Článek Přírodě přívětivé město se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Zastupitel by ale především měl zastupovat názory občanů, jeho vlastní názor by neměl být nejdůležitější. Proto konkrétní seznam návrhů na zlepšení města naleznete ve sdíleném dokumentu na internetu na adrese novasobeslav.jdem.cz. Jsou zde návrhy jako cyklostezky, kolostavy, vysokorychlostní internet, protizáplavová opatření, funkční centrum města s funkční dopravou a parkováním… Do tohoto sdíleného dokumentu můžete psát své návrhy i vy.

Názor zastupitele Ing. Martina Kákony pro měsíčník Hláska. Zastupitelům byla položena otázka: 

Co v našem městě hodnotíte pozitivně a co by se dle Vašeho názoru mělo ještě zlepšit? Dokážete navrhnout konkrétní řešení, která by k lepšímu stavu přispěla?

Článek Budoucí podoba Soběslavi podle architektonické soutěže se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Připomeňme si, co se tehdy stalo a co následovalo.

2013
https://pirati.sobeslav.cz/proc-bychom-se-netopili/

2014
https://pirati.sobeslav.cz/protipovodnova-opatreni/
https://pirati.sobeslav.cz/tak-konecne-vime-kdo-to-byl-kdo-nas-tehdy-nechal-zaplavit/
https://pirati.sobeslav.cz/kdo-to-byl/

2015
https://pirati.sobeslav.cz/zapis-ze-schuzky-na-tema-mozneho-vzniku-zaplav-v-sobeslavi/

http://www.musobeslav.cz/data/kontakty/zasedani/rm09zap.pdf (dotaz pana Lintnera a odpověď pana starosty na konci zápisu)
https://pirati.sobeslav.cz/navrh-pro-jednani-zm-protizaplavova-opatreni/
https://pirati.sobeslav.cz/neprojednani-sedmera-piratskych-navrhu-na-zastupitelstvu/

2016
https://pirati.sobeslav.cz/protizaplavova-opatreni-verze-2-cerven-2016/ (návrh byl zastupiteli zamítnut)

2017

Článek Klapka se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Město Soběslav je obehnáno protipovodňovým valem, který do určité výšky hladiny brání zatopení města vodou z Lužnice či Černovického potoka. Zároveň však brání volnému odtékání splaškové a srážkové vody z města. V krizových situacích může jít i o vodu, která se přelije přes protipovodňové zdi, či přiteče z rozvodněných potůčků nebo rybníka. Veškerou tuto vodu musí zvládnout buď přečerpávání kanalizace nebo přepady.

Při poslední povodni selhala technika. Hlavní čerpadlo se porouchalo a některé zpětné klapky nefungovaly. Tuto situaci zúčastněné jednotky záchranného sboru zvládly a patří jim za to velký dík. Nefunkční klapky byly správně zablokovány. Částečně se tím však vyřadila automatická ochrana proti přemíře dešťové a splaškové vody uvnitř města. Proto v první řadě měla být pozornost věnována ručnímu řízení koncového stavidla. To bylo při malé výšce hladiny pod jezem u Hvížďalky nejrychlejším řešením, jak vypustit vodu z města. Stavidlo mělo být otevřeno, jakmile se zjistilo, že se v nejníže položených částech města začíná hromadit voda zaplavující sklepy.

Pan Kákona otevřel stavidlo a vznikající lagunu vypustil. Těžko mohl předpokládat, že informované zúčastněné jednotky nepodají komisi zprávu a komise na otevřené stavidlo přijde až den po té. V té době ovšem povodeň ustupovala, laguny byly vypuštěny, přívalový déšť odezněl a voda v kanalizaci byla na úrovni, která nic nezaplavovala, nešla ovšem z kanalizace zcela vyčerpat. Komisi patrně z těchto důvodů nebylo jasné, proč vlastně je stavidlo otevřeno.

Myslím si, že celá situace by měla být chápána jako zkušenost, která může vést ke zlepšení protipovodňových opatření. Na prvním místě je to komunikace, například mezi zasahujícími jednotkami a povodňovou komisí. Je třeba také zlepšit informovanost občanů o možnostech, jak kontaktovat povodňovou komisi. I na stavidlo lze umístit informační tabulku s kontakty na povodňovou komisi či na osoby oprávněné s ním manipulovat. Také by mělo být do metodiky doplněno, jak a kdy využít stavidlo k omezení záplavy města vnitřní vodou.

