko!
• Proč vůbec někdo řeší vícepráce a dodatečné náklady u městských investičních akcí? To nemá nic lepšího na práci?
• Že město nepodporuje pokládání optických sítí pod komunikace? Jak jste přišel na to, že to omezuje vzdělanost obyvatel?
  
• Otevřenost, oboustranně výhodná spolupráce, demokratické principy, pozitivní motivace, aktivita, iniciativa, vzdělání, rozvoj? Co to proboha je?

Ještě není úplně vyvětráno, ale přetopíno už také ne. Město se mění. Pomalu a jistě.

Ing. Martin Kákona, zastupitel za Piráty v Soběslavi

Tento článek vyšel v tištěném vydání Pirátských listů v září 2016

Článek Smrádek, ale teploučko se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

00:00 – Přivítání starosty a program jednání

5:40 – Jednací řád ZM; diskutují Bláha, Kákona (doplnění bodu), Matějů

12:10 – Změna č. 2 rozpočtu města v roce 2016; diskutují Koloušková, Krejčová

18:30 – Rozdělení půjček z fondu rozvoje bydlení města

20:30 – Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací 2017 – 2026; diskutují Bláha, Kákona

29:00 – Podmínky prodeje pozemků v lokalitě u sídlišti Svákov; diskutují Hanzalová, Bláha, Kákona, Vránek

37:00 – Majetkové převody; diskutují Bláha, Hanzalová

44:20 – Optimalizace a rozšíření odděleného sběru využitelných složek odpadu ve městě Soběslavi; diskutují Bláha, pan Kozlíček, Bryl, Chabr, Krejčová, Kákona, Pehe, pan Plát,

57:50 – Protizáplavová opatření; diskutují, Kákona, Zbytovská, Bláha, Chabr, Pehe, pan Plát, pan Kubeš, Krejčová

1:15:00 – Veřejná digitální technická mapa města; diskutují Kákona, Bláha, Bryl

01:23:00 – Páteřní městská datová síť; diskutují Kákona, Zbytovská, Krejčová, Plát, Valeš, Krejčová,

01:40:30 – Architektonické řešení centra města; diskutují Kákona, Chabr, pan Plát, Bláha, pan Kodat, Zbytovská, …

01:52:40 – Liberizace zájmového chovu psů; diskutují Kákona

01:56:45 – Soběslavské cyklostezky; diskutují Kákona, Bláha, Chabr

02:05:00 – Městský hotspot na Náměstí republiky; diskutují Kákona, Bláha, Valeš, pan Plát,

02:10:30 – Různé -Transparentní radnice; diskutují Krejčová, Král, Bláha,

02:26:20 – Různé – Pozvání starosty na akce pořádané městem

02:27:00 – Různé – Připomínka p. Chabra k vzniku iniciativy, která bude řešit bezbariérové nájezdy na chodníky

02:29:00 – Různé – Dotaz na schvalování akcí shromáždění

02:38:50 – Různé – Dotaz pana Skočdopole k železniční trati do Roudné

Článek Videozáznam z jednání ZM 29. 6. 2016 se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Události, které předcházely zveřejnění tohoto seznamu faktur byly docela dramatické. Stejnou žádost o informace žadatel z řad Pirátů rozeslal na mnoho míst. Jak se s tím vyrovnala města z více než stovky oslovených je viděl na www.pirati10.cz. Bohužel pracovníci MÚ v Soběslavi asi sami nedokázali požadovaná data exportovat z účetnictví z knihy došlých faktur. Proto MÚ uvedl, že poskytnutí požadovaných údajů vyžaduje nutnost detailního zpětného prozkoumání 5 834 došlých faktur. Shromáždění těchto informací MÚ odhadl na 681 hodin práce a vyčíslil zcela neakceptovatelnou úhradu ve výši 149 820.- Kč! Podstatnou část práce mělo tvořit odstranění osobních údajů, především rodných čísel ze soupisu. Ochrana osobních údajů je jistě důležitá věc. V seznamu faktur se však osobní údaje prakticky neobjevují. Navíc při použití veřejných prostředků pro proplacení faktur má Zákon o svobodném přístupu k informacím přednost před Zákonem na ochranu osobních údajů. Je naopak určeno, které osobní údaje zveřejněny být mají. Proto tuto část výpočtu úhrady považoval žadatel za nepodloženou a stěžoval si. Krajský úřad nařídil MÚ v Soběslavi ve vyčíslení náhrady zjednat nápravu. Posuzoval při tom jen formální náležitosti odpovědi MÚ, nikoliv vlastní výpočet. MÚ v Soběslavi nakonec sám od úhrady upustil a nechal požadovaná data vytvořit pracovníkem počítačové firmy.

Byly tak vytvořeny datové soubory formátu xlsx po jednotlivých letech, avšak každá faktura je v nich rozepsána do 4 řádků s použitím editačních znaků v číslech a vložením opakujících se textů hlaviček. V jednom sloupci se tak střídají různé typy údajů. To prakticky běžnému uživateli znemožňuje data zpracovávat, tedy například třídit či sčítat. Výsledná předaná data asi splňují požadavek žadatele, nikoliv však optimálně. Pro IT pracovníka dodavatelské firmy i města by mělo být jednoduché upravit data do “normálního” tvaru. Dodatečnou úpravu provedl až žadatel sám. Upravenou verzi najdete na pirati.sobeslav.cz.

I přes tyto nedostatky jde o zajímavý informační zdroj. Je například vidět, že druhým největším dodavatelem úřadu hned po stavební firmě Spilka a Říha s.r.o. je Správa města Soběslavi s.r.o., tedy vlastní organizace města s objemem větším než  71 miliónů Kč. To je více než 15 procent všech fakturovaných výdajů města. Tím je mnoho subdodavatelů města skryto. Aby představa o ekonomické činnosti města byla úplná, bylo by třeba do seznamu přijatých dodavatelských faktur zahrnout i faktury přijaté podřízenými organizacemi, zejména Správou města a provést konsolidaci. Doufám však, že tento informační průlom nastartovaný Piráty je již trvalý a Město Soběslav se zařadí po bok měst budující transparentní radnici. Příkladem nechť je Nové Město na Moravě – rozpocet.nmnm.cz.

/a

Článek Zveřejnění faktur 2010-2015 se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Odpadky v pytlích rychle přibývaly a aniž bychom došli dál od mostu, už jsme měli první pytle zaplněné. Mezi odpadky převládaly obaly od sušenek, krabičky od cigaret a pet lahve. Častým nálezem pak byly skleněné lahve, kterých jsme posbírali nejméně 150 kusů. Našli se ale i kurioznější nálezy. Mezi nimi vynikají především boty, satelitní přijímač, pneumatika od náklaďáku, záchodová mísa, krtek v pytlíku, zatuchlá divoká kachna v igelitové tašce, kanystr označený jako hořlavina třetího stupně, či největší nález v podobě křesla z rybářské lodi.

Za čtyři hodiny jsme uklidili okolí více jak 3 kilometrů cest ke Svákovu, Nedvědicím a na Pilát. Nasbírali jsme přes 30 igelitových pytlů a více než 100 kg odpadu.

Všem zúčastněným dobrovolníkům děkujeme za účast, která byla na místě odměněna diplomy a nezbývá než doufat, že si lidé nebudou plést přírodu s odpadkovým košem a příští rok bude sesbíraná hromada mnohem menší.

Článek Uklízeli jsme Soběslav se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.