Od auditu uplynuly dva roky a při pohledu do zářijového vydání Hlásky je patrné, že se od té doby nic nezměnilo. Součástí jsou volební inzerce jednotlivých stran i seznam kandidátek. Z dalších článků je ale patrné, že Hláska je pod kontrolou vládnoucí ODS. 

Předsedkyně Výboru pro rozvoj průmyslové zóny Alena Krejčová a dvojka současné kandidátky ODS hodnotí dosavadní činnost výboru. Jako jeho velmi důležitou činnost vidí připomínkování záměru průmyslové zóny k posouzení na životní prostředí EIA. Ten kdo si přečetl připomínky města (respektive výboru), zjistil, že se týkaly relativně zanedbatelných věcí a naopak neobsahovaly například připomínku na rozsah celého záměru (tedy velikost a výšku hal). Neopomněla zmínit, že díky aktivitě výboru své připomínky poslalo i spousta obyvatel města. Kdo situaci v té době sledoval ví, že to bylo jinak. Výbor slíbil, že připraví doporučení pro ty, kteří neznají podrobně projekt průmyslové zóny a chtěli by své připomínky podat. Nakonec jsme se ale dočkali jen odkazu na univerzální připomínkovací formulář spolku Frank Bold a to ještě pár dní před termínem pro podání stížností. Ten lidem příliš nepomohl.

Třešničkou na dortu jejího článku je, že zcela OPOMNĚLA ZMÍNIT REFERENDUM o průmyslové zóně. To se koná již tento měsíc a je zcela zásadní pro budoucí vývoj. Opoziční názor zastoupený spolkem Naše Soběslav z.s., který referendum na základě přání občanů vyvolal, v Hlásce nenajdeme. Byl totiž redakční radou zamítnut. Jak mi napsala paní šéfredaktorka Michaela Nováková, článek spolku totiž obsahoval “prvky ovlivňující rozhodování občanů před volbami”. A to i přesto, že text zvoucí občany k referendu a vysvětlující otázky referenda, neobsahoval žádné informace o komunálních volbách.  

Ohlédnutí současného pana starosty Jindřicha Bláhy a lídra kandidátky ODS v komunálních volbách za uplynulým volebním obdobím na následující straně se zaměřuje na uskutečněné investiční akce města a to, jak se máme v Soběslavi dobře. Opomíjí ale zásadní problémy např. nedostatek bytů či stavebních pozemků, zhoršující se parkování v centru a v okolí sídlišť či předražené a neefektivní projekty jako například rekonstrukce senior domu. Nezapomněl ale zmínit průmyslovou zónu. Kdo by od něj alespoň zde čekal informace o blížím se referendu, zůstane zklamán. Jediné co se dozvídáme je, že celý projekt průmyslové zóny je “OD SAMÉHO ZAČÁTKU KONTROVERZNÍ”. Toto jeho vyjádření mě doslova šokovalo, když sám pan starosta VŽDY hlasoval na jednáních zastupitelstva proti jakémukoliv usnesení, které šlo proti developerovi a průmyslové zóně.

Po přečtení hlásky mi dochází, jak současné vedení města zastoupené stranami ODS, SNK a ANO zcela ignoruje blížící se referendum. Doposud také dělalo vše pro to, aby referendum neproběhlo a o jeho uskutečnění v termínu letošních komunálních voleb musel rozhodnout až soud. A když už referendum bude, zvolilo jinou strategii. Ignorování referenda! Ta má jediný cíl a to zmást lidi, aby k referendu nepřišli a nebo si u voleb neřekli o hlasovací lístek. V případě nízké volební účasti by se totiž referendum STALO NEPLATNÝM. Přitom otázky referenda jdou proti záměru, který, jak říká pan starosta, je od samého začátku kontroverzní a úspěšné referendum by město mohlo použít jako výraznou páku pro zlepšení výsledné podoby projektu.

Svůj závěrečný proslov pak pan starosta ukončil větou: “Velký dík patří členům rady, komisí a většině členů zastupitelstva města za jejich práci pro naše město”. Speciální význam zde má kouzelné slovíčko “VĚTŠINĚ”. Popravdě jsem rád a hrdý na to, že do té většiny skoro jistě nepatřím. Je smutné, že po 26 letech ve funkci starosty nedokáže pan Bláha přijmout fakt, že někdo jiný může mít odlišné demokratické názory.