Ochrana města před povodní a záplavou zůstává důležitou aktuální otázkou, a proto je třeba nová a efektivnější opatření stále hledat.

Článek byl publikován v měsíčníku Hláska 12/2012

Článek Kdo to byl? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Pokud naprší během přívalového deště na území města 31 mm, bude to 31 litrů na metr čtvereční. Přívalový déšť se příliš nevsakuje, navíc za povodně je obvykle půda nasycena předchozím deštěm a srážky musí být z větší části odvedeny kanalizační sítí. Jako spodní odhad plochy, ze které je voda odváděna kanalizací, budeme uvažovat 2 km² (čtverec o straně 1,4 km), to je 2 miliony m². Celkem tedy na tuto plochu spadne 2 000 000 x 31 = 62 000 000 litrů vody. To je těžko představitelné číslo. Je to více než 60 soběslavských koupališť. Přitom bazén na koupališti se do kanalizační sítě vypouští několik dní. Pokud použijeme pro odčerpání takového množství vody čerpadla o celkovém průtoku 710 l/s (všechna čerpadla, která jsou ve městě k dispozici), budou muset čerpat plným výkonem 24 hodin. Pokud se 62 miliónů litrů vody po tu dobu nevejde do kanalizační sítě, musí z ní logicky někde vytéct. Jen pro představu, do 1 km trubky DN 1000 (taková je například pod Bechyňskou ulicí) se vejde 785 400 l vody. 62 miliónů litrů se tedy vejde do 79 km takovéto trubky (trubka pod Bechyňskou ulicí je dlouhá přibližně 500 m).

Nebo jinak. Pokud budeme uvažovat součinitel odtoku 0,05 (tedy, že na celé ploše města je pouze tráva, žádné domy, žádné chodníky a silnice, které mají podle ČSN 75 6101 součinitel odtoku podstatně vyšší), pak zvládnou čerpadla o celkovém průtoku 710 l/s odvést z 2 km² déšť o intenzitě 0,0071 l.m^-2.s^-1. To je 26 mm za hodinu. Při silnějším dešti dojde k hromadění vody ve městě.

Dalším problémem, na který jsme upozornili během povodně 2013, byla možnost zatopení elektrického rozvaděče u čerpací stanice. Rozvaděč byl sice nedávno po více jak roce přesunut, přesto by bylo vhodné počítat s výpadkem čerpadel o průtoku 190 l/s (tzn. více jak 25% dostupného výkonu) v případě výpadku elektřiny.

Článek byl publikován v měsíčníku Hláska 12/2012

Článek Povodňová matematika se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Minule jsem ve svém článku napsal větu o spojených nádobách, o které jsem dlouho přemýšlel, jak jí napsat, abych nikoho neurazil. Asi se to moc nepovedlo, jinak bych nemusel psát tento článek. Nyní budu muset uvést v textu jednu slovní početní úlohu s převodem jednotek. Neberte si to prosím nikdo osobně, jde o technickou argumentaci.

V článku pana Ctibora jsme se dozvěděli, že hasiči čerpali vodu čerpadly s celkovým průtokem 600 l/s. Tato čerpadla přitom byla při uzavřeném stavidle a zavřených zpětných klapkách jedinou možností, jak mohla dešťová voda v té době překonat povodňové hráze, které byly na území města postaveny Povodím Vltavy. Zároveň víme, že tato čerpadla nestačila odčerpat všechnu dešťovou vodu a ta vytékala zpět z kanalizace a zaplavovala domy.

