Paní zastupitelka zřejmě má na mysli debatu v JCTED, na kterou byla pozvána a jejíž termín byl určen podle jejího přání a na kterou se nedostavila. Ano, je vždy připravena odpovídat na jakékoli dotazy, pokud ji někdo sežene.

Zmiňovaní Tomáš Šena a Jiří Klíma neřekli během jednání vůbec nic. Přesto, že developer několikrát evidentně lhal, když se odvolával na dohodu s Výborem a na usnesení zastupitelstva.

Celým jednáním se táhla jedna červená nit. Záměr je na hraně přípustných limitů, ale zákonné limity splňuje. Lidé se podivovali, jak je to možné. Copak mohou rozumní lidé něco takového postavit a opravdu se tomu nedá zabránit?

Dá. Stačilo by, aby zastupitelé odhlasovali změnu územního plánu, která zavede pro dané území takové limity, které neumožní takovéto megalomanské a ve své podstatě zbytečné stavby. Stačí, když budou občané apelovat na své zastupitele. Kdyby byla změna včas odhlasována, nemuseli bychom se vůbec muset scházet na takovýchto jednáních. 

Vaši zastupitelé vám možná budou opakovat radnicí protlačovanou lež, že by nás developer žaloval a město by muselo platit za zmařený záměr. Nevěřte jim. Prosím vás, ukažte mi developera, který by šel proti městu, když potřebuje jeho kanalizaci a jeho čistírnu odpadních vod. Který developer půjde proti městu, které stanovuje jeho daně z nemovitostí? A i kdyby se developer zbláznil, může se to stát, protože firma Exprin nemá zkušenosti, protože nikdy tak velkou věc nestavěla, vždy může město přistoupit na mimosoudní dohodu. Nic neriskujeme.

Požadujte po svých zastupitelích změnu územního plánu!

Článek Veřejné projednání průmyslové zóny: Záměr je na hraně přípustných limitů, lze mu zabránit změnou územního plánu se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Prvním významným bodem byl prodej městského bytu 2+1 na Ohradách č.p. 374. V posledních letech již asi čtvrtá dražba bytu v tomto domě, kde se město postupně zbavuje svých bytů. Celkem dorazilo 11 nabídek. Zájemkyně, která podala nejvyšší nabídku, se následně rozhodla z nákupu bytu odstoupit. Byt tak nakonec připadl druhé nejvyšší nabídce, která činila 2 590 000,-. Pro srovnání je to cca o 300 tis více, než za kolik se prodal obdobně velký byt ve stejném domě před rokem. Sám jsem se v hlasování, tak jako u předchozích bytů, zdržel. Nemyslím si, že je dobrý nápad, v současné době se zbavovat městských bytů. Vzhledem k vysokým cenám komerčního bydlení a rostoucí inflaci, díky čemuž se lidé dostávají do stále větších finančních problémů, by mě být trend spíše opačný.

Druhým zajímavým bodem byl prodej pozemků v lokalitě „Na Brabci“, což je v sousedství firmy České houby (za benzínkou směrem na Veselí nad Lužnicí). Předmětné pozemky se nacházejí mezi současným areálem firmy, silnicí na Veselí, Dírenským potokem a železničním koridorem. Prodávané pozemky o rozloze téměř 24 tis. m2 jsou v katastru nemovitostí uvedené jako trvalý travní porost. Díky územnímu plánu se však jedná o rozvojovou plochu určenou pro lehkou výrobu či skladování. Znalecký posudek ohodnotil tyto pozemky cenou 200 Kč/m2. Za město se společností České houby jednal Výbor pro rozvoj průmyslové zóny. Na zastupitelstvu jsme se dozvěděli, že z jednání vzešlo, že navržená částka 4 800 000 Kč je maximum, které je společnost ochotna zaplatit. Do diskuze jsem se přihlásil pomocí hlasovacího zařízení jako první, ale vzhledem k tomu, že řídící pan starosta hledal zvednuté ruce, první slovo dostal z řad veřejnosti Martin Kákona. Ten dohledal, že cena podobných pozemků v okolí se pohybuje kolem 1500 Kč/m2. Můj dotaz byl obdobného charakteru. Přihlásil jsem se proto, že navržená částka mi přišla nízká například ve srovnání s bytem 2+1, který jsme prodali v předcházejícím bodě jednání za cca poloviční částku.

Před jednáním zastupitelstva jsem oslovil realitní kancelář, abych získal alternativní cenové ohodnocení. Jeho výsledkem byla cena minimálně 225 Kč/m2 za předpokladu, že se jedná o trvalý travní porost. Vzhledem ke scelenosti a významnému rozsahu městských pozemků v této lokalitě a možností výstavby by prý cena mohla být i více než 10x až 12x vyšší. To už pak může být cena takových pozemků v řádu desítek milionů korun. Předsedkyně výboru Alena Krejčová mi vysvětlila, že druh pozemku, lokalita a využitelnost pozemků určují výslednou cenu. S tím samozřejmě souhlasím, není mi ale jasné, jak to zohlednil znalec, když je výsledná cena takto nízká. Martin Kákona, který se také přihlásil do diskuse,  současnou situaci přirovnal k prodeji pozemků pod průmyslovou zónou v roce 2017. Naopak podle zastupitele Michala Pánka je nereálné, aby byly pozemky prodány komukoliv jinému či za vyšší cenu z důvodu, že zde již společnost malý pozemek vlastní a zároveň k nim není vybudován přístup a nejsou zde sítě. K tomu jsem musel argumentovat, že město zde vlastní zásadní pozemky a tím má lokalitu pod kontrolou. Lucie Mateová z řad občanů potvrdila, že reálné ceny obdobných pozemků jsou vyšší. Sama vlastní pole vedené jako trvalý travní porost v lokalitě poblíž průmyslové zóny, které ale není určené pro výstavbu. Běžně dostává nabídky na odkup přesahující 300 Kč/m2. Podle paní Krejčové je záměr Českých hub velmi důvěryhodný a jejich expanze bude pro město přínosná. Bohužel jsme se nedozvěděli konkrétně jak, protože pak by samozřejmě bylo na zvážení zda pro město extrémně nevýhodný prodej nebude vyvážen jinými výhodami. Paní Zbytovská navrhla prodej pozemků stáhnout z programu. K prodeji se zastupitelé vrátí na některém z dalších jednání a do té doby bude vypracován nový alternativní posudek.

Zde je určitě dobré poznamenat, že já, ani moji kolegové, nechceme bránit rozvoji místních podnikatelů a vydělávat na nich pro město neeticky vysoké sumy peněz. Na druhou stranu město potřebuje peníze k jeho rozvoji a alespoň trochu férový prodej musíme jako řádní hospodáři s majetkem města požadovat. 

Pro rozvoj města byl důležitý i další z bodů a to směna pozemků v lokalitě u Sídliště Svákov. Majitel bývalého obchodu na sídlišti pan Klípa (společnost FERT) by zde rád prodejnu přestavěl na vícepatrový bytový dům pro své zaměstnance a v jeho okolí potřebuje místo na parkování. Městu za to nabídl pozemky v blízkosti nedaleké Rolničky, které naopak město potřebuje k tomu, aby zde mohlo připravit nové stavební parcely, s čímž všichni souhlasili.

Bod různé začal informacemi z výboru pro rozvoj průmyslové zóny, který se nyní zabývá komunikací se soběslavskými podnikateli. Výboru se nelíbí, že další kolo řízení EIA předložené investorem neobsahuje dohodnuté podmínky. A tak výbor vyzývá veřejnost k poslání připomínek do řízení. Proto všichni dostali do schránek leták informující veřejnost co je to proces EIA a jak mají lidé připomínky připravit. Dle slov pana starosty bude své připomínky posílat i město Soběslav. Vzory připomínek by měly být dostupné na webových stránkách města a to nejpozději do dvou dnů, po konání zastupitelstva, aby zájemci z řad veřejnosti měli dost času připomínky do 10. července poslat. V době psaní tohoto článku po čtyřech dnech od jednání zastupitelstva zatím zveřejněny nejsou. Když už se diskuze točila kolem průmyslové zóny, vznesl jsem dotaz na paní Krejčovou, jestli se výbor bavil se společností Exprin o rizicích referenda. Prý o rizicích ví a město požadovalo, aby bylo s procesem EIA posečkáno až po referendu. Společnost Exprin prý ale déle čekat nechtěla. Následovalo několik dotazů od přítomné veřejnosti. Pan Vavera pak na mě navázal a dotázal se jaké jsou hlavní rozpory mezi městem a investorem. Odpovědí od paní Krejčové bylo, že jde především o drobné věci například kolem dopravy, parkování, překládky vodovodu, hydrologické posudky, výskyt arzenu v půdě či cyklostezku Chlebov-Soběslav nebo garanci budoucího využití areálu. Paní Pospíšilová se ptala na informace o nové územní studii Průmyslové zóny, především, proč je zpracovávána nová studie, když stará obsahuje výrazná regulativa lokality. Dle paní Krejčové jsou zde některé věci nejasné a nová dokumentace bude výrazně přísnější.

Nelze opomenout dotaz obyvatelky sídliště Na Ohradě, paní Klapkové. Ta se přišla zeptat na další postup ve věci poškozených domů Na Ohradách. K poškození více domů došlo v důsledku stavby železničního koridoru. Více než rok již řeší spolu s dalšími obyvateli Ohrad praskliny na domech. Podle pana místostarosty Lintnera se nyní pracuje na statických posudcích. Podle paní Klapkové to ale již trvá rok a nic se neděje. Upozornila také na to, že u garáží u nově budované silnice v Tyršově ulici již nebude dostatečně široká přístupová cesta a lokalita nebude dále napojena na kanalizace a bude zde problém se srážkovými vodami.

Závěrečným bodem, o kterém se diskutovalo, byla činnost respektive nečinnost osadních výborů. Ty máme dva. Tím prvním je chlebovský osadní výbor, jehož předsedou je pan Polišenský. Ten byl na dnešní jednání pozván, ale z důvodu zahraniční dovolené nedorazil. Činnost jeho výboru je dost nejasná, zápisy z jednání výborů za poslední více jak rok a půl neexistují, výbor se přesto údajně schází. Od pana místostarosty jsme se dozvěděli, že hodně věcí se “prostě tak nějak domluví v kuchyňce a není nutné dělat zápis”. Přítomní občané Chlebova výbor kritizovali pro jeho nekomunikativnost, kdy členové výboru ignorují prosby Chlebovských. Především jde o výstavbu chodníku podél hlavní silnice a vybudování nové autobusové zastávky. Velké stížnosti se ozvaly na využívání obecního majetku (budova u dětského hřiště) k soukromým oslavám spojených s velkým hlukem v pozdních nočních hodinách. K řešení jsme se však díky absenci předsedy spolku nedostali. 

Rozprava v případě Chlebovského osadního výboru nespěla k řežení, tak jsem upozornil, abysme si vyslechli také druhý osadní výbor. Který podle mého názoru pracuje pŕíkladně. Předsedkyně nedvědického osadního výboru paní Gabriela Procházková ma můj dotaz ochotně vysvětlila hlavní problémy, které Nědvědické trápí. Velice si ale pochvaluje vybudování nového sportoviště a dětského hřiště, které prý pomohlo místním v navázání nových kontaktů. Vysvětlila, jakým způsobem osadní výbor v Nedvědicích vznikal. Všichni obyvatelé dostali pozvání a při následné diskuzi si vybrali své zástupce, které následně potvrdilo zastupitelstvo. To byl jiný postup než v Chlebově, kde byl pan Polišenský, dle slov pana místostarosty, navržen na základě osobní známosti a výsledku voleb v Chlebově. Tady jsem asi pochopil, kde je celý problém činnosti zdejšího osadního výboru. Přemýšleli jsme o navržení odvolání všech členů Chlebovského osadního výboru. Vzhledem k tomu, že jsme ale z jeho strany neměli žádné vyjádření (vyjma přítomného řadového člena pana Petrů, od kterého jsme se toho stejně moc nedozvěděli), jsme k tomuto kroku zatím nepřistoupili.

Článek ZASTUPITELSTVO POHLEDEM Miloše Bučinského – Prodat a nebo neprodat? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Historie soběslavské průmyslové zóny „Na Pískách“ začala z pohledu veřejnosti v roce 2017, kdy zastupitelé dostali na stůl návrh na prodej relativně bezvýznamných pozemků vedle dálnice táborské realitní kanceláři Dividend plus. Jejich záměrem bylo vykoupení pozemků pro klienta Panattoni Europe – developerskou skupinu specializovanou na velké průmyslové a logistické areály. Na nevýhodný prodej, možná budoucí rizika a ztrátu kontroly nad danou lokalitou upozornil v té době náš zastupitel Martin Kákona. Nicméně zastupitelé tehdy těsnou většinou rozhodli o prodeji pozemků.