Osobně bych od něj rád na závěr slyšel poděkování občanům města a pozvání k referendu o průmyslové zóně. Je důležité, aby se referenda zúčastnilo co nejvíce lidí. A abychom o průmyslové zóně rozhodli společně.

Článek Vedení města v měsíčníku Hláska ignoruje blížící se referendum o průmyslové zóně se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Ve změně rozpočtu předseda finančního výboru Jiří Klíma upozornil, že je třeba opatrnosti a sledovat aktuální situace v dnešní nejisté době. Martina Kákonu zaujala dotace 700 tisíc Kč na pokrytí ztrát Spartaku Soběslav z důvodu COVID-19. Ten podle Michala Pánka má ztrátu ještě o 200 tisíc vyšší. Důvodem je výrazný pokles příjmů v prvním pololetí. Další pokles pak TJ Spartak očekává i ve druhé polovině roku, kdy dojde ke zrušení některých z plánovaných soustředění.

Bod různé začal nejdiskutovanějším soběslavským tématem posledních týdnů. Průmyslovou zónou, respektive předloženým záměrem JHC938. Nejprve předstoupil zástupce petičního výboru Pavel Plát. Pokusil se vysvětlit proč Soběslavští se záměrem nesouhlasí a starostovi předal petiční archy s 1800 podpisy. Jako první se k diskuzi přihlásil zastupitel Petr Král, který upozornil na to, že záměr nebyl veřejnosti odprezentován a městu i občanům chybí jakékoliv záruky. Vrátil se také do roku 2017 kdy město prodalo pozemky. Své vystoupení zakončil dotazem, jaké jsou možnosti města ovlivnit výstavbu něčeho, co nechce. Starosta argumentoval, že zárukou je to, že město bude součástí všech dalších kroků posuzování projektu. Kdo však četl závěr zjišťovacího řízení EIA Krajského úřadu, tomu došlo, že to není pravda. Pro ty kdo ho nečetli, je nutné konstatovat, že náš odbor výstavby a regionálního rozvoje poslal své připomínky téměř týden po ukončení připomínkového řízení, a tak na ně nemůže být brán ohled. Je tedy jasné, za koho městský úřad kope.

Dále se u mikrofonu střídali členové petičního výboru. Gabriela Pospíšilová vyzdvihla známá čísla z projektu. Petr Maté, obyvatel Chlebova, emotivně mluvil o Chlebovu a o tom, že osadní výbor nereprezentuje chlebovské občany. Za uplynulých 20 let tam nebyla postavena ani autobusová zastávka, kterou obyvatelé žádají. Jan Žid zase chtěl slyšet, jaké výhody město získá od investora. Vystoupili i zastupitelé, například František Dukát požadoval zvýšení investic do Chlebova. Veřejnosti se zastaly i zastupitelky Alena Krejčová a Ludmila Zbytovská. Atmosféra v sále byla vůči projektu tak napjatá, že zástupce investora (který odmítl naši nabídku odprezentovat svůj projekt přímo na zastupitelstvu) se zmohl jen na představení své osoby a dále raději mlčel. Opravdu profesionální přístup.

Jedním z dotazujících byl i bývalý zastupitel Pehe. Prvním dotazem byla otázka směřovaná spíše na radu města. Zda radní ví, kolik se vypěstuje obilí a brambor na zemědělské půdě, která bude muset ustoupit plánovaným halám a parkovištím. Jediný, kdo mu dokázal, odpovědět byl starosta, který podle svých zkušeností ze sběru brambor odhadl množství na “docela dost”. Správnou odpovědí je podle pana Peheho přibližně 600 tun brambor a 120 tun obilí ročně. Druhý z jeho dotazů směřoval na svoz kontejnerů z chatové oblasti. Od tajemníka Radka Brylla se údajně dozvěděl, že tam kontejnery umístěné nebudou, protože město nemá peníze. Lidé v této lokalitě však přesto za odpad platit musí. Pan Pehe upozornil, že chatařům tak nezbyde nic jiného než odpad odvážet domů či odhazovat do lesa. Dle tajemníka se však jedná o lži a kontejnery tam nemohou být proto, že do této lokality velké popelářské auto nezajede.

Na závěr bodu různé navrhl Jiří Klíma usnesení, kterým zastupitelstvo radě města ukládá jednat s petičním výborem a informovat na dalším zasedání zastupitelstva o průběhu a výsledcích jednání s petičním výborem a investorem průmyslové zóny. Jeho usnesení podpořili všichni zastupitelé vyjma starosty Jindřicha Bláhy a radního Petra Valeše, kteří se zdrželi.

Na samý závěr se starosta pochlubil zarámovaným oceněním, které získala Soběslav v soutěži Historické město roku. Kladných reakcí od přítomných občanů se však nedočkal.

Článek Zóna, zóna a zase zóna – zastupitelstvo pohledem Miloše Bučinského se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

znepokojuje mne, jakým způsobem hospodaříte s majetkem města a jakým způsobem dochází k cenzurování informací v radničním zpravodaji Hláska. 

Dne 29. května 2020, tedy v den, kdy byla distribuována Hláska, mi paní redaktorka Nováková sdělila e-mailem, že můj článek, ve kterém jsem chtěl informovat občany o záměru vybudovat mezi Soběslaví a Chlebovem čtyři obrovské haly, “nebude otisknut” (správně asi mělo být  “nebyl otisknut”). Paní redaktorka uvedla, že článek “nebude otisknut” z rozhodnutí vydavatele (tím asi mínila vás) a redakční rady (zápis z jednání redakční rady není k dnešnímu dni k dispozici na webových stránkách města). Dále byl uveden důvod, že můj článek, který vychází ze zveřejněného záměru investora, “obsahuje zavádějící informace”. Paní redaktorka tedy tvrdí, že záměr, který má posuzovat krajský úřad, “obsahuje zavádějící informace”. Toto sdělení je také potvrzeno na webu města: “Jedná se ale o maximální čísla vypočtená na základě předpokladů, standardů a norem a nevypovídají o skutečné budoucí podobě parku.” Krajský úřad má tedy posuzovat vliv něčeho, co není jasné, jak bude vlastně vypadat a jaký vliv na okolí to bude mít? Pokud to je pravda, pak je to mrhání penězi daňových poplatníků a neúcta k času úředníků. Tento argument byl někdy použit investorem nebo se jedná o domněnku radnice?

Je zajímavé, že ve stejném čísle Hlásky bylo zveřejněno vyjádření pana starosty k záměru a další informace, které však považuji za zavádějící a některé za nepravdivé. Například je zde uvedeno, že redakci Hlásky poskytl o záměru informace jednatel firmy EXPRIN pan Petr Zubatý. Pan Zubatý ale není jednatelem firmy EXPRIN property s.r.o. a nefiguruje ani v ostatních firmách, které jsou jmenovány v záměru, nebo které vykupovaly pro záměr pozemky. Jaký je tedy vztah pana Zubatého k záměru? Skutečně někdo z radnice jedná se společností EXPRIN property s.r.o? Tato společnost se základním kapitálem pouhých 1000 Kč nikdy nezveřejnila účetní uzávěrku a porušila tím tedy rejstříkový zákon a také zákon o účetnictví. Doporučil bych vám v tomto ohledu, abyste se více zajímali o své obchodní partnery.

Ani firma Dividend plus s r.o., která skupovala pozemky za účelem výstavby logistického parku, není zřejmě nejlepším partnerem. Společnost je výrazně zadlužena a má záporný hospodářský výsledek. Této společnosti jste prodali městské pozemky za cenu 220 Kč/m2. Státní pozemkový úřad prodal této firmě pozemky ve stejné lokalitě za přibližně 339 Kč/m2. Proč jste šli pod cenu pozemků u dálnice? Prakticky to znamená, že město na prodeji pozemků prodělalo více než 1 600 000 Kč a každý občan Soběslavi tedy přispěl částkou přibližně 300 Kč na výstavbu logistického parku.

Vezměte prosím rozum do hrsti a zastavte toto šílenství, kdy podnikatelé, kteří za nic a ničím neručí, zkouší, co občané Soběslavi vydrží. Nezlehčujte prosím situaci a začněte odpovědně hájit zájmy občanů Soběslavi, Chlebova a v tomto případě i dalších okolních obcí.

Přeji vám jasnou mysl při vašem rozhodování.

Ing. Martin Kákona, zastupitel za Piráty pro Soběslav

Článek Otevřený dopis starostovi města a radním Soběslavi se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Po několika dnech šití a převážení materiálu, výrobě zařízení na dezinfekci látek prakticky na koleně, už doslova padáme na hubu. Švadlenky šijí i přes noc, protože ve většině případů mají malé děti.

