Zápis ze schůzky na téma možného vzniku záplav v Soběslavi

Ing. Martin Kákona, náš zastupitel, se zúčastnil minulý týden schůzky, jejímž tématem byla ochrana města před vodou, především před bleskovou povodní. Schůzka proběhla 25. února 2015 na OŽP MěÚ Soběslav.

Účastníci:

  • Mgr. Petr Lintner (radní města Soběslav)
  • Ing. Martin Kákona (zastupitel města Soběslav)
  • Ing. Marie Staňková (vedoucí odboru Životního prostředí MU)
  • Ing. Bohumír Ctibor (krizové a havarijní plánování MU)

Zápis:

Pan Lintner byl na schůzku velice dobře připraven. Měl s sebou hydrologickou situaci z období bleskové povodně 2013 a mapy zobrazující retenční schopnost okolí Mokerských struh.

Paní Staňková připravila k nahlédnutí projekt realizovaných protipovodňových opatření na území města.

Pan Lintner seznámil účastníky schůzky s hydrologickou situací v době bleskové povodně v roce 2013. Upozornil, že území zasažené povodní je srovnatelné s územím města Soběslav. Dále upozornil, že pole v okolí Mokerských struh jsou oseta nevhodnou kulturou, která nezadržuje vodu v krajině.

Pan Kákona seznámil účastníky s výpočtem potřebného čerpacího výkonu, který je uveden v projektu protipovodňových opatření, který vypracovala firma HYDROPROJEKT CZ a.s. OZ České Budějovice na základě zadání investorem – Povodím Vltavy. Upozornil, že projekt počítá s návrhovým deštěm 8,5 mm za 2 hodiny. Jedná se tedy o mírný déšť. Dále upozornil na nesrovnalosti v projektu. Udávaný čerpací výkon v projektu protipovodňových opatření nesouhlasí s projektovou dokumentací k čerpací stanici odpadních vod. Dále pan Kákona upozornil, že není řešeno záložní napájení čerpací stanice odpadních vod elektrickým proudem.

Pan Ctibor v souvislosti s tímto konstatováním informoval přítomné, že firma ČEVAK a.s. jako provozovatel ČOV má náhradní zdroj – elektrocentrálu a že dodávka elektrické energie je garantována firmou E-ON, která také disponuje záložními zdroji. Déle informoval o již realizovaném přemístění rozvaděče čerpací stanice nad záplavovou čáru a o výměně hlavního jističe s běžnou charakteristikou za jistič s charakteristikou „C“ (dříve se mu říkalo motorový jistič). Upozornil, že nelze také počítat s jiným využitím elektrocentrály darované před časem Městem Soběslav na stanici HZS JČK v Soběslavi, než jako s náhradním zdrojem pro tento objekt – zajišťuje energii pro jeho nouzový chod, otevírání vrat a energii pro záložní pracoviště krizového štábu.

Pan Ctibor zastával názor, že protipovodňová a protizáplavová opatření mají pouze minimalizovat škody, ale nepočítá se s tím, že ochrání město při jakémkoli souběhu většího počtu mimořádných událostí. Upozornil, že projekt protipovodňových opatření nepočítá se situací, že bude současně povodeň a zároveň extrémní dešťové srážky. V projektu je výslovně uvedeno, že se uvažuje pouze „běžný“ déšť.

Pan Kákona upozornil, že podle normy ČSN 75 6101 se při výpočtu nesmí použít návrhový déšť v případě možného vzdutí hladiny v kanalizační soustavě. V takovém případě se musí použít skutečný déšť s periodicitou 1x za 20 roků. Dále upozornil, že povodeň na Lužnici má takový průběh, při kterém se řeka dlouho vrací do normálu. Je tedy podle něj třeba počítat se silným deštěm v průběhu povodně.

Pan Lintner se zeptal, zda by bylo možné provést výpočet pro dvě možnosti:

  1. Není povodňová situace a je přívalový déšť srovnatelný s bleskovou povodní v roce 2013, ale ne v Mokerských strouhách, ale na území města.
  2. Je povodňová situace a na území města je déšť odpovídající intenzitě skutečného v minulosti zaznamenaného deště.

Paní Staňková uvedla, že takový výpočet by si město muselo zadat u projektanta. Pan Ctibor uvedl, že protipovodňová opatření nerealizovalo město, ale Povodí Vltavy s.p. Praha a jsou v majetku Povodí Vltavy. Za cca 10 roků přejde část, především zemní hráze a mobilní prvky, do majetku města. Povodí Vltavy je objednatelem projektu protipovodňových opatření a předmětného výpočtu.

Pan Lintner přislíbil, že projedná na RM možnost objednání výpočtu z finančních prostředků města, případně po projednání na náklady investora stavby.

Pan Kákona upozornil, že v projektu protipovodňových opatření je uvažována plocha povodí, ze kterého je odváděna voda kanalizací, 170 ha. Požaduje, aby v eventuálním výpočtu byla tato plocha vyznačena v mapě města a aby do uvažované plochy výpočtu byly zahrnuty i plochy, kde se v blízké době plánuje výstavba.

Pan Lintner vyslovil přesvědčení, že hydrologický výpočet by se měl provádět pravidelně tak, jak se město rozvíjí. Dále uvedl, že v současné době se díky změnám klimatu vyskytují meteorologické události, které neměly obdoby v daleké historii města.

Paní Staňková a pan Ctibor se shodli, že pro zadání výpočtu a pro případná protizáplavová opatření potřebují přesné zadání od RM. Pan Lintner přislíbil projednání na RM.

Pan Ctibor upozornil, že nejsme při zvládání krizových situací odkázáni jen sami na sebe, ale je tu IZS, který disponuje značným množstvím techniky, že HZS si pořídil nebo pořizuje výkonná čerpadla podobná těm našim, a že mají např. v J. Hradci čerpadlo s výkonem cca 400 l/s. Dále, že je tu SSHR (Správa státních hmotných rezerv), od které je možné si potřebnou techniku nárokovat – čerpadla, elektrocentrály apod. Pan Kákona v této souvislosti uvedl, že pro chod čerpací stanice odpadních vod je třeba zajistit trvalý elektrický výkon 26,5 kW. Připojení elektrocentrály by bylo vhodné natrénovat předem.

Pan Ctibor ještě informoval, že se plánuje nahrazení stavidla u Hvížďalky automatickou klapkou.

Pan Kákona ještě upozornil na skládku hlíny na levém břehu řeky, která souvisí s výstavbou elektrárny a která může způsobit problémy v případně povodně. Paní Staňková přislíbila situaci řešit s investorem stavby.

Dále pan Kákona upozornil na neřešenou skládku na levém břehu řeky za Valchou. Podle jeho informací město kdysi žádalo o grant na projektovou dokumentaci na sanaci skládky. Grant město neobdrželo a na skládku se zřejmě zapomnělo. Podle jeho názoru by mělo dojít k sanaci skládky, která je v zátopovém území. Sanace skládky by podle jeho názoru mohla zlepšit situaci a současně s vybudovanými protipovodňovými opatřeními by se pak mohla zvládnout povodeň srovnatelná s povodní v roce 2006. K tomu pan Lintner uvedl, že sanace skládky není ve finančních možnostech města. V této souvislosti uvedl pan Ctibor, že pro zlepšení odtokových poměrů než bagrovat skládku je daleko jednodušší, levnější a rychlejší odstranit náletové porosty na loukách na levém břehu Lužnice a následně je pravidelným sečením udržovat v řádném stavu tak, jak tomu bylo po generace. Město Soběslav na svých pozemcích v tomto směru intenzivně pracuje, vykoupilo řadu ladem ležících pozemků a nyní je uvádí do původního stavu. Problém je se soukromými vlastníky v okolí, kteří o svůj majetek řádně nepečují.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *