stromy Archivy - Piráti pro Soběslav

Soběslavský masakr motorovou pilou 2

Piráti pro Soběslav — Wed, 28 Mar 2018 06:04:16 +0000

Po tréningu u Novasu se rozezněl zvuk motorových pil i ve městě. Cestou ke hřbitovu padlo pár bříz a na promenádě minimálně deset velkých stromů. Na náměstí se také pracovalo, byly pokáceny další menší i větší stromy. A možná po městě najdete i další pařezy. V úterý brzo ráno se pily zakously i do lip před kostelem, ač Piráti pro Soběslav udělali pro jejich záchranu maximum.
Doufejme, že brzo skončí období vegetačního klidu a příští rok nebude kácení tak razantní, jinak nám tu v Soběslavi moc velkých stromů nezbyde.

Článek Soběslavský masakr motorovou pilou 2 se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

U Nového rybníka se pracuje

Piráti pro Soběslav — Sun, 18 Feb 2018 10:41:57 +0000

Pokud jste poslední dobou nebyli u Nového rybníku, přípravné práce na odvoz bahna (bagrování) probíhají opravdu velkým tempem. Co ještě před 14 dny bylo krátkým molem, je nyní oblouk až na pravý břeh rybníku. Vznikla jakási hráz, která má na délku možná 200 metrů a je minimálně přes 5 metrů vysoká po celé délce. Vybudováním hráze vznikl uvnitř Novasu asi 100×100 metrů velký rybník.

Podle vyjetých kolejí to vypadá, že technika nejezdí jen po zbudované štěrkové cestě, ale i středem parku. Za posledních 14 dní zřejmě nebyl poražen žádný strom. Velký posun ale nastal v zabezpečení lokality, kdy výstražná páska byla nahrazena plotem a přibylo několik nových výstražných a zákazových značek.

Nad rybníkem pokračuje budování překladiště bahna, bývalé pole je rozděleno hrázemi a vzdáleně připomíná rybníčky. Místy je zemina odtěžena až na skálu.

Uvidíme, jak bude akce pokračovat dál, kolik stromů nakonec padne a také jestli vetší provoz techniky a delší skladování bahna nebude mít negativní vliv na obyvatele v okolní zástavbě.

Článek U Nového rybníka se pracuje se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Kde ty lípy jsou…

Jan Černý — Fri, 08 Dec 2017 21:42:23 +0000

…si možná budete říkat, až půjdete přes náměstí kolem kostela. V loňském roce si na podnět místního katolického faráře Jana Hambergera nechalo město vypracovat posudek, který lípy před kostelem označil jako nebezpečné a požadoval jejich pokácení. To vyvolalo protesty mezi občany a byl vypracován posudek další, doporučující lípy řádně ošetřit. Loni se ještě Rada města nechala přesvědčit, lípy byly v zimě prořezány a vypadalo to, že tu s námi ještě pár let zůstanou. Přes léto stromy vypadaly vitálně, ani podzimní vichřice na nich nezanechala žádné škody.

Proto bylo překvapením, že si město nechalo vypracovat posudek další, označující lípy opět jako mírně nebezpečné, vhodné k pokácení. I Piráti si došli stromy obhlédnout a naše poznatky se shodovaly s předchozími studiemi – u stromů byla v minulosti absolutně zanedbána údržba, letité dutiny nebyly ošetřeny, takže se nemoc stromu mohla rozšiřovat a v jedné dutině dokonce bydlí vosy. Pokud nejsou odborně udržovány lípy na náměstí, můžeme jen odhadovat, jak jsou na tom další stromy ve městě.

Možná je diskuze kolem lip před kostelem alespoň impulsem pro vedení města, aby se začalo o přírodu ve městě zajímat trochu víc. Dnes si totiž užíváme stromů, vysázených našimi předky a je teď na nás, co zanecháme našim potomkům. Například v Českém Krumlově bylo letos odstraněno 49 stromů a vysázeno 120 stromů a cca 400 keřů.

Za lípy před kostelem nakonec budou vysazeny kultivary habru obecného, dorůstajícího cca 8-12 metrů, s úzkou korunou. Habr roste poměrně pomalu, ale oproti dlouhověkým lípám a dubům má mnohem menší životnost, zhruba 100 let.

Na jednom místě v Soběslavi nechali naši předci nápis: „Dle lásky k sadům posuzuje se vzdělanost národa„. Možná na tom bude něco pravdy.