Pokud naprší během přívalového deště na území města 31 mm, bude to 31 litrů na metr čtvereční. Přívalový déšť se příliš nevsakuje, navíc za povodně je obvykle půda nasycena předchozím deštěm a srážky musí být z větší části odvedeny kanalizační sítí. Jako spodní odhad plochy, ze které je voda odváděna kanalizací v našem městě, budeme uvažovat 2 km2 (čtverec o straně 1,4 km),  to je 2 miliony m2. Celkem tedy na tuto plochu spadne 2 000 000 x 31 = 62 000 000 litrů vody. To je těžko představitelné číslo. Je to více než 60 soběslavských koupališť. Přitom bazén na koupališti se do kanalizační sítě vypouští několik dní. Pokud použijeme pro odčerpání takového množství vody čerpadla o celkovém průtoku 710 l/s (všechna čerpadla, která jsou ve městě k dispozici), budou muset čerpat plným výkonem 24 hodin. Pokud se 62 miliónů litrů vody po tu dobu nevejde do kanalizační sítě, musí z ní logicky někde vytéct do města. Jen pro představu, do 1 km trubky DN 1000 (taková je například pod Bechyňskou ulicí) se vejde 785 400 l vody. 62 miliónů litrů se tedy vejde do 79 km takovéto trubky (trubka pod Bechyňskou ulicí je dlouhá přibližně 500 m).

Ze článku v Pirátských listech s názvem Proč bychom se netopili, který v plném znění naleznete na webu pirati.sobeslav.cz/proc-bychom-se-netopili, jste se dozvěděli, že jsem zvedl stavidlo na přepadu kanalizace u Hvížďalky, aby mohla voda z kanalizace odtékat do řeky, což odvedlo vodu od zaplavených domů.

Co by se stalo, kdyby stavidlo nebylo zvednuto?

To se zřejmě dozvíme při další povodni, pokud nebudou přijata žádná opatření k nápravě.

Pokud se příště opět sejde několik “nepravděpodobných” skutečností. Tedy, pokud bude povodeň, pokud budou zatopeny klapky na přepadech (které budou tentokráte už fungovat) a pokud bude náhodou opět hodně pršet a budeme mít štěstí a zároveň půjde elektřina, tak budou hasiči čerpat čerpadly o celkovém průtoku 710 l/s (včetně všech čerpadel čerpací stanice odpadních vod, protože budou tentokráte všechna opravena). A  budou čerpat celý den a celou noc (jak jsme si v příkladu výše spočítali). Po celou tu dobu budou bohužel zatopeny některé domy. Lidé, kteří opět nebudou znát telefonní číslo na povodňovou komisi, budou moci účinně přihlížet. Dokud opět, jak praví článek, “nesestoupí Ing. Martin Kákona ze Svákovské hvězdárny” a bude-li hladina řeky níž, než hladina zatopeného města, zatočí klikou.

Tak konečně víte, kdo to byl? Povodňový štáb, který vyřadil nefunkční zpětnou klapku a nezačal řídit stavidlo ručně? Veselští hasiči, kteří slíbili, že stavidlo ráno zkontrolují a nechali ho otevřené, protože tou dobou hladina řeky již podstatně klesla? Firma, která dodala zpětné klapky, které ve vodě plavou a bylo nutné je vyměnit? Povodí Vltavy, které nám kolem města postavilo povodňové hráze? Peníze, které na to stát uvolnil? Lidé, kteří realizovali protipovodňová opatření?… Není nyní spíše čas, zamyslet se přes zimu, jak zvládneme jarní tání?

V příštím díle vás budeme informovat, jestli Piráti pro Soběslav ve spolupráci s ostatními zastupiteli, úředníky a odborníky našli nějaké řešení pro případ, že by v budoucnu nikdo z kopce nesestoupil nebo by bylo stavidlo skutečně zamčeno nebo by byla skutečná povodeň. Do té doby, prosíme, nepodléhejte panice. Budeme na tom intenzivně pracovat ihned, jakmile od úřadu v zákonné lhůtě 30 dnů (která bude jistě plně využita) dostaneme potřebné informace.

Martin Kákona, pirát pro Soběslav a zastupitel každého 7. volícího občana S., Ch. a N..

Článek Tak konečně víme, kdo to byl, kdo nás tehdy zaplavil? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Proud pospíchá a všechno kolem hořce voní trávou z blat. Tento kraj je narozený ve znamení Vodnáře a kmotrem mu byl živel Voda. Potoky, řeky, blata, rybníky. Voda, voda, voda.

Proud pospíchá a po cestě vytváří slepá ramena, jako by si chtěl na chvíli odpočinout a užít si, než bude muset dál, do vnitrozemí. Proud zná dobře pocit vodáka, který lituje všech nezachycených pohledů na rub břehů. Ale údělem proudu i člověka je pohyb. Jako tok se nikdy nevrací proti proudnici, tak ani člověk nemůže zpět, proti proudu času.

Přece nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.

Zdroj: Jan Ságl, Jihočeská krajina

Článek Lužnice se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Hlavními stavebními částmi protipovodňových sytémů jsou hráze a několik modifikací ucpávek pro vývody odpadní a dešťové vody. Souhrnně tato opatření mají za cíl omezit možnost rozlití řeky na ploše města a nijak nemanipulují s výškou hladiny v řece. Důležitým detailem takového systému je, že zároveň omezuje i možnosti, kterými voda může z města vytéci.  Voda  může  odtékat pouze trubkami, které jsou zahrnuty v prováděcím plánu.  Každé technické řešení má svoje limity a počítá s mezními provozními podmínkami učenými zadavatelem. Při překročení těchto limitních mezí obvykle dochází skokově k fatálnímu selhání téměř celého systému.

Takovým kritickým stavem může být například i situace, kdy jsou postaveny protipovodňové zábrany a uzavřena stavidla bránící průtoku vody do městské kanalizace. Pokud za této situace dojde na území města k přívalovému dešti, tak voda může odtékat pouze zmíněnými odtoky.

Zkusíme si nyní spočítat, kolik vody za hodinu napršní při mírném dešti.

Rozměry soběslavi jsou určitě více než 2 km.  Pro jednoduchost  budeme předpokládat, že plocha, na kterou v Soběslavi může za dešťě pršet, bude čverec o rozměru 2×2 km.
Plocha takového čtverce je 4 km², neboli 4 000 000 m².  Pokud na takovou plochu za  hodinu naprší 1 mm vody, je to velmi slabý déšť. (V ČR se můžemě bežně potkat s přívalovými dešti, kdy za hodinu napší více než 50 mm vody.)  Protože 1 m má  1000 mm,  a 1 m³ je 1000 l, tak každý 1 mm je 1 l vody na m².   Na  ploše Soběslavi proto  za hodinu slabého deště nasbíráme  těžko představitelných 4 000 m³ vody, neboli 4 000 000 l. Což je přibližně 8x více, než je objem celého soběslavského koupaliště.  Toto koupaliště se však v případě jeho vypuštění do kanalizační sítě vypouští několik dní. Je proto jasné, že všechna voda, která v Soběslavi naprší, neodtéká do kanálu, ale stéká rovnou do řeky, nebo potoků.  Část vody také odtéká kanály určenými pro dešťovou vodu.  Kdyby to tak nebylo, tak bychom v Soběslavi měli „povodeň“ při každém dešti, neboť kanalizační síť není na takový nápor vody dimenzovaná.   Co se však stane v případě, že tomuto přirozenému procesu zabráníme postavením protipovodňových hrází?  Může nastat situace, kdy bude řeka v povodňovém stavu a zároveň přijde přívalový déšť?

Díky loňským „tréningovým povodním 2013“ víme, že taková situace skutečně nastat může.  A také víme, že jde o reálný problém, který ve značné míře ovlivní použitelnost protipovodňových opatření.  Připomeňme si nyní podrobněji situaci z loňského června.

V neděli 9. 6. 2013 bylo území Soběslavi zasaženo bouřkou s intenzivními srážkami, mezi 21. hodinou a půlnocí zde napršelo přibližně 60 mm vody. V důsledku tohoto přívalu vody, a půdy stále nasycené vodou po předchozích deštích, bylo vyplaveno několik okolních vesnic  vodou stékající z polí. Potok vytékající z rybníkú Na cihelně zablokoval silnici do Nedvědic, kde navíc strhl jeden automobil.

V Soběslavi tyto přímé následky nenabyly takových rozměrů díky tomu, že voda stékající z okolní zemědělské půdy z větší části netekla do města. Nicméně pouze na ploše města cca 2 km² (spodní odhad rozlohy kanalizační sítě) napršelo 120 000 m³ vody, která z velké části odtékala do městské kanalizace, která byla v té době v povodňovém režimu, což znamená spuštění stavidla zmíněného i v jiném článku.

Přestože byla během hodiny u Černovického potoka nasazena dvě výkonná naftová čerpadla, tak tyto stroje neměly šanci takové množství vody odčerpat. Při maximálním čerpacím výkonu obou čerpadel dohromady 1200 m³/h by odčerpání trvalo 100 hodin. To je více než 4 dny a celou tuto dobu by byly zaplaveny nejníže položené části Soběslavi.

V důsledku této situace se především v okolí mostu na Bechyni začala skutečně hromadit voda a potupně zatápěla domy. V těchto místech se také nachází povodňová hráz, která měla v té době porouchanou zpětnou klapkou na odtokovém kanále pro dešťovou vodu. Tato výpust byla proto již před tím obousměrně zablokována, takže dešťová voda se jednak hromadila v prostoru před hrází a dále se mísila i s vodou přitékající z kanalizace.

Nepomohlo ani nouzové odstranění poklopu z revizní šachty na kanalizaci. Čerpací stanice odpadních vod byla v průběhu přívalového deště v automatickém režimu bez obsluhy a nedokázala odčerpat dešťovou vodu z kanalizace. Ostatně, nebylo by to v této situaci ani účelné, protože by do čisticí stanice odpadních vod přitékala převážně dešťová voda, která by způsobila nežádoucí naředění znečištěné vody ve vyhnívacích nádržích.

Hladina řeky ale v té době byla výrazně pod úrovní III. povodňového stupně, tedy níže než hladina vody v kanalizační síti. Spuštěné stavidlo bránilo přepadu přívalu dešťové vody do řeky. Nutným řešením proto bylo otevření stavidla a odpuštění vody do řeky, stavidlo bylo však zamčeno a pojištěno řetězem. Většina obyvatel tou dobou spala a proto se nepodařilo sehnat klíč od zámku zajišťujícího stavidlo.  Zámek byl nakonec odstraněn za asistence policistů povolaných na místo původně za účelem uzavření mostu na Bechyni kvůli probíhajícím stabilizačním pracem v Mokré a zablokované silnici na Nedvědice. Po uvolnění stavidla klesla hladina vody v kanalizaci během několika minut přibližně o 40 cm¸ což stačilo k tomu, aby přestaly být zatopeny domy ve spodní části ulice U jatek.
Protože ale díky pokračujícím  dešťům mohlo dojít i k následnému zvýšení hladiny v Lužnici, bylo nutné sledovat hladinu řeky až do ranních hodin.

Na základě těchto událostí by nejlepším dalším postupem v povodňové ochraně města bylo jednak odstranění sanované skládky na levém břehu řeky Lužnice, která zbytečně zvyšuje hladinu řeky v okolí města. Navíc je z ekologického hlediska problematická i samotná skutečnost, že skládka může být zaplavena a mohou se z ní uvolňovat chemikálie do vodního toku.  Dále je nutná úprava systému městské kanalizace tak, aby splašková voda nebyla sváděna stejnými stokami společně s dešťovou vodou, což jednak nese velká hygienická rizika při čerpání této vody přes povodňové hráze a navíc znečišťuje řeku.

Zároveň  ale díky loňské události víme, že samotné vytvoření separátní odtokové sítě pro dešťovou vodu nebude pro ochranu majetků občanů stačit. Protože se může stát, že voda v řece může vystoupat na úroveň vyšší než III. povodňový stupeň, což je výše než umístění nejnižších ulic v Soběslavi. Pro zabránění zatopení domů je proto v takovém případě nutné dešťovou vodu z města čerpat do řeky. Čerpání naftovými čerpadly je v takovém případě zoufalou volbou, neboť jejich čerpací výkon může být těžko dostatečný pro odvrácení zatopení během přívalového deště.  Pro tento účel vhodnější čerpadla jsou instalována v každé kanalizační čerpací stanici, jsou to Archimédovy šrouby, které při zanedbatelném příkonu elektrických pohonných motorů jsou díky své vysoké účinnosti schopny přečerpat tisíce m³ za hodinu.

Taková čerpadla však vyžadují stabilní dodávku elektrické energie, což je další problematické místo objevené při loňských tréningových povodních, kdy téměř došlo k zatopení hlavního elektrického rozvaděče u čerpací stanice městské kanalizace. Tento rozvaděč je náhodou umístěn na louce za povodňovou hrází.  Zatopení vodou z řeky mu proto nehrozí. Je však ohrožen dešťovou vodou, která stéká z města a hromadí se na louce.  Zatopení tohoto rozvaděče by mělo fatální následky zejména proto, že by byl odstaven provoz nejvýkonnějšího vodního čerpadla v Soběslavi – čerpací stanice odpadní vody. Ta by následně nemohla z města odsávat splaškovou ani dešťovou vodu a došlo by k zatopení města.

Článek Protipovodňová opatření se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Jednou takhle dopoledne se dívám na satelitní snímky atmosféry nad Evropou (já to občas dělám, protože mě zajímá, jaké bude počasí v noci) a říkám si, to nevypadá dobře. Kouknu tedy na web ČHMÚ a taky že jo, varování před přívalovými dešti. Tak vezmu krumpáč a lopatu a jdu kopat strouhu napříč příjezdovou lesní cestou ke hvězdárně. Bylo hrozné vedro, štípali komáři a sousedi, chataři, co po obědě přijížděli na chaty, si jistě říkali, co to tam ten magor v tom vedru zase dělá? Nu co, strouhu jsem vykopal v nelidských podmínkách sám, protože se ke mne nikdo nepřidal.

Odpoledne pak byla jiná práce, museli jsme se synem dodělat nějaký projekt a byli jsme dost zaujati jeho řešením. Ani jsme nevnímali, že začalo pršet. Kolem jedenácté večer už pršelo opravdu hodně. Nechtělo se nám práci přerušit, ale nakonec jsme do deště vyrazili. Měli jsme obavy, jestli sousedé, které jsme po našem přestěhování na kopec nechali dole ve městě, nemají s takovým množstvím vody problémy. Bylo ale už pozdě, na silnici z Nedvědic se valila voda a nedalo se do Soběslavi dojet. Museli jsme to tedy objet horem přes Mokrou a Vesce. Nebylo to jednoduché, protože všude přes cestu tekla voda z polí. V Mokré už byly zatopeny některé domy. Muselo se jet velmi opatrně.

Když jsme přejeli most přes řeku, tak bylo hned jasné, že je zle. Všude už stála voda. Ne dešťová voda z řeky, ale splašky z kanálů a ty splašky už měli sousedi ve sklepích. Proč ta voda neodtéká? Aha, je spuštěno stavidlo na přepadu kanálu do řeky a voda z kanálu nemůže vytékat. Všechna teče do čerpací stanice a ta takové množství vody nemůže pojmout. Ostatně, ani by to nebylo dobré pro čističku, aby do ní tekla dešťová voda. Kromě toho vidíme, že povodňová hráz protéká, protože netěsní klapka na kanálu, který má odvádět dešťovou vodu před hrází do řeky. Na kanálu jsou nakupeny pytle s pískem, které tam zřejmě dovezli dobrovolní hasiči.

Mezi tím vším se důchodci v zatopených domech na tu spoušť rezignovaně dívají.

Vyjdeme na povodňový val a na první pohled se zdá, že hladina vody v řece je níž než voda v zatopené ulici. Vody v ulici stále přibývá a netěsnící klapka už neprotéká, ale voda ucpaným kanálem ani neodtéká. Všechny pytle jsou už pod vodou. Proč je spuštěno to stavidlo? A proč jsou pytle na tom kanálu? Snažíme se pytle odsunout. Jde to špatně, navíc se mácháme ve splaškové vodě. Nepomáhá to.

Jedeme do města. U mostu u DDM vrčí dvě obrovská čerpadla, která čerpají bobky z kanálů do Černovického potoka. Jsou tam nějací dobrovolní hasiči. Říkám jim, že jsem odsunul pytle z kanálu, ale že voda neodtéká. Dostávám vynadáno a dozvídám se, že to ani odtékat nemůže, že jsou pytle i uvnitř kanálu. Následná diskuse o spojených nádobách nikam nevede.

Jedeme zpět ke stavidlu. Voda stále stoupá.

Kolem projíždí policejní hlídka. Zastavuji je, jestli by nesehnali klíč od řetězu na stavidle, že by se zvedlo a voda by odtekla do řeky. Na mojí žádost o pomoc dostanu odpověď: „Nevíte telefonní číslo na někoho z povodňové komise?“ Nevím, tak jdu zkoumat stavidlo. Řetěz není úplně pevně obmotán. Snažím se všechny volné články dostat na jednu stranu kliky. Policejní hlídka se otáčí, aby neviděla, co dělám. Povedlo se, řetěz jde převléct přes kliku. Ještě několik smyček a klika bude volná. Opatrně klikou začínám otáčet. Je vidět, že hladina vody v kanále pomalinku klesá. Začnu otáčet klikou rychleji. Na kanálech se dělá vír a voda z ulice odtéká. Během deseti minut je pryč.

Policejní hlídka si oddechla, že nemusí situaci řešit a odjíždí. (Později se dozvídám, že zachránili dva lidi z potopeného auta.)

Co teď, je už pomalu ráno a já musím jít spát. Živím se hlavou, tak nemohu být v práci ospalý. Za mostem vidíme hasičské auto, jedeme tam. Vysvětluji hasičům, že jsem zvednul stavidlo. Jeden hasič povídá: „Tý kráso!“ Chci po nich, jestli by stavidlo nehlídali, kdyby do rána stoupla voda v řece. Nemohou, musí jet dál, čerpat vodu někde ze sklepů.

Jedeme zpět k dobrovolným hasičům k Černovickému potoku, tam už je jen jeden hasič, který hlídá čerpadla a diví se, že voda v kanálech tak rychle klesla. Nesnažím se ani vysvětlovat proč. Říkám mu, že čerpadla může vypnout. Nechce. Prý mají vyzkoušeno, že musí čerpat furt.

Vracíme se zpět před Hvížďalku. Budím souseda, jestli by to nehlídal, že by voda mohla začít téct opačně. Říká, že bude hlídat. (Později mi vyprávěl, jak ráno přijel někdo z VAKu a hrozně mu vynadal, že zvednul stavidlo. Vzal to na sebe. Na důchodci si nic nevezmou, tak to prošlo.)

Domů se dostáváme opět horem přes Mokrou kolem vytopených domů. Moc jsem toho druhý den v práci nenapracoval.

Následně jsem se někde dočetl, jak povodňová hráz ochránila Soběslav… Nedá se říct, že lidé, které jsem ten večer potkal, by nechtěli pomoct, naopak, všichni se snažili s vodou bojovat, ale chyběl tam někdo, kdo by je řídil. No a tak si říkám, když nefunguje vedení města v tak jednoduché věci jako je řízení jednoho stavidla, jak může fungovat v komplikovanějších věcech, jako je třeba územní plánování, se kterým mimochodem protipovodňová opatření souvisí?

No a co ta vykopaná strouha přes cestu? Na hvězdárnu jsme se ten večer zpět dostali. Asi měsíc poté město cestu opravilo a vykopanou stružku zaházeli štěrkem. Kdo by hned myslel na déšť, že? Vy na něj ale můžete myslet tím, že půjdete k volbám.

Článek Proč bychom se netopili se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Samotný železobetonový objekt elektrárny bude velký 17×7 metrů a bude obsahovat 5 šnekových turbín. Spád bude pouze něco přes metr a tak celkový výkon elektrárny nebude příliš velký, pouze 92.5 kW. To samozřejmě za předpokladu, že bude dost vody. Elektrárně ale bude stačit průtok 0,8-12,6 m3/s. Před elektrárnou vznikne 46 metrů dlouhý náhon, který mimo jiné bude obsahovat odpuzovač ryb. Za elektrárnou bude navazovat 92 metrů dlouhý odpadní kanál o šířce 10 metrů.

Zdroj: Návrh výroku územního rozhodnutí

Článek Copak to budují u mlýnu Valcha? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.