O pár měsíců později byla schválena změna územního plánu, která budoucí využití lokality potvrdila a novým majitelům pozemky řádně zhodnotila.

Čas uplynul jako voda a píše se květen roku 2020. Nelehká doba, kdy se všichni vzpamatovávají z první vlny koronavirových opatření a těší se na klidné léto. V té době se na informačním portálu s vyhodnocováním vlivů na životní prostředí EIA mezi stovkami velkých projektů z celé republiky objevuje záměr s označením JHC938 a názvem „Průmyslová zóna Soběslav“.

Petice a tisíce podpisů

Na existenci tohoto projektu upozornili právě Piráti, konkrétně opět zastupitel Martin Kákona. Na náš web napsal článek s názvem „Už je to tady – překladiště v Soběslavi“. Odezva veřejnosti byla neskutečná. Dostávali jsme desítky zpráv a e-mailů. Lidé se nás ptali, jestli je to vůbec pravda a co mohou udělat pro to, aby to tu nestálo. Během deseti dní se nám podařilo zmobilizovat aktivní a odhodlané občany a společně jsme vypustili petici proti zveřejněnému záměru. A dál už to asi znáte. Celá Soběslav rázem zapomněla na covid i roušky a hlavním tématem diskuzí se stala průmyslová zóna. Na osmi petičních místech po celém městě se rychle hromadily podpisy. Za deset dní jich byly téměř dva tisíce. Petiční archy pak byly spolu s desítkami připomínek odeslány Jihočeskému kraji. Své kritické připomínky poslali i naši zastupitelé. Martin Kákona upozornil na světelné znečištění či rizika nepřetržitého provozu podobných areálů, Iveta Matějů na dopravní zátěž a riziko agenturních pracovníků s možností vzniku sociálních problémů v regionu a pro Jana Černého bylo stěžejní propojení Soběslavi a Chlebova. Já jsem jako největší riziko viděl výšku budov až 20 metrů nad stávajícím terénem a narušené panorama Soběslavi.
Piráti pro Soběslav navrhují regulativa průmyslové zóny

EIA dopadla pro Soběslav dobře a developer dostal celý záměr znovu k přepracování. V září 2020 zastupitel Martin Kákona na jednání zastupitelstva podal návrhy na přijetí několika regulativů.

• Jednalo se například o:
  Nesouhlas s výstavbou bez znalosti budoucích uživatelů a konkrétního způsobu využití,
• nesouhlas s čistě skladovými a logistickými prostory,
• nesouhlas s výstavbou dříve, než bude připravena vhodná infrastruktura,
• nesouhlas s průmyslovou zónou v podobě, jaká byla prezentována v záměru EIA,
• omezení velikosti záměru a maximální velikosti jednotlivých budov,
• uložení radě města, aby jednala s petičním výborem a společně navrhly regulativa průmyslové zóny.

Přestože si v této fázi zastupitelstvo již bylo vědomo rizik, návrhy schválilo. Ocenili jsme, že všichni byli na stejné lodi, která nabrala ten správný směr. O to překvapivější byl další vývoj. Po několika jednáních bylo jasné, že k dohodě nedojde. Vedení města nebylo ochotné přistoupit na výraznější regulace a navrhovalo jen kosmetické změny. V té době se petiční výbor přetransformoval do podoby spolku s názvem Naše Soběslav z.s.

Aktivita výboru pro rozvoj průmyslové zóny

Po krachu společné cesty se zastupitelstvo rozhodlo vytvořit výbor, kde budou poměrně zastoupeny politické strany působící v zastupitelstvu. Jeden člen výboru tak potřeboval podporu tří zastupitelů. Původně jsme uvažovali o obsazení výboru zástupcem z řad odborníků, nakonec ale padla volba na Lukáše Slabého. Pro jeho podporu jsme se rozhodli především kvůli jeho vizi, kde hlavním cílem nebyla konkrétní představa, ale společná dohoda mezi městem a  tehdejším petičním výborem. Jeho diplomatické schopnosti musíme ocenit a konstatovat, že patřil mezi nejaktivnější členy.

Referendum

Mezitím se začalo mluvit o referendu. V červnu 2021 navrhl jeho vyhlášení náš zastupitel Jan Černý. Po emotivním vystoupení vedení města jsme se dozvěděli, že referendum je prý rizikem pro rozvoj stávajících podnikatelů, jako jsou Rašelina, FERT, Banes či Impregnace Soběslav. Hlasování podle toho také dopadlo a referendum kromě Pirátů pro Soběslav podpořil jen jediný zastupitel.
To ovšem spolek Naše Soběslav z.s. nezastavilo. Tou dobou měl již dávno posbírané podpisy na podporu referenda, které předal městu. Další tři měsíce jsme byli svědky pro mě naprosto neuvěřitelného – vedení města nechtělo referendum vůbec připustit a obstrukcemi se snažilo vše zvrátit. Jedním z argumentů bylo, že návrh na referendum neřeší budoucí náhrady ze strany města. Fakt, že je takový požadavek naprostým nesmyslem, následně potvrdil i soud a my doufali v referendum společně s parlamentními volbami v loňském roce, aby byla zajištěna co největší účast občanů. Město však určilo jiný termín, a to 14 dní po volbách! Důvod vidím jen jediný – nižší účast a tudíž vyšší pravděpodobnost neplatnosti referenda. Spolek se znovu obrátil na soud, který změnil termín referenda na společný s letošními komunálními volbami. Z mého pohledu šlo ze strany města o naprosto zbytečné zdržování a ignorování veřejnosti požadující referendum.

A co bude dál?

Od lidí často slýchávám, že už je o zóně stejně dávno rozhodnuto. Není. Soběslav má ještě několik možností. Nejdůležitější dvě jsou referendum a chystaná změna č. 2 územního plánu města Soběslavi. Ta v sobě obsahuje několik drobnějších regulativů území. Ty zásadnější jsou pak v referendu, které nás všechny čeká už na podzim.

Nejsme proti průmyslové zóně jako takové. Zcela ale odmítáme její výstavbu v megalomanské podobě a bez předem jasného využití i uživatele. Chceme takovou zónu, která bude městu přínosem a nikoliv zátěží na dlouhé desítky let.

Chcete mít průmyslovou zónu pod kontrolou, tak jako my?

Nyní je důležité, aby developer neprošel dalším kolem vyhodnocováním vlivů na životní prostředí EIA. To právě probíhá a každý z Vás má možnost poslat své připomínky. Čím více jich bude, tím lépe a je to jednoduché. Stačí si stáhnout vyplněný formulář a ten odeslat krajskému úřadu v Českých Budějovicích do 10. července 2022. Nechcete-li posílat připomínky poštou, pošlete vlastnoručně podepsané a oscanerované na emailovou adresu bucinsky@sobeslav.cz a my je odešleme hromadně za Vás.

Formulář s připomínkami

Bc. Miloš Bučinský
zastupitel města Soběslavi

Článek Nenechme developera rozhodovat o budoucnosti města se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Diskuze se rozvine až u první části třetího bodu, kterým je záměr prodeje bytu v ulici Na Ohradě. Jedná se již o několikátý byt, který město prodává, a hlavním argumentem zde je, že z hlediska správy je nepraktické mít byt v lokalitě, kde město moc dalších bytů nevlastní. Tomu argumentu rozumím a v podstatě proti němu nic nemám. Naprosto ale souhlasím s Honzou Černým, který poukáže na poměrně nízkou minimální kupní cenu navrženou v důvodové zprávě (tedy 1 milion Kč) a navrhne jí zvýšit na 1,5 milionu Kč z důvodu, že reálná cena bytu je kolem 2 milionů. Jako první se podle jednacího řádu hlasuje o Honzově návrhu. Sice mě příjemně překvapí, že obvyklé rozložení hlasů koalice a opozice se tentokrát trochu naruší, nicméně pro návrh je nakonec pouze osm zastupitelů a pro potřebnou většinu tedy tři chybí. Je smůla, že na dnešním zasedání chybí hned čtyři členové zastupitelstva, možná by někteří z nich návrh podpořili a mohlo to dopadnout jinak. Pravidla jsou ale daná, pro musí být většina ze všech zastupitelů, nikoliv pouze těch přítomných. 

Následuje hlasování o původním návrhu, tedy minimální kupní cena 1 milion Kč. Zde se hlasování zdržím. Až na několik výjimek zde zastupitelé hlasují vesměs opačně než u předchozího. Nejdříve to vypadá, že ani tento návrh nezíská potřebnou většinu, protože pro je pouze 10 zastupitelů, ale během drobných zmatků při sčítání hlasů si Michal Turek (ANO) své stanovisko rozmyslí a nakonec také návrh podpoří. Tím je tedy schválena minimální kupní cena 1 milion. Popravdě tomu postoji zastupitelů, kteří nesouhlasili s vyšší cenou a následně hlasovali pro nižší, moc nerozumím a v hlavě mi vyvstává otázka, jestli by nižší cenu podpořili i v případě, že by se jednalo o prodej jejich vlastního majetku. Starosta bod ukončuje prohlášením, že se jedná pouze o záměr prodeje a samotný prodej se bude ještě znovu schvalovat a v případě nízké ceny s ním zastupitelstvo nemusí souhlasit. Hmm, snažím se najít nějakou logiku v postupu, kdy město nabídne byt za nízkou cenu a pak se ho rozhodne z důvodu příliš nízké ceny neprodat. Nic mě nenapadá. Jestli ono jádro problému nebude zase v tom, že to navrhl někdo z opozice..

Další majetkové převody proběhnou celkem hladce a přechází se na bod “Žádost o projednání záležitosti zastupitelstvem obce”. Pod tímto na první pohled nejasným názvem se skrývá opět problematika průmyslové zóny. Skupina občanů zde navrhuje, aby město trvalo na svých požadavcích pro návrh změny územního plánu a vydalo regulační plán pro uvedenou oblast. Žádost za tuto skupinu přednesl Pavel Plát a následně ho doplnil Zdeněk Rux. Následovalo obvyklé kolečko argumentů proč to nejde a poté se přešlo na hlasování. To už tentokrát dopadlo tradičně. Pro byli čtyři zastupitelé (kromě mě ještě Miloš Bučinský, Petr Král a Honza Černý), ostatní návrh nepodpořili.

Posledním bodem je tradičně “Různé”. Zde jsou ještě zmíněny doplňující informace k průmyslové zóně, chystanému supermarketu Billa v areálu bývalého Otavanu a plánovanému osvětlení bruslařské dráhy. Tím zasedání končí a já se smíšenými pocity odcházím.

Článek ZASTUPITELSTVO POHLEDEM Ivety Matějů – Občanský návrh v koši se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Průmyslová zóna

O průmyslové zóně už slyšel asi každý, kdo se o dění v Soběslavi zajímá. Nejvíce diskutovaná  je v poslední době  výstavba logistického areálu společnosti Exprin. 

Výstavba  se týká především lokalit v územním plánu značených jako Z12 (Pod Račí horou – tedy jižně od Chlebovské silnice) a Z20 (Na Douskách III – severně od Chlebovské silnice). Oproti dřívějším plánům na výrobu bude pravděpodobně možné v některých částech provozovat sklady. Nově by naopak nesmělo umísťování staveb narušovat panoramatický pohled na město. Problematické pro budoucí zájemce může být umístění dálkových sítí (dráty VN, vodovod, plynovod…). Územní plán tvrdí, že na území je zpracována územní studie. Její představy jsou však naprosto odlišné od plánů společnosti Exprin.

V okolí současné průmyslové zóny Na Pískách také pravděpodobně dojde k dalšímu rozvoji především současných soběslavských firem jako například Banes či Impregnace Soběslav. Ty se tak přiblíží k současné dálnici D3, stejně jako tomu bylo v minulosti u společnosti Rašelina.

Nový sběrný dvůr a další možnosti růstu města

Na výše uvedené lokality navazují v oblasti  Na Douskách ještě plochy označované jako Z14, Z17, Z18 a Z19. Tyto lokality jsou sousedními plochami nové silnice, která bude po dokončení železničního koridoru spojovat město s nájezdem na dálnici. Zde  již nyní probíhá výstavba autoservisu a v budoucnu je zde počítáno s výstