Hned na úvod bylo řečeno, že z původní studie ČVUT toho do aktuálního návrhu mnoho neproniklo, což bylo pro účastníky značným překvapením, neboť oficiální název akce napovídal přesný opak. A jak by tedy mělo parkování v budoucnu vypadat? Návrh počítá se zavedením tzv. modrých zón pro rezidenty (tzn. majitele bytových jednotek v zóně regulovaného parkování) a abonenty (tzn. podnikatele se sídlem provozovny tamtéž), dále tzv. zelených zón, kde bude časově omezené parkování zdarma na 1 hodinu (u polikliniky 2 hodiny) a to v pracovní dny v době od 7 do 16 hodin a v sobotu od 9 do 12 hodin, a nakonec červených zón, nacházejícími se před budovami Městského úřadu, které by bylo vymezeno pro jeho návštěvníky. Parkovací karty by měly být vydávány na Městské polici a to zdarma, na každou bytovou jednotku 1 kus. Se zavedením tohoto systému je počítáno přibližně od září/října tohoto roku.

Následně došlo na mnohé dotazy přítomných občanů týkajících se např. míst pro invalidy (jejich počet bude odpovídat vyhlášce), snížení rychlosti na náměstí na 30 km/h (ano, počítá se s tím), přechodů pro chodce na kruhovém objezdu na náměstí (bohužel nebudou, protože nesplňují požadavky), vyznačení jednotlivých parkovacích míst na náměstí a u polikliniky pomocí vodorovného značení, protože v současné době tam parkují lidé jak se jim chce (ano, protože tím je možné získat dalších několik míst), nebo zveřejnění tohoto návrhu a možnost jeho připomínkování ze strany veřejnosti, protože kdo tu dnes nebyl tak tyto informace nemá (ano, dnešní prezentace bude zveřejněna a občané mají možnost předložit svoje připomínky do konce května místostarostovi) a mnoho dalších. Později se diskuze stočila k samotnému faktu, že na náměstí ubyde nemalé množství parkovacích míst a že současná varianta rekonstrukce náměstí neodpovídá požadavkům občanů na parkování, s čímž velká část přítomných souhlasila. Kromě místostarosty města se k tomuto nikdo z dalších přítomných členů Rady Města nevyjádřil.

Jestli půjde v oblasti parkování o změnu k lepšímu či horšímu ukáže až čas. Jisté však je (jak poznamenal jeden z přítomných občanů), že kdyby se počet parkovacích míst nesnižoval, nemuselo by se toto vůbec řešit – nebo alespoň ne takto drasticky. Při jednání dále zaznělo velké množství připomínek a námětů občanů, z čehož je evidentní, že se o dění ve městě zajímají a rádi by k jeho fungování přispěli. Škoda, že takovýchto veřejných projednání není více, nepochybně by to bylo k prospěchu všech.

Piráti pro Soběslav pořídili (i přes jisté obtíže) videozáznam z jednání pro ty, kteří se nemohli zúčastnit osobně bude brzy k dispozici na webu https://pirati.sobeslav.cz/

Článek Parkování v centru: barevné zóny se blíží se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

První krok byl ověřit, jestli se informace udávané ve studii zakládají na pravdě. V počtu rezidentských aut na náměstí jsou moje údaje mírně vyšší (68 a 77 obsazených stání). U polikliniky jsem napočítal obsazenost cca 40 % (proti 30% ve studii), což může být způsobeno tím, že se ve studii počítalo přes víkend, kdy můžou být rezidenti mimo město, já jsem průzkum dělal mezi pracovními dny.

Navíc jsem díky příznivým sněhovým podmínkám napočítal cca 10 aut, která parkovala na náměstí celý týden.

Další bod, který jsem ale nemohl ověřit, je použití náměstí jako parkoviště Park&Ride. Podle studie se má jednat o cca 10 aut, které jsou zde odstaveny přes pracovní dobu. Z této skupiny je zde vyzdvihnuta hlavně skupina přestupujících na autobus. Tady si nejsem jist, že tvůrci studie celé dopoledne stáli na autobusové zastávce a ptali se cestujících, kde si nechali zaparkované auto. Já osobně předpokládám mnohem větší podíl zaměstnaců úřadů a obchodů na náměstí. Pokud jde o samotné autobusové zastávky, samy o sobě zabírají maximálně pár míst na parkování a umožní lidem z okolí cestovat pohodlně hromadnou dopravou do centra města.

Studie se zabývá i rezidentským parkováním, o kterém se minule vedení města vyjádřilo, že není možno zavést. Celé rezidentské parkování přináší dost problémů. Například kdo na něj bude mít nárok? Jen obyvatelé domů přilehlých k náměstí? Nebo i obyvatelé panelové zástavby v Bezděkově ulici? A co obyvatelé ulic Petra Voka, Protifašistických bojovníků a dalších ústících do náměstí, protože i ti nemají bližší parkovací plochy než náměstí? Nebo si budou moci koupit rezidentní parkování i někteří vyvolení? Bude se karta kupovat na majitele bytu nebo i na nájemce? A co v případě, že máte aut několik, bude omezeno na jeden kus a další za mnohem vyšší cenu? Bude karta na registrační značku nebo přenosná mezi jednotlivými automobily?

Sice může potěšit nízká cena za rezidentní kartu (cca 500 Kč/rok), ale zrovna nepotěší, že rezidenti oproti současnému stavu nic nezískají. Prostě jen zaplatí a míst bude pořád stejně (nebo dokonce méně). Navíc je to v rozporu s částí studie „Eliminace náměstí jako parkoviště P&R“. Rezidenti si zaplatí kartu a dál budou využívat parkování jako dosud, tj. parkovat třeba celý den. Pokud by bylo rezidentní parkování omezeno časově, tak si budou platit za horší podmínky. A můžeme se dočkat podobného značení, jako v Praze.

Ve studii je opakovaně vyzdvihováno placené parkování pro návštěvníky (10Kč/hodinu). Občas vcelku nelogicky. Např. „Výhodou parkovacích automatů je snazší využití pro návštěvníky, kteří nemusí mít parkovací hodiny“. Řekněte sami, je lepší si jednou koupit za 20 Kč parkovací hodiny nebo při každé návštěvě hledat drobné a běhat sem a tam s lístky?

Při čtení narazíte i na další, značně rozporné informace: „Z diskuze se zástupci města vyplynulo, že hodinové stání vyžaduje trvalý dozor městské policie, který by chtěli omezit tak, aby dozor mohl být jen občasný.“ a o pár stránek dál: “…musí strážníci dohlížet v pravidelných intervalech… Zkušenosti ukazují, že bez efektivního dohledu se systém placení postupně zhroutí.“. Pokud jde o značky IP13b (Parkoviště s parkovacím kotoučem) a IP13c (Parkoviště s parkovacím automatem) nevidím mezi nimi rozdíl z pohledu zákona, ani při kontrole nějakého papíru za oknem.

Zkušenosti měst, kde bylo zavedeno placené parkování ukazují, že se sice situace mírně (někdy krátkodobě) v místě zlepšila, bohužel se problém přesunul o kousek dál. A to byl další důvod rozšířit placení dál a dál (viz. citace ze studie: „…může být dílčí řešení parkování na náměstí Republiky pilotním projektem, na kterém se odzkouší nejenom technologie, ale i akceptování systému veřejností.„).

Teď už jen zbývá vedení města přesvědčit občany „o koncepčnosti řešení a nezbytnosti zavedení placeného parkování“.

Článek A zase to parkování! se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Ve staré nádražní budově by mohlo být veřejné WC, prodej lístků a zázemí personálu.
Připomínky k návrhu je možné podávat u Ing. Dany Hořické, vedoucí odboru výstavby a regionálního rozvoje  MěÚ Soběslav v termínu do 30.9.2016, e-mail: horicka@musobeslav.cz .

Článek Nový autobusový terminál v Soběslavi se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

I v kauze podivného projednávání obchodní nabídky CPG na dodávku parkovacích automatů a na inkasování podílu z vybraných peněz z parkovišť nastalo mlčení. Nikdo ze zastupitelů, dokonce ani členové RM, kteří obchodní nabídku již doporučili, neodpověděl na email, který je upozorňoval na ekonomicky zcela nesmyslné vyhodnocení. “Poděkoval” jen pan starosta a došlo jedno další lakonické potvrzení: “Děkuji, prostuduji.” Neočekával jsem, že by ostatní zastupitelé byli přímo nadšeni z uchránění od chybného rozhodnutí. Nicméně jsem nějakou kladnou odpověď očekával. Odpovídat na emaily je dost obvyklý zvyk. Cokoliv by bylo lepší než ono mlčení, které vlastně říká, “piš nám co chceš, my si stejně budeme dělat to co vždycky”.

V reakci pan starosta napsal: “Samozřejmě umíme všichni počítat…” Tím ovšem neodůvodnil, proč i přesto byla tato kritizovaná obchodní nabídka doporučena a předložena na ZM 18.3. Na zasedání se nikdo z předkladatelů nesnažil návrh na parkování upravit. Nikdo nijak nereagoval na písemně zaslané připomínky. Nikdo nepřednesl jiné metody financování než původní dělení tržeb, ačkoliv to pan starosta v emailu sliboval. Mlčení.

Takový způsob prosazování návrhu by snad bylo možné nazvat nedůsledným, kdyby za ním nebylo možné tušit nějaký cíl. Město se patrně rozhodlo, že bude lepší v tichosti stáhnout svůj návrh. Nechtělo zdůrazňovat, že navrhlo něco evidentně ekonomicky nevýhodného. Nechalo proto zaznít jen rozhořčené připomínky občanů z dotčených lokalit a diskuzi ukončilo se závěrem, že bude zpracována nová nezávislá studie, která pojme celou problematiku šířeji. Tak tomu alespoň rozuměli novináři a většina přítomných. Chyba. Nakonec bylo zapsáno, že do stávající studie budou zapracovány připomínky. Připomínky se však nezapracují samy. Zapracovat je může jedině autor studie, neboť i studie je autorským dílem. (Nepodezříváme přece radnici, že by se ke studii mohla chovat “pirátsky”.) Uvidíme, zda se od dodavatele a provozovatele parkovacích automatů dočkáme nové verze studie, která tentokrát bude jistě nezávislá.

Článek Mlčeti zlato se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Vymezení území – Jde o území 5,77 ha na severním okraji Soběslavi. Na severu je území vymezeno bývalou centrální kotelnou , na východě novou zástavbou rodinných domů z 1. etapy výstavby v ulicích V lukách a Na Jezárkách, na jihu Mrázkovou ulicí s objektem Senior domu a Rolničky, na západní straně komunikací k ČOV. Převážná většina plochy jsou post agrární zamokřená lada s četnými náletovými porosty stromů a keřů..

Veřejná prostranství – Studie se zabývá i veřejnými prostranstvími, oblastí které budou sloužit lidem. Ta by měla vzniknout mezi komunikací k čistírně a domovem důchodců. Tato plocha je v platném UP navržena pro veřejnou zeleň. Zde by mělo vzniknout sportovní a dětské hřiště.

Životní prostředí – Lokalita má dobrou návaznost na okolní příměstskou krajinu, vytváří přechod mezi vysokopodlažními partiemi sídliště Svákov a nivou podél Lužnice nízkopodlažní zástavbou rodinných domů. Stávající,zejména vysoká, zeleň bude maximálně zachována. V místech lemujících řešené území kolem stávajících komunikací je navrženo doplnění ploch zeleně.

Regulační prvky – Navržené a projednané trasy komunikací rozdělují řešené území do několika bloků. Přípustné jsou domy s maximálně dvěma nadzemními podlažími, s minimální vzdáleností umístění 6 m od uliční čáry, střechy šikmé, sedlové či pultové. Objekty je možno podsklepit. Garáže musí být součástí objektů. Zastavěnost stavebních parcel nesmí překročit 30 %. Podstatná zůstává parcelace jednotlivých pozemků, umístění staveb je volné. Závazné jsou šířky a rozvržení veřejných ploch. Architektonické ztvárnění domů musí respektovat charakter okolní příměstské zástavby.

Co s odpady? – V prostoru u vjezdu do areálu bývalé kotelny (dnes areál firmy Goldim) budou umístěné kontejnery pro separovaný odpad.

Silnice a parkování – Obslužné komunikace jsou uvažovány jako obousměrné dvoupruhové s šířkou 6,0 m mezi obrubníky. Po jedné straně straně je chodník o šířce 2 m, na protější straně variantně zelený pruh šířky 2 m. Parkování a odstavování vozidel vlastníků přilehlých parcel budou řešit tito vlastníci na svých pozemcích. Parkovací místa vzniknou mimo tuto oblast u sportovního hřiště, jižně od komunikaci k ČOV.

Kanalizace, vodovod, plynovod – Vzhledem k výskytu podzemní vody a zamokření pozemků se předpokládá vybudování oddělené kanalizační soustavy. Nová dešťová kanalizace bude nadimenzována i pro výhledové připojení nedaleké rozvojové plochy „Pod Klenovicemi“

Celkový počet nových parcel je 50, předběžný rozpočet na akci je odhadnutý na 27 milionů korun. Realizací rozvojové zóny U kotelny dojde k nárůstu obyvatel o zhruba 175. Toto jsou jen základní věci, kterými se materiál zabývá.Celou studii, včetně odhadu nákladů si můžete od nás stáhnout.

Studie parcelace U kotelny

Studie parcelace mapa rozdeleni parcel

Studie parcelace vlastnici

Studie parcelace site

Článek Zveřejnění studie rodinné zástavby „U kotelny“ se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.