Zdroje:
http://www.jcted.cz/lipy-na-namesti-u-kostela-budi-vasne/?liveMode=1
http://sobeslavka.cz/?p=794
http://www.musobeslav.cz/mestsky-urad/informace/?more=1327#msg1327
http://arnika.org/klimatizace

Článek Kde ty lípy jsou… se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Stromy a město 2.část

Ondřej Cílek st. — Tue, 16 Sep 2014 10:00:51 +0000

(pokračování minulého příspěvku)

A tak tedy lidé hledejte ve svém okolí, kde by mohly stromy růst. Místa, kam se budete na jaře rádi chodit dívat na zelené koruny rozkvetlých stromů, kam půjdete zchladit horké hlavy za letního žáru. Místa, kde barevné listí zahraje ve větru na struny podzimu a kde zimní čas vám dá možnost vzít spadlé větve stromů k všestranné potřebě.

Karel Čapek uzavírá stejnojmenný fejeton těmito slovy: „A kdybychom s tím opravdu začali, mohli bychom to udělat ještě nějak jinak. Protože stromy rostou pomalu, měli bychom je spojit s něčím, co samo roste a co se dočká zelených hájů budoucnosti; měli bychom je spojit s dětmi. Každý hájek i každá alej by měly být založeny a zasazeny dětmi, aby příští mužové a ženy měli nějaký osobní a skoro vlastnický vztah k stromům, jež pomáhali zasadit. Hleďte, snad je to trochu indiánská fantasie; ale každá škola by mohla mít svůj druh stromu, který by sázela a pěstila. Mohla by být škola akátová a škola javorová; z jedné školy by vycházeli uctívači břízek a z druhé uctívači smrků; vypadá to drobet pohansky, ale jaksi by se tím prohloubil intimní poměr k přírodě. Nebo ještě jinak: řekněme, že by obřad sázení konaly děti desetileté; i sázely by se jednoho roku jen břízky; příštího roku by nastoupil ročník jedlový a za rok ročník lipový nebo akátový. Ale ať byste to vymysleli jakkoliv, mohli byste jednou ranou provést několik drobných věcí: posvětit život dětí světskou slavností, živě vyjádřit jejich solidaritu s přírodou i městem a přitom skutečně dostat do země každého roku pár set nebo pár tisíc pěkných živých stromků. A nestálo by to ani tak mnoho peněz; spíš by tu šlo o dobrou vůli než o peníze. Hledá se dobrá vůle.“

Článek Stromy a město 2.část se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Stromy a město 1.část

Ondřej Cílek st. — Sun, 14 Sep 2014 10:00:37 +0000

My lidé jsme tvorové společenští. Žijeme ve společném prostoru, na planetě Zemi, v srdci Evropy, v rodném kraji, v obci. Spolu s námi tady žijí stromy. Byly tady dávno předtím, než kmeny předků přišly k břehům Lužnice založit první sídla. Tehdy hluboké hvozdy ukrývaly ve stínu stromů prameny studánek, tak osvěžujících v parném letním dni. V chladné letní noci stromy ohřívali okolí a v zimě ho chránili před krutými mrazy. Jarní povětří bylo plné voňavých květů a bzučících včel, které byly zárukou hojnosti plodů na podzim.

K. Čapek se ve stejnojmenném fejetonu s nadšením zamýšlí nad zeleným pásem kolem města, o kterém se mluvilo a který ještě nenarostl: „Stromy rostou pomalu; ale kdyby se do země zasadilo aspoň pár proutků, byl by z nich za deset let zelený háječek. Dobrá, měli jsme jiné starosti; co není letos, může být za deset let. Jenže chceme-li mít za deset let zelený háječek, měli bychom jej vysázet letos.“ Dále moudře navrhuje, zajistit výsadbu formou daru obci: „Člověče, jeden strom strojí deset korun; za těch deset korun pořídíš věc, která poroste sto nebo dvě stě let; dobrá, kolik stromů chceš darovat obci?“ Čapek poté abstraktní slovo „strom“, nahrazuje, tím co má každý nejraději, „ten smrčky a onen akáty“, jeden dub, druhá břízku či lípu. Tento plán se jistě podaří, „jde jen o místa, kam to všechno vysázet“, Město čeká na stromy, jen „musíme pro něj mít pozemky už vybrané…aby nám vůbec jednou měly kde růst stromy“.

Pokračování v příštím čísle

Článek Stromy a město 1.část se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.