Většina Soběslavi se nachází ve velice mírném svahu. Během deště je tedy problém odvést z města vodu. Nedá se odvést jinam než do řeky, ta leží ve městě nejníže. Protože ale máme protipovodňové hráze, může voda z města odtéci pouze kanalizací a zde nastává problém. V Soběslavi nemáme až na výjimky dělenou kanalizaci. Dokonce ani při tak rozsáhlé akci, jakou je rekonstrukce náměstí, se na dělenou kanalizaci nemyslelo a kanalizace pod náměstím nebyla zrekonstruována. V případě přívalového deště se tedy stane to, že se vyplaví z kanalizace splašková voda, pokud podzemní potrubí nedokáže vodu odvést nebo přečerpací stanice u Hvížďalky ji nedokáže odčerpat. Pro takový případ jsou na kanalizaci instalovány klapky, které vypustí splaškovou vodu do řeky, pouze ale za předpokladu, že to jde.

Naštěstí od doby vybudování protipovodňových hrází město nepostihl silný přívalový déšť. Výjimkou je rok 2013, kdy při středně silném dešti došlo k přeplnění kanalizace díky poruše čerpací stanice.

Co tedy s tím? Budeme čekat na déšť a budeme se modlit v kostele, který je pouze pár metrů nad vodou, aby déšť nebyl příliš silný nebo něco podnikneme? Obojí je možné. Já bych byl ale spíše pro to, aby se na vodu myslelo už při plánování rozvoje města. Kromě plánů na zastavění nových ploch musíme také řešit co s vodou, která na tyto plochy spadne a nevsákne se do země. Při každé rekonstrukci je také potřebné na vodu myslet, nelze problém shodit ze stolu tak, jako to udělal na zasedání zastupitelstva pan starosta, že nemá cenu pod náměstím budovat dělenou kanalizaci, když jinde ve městě také není. S tím nelze souhlasit. Řešením je zodpovědné plánování rozvoje města. Nebo až v jiných částech města kanalizaci vybudujeme, tak náměstí opět rozkopeme?

Článek Proč bychom se netopili? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Proč se vlastně běžný člověk rozhodne vstoupit do komunální politiky? Většinově spíš převládá názor, že politika na všech úrovních je špína a je lepší držet se od ní dál.

To se postupně vyvíjelo. Před lety jsem se setkal na jednání se stávajícím starostou Soběslavi kolem čistírny odpadních vod. Už tam mě zarazil jeho přístup, vůbec jsem neměl dojem, že by zastupoval obyvatele města, že by byl tím, kdo se o ně stará. Začal jsem pak na čas chodit na zasedání zastupitelstva, ale pochopil jsem, že to nemá smysl.

Přelomovými zážitky byly povodně v roce 2002 a 2006, kdy z mého pohledu město i stát zcela selhaly v kritické situaci. Nikdo pořádně nevěděl, co má dělat. Nebyly žádné informace, nikam se nedalo dovolat, všechno trvalo strašně dlouho, sehnat například vysoušeč nebo loď bylo téměř nemožné, stejně tak sehnat rychle statika. Přitom město by ho přece mohlo sehnat pro všechny. Dostatek informací je v tak náročné situaci úplně zásadní, ale prostě v Soběslavi nebyly. Takže lidé si mezi sebou předávali informace, které sehnali všude možně.

Druhá povodeň byla horší v tom, že bylo evidentní, že město za čtyři roky žádná protipovodňová opatření nezajistilo. I hráze, které se začaly stavět potom, vůbec neřešilo město, ale Povodí Vltavy. Při bleskové povodni v Mokré v roce 2013 jsem pochopil, že i když už se mě to osobně netýká, protože jsem se mezitím přestěhoval na kopec, mám pořád potřebu ten problém řešit. Začátkem roku 2014 mě vyhledal jeden ze soběslavských obyvatel s tím, že se musí odstěhovat kvůli vedení města. To mi přišlo už hodně děsivé, tak jsem se rozhodl, že se to pokusím změnit.

Proč vznikla kandidátka zrovna pod hlavičkou Pirátů? Před čtyřmi lety byli značně okrajovou stranou.

Věděl jsem, že by bylo těžké sehnat podpisy na vznik úplně nové kandidátky. Chtěl jsem si proto vybrat z existujících stran a hledal jsem na internetu jejich programy. Našel jsem ale jenom ten pirátský, ostatní na internetu zveřejněny prostě nebyly, takže to rozhodlo. Přestože jsem věděl, že ne všichni jsou se směřováním města spokojeni, bylo dost náročné kandidátku naplnit. I když jsem zdůrazňoval, že není proti někomu, ale pro změnu. Pro lidi je jednodušší jít s tím mocným než s outsiderem.

Nakonec jste do Pirátské strany i vstoupil.

Měl jsem pocit, že jim to tak trochu dlužím. Navíc jsem vlastně ve všem, co dělám, tak trochu pirát. Současné směřování strany je mi sympatické, tak nebyl důvod, proč je nepodpořit.

Do zastupitelstva se nakonec dostali dva kandidáti za Piráty pro Soběslav, kromě vás i Iveta Matějů. Proběhla nějaká jednání o případné koalici?

Několik pokusů jsem udělal, sešel jsem se s některými zastupiteli, ale k ničemu to nakonec nevedlo. Místní politika jede v zajetých kolejích a nepodařilo se ji dodnes změnit. To je vidět na každém zasedání zastupitelstva. Ze začátku byl například velký problém už jen to, že jsem chodil s vlastními návrhy a chtěl je zařadit na program jednání. V Soběslavi se to prostě takhle nedělá. Většinu zásadních rozhodnutí dělá rada města, zastupitelstvo je jenom nutnost, která je tak trochu obtěžuje. Hlavní je, aby to netrvalo moc dlouho a hraje se podle předem napsaného scénáře.

Po dlouhém úsilí se podařilo dosáhnout toho, že naše návrhy jdou do programu víceméně bez obstrukcí a může se o nich jednat a hlasovat. Jejich schválení je ale úplně jiná otázka.

Piráti nedostali ani místo v kontrolním výboru. V jiných městech je běžné, že je kontrolní výbor osazen převážně opozicí a předseda kontrolního výboru bývá také vybrán z opozice.

Získali jsme místo pouze ve finančním výboru. Já jsem chtěl být členem kontrolního výboru, byl jsem navržen, ale nakonec mě nezvolili. Všechno vypadalo jako předem domluvené.

Dosáhli jste nakonec některých změn?

Jednotlivých ano. Například je zveřejňován zápis ze zastupitelstva a audio záznam. Město pořizuje i videozáznam, ale ten je jen k doptání na městském úřadě. Piráti sami zveřejňují videa z jednání zastupitelstva. Také se na internetu nyní zveřejňují podklady pro zasedání zastupitelstva, takže občan se může dozvědět, o čem se bude jednat a do jednání zasáhnout. Jsou to ale spíš věci, které jsou všude jinde běžné. Tady jsme na nich museli dlouho usilovně pracovat.

Problémy jste měli i s petičním stánkem, přestože je petiční právo až na malé výjimky nedotknutelné.

To asi v Soběslavi dříve nevěděli, proto se náš petiční stánek vždy pokusili nějak odstranit nebo jinak zneškodnit. Došlo i na soudní spor, kdy se město odvolávalo stále výš, až už všechny instance řekly, že chyba byla na straně města. Přesto vedení města stále hledá nové cestičky k tomu, jak zneškodnit a zdiskreditovat opozici. Mě to stojí hlavně hodně času, peněz naštěstí ne, protože spory vyhrávám. Víc je mi líto všech obyvatel Soběslavi, protože z jejich peněz vlastně platí město všechny ty spory a soudní výlohy.

Stojí tyhle vyhrocené vztahy vůbec zato?

Pro mě je to prostě otázka principu. Samozřejmě to příjemné není a žere to čas, ale nemůžu ustupovat donekonečna. Je jasné a potřebné dát důrazně najevo, že si všechno líbit nenechám. A v některých případech už se to potvrdilo. Chci dosáhnout toho, že právo platí i v Soběslavi pro všechny stejně. To je jeden z důvodů, proč jsem do toho všeho vůbec šel. Kdybych toho teď měl nechat, musel bych asi z města úplně odejít. To ale neplánuju. Například ten petiční stánek já prostě musím jít stavět pořád dokola, dokud to neprojde tak, jak má – tedy bez obstrukcí radnice.

A určitá změna už se vlastně stala na loňských městských slavnostech na podzim. Petiční stánek jsme opět postavili a tentokrát to nikdo z vedení města ani městská policie neřešila. Možná proto, že přijel i Ivan Bartoš a krajský předseda Pirátů Lukáš Kolářík a byla by z toho moc velká mediální kauza. Takže nějaký efekt to všechno má.

Máte i nějaké pozitivní ohlasy?

Určitě máme, na facebooku a často i nějaký e-mail přijde. Ale člověk se vždycky tak nějak víc soustředí na to negativní, protože se snaží analyzovat, co udělal špatně a jak to příště vymyslet jinak. Ale to mi nevadí, jsem na to zvyklý z bývalé práce, kde jsem vedl vývojáře, a v takové práci vás taky nikdo nepochválí, protože vymyslíte něco, co se pak prodává třeba za rok nebo i déle.

Jak náročné je být zastupitelem a přitom dělat svou práci, která člověka živí?

Pokud to chcete dělat poctivě, na zastupitelstva se připravovat a věci promýšlet, tak to pochopitelně zabere dost času. Naštěstí mám okolo sebe další lidi a práci si rozdělíme. Mám také štěstí, že můžu dělat práci, která mě baví a dává smysl. Teď pracuju v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd, kde se podílím na vývoji detektorů pro měření kosmického záření na palubách letadel. Zjednodušeně řečeno jde o vývoj přístrojů, které mají změřit intenzitu kosmického záření a na jejím základě určit radiační zátěž pro člověka. Posádky letadel a kosmických lodí jsou totiž vystaveny zvýšené intenzitě kosmického záření více než lidé na zemském povrchu. Dávku, kterou posádky letadel obdrží, nyní stanovujeme pomocí speciálního výpočetního programu. Měření s detektory se používají pro ověření a  zpřesnění těchto výpočetních programů. V kosmické lodi třeba při cestě na Mars je pak člověk vystaven ještě vyšším dávkám od kosmického záření. Navíc pokusy na opicích v Rusku ukázaly, že vlivem těchto dávek jednoduše blbnou. Každoročně se účastním konference, kde se snažíme vyřešit ochranu kosmonautů a přístrojů při vesmírných misích.

Martin Kákona vystudoval konstrukci počítačů, dlouho pracoval v IT firmě, kde vedl tým vývojářů. Zabývali se například šifrováním dokumentů, které k nám přicházejí z EU. V současné době pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV, kde se podílí na vývoji detektorů kosmického záření v letadlech. V Soběslavi vybudoval hvězdárnu pro laickou i odbornou veřejnost, kde je uzel pozorovací sítě Bolidozor pro rádiové pozorování meteorů. V roce 2014 byl zvolen do zastupitelstva za Piráty pro Soběslav.

Tento článek vyšel v Soběslavském vydání Pirátských listů – Léto

Článek Martin Kákona: Pirátem jsem ve všem, co dělám se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Za vybudování zpětné klapky bojují Piráti pro Soběslav již od samého začátku. Zpětná klapka byla i součástí našeho návrhu protipovodňových opatření, který Soběslavští zastupitelé odmítli v roce 2016 schválit. Roky plynuly a situace se mohla za tu dobu kdykoli opakovat.

Posun začal až na podzim roku 2017, kdy se konečně  po čtyřech letech začalo s budováním zpětné klapky. Projektovou dokumentaci kapky je možné stáhnout zde.

Zpětná klapka je již dokončena a obyvatelé kolem Hvížďalky tak mohou zůstat po přívalových deštích v klidu a nemusí se již bát zaplavení domů z městské kanalizace.

Článek Klapka pro odlehčení kanalizace i Hvížďalky dokončena se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Připomeňme si, co se tehdy stalo a co následovalo.

2013
https://pirati.sobeslav.cz/proc-bychom-se-netopili/

2014
https://pirati.sobeslav.cz/protipovodnova-opatreni/
https://pirati.sobeslav.cz/tak-konecne-vime-kdo-to-byl-kdo-nas-tehdy-nechal-zaplavit/
https://pirati.sobeslav.cz/kdo-to-byl/

2015
https://pirati.sobeslav.cz/zapis-ze-schuzky-na-tema-mozneho-vzniku-zaplav-v-sobeslavi/

http://www.musobeslav.cz/data/kontakty/zasedani/rm09zap.pdf (dotaz pana Lintnera a odpověď pana starosty na konci zápisu)
https://pirati.sobeslav.cz/navrh-pro-jednani-zm-protizaplavova-opatreni/
https://pirati.sobeslav.cz/neprojednani-sedmera-piratskych-navrhu-na-zastupitelstvu/

2016
https://pirati.sobeslav.cz/protizaplavova-opatreni-verze-2-cerven-2016/ (návrh byl zastupiteli zamítnut)

2017

Článek Klapka se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Datum zpracování návrhu: 1. 3. 2016

Návrh usnesení

ZM ukládá RM:

1. Předložit ZM možnosti nahrazení stavidla na přepadu kanalizace u Hvížďalky automatickou klapkou včetně ekonomického vyhodnocení.  Stávající stavidlo bude zachováno, ale bude použito pouze v případě poruchy automatické klapky.
2. Predložit ZM návrh opatření proti zpětnému vzdutí odpadní vody v kanalizaci před čerpací stanicí odpadních vod U Hvížďalky.
3. Vyhodnotit přínosy/náklady vybudování odlehčovací výpustě s automatickou klapkou v místě bývalé odlehčovací výpustě na souřadnicích 49.2585719N, 14.7110500E.
4. Zajistit vypracování krizového plánu pro případ výpadku elektřiny v čerpací stanici odpadních vod u Hvížďalky.
5. Zajistit vypracování krizového plánu pro případ poruchy čerpadel v čerpací stanici odpadních vod u Hvížďalky.
6. Zadat hydrologický výpočet odborné firmě, který zhodnotí odtokové poměry v městské kanalizaci pro případ uzavřených automatických klapek na přepadech kanalizace. Ve výpočtu je nutné uvažovat neredukovaný déšť. Výpočet by měl uvažovat co nejpřesnější odhad odtokových koeficientů pro stávající zástavbu a zástavbu plánovanou podle současného územního plánu. Takovýto výpočet bude podkladem pro plánovanou změnu územního plánu a pro další protizáplavová a protipovodňová opatření.

Výše uvedené dokumenty budou zveřejněny prostřednictvím webových stránek města.

Termín realizace je do dalšího řádného zasedání ZM.

Zpracovatel návrhu: Ing. Martin Kákona

Předkladatel návrhu: Ing. Martin Kákona

Důvodová zpráva

Během přívalového deště v době druhého a přechodně třetího stupně povodňové aktivity v červnu 2013 došlo k záplavě části ulic Bechyňská a U Jatek vodou z městské kanalizace. K záplavě došlo i přes intenzivní odčerpávání vody z kanalizace v souladu s opatřeními navrženými v projektu “Soběslav – Protipovodňová opatření”, který vypracovala firma Hydroprojekt CZ a. s. pro Povodí Vltavy s. p.. Zároveň je třeba zdůraznit, že zmiňovaný přívalový déšť nedosahoval maximální intenzity na území města. Nejednalo se tedy o extrémní déšť, ale pouze o souběh silného deště současně s druhým stupněm povodňové aktivity a poruchou na čerpací stanici odpadních vod. Jednalo se tedy o souběh událostí, které jsou pravděpodobné v době extrémních výkyvů počasí. Například je pravděpodobný výpadek elektřiny v době bouřky doprovázené silným větrem a deštěm, přičemž čerpací stanice odpadních vod U Hvížďalky je plně závislá na dodávce elektřiny.

Jsme toho názoru, že Hydrologický výpočet, který je uveden v Projektu protipovodňových opatření, nezohledňuje v dostatečné míře riziko záplav v důsledku silného deště v době aktivních protipovodňových opatření. Hydrologický výpočet, který je uveden v projektu protipovodňových opatření a ze kterého vychází opatření na omezení záplavy v důsledku vybudovaných protipovodňových hrází vychází z předpokladu velmi mírného deště na území města a nebere v úvahu možné vzdutí v případě uzavřených automatických odlehčovacích výpustí. ČSN 75 6101 udává, že v případě nebezpečí zpětného vzdutí není možné počítat s modelovým “běžným deštěm” ale je nutné počítat s patnáctiminutovým neredukovaným deštěm 300 l s-1 ha-1 nebo s reálným deštěm s četností výskytu jedenkrát za 20 roků. Tyto požadavky projekt protipovodňových opatření nebere v úvahu.

Aby se výše uvedená situace neopakovala, navrhujeme opatření uvedená v návrhu usnesení.

Připomínky Ing. Bohumíra Ctibora:

Část navrhovaných opatření již byla realizována nebo se připravuje: náhrada, resp. doplnění ručně ovládaného stavidla na odlehčovacím přepadu kanalizace v lokalitě „u Hvíždalky“ probíhá – je zadáno vypracování projektové dokumentace s termínem dokončení 30.04.2016, rozvaděč pro ČS Bechyňská byl přemístěn mimo možnou záplavu. Navíc provozovatel přečerpací stanice v lokalitě „u Hvíždalky“ – firma Čevak, a.s., disponuje dostatečným náhradním zdrojem el. energie pro případ výpadku sítě a má vypracovány nouzové postupy v případě havárie na tomto objektu.

Další připravované aktivity v oblasti protipovodňové ochrany Města Soběslav:

• Připravují se protipovodňová opatření před bleskovými povodněmi na kritických povodích Mokerského, Svákovského potoka – v Mokerkých strouhách a Chlebovského potoka – Na Douskách
• Zlepšují se průtokové poměry řeky Lužnice čištěním přilehlých pozemků od náletových dřevin, především v lokalitě mezi plovárnou a mostem na Bechyni.

Je třeba si uvědomit, že veškerá protipovodňová opatření, která se v této zemi budují mají za cíl zmírnit následky povodní a prodloužit dobu na evakuaci, nikoli jim za všech okolností zabránit. Je to otázka poměru mezi stupněm ochrany a cenou, kterou jsme za to ochotni zaplatit.

Vypořádání se s připomínkami Ing. Bohumíra Ctibora:

V roce 2013 jsme se přesvědčili, že připravenost firmy ČEVAK a její postupy v době havárie čerpací stanice nebyly dostatečné. Přesto, že byl vyhlášen 2. stupeň povodňové aktivity a byla porucha na hlavním čerpadle čerpací stanice U Hvížďalky, situace se neřešila a zodpovědní pracovníci šli spát! Z toho důvodu je na místě, aby ZM požadovalo předložení krizového plánu.

I ostatní dokumentace požadovaná v návrhu by měla být předložena ZM, aby zastupitelé mohli zhodnotit důležité kroky, které město realizuje v protizáplavové přípravě.

Další vyjádření pana Ing. Ctibora nejsou pro tento návrh podstatná, protože návrh se netýká protipovodňových opatření.

Návrh protizáplavových opatření jsem připravil na základě výzvy panem starostou, která je uvedena v zápisu z 9. schůze RM Soběslavi, která se konala 3. března 2015, očekávám tedy, že se k nim RM postaví čelem a bude informovat ZM v souladu s navrhovaným usnesením.

Článek Protizáplavová opatření (červen 2016) se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Návrh usnesení

ZM ukládá tajemníkovi bezpečnostní rady města:

1. Předložit ZM možnosti nahrazení stavidla na přepadu kanalizace u Hvížďalky automatickou klapkou včetně ekonomického vyhodnocení.
2. Předložit ZM návrh opatření proti zpětnému vzdutí odpadní vody v kanalizaci před čerpací stanicí odpadních vod U Hvížďalky.
3. Vyhodnotit přínosy/náklady vybudování odlehčovací výpustě s automatickou klapkou v místě bývalé odlehčovací výpustě na souřadnicích 49.2585719N, 14.7110500E.
4. Vypracovat krizový plán pro případ výpadku elektřiny v čerpací stanici odpadních vod u Hvížďalky.
5. Vypracovat krizový plán pro případ poruchy čerpadel v čerpací stanici odpadních vod u Hvížďalky.
6. Zadat hydrologický výpočet odborné firmě, který zhodnotí odtokové poměry v městské kanalizaci pro případ uzavřených automatických klapek na přepadech kanalizace. Ve výpočtu je nutné uvažovat neredukovaný déšť. Výpočet by měl uvažovat co nejpřesnější odhad odtokových koeficientů pro stávající zástavbu a zástavbu plánovanou podle současného územního plánu. Takovýto výpočet bude podkladem pro plánovanou změnu územního plánu a pro další protizáplavová a protipovodňová opatření.

Výše uvedené dokumenty budou zveřejněny prostřednictvím webových stránek města.

Termín realizace je do dalšího řádného zasedání ZM.

Zpracovatel návrhu: Piráti pro Soběslav

Předkladatel návrhu: Piráti pro Soběslav

Důvodová zpráva

Během přívalového deště v době druhého a přechodně třetího stupně povodňové aktivity v červnu 2013 došlo k záplavě části ulic Bechyňská a U Jatek vodou z městské kanalizace. K záplavě došlo i přes intenzivní odčerpávání vody z kanalizace v souladu s opatřeními navrženými v projektu “Soběslav – Protipovodňová opatření”, který vypracovala firma Hydroprojekt CZ a. s. pro Povodí Vltavy s. p.. Zároveň je třeba zdůraznit, že zmiňovaný přívalový déšť nedosahoval maximální intenzity na území města. Nejednalo se tedy o extrémní déšť, ale pouze o souběh silného deště současně s druhým stupněm povodňové aktivity a poruchou na čerpací stanici odpadních vod. Jednalo se tedy o souběh událostí, které jsou pravděpodobné v době extrémních výkyvů počasí. Například je pravděpodobný výpadek elektřiny v době bouřky doprovázené silným větrem a deštěm, přičemž čerpací stanice odpadních vod U Hvížďalky je plně závislá na dodávce elektřiny.

Jsme toho názoru, že Hydrologický výpočet, který je uveden v Projektu protipovodňových opatření, nezohledňuje v dostatečné míře riziko záplav v důsledku silného deště v době aktivních protipovodňových opatření. Hydrologický výpočet, který je uveden v projektu protipovodňových opatření a ze kterého vychází opatření na omezení záplavy v důsledku vybudovaných protipovodňových hrází vychází z předpokladu velmi mírného deště na území města a nebere v úvahu možné vzdutí v případě uzavřených automatických odlehčovacích výpustí. ČSN 75 6101 udává, že v případě nebezpečí zpětného vzdutí není možné počítat s modelovým “běžným deštěm” ale je nutné počítat s patnáctiminutovým neredukovaným deštěm 300 l s-1 ha-1 nebo s reálným deštěm s četností výskytu jedenkrát za 20 roků. Tyto požadavky projekt protipovodňových opatření nebere v úvahu.

Aby se výše uvedená situace neopakovala, navrhujeme opatření uvedená v návrhu usnesení.

Článek Návrh pro jednání ZM – Protizáplavová opatření se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Účastníci:

• Mgr. Petr Lintner (radní města Soběslav)
• Ing. Martin Kákona (zastupitel města Soběslav)
• Ing. Marie Staňková (vedoucí odboru Životního prostředí MU)
• Ing. Bohumír Ctibor (krizové a havarijní plánování MU)

Zápis:

Pan Lintner byl na schůzku velice dobře připraven. Měl s sebou hydrologickou situaci z období bleskové povodně 2013 a mapy zobrazující retenční schopnost okolí Mokerských struh.

Paní Staňková připravila k nahlédnutí projekt realizovaných protipovodňových opatření na území města.

Pan Lintner seznámil účastníky schůzky s hydrologickou situací v době bleskové povodně v roce 2013. Upozornil, že území zasažené povodní je srovnatelné s územím města Soběslav. Dále upozornil, že pole v okolí Mokerských struh jsou oseta nevhodnou kulturou, která nezadržuje vodu v krajině.

Pan Kákona seznámil účastníky s výpočtem potřebného čerpacího výkonu, který je uveden v projektu protipovodňových opatření, který vypracovala firma HYDROPROJEKT CZ a.s. OZ České Budějovice na základě zadání investorem – Povodím Vltavy. Upozornil, že projekt počítá s návrhovým deštěm 8,5 mm za 2 hodiny. Jedná se tedy o mírný déšť. Dále upozornil na nesrovnalosti v projektu. Udávaný čerpací výkon v projektu protipovodňových opatření nesouhlasí s projektovou dokumentací k čerpací stanici odpadních vod. Dále pan Kákona upozornil, že není řešeno záložní napájení čerpací stanice odpadních vod elektrickým proudem.

Pan Ctibor v souvislosti s tímto konstatováním informoval přítomné, že firma ČEVAK a.s. jako provozovatel ČOV má náhradní zdroj – elektrocentrálu a že dodávka elektrické energie je garantována firmou E-ON, která také disponuje záložními zdroji. Déle informoval o již realizovaném přemístění rozvaděče čerpací stanice nad záplavovou čáru a o výměně hlavního jističe s běžnou charakteristikou za jistič s charakteristikou „C“ (dříve se mu říkalo motorový jistič). Upozornil, že nelze také počítat s jiným využitím elektrocentrály darované před časem Městem Soběslav na stanici HZS JČK v Soběslavi, než jako s náhradním zdrojem pro tento objekt – zajišťuje energii pro jeho nouzový chod, otevírání vrat a energii pro záložní pracoviště krizového štábu.

Pan Ctibor zastával názor, že protipovodňová a protizáplavová opatření mají pouze minimalizovat škody, ale nepočítá se s tím, že ochrání město při jakémkoli souběhu většího počtu mimořádných událostí. Upozornil, že projekt protipovodňových opatření nepočítá se situací, že bude současně povodeň a zároveň extrémní dešťové srážky. V projektu je výslovně uvedeno, že se uvažuje pouze „běžný“ déšť.

Pan Kákona upozornil, že podle normy ČSN 75 6101 se při výpočtu nesmí použít návrhový déšť v případě možného vzdutí hladiny v kanalizační soustavě. V takovém případě se musí použít skutečný déšť s periodicitou 1x za 20 roků. Dále upozornil, že povodeň na Lužnici má takový průběh, při kterém se řeka dlouho vrací do normálu. Je tedy podle něj třeba počítat se silným deštěm v průběhu povodně.

Pan Lintner se zeptal, zda by bylo možné provést výpočet pro dvě možnosti:

1. Není povodňová situace a je přívalový déšť srovnatelný s bleskovou povodní v roce 2013, ale ne v Mokerských strouhách, ale na území města.
2. Je povodňová situace a na území města je déšť odpovídající intenzitě skutečného v minulosti zaznamenaného deště.

Paní Staňková uvedla, že takový výpočet by si město muselo zadat u projektanta. Pan Ctibor uvedl, že protipovodňová opatření nerealizovalo město, ale Povodí Vltavy s.p. Praha a jsou v majetku Povodí Vltavy. Za cca 10 roků přejde část, především zemní hráze a mobilní prvky, do majetku města. Povodí Vltavy je objednatelem projektu protipovodňových opatření a předmětného výpočtu.

Pan Lintner přislíbil, že projedná na RM možnost objednání výpočtu z finančních prostředků města, případně po projednání na náklady investora stavby.

Pan Kákona upozornil, že v projektu protipovodňových opatření je uvažována plocha povodí, ze kterého je odváděna voda kanalizací, 170 ha. Požaduje, aby v eventuálním výpočtu byla tato plocha vyznačena v mapě města a aby do uvažované plochy výpočtu byly zahrnuty i plochy, kde se v blízké době plánuje výstavba.

Pan Lintner vyslovil přesvědčení, že hydrologický výpočet by se měl provádět pravidelně tak, jak se město rozvíjí. Dále uvedl, že v současné době se díky změnám klimatu vyskytují meteorologické události, které neměly obdoby v daleké historii města.

Paní Staňková a pan Ctibor se shodli, že pro zadání výpočtu a pro případná protizáplavová opatření potřebují přesné zadání od RM. Pan Lintner přislíbil projednání na RM.

Pan Ctibor upozornil, že nejsme při zvládání krizových situací odkázáni jen sami na sebe, ale je tu IZS, který disponuje značným množstvím techniky, že HZS si pořídil nebo pořizuje výkonná čerpadla podobná těm našim, a že mají např. v J. Hradci čerpadlo s výkonem cca 400 l/s. Dále, že je tu SSHR (Správa státních hmotných rezerv), od které je možné si potřebnou techniku nárokovat – čerpadla, elektrocentrály apod. Pan Kákona v této souvislosti uvedl, že pro chod čerpací stanice odpadních vod je třeba zajistit trvalý elektrický výkon 26,5 kW. Připojení elektrocentrály by bylo vhodné natrénovat předem.

Pan Ctibor ještě informoval, že se plánuje nahrazení stavidla u Hvížďalky automatickou klapkou.

Pan Kákona ještě upozornil na skládku hlíny na levém břehu řeky, která souvisí s výstavbou elektrárny a která může způsobit problémy v případně povodně. Paní Staňková přislíbila situaci řešit s investorem stavby.

Dále pan Kákona upozornil na neřešenou skládku na levém břehu řeky za Valchou. Podle jeho informací město kdysi žádalo o grant na projektovou dokumentaci na sanaci skládky. Grant město neobdrželo a na skládku se zřejmě zapomnělo. Podle jeho názoru by mělo dojít k sanaci skládky, která je v zátopovém území. Sanace skládky by podle jeho názoru mohla zlepšit situaci a současně s vybudovanými protipovodňovými opatřeními by se pak mohla zvládnout povodeň srovnatelná s povodní v roce 2006. K tomu pan Lintner uvedl, že sanace skládky není ve finančních možnostech města. V této souvislosti uvedl pan Ctibor, že pro zlepšení odtokových poměrů než bagrovat skládku je daleko jednodušší, levnější a rychlejší odstranit náletové porosty na loukách na levém břehu Lužnice a následně je pravidelným sečením udržovat v řádném stavu tak, jak tomu bylo po generace. Město Soběslav na svých pozemcích v tomto směru intenzivně pracuje, vykoupilo řadu ladem ležících pozemků a nyní je uvádí do původního stavu. Problém je se soukromými vlastníky v okolí, kteří o svůj majetek řádně nepečují.

Článek Zápis ze schůzky na téma možného vzniku záplav v Soběslavi se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Město Soběslav je obehnáno protipovodňovým valem, který do určité výšky hladiny brání zatopení města vodou z Lužnice či Černovického potoka. Zároveň však brání volnému odtékání splaškové a srážkové vody z města. V krizových situacích může jít i o vodu, která se přelije přes protipovodňové zdi, či přiteče z rozvodněných potůčků nebo rybníka. Veškerou tuto vodu musí zvládnout buď přečerpávání kanalizace nebo přepady.

Při poslední povodni selhala technika. Hlavní čerpadlo se porouchalo a některé zpětné klapky nefungovaly. Tuto situaci zúčastněné jednotky záchranného sboru zvládly a patří jim za to velký dík. Nefunkční klapky byly správně zablokovány. Částečně se tím však vyřadila automatická ochrana proti přemíře dešťové a splaškové vody uvnitř města. Proto v první řadě měla být pozornost věnována ručnímu řízení koncového stavidla. To bylo při malé výšce hladiny pod jezem u Hvížďalky nejrychlejším řešením, jak vypustit vodu z města. Stavidlo mělo být otevřeno, jakmile se zjistilo, že se v nejníže položených částech města začíná hromadit voda zaplavující sklepy.

Pan Kákona otevřel stavidlo a vznikající lagunu vypustil. Těžko mohl předpokládat, že informované zúčastněné jednotky nepodají komisi zprávu a komise na otevřené stavidlo přijde až den po té. V té době ovšem povodeň ustupovala, laguny byly vypuštěny, přívalový déšť odezněl a voda v kanalizaci byla na úrovni, která nic nezaplavovala, nešla ovšem z kanalizace zcela vyčerpat. Komisi patrně z těchto důvodů nebylo jasné, proč vlastně je stavidlo otevřeno.

Myslím si, že celá situace by měla být chápána jako zkušenost, která může vést ke zlepšení protipovodňových opatření. Na prvním místě je to komunikace, například mezi zasahujícími jednotkami a povodňovou komisí. Je třeba také zlepšit informovanost občanů o možnostech, jak kontaktovat povodňovou komisi. I na stavidlo lze umístit informační tabulku s kontakty na povodňovou komisi či na osoby oprávněné s ním manipulovat. Také by mělo být do metodiky doplněno, jak a kdy využít stavidlo k omezení záplavy města vnitřní vodou.

Ochrana města před povodní a záplavou zůstává důležitou aktuální otázkou, a proto je třeba nová a efektivnější opatření stále hledat.

Článek byl publikován v měsíčníku Hláska 12/2012

Článek Kdo to byl? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Pokud naprší během přívalového deště na území města 31 mm, bude to 31 litrů na metr čtvereční. Přívalový déšť se příliš nevsakuje, navíc za povodně je obvykle půda nasycena předchozím deštěm a srážky musí být z větší části odvedeny kanalizační sítí. Jako spodní odhad plochy, ze které je voda odváděna kanalizací, budeme uvažovat 2 km² (čtverec o straně 1,4 km), to je 2 miliony m². Celkem tedy na tuto plochu spadne 2 000 000 x 31 = 62 000 000 litrů vody. To je těžko představitelné číslo. Je to více než 60 soběslavských koupališť. Přitom bazén na koupališti se do kanalizační sítě vypouští několik dní. Pokud použijeme pro odčerpání takového množství vody čerpadla o celkovém průtoku 710 l/s (všechna čerpadla, která jsou ve městě k dispozici), budou muset čerpat plným výkonem 24 hodin. Pokud se 62 miliónů litrů vody po tu dobu nevejde do kanalizační sítě, musí z ní logicky někde vytéct. Jen pro představu, do 1 km trubky DN 1000 (taková je například pod Bechyňskou ulicí) se vejde 785 400 l vody. 62 miliónů litrů se tedy vejde do 79 km takovéto trubky (trubka pod Bechyňskou ulicí je dlouhá přibližně 500 m).

Nebo jinak. Pokud budeme uvažovat součinitel odtoku 0,05 (tedy, že na celé ploše města je pouze tráva, žádné domy, žádné chodníky a silnice, které mají podle ČSN 75 6101 součinitel odtoku podstatně vyšší), pak zvládnou čerpadla o celkovém průtoku 710 l/s odvést z 2 km² déšť o intenzitě 0,0071 l.m^-2.s^-1. To je 26 mm za hodinu. Při silnějším dešti dojde k hromadění vody ve městě.

Dalším problémem, na který jsme upozornili během povodně 2013, byla možnost zatopení elektrického rozvaděče u čerpací stanice. Rozvaděč byl sice nedávno po více jak roce přesunut, přesto by bylo vhodné počítat s výpadkem čerpadel o průtoku 190 l/s (tzn. více jak 25% dostupného výkonu) v případě výpadku elektřiny.

Článek byl publikován v měsíčníku Hláska 12/2012

Článek Povodňová matematika se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Minule jsem ve svém článku napsal větu o spojených nádobách, o které jsem dlouho přemýšlel, jak jí napsat, abych nikoho neurazil. Asi se to moc nepovedlo, jinak bych nemusel psát tento článek. Nyní budu muset uvést v textu jednu slovní početní úlohu s převodem jednotek. Neberte si to prosím nikdo osobně, jde o technickou argumentaci.

V článku pana Ctibora jsme se dozvěděli, že hasiči čerpali vodu čerpadly s celkovým průtokem 600 l/s. Tato čerpadla přitom byla při uzavřeném stavidle a zavřených zpětných klapkách jedinou možností, jak mohla dešťová voda v té době překonat povodňové hráze, které byly na území města postaveny Povodím Vltavy. Zároveň víme, že tato čerpadla nestačila odčerpat všechnu dešťovou vodu a ta vytékala zpět z kanalizace a zaplavovala domy.

Pokud naprší během přívalového deště na území města 31 mm, bude to 31 litrů na metr čtvereční. Přívalový déšť se příliš nevsakuje, navíc za povodně je obvykle půda nasycena předchozím deštěm a srážky musí být z větší části odvedeny kanalizační sítí. Jako spodní odhad plochy, ze které je voda odváděna kanalizací v našem městě, budeme uvažovat 2 km2 (čtverec o straně 1,4 km),  to je 2 miliony m2. Celkem tedy na tuto plochu spadne 2 000 000 x 31 = 62 000 000 litrů vody. To je těžko představitelné číslo. Je to více než 60 soběslavských koupališť. Přitom bazén na koupališti se do kanalizační sítě vypouští několik dní. Pokud použijeme pro odčerpání takového množství vody čerpadla o celkovém průtoku 710 l/s (všechna čerpadla, která jsou ve městě k dispozici), budou muset čerpat plným výkonem 24 hodin. Pokud se 62 miliónů litrů vody po tu dobu nevejde do kanalizační sítě, musí z ní logicky někde vytéct do města. Jen pro představu, do 1 km trubky DN 1000 (taková je například pod Bechyňskou ulicí) se vejde 785 400 l vody. 62 miliónů litrů se tedy vejde do 79 km takovéto trubky (trubka pod Bechyňskou ulicí je dlouhá přibližně 500 m).

Ze článku v Pirátských listech s názvem Proč bychom se netopili, který v plném znění naleznete na webu pirati.sobeslav.cz/proc-bychom-se-netopili, jste se dozvěděli, že jsem zvedl stavidlo na přepadu kanalizace u Hvížďalky, aby mohla voda z kanalizace odtékat do řeky, což odvedlo vodu od zaplavených domů.

Co by se stalo, kdyby stavidlo nebylo zvednuto?

To se zřejmě dozvíme při další povodni, pokud nebudou přijata žádná opatření k nápravě.

Pokud se příště opět sejde několik “nepravděpodobných” skutečností. Tedy, pokud bude povodeň, pokud budou zatopeny klapky na přepadech (které budou tentokráte už fungovat) a pokud bude náhodou opět hodně pršet a budeme mít štěstí a zároveň půjde elektřina, tak budou hasiči čerpat čerpadly o celkovém průtoku 710 l/s (včetně všech čerpadel čerpací stanice odpadních vod, protože budou tentokráte všechna opravena). A  budou čerpat celý den a celou noc (jak jsme si v příkladu výše spočítali). Po celou tu dobu budou bohužel zatopeny některé domy. Lidé, kteří opět nebudou znát telefonní číslo na povodňovou komisi, budou moci účinně přihlížet. Dokud opět, jak praví článek, “nesestoupí Ing. Martin Kákona ze Svákovské hvězdárny” a bude-li hladina řeky níž, než hladina zatopeného města, zatočí klikou.

Tak konečně víte, kdo to byl? Povodňový štáb, který vyřadil nefunkční zpětnou klapku a nezačal řídit stavidlo ručně? Veselští hasiči, kteří slíbili, že stavidlo ráno zkontrolují a nechali ho otevřené, protože tou dobou hladina řeky již podstatně klesla? Firma, která dodala zpětné klapky, které ve vodě plavou a bylo nutné je vyměnit? Povodí Vltavy, které nám kolem města postavilo povodňové hráze? Peníze, které na to stát uvolnil? Lidé, kteří realizovali protipovodňová opatření?… Není nyní spíše čas, zamyslet se přes zimu, jak zvládneme jarní tání?

V příštím díle vás budeme informovat, jestli Piráti pro Soběslav ve spolupráci s ostatními zastupiteli, úředníky a odborníky našli nějaké řešení pro případ, že by v budoucnu nikdo z kopce nesestoupil nebo by bylo stavidlo skutečně zamčeno nebo by byla skutečná povodeň. Do té doby, prosíme, nepodléhejte panice. Budeme na tom intenzivně pracovat ihned, jakmile od úřadu v zákonné lhůtě 30 dnů (která bude jistě plně využita) dostaneme potřebné informace.

Martin Kákona, pirát pro Soběslav a zastupitel každého 7. volícího občana S., Ch. a N..

Článek Tak konečně víme, kdo to byl, kdo nás tehdy zaplavil? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.