Dnes, když se ve tři odpoledne vracím na hvězdárnu, kde bydlím, abych po rozvozu materiálu poobědval, koho to nevidím, jak vozí spadané listí ze zahrádky do strže, kde je skládka zakázaná?
Tak mu povídám: “Dobrý den, pane starosto, vy nevíte, že je zákaz vycházení?”
No nic, dopadlo to dobře, mám jen několik šrámů.

Proč to ale píšu.
Velmi vás prosím, pokud umíte šít, šijte roušky. Všechnu naši včerejší produkci jsme odvezli do nemocnice v Táboře, kde nás o ně velmi prosili, takže občanům města jsme nakonec včera nerozdali nic.

• Když už nefunguje stát ani místní samospráva, postarejme se o sebe sami. Náš pan starosta zřejmě není v krizových situacích potřeba, když se hodí akorát tak na vožení listí.
• Pokud nějaké roušky ušijete, odevzdejte je prosím v našich sběrných místech: železářství Šťastný, papírnictví SPINO (vedle pošty za mříží) nebo Reklamka Petr Kotoun (centrum autopojištění naproti poliklinice). Pokud potřebujete materiál nebo naopak pokud můžete poskytnout 100 % bavlněnou látku, tkaloun, nitě nebo šicí stroj, ozvěte se nám. Pokud šijete pro sebe a pro své známé a potřebujete materiál, ozvěte se nám také. Pokusíme se vám materiál sehnat.

Děkuji.

Martin Kákona, zastupitel za Piráty.

Článek Šijeme, šijeme roušky se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Bylo by krásné, kdyby to bylo tak, jak popisuje starosta. Město by otevřelo všechny komunikační kanály, zavedlo by transparentní účty, občan  by se z rozklikávacího rozpočtu mohl dozvědět o každé zaplacené faktuře, mohl by pomocí participativního rozpočtu rozhodovat o menších projektech, o větších by se dozvěděl včas a mohl je v diskuzích s architekty či autory spoluvytvářet. Všechna výběrová řízení by byla transparentní. V Hlásce by mohly být prezentovány i názory odlišné od mínění vedení města. Přece dobré řešení vznikne jen při tříbení názorů.

Skutečnost je poněkud jiná. Možná je to jen jiný úhel pohledu můj a starosty. Dobrá komunikace s občany není jen informace v Hlásce, určující, co si má občan myslet. Příspěvky  s jiným názorem se dnes odmítají, dotazy na webu města se mažou, neboť to přece není diskuzní fórum. Přitom je vyhlášeno jakési otevírání kanálů.

Dobrá pracovní atmosféra v radě je zajištěna personálním obsazením rady takovým způsobem, že v ní jsou zastupitelé jen ze strany starosty a z její téměř servisní organizace. To se nedivím, že takovou spolupráci si starosta pochvaluje. Zejména, když rada zablokuje návrhy, které sama nenavrhla, již v samém zárodku. V radě by měly být zastoupeny všechny strany, které zastupují obyvatele města. Když už se vytvořila v městě koalice, která vyvolala opozici, měly být role v zastupitelstvu rozděleny jinak. Síla koalice by se měla projevit až při hlasování zastupitelstva. Neměla by být mocensky zabudována v radě a dokonce i v kontrolních orgánech. Právě kontrolní orgány – finanční a kontrolní výbor by měly být svěřeny opozici. Jde přece o ochranu zastupitelů před chybným rozhodnutím.

Údajně nikdo z opozice nebyl prosazovat svůj návrh u starosty. Já jsem s transparentními účty za starostou byl. Výsledek byla opět nula. Jenže to je nějak jinak. Návrh se předkládá radě a rozhoduje zastupitelstvo. Nechceme přece město, kde se bez předběžného schválení starostou nic neprosadí. Pokud rada má otázky, nechť si předkladatele a další odborníky pozve na projednání. Na zastupitelstvu by návrh rada měla přednést se svým stanoviskem. I zastupitelstvo, pokud si nebude jisto, může návrh odložit a navrhnout projednání s odborníky. Prostě nejvyšší orgán je zastupitelstvo, nikoliv starosta.

Že v Soběslavi je možné při rozhodování prakticky zastupitelstvo vynechat, ukazuje poslední případ, kdy rada nechala (asi omylem) zastupitelstvu schválit smlouvu s částkou, která měla obsahovat veškeré náklady na úpravu zimního stadionu. Vzápětí starosta podepsal smlouvy o 4 miliony vyšší. Rada dokonce slíbila, že bude zastupitelstvo alespoň informovat, ale ani to nikdo neudělal. Pokud zvýšení ceny bude nakonec zastupitelstvo akceptovat, nehrozí žádný postih. Jenže to možná bude jiné zastupitelstvo, které možná nebude jen pasivně schvalovat vše, co rada navrhne.  

Vládnoucí koalice či starosta si v článku přičítá zásluhy za velké akce placené z veřejných peněz. Ano, mnoho dobrého se postavilo. Na tom se shodnou všechny strany. Shodnou se i na tom, co se má postavit dál. Volební programy jednotlivých stran obsahují velmi podobná hesla pro další období. Například postavení cyklostezek se dává do programů již kolikáté období. Místo nich máme zúžené vozovky na náměstí a část cyklistů raději jezdí po chodníku. To je realita. Kromě toho na nově vytvořeném náměstí není vybudována dělená kanalizace, oddělující srážkovou a splaškovou vodu, ani zde nejsou chráničky pro budoucí telekomunikační rozvody. Za nějakou dobu se bude muset znovu kopat, což přinese práci pro stavební firmy.

Role starosty a rady ovšem není v tom, prostavět co nejvíce peněz, ale vybrat projekty, které město nejvíc potřebuje a následně dohlédnout na to, aby byly zrealizovány co nejefektivněji. Nebylo například lepší odložit modernizaci náměstí a raději významně nerozšířit péči o seniory nebo naopak pro mladé sportovce a mnoho jiných věcí? I když, proč se před volbami nepochlubit novým náměstím.    

Pokud tedy současný starosta uvádí, že “nejdůležitějším úkolem je udržet dobrou komunikaci s občany města a pracovní atmosféru v radě, zastupitelstvu…”, tak bych parafrázoval, že konečně je třeba zavést plně transparentní komunikaci a zavést pracovní atmosféru se všemi zvolenými subjekty. Každá zvolená strana zastupuje své voliče a zastupitelstvo dohromady pak všechny občany města.

Článek Úhel pohledu se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Konkrétně píše: “To je síla, člověk se diví, co je dneska všechno možné.” Starosta jako někdejší zaměstnanec výpočetního střediska jistě ví, co se pod poněkud pejorativním označením “těžit kryptoměny” skrývá. Jde v podstatě o poskytnutí výkonu vlastního počítače za úplatu potřebám převodů digitálních měn na internetu. To nejsou žádné podezřelé peněžní transakce. Není na tom nic nelegálního. Kritizována je lehce honorovaná činnost, která je spíše prospěšná, leč ve služebním bytě by nároky na odběr elektřiny měly být předem konzultovány s pronajímatelem stejně jako použití například přímotopu. Spotřebovaná elektrická energie se nakonec promění v teplo a ušetří tak jiný druh vytápění. Škoda z této činnosti je proto více než diskutabilní.

Není vytápění jako vytápění

Celé je to tak trochu fáma, možná se snahou odvrátit pozornost od milionových či miliardových afér ODS a ostatních tradičních stran. Třeba ji vyvolává zoufalství nad rostoucí oblibou Pirátů. Podobné je to i se šířením podobných lží v našem městě. Například po tom, co při minulé povodni vedení města jen nečinně sledovalo zatápění domů v okolí Hvížďalky, vypustilo v Hlásce pomluvu, že občan, který “svévolně” otevřel stavidlo a vznikající lagunu vypustil, vlastně chtěl město vytopit. Nebyla žádná snaha potrestat liknavost a neznalost při použití protipovodňových opatření, ale naopak snaha trestat aktivního občana zachraňujícího své sousedy. Když se vrátíme k úvodnímu příkladu, zpráva uvádí, že poslanec se omluvil a slíbil, že vydělanou hrstku peněz pošle na charitu. S tím ostře kontrastuje jednání našeho starosty, kterému omluvu musí přikazovat soud.

Není pravda jako pravda

V době předvolební se asi objeví další polopravdy, osočení či drby. Každý by se měl, dříve než jim podlehne, zamyslet, jestli má všechny informace pro jejich posouzení. Zda okolnosti nebyly jiné než ty jednostranně sdělené. Ani fáma o budovatelských úspěších stávajícího vedení města by neměla být nekriticky přijímána. Při použití masivních finančních prostředků se jistě něco postavit musí. Tak tomu bylo i za minulých starostů. Je však třeba se vždy ptát, zda prostředky byly vynaloženy opravdu co nejlépe, zda například nebylo lepší postavit krytý bazén než tenisovou halu. Argument, že by nevydělával, nelze přijmout, ani v jiných městech bazény nevydělávají. Nové náměstí si na sebe také samo nevydělá. Rozhodování o finančních prostředcích by mělo být důkladně připraveno v širokém konsenzu. Chyby v rozhodování lze omezovat jedině nasloucháním odborníkům i dobře informované veřejnosti. Volte tedy ty, kteří nebudou rozhodovat za zavřenými dveřmi kanceláří, ale umožní zapojení občanů a odborníků do řízení svého města.

Článek Fámy letí světem i městem se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

SOBĚSLAV – Incident ze soběslavských městských slavností v září roku 2015 měl dnes dohru u Okresního soudu v Táboře. V září 2015 vykázala městská policie zastupitele Pirátské strany Martina Kákonu od soběslavského hradu při sběru podpisů pod petici za lepší řešení centra města a vypsání architektonické soutěže. Strážníci zastupitele odvedli a případ předali do správního řízení jako přestupek s tím, že Piráti údajně zneužili slavnosti pro politickou akci.

Věc skončila u soudu a krajský soud rozhodl, že zásah městské policie byl nezákonný, město dostalo k úhradě veškeré náklady. Podle soudu k výkonu petičního práva není třeba povolení státního orgánu a nelze ho ani vnímat jako zábor veřejného prostranství. Město podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ale neuspělo, tato instance rozsudek krajského soudu potvrdila.

Mezitím ale starosta města Jindřich Bláha (ODS) a ředitel kulturního domu Petr Valeš napsali v listopadu 2015 články do městského zpravodaje Soběslavská hláska, kde jednak stálo, že Martin Kákona porušil legislativu a zazněly i další invektivy na jeho adresu. Právě obsah těchto článků nyní zastupitel Pirátů zažaloval a požadoval omluvu a náhradu nemajetkové újmy.

Soudkyně Jaroslava Novotná v úvodu dnešního jednání konstatovala, že spor se dotýká oblasti politiky, kde zainteresovaní musí snést víc než běžný občan. Vyzvala obě strany, zda nejsou schopny se dohodnout na smíru. Advokát žalobce Martina Kákony Filip Hajný uvedl, že k omluvě byli starosta i ředitel kulturního domu vyzýváni opakovaně, ale vždy ji odmítli s tím, že pro omluvu nevidí důvod. Advokát Hajný řekl, že o znění omluvy je jeho klient ochoten v rámci smíru jednat. Právní zástupce Jindřicha Bláhy a Petra Valeše Aleš Janů namítl, že žaloba zní i na nemajetkovou újmu a pokud by tedy šlo pouze o omluvu, musí se se svými klienty poradit. Soudkyně pak jednání přerušila, aby se protistrany pokusily domluvit. Odhadla přerušení zhruba na deset minut, dohadování na chodbě ale trvalo skoro hodinu.

Na textu omluvy se protistrany dohodly celkem hladce. Starosta Jindřich Bláha se Martinu Kákonovi omluví za zveřejnění nepravdivé informace a způsobenou újmu na jeho cti a vážnosti. Petr Valeš se omluví za dehonestující výrazy použité na jeho adresu v Soběslavské hlásce.

Martinu Kákonovi se ale nelíbilo, že by mu neměli oba uhradit jeho výlohy s tímto soudem, pokud zároveň uznávají, že pochybili. Nakonec ale přistoupil na to, že si každá strana uhradí své náklady, protože jinak by musela o nákladech rozhodnout soudkyně a zahájit tedy ve věci řádné jednání. Nedospělo by se ke smíru a rychlému ukončení sporu.

Starosta Bláha a ředitel kulturního domu Valeš podle podepsaného smíru zveřejní na své vlastní náklady omluvu dohodnutého znění v nejbližším vydání Soběslavské hlásky do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení. Právní moci usnesení nabyde doručením písemného vyhotovení. Opravný prostředek je nepřípustný.

Po skončení se k uzavřené dohodě starosta města a zastupitel Kákona vyjádřili, Jindřich Bláha a Petr Valeš mimo jiné řekli, že náklady tohoto sporu uhradí ze svých soukromých peněz, nebude je hradit město. „Ani já jsem nechtěl dávat žalobu na město, protože by to jinak zaplatili poplatníci,“ řekl Martin Kákona. K případu se vrátíme v příštím vydání Táborska.

Tento článek vyšel na webu Jižní Čechy Teď

Článek JCTED: Pirát Martin Kákona žaloval soběslavského starostu a ředitele kulturního domu za články v Hlásce. Dohodli se na omluvě se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Připomeňme, že odhadovaná cena odbahnění podle projektu byla necelých 31 mil. Kč bez DPH a odbahnění mělo trvat dva roky. Výběrové řízení vyhrála firma HYDRO&KOV s nabídkovou cenou  28 888 888,- Kč + DPH. Rozdíl oproti projektu byl tedy zhruba 2 mil. Kč. Firma nakonec zvládne celou akci ukončit během jediného roku za 30 817 863,- Kč + DPH.

A jaký je tedy důvod, zdražení? Náš zastupitel Ing. Martin Kákona se na to zeptal 20. 5. pana tajemníka. Projektant 21. 5. vypracoval Dokumentaci skutečného provedení, ve které se píše, že v  rybníce se objevilo více bahna, než se očekávalo. A kolik toho bahna v rybníce navíc bylo? Bylo ho za kouzelných 999 740,- Kč + DPH. Dále se po vypuštění rybníka a při vlastním odbahňování zjistilo, že hráz je nutno z důvodu stability “založit”. To zřejmě před vypuštěním nikdo nevěděl, protože hráz byla pod bahnem. Rada tedy musela přihodit další milion, konkrétně 929 235,- Kč + DPH.

Zajímavé je, že na rozdíl od projektu se musely vybudovat na poli nad rybníkem  mezideponie. Původní projekt se žádnými mezideponiemi mimo rybník nepočítal. Za jejich vybudování dodavatel ale kupodivu nechtěl zaplatit, přestože musel odtěžit značné množství zeminy. Na druhou stranu za kamení navíc na opravu hráze zaplatit chce.

Není to tak dlouho, kdy pan starosta informoval, že rybník bude odbahněn podle projektu a žádné vícepráce neočekává. Podrobné informace o realizovaných vícepracích se jistě dozvíme od pana tajemníka na červnovém zasedáni zastupitelstva.

Dokumentace realizovaných prací

Článek V Soběslavi je více bahna, než se očekávalo se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org/wiki/Apr%C3%ADl

Článek Starosta Soběslavi Ing. Jindřich Bláha míří k Pirátům ! [apríl] se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Pan Šnajdr například zlehčoval úmrtí v herně na náměstí během Soběslavských slavností, podle jeho slov se 10 let nic podobného v Soběslavi nestalo a 20 let třeba nestane. Uvedl i příklad, kdy se při podobném incidentu v herně v Praze 4 rozhodli zastupitelé zůstat u nulové tolerance, což pan Šnajdr hodnotil jako unáhlené rozhodnutí pod vlivem ojedinělé události. Dále upozornil, že při nulové toleranci k hazardu vyrostou černé herny a možná i v každé hospodě bude kvízomat, což je zařízení, na které je prý policie i celní správa krátká.
O navrhované vyhlášce mluvil i tajemník města, pan Bryll. Je schválena ministerstvem vnitra a stanovisko města i Městské policie je povolit jednu hernu v Soběslavi. O stanovisko Policie ČR bohužel město nepožádalo.
Co je ale s podivem, že většina zastupitelů, kromě pana Chabra, který se spíš jen ptal a zastupitelů za Piráty, nikdo nevyjádřil svůj názor, ani se nezapojil do diskuze.
Poté byly zamítnuty návrhy p. Kákony na nulovou toleranci k hazardu a schválen návrh radnice o zachování hracích automatů v Soběslavi. Naprostou většinou hlasů…
Pokud jde o pana Jana Šnajdra, můžete se podívat na reportáž České televize „Hazard s dotací“ a udělat si vlastní názor na to, kdo a jak ovlivňuje legislativu kolem hazardu.

Článek Pojďte pane, budeme si hrát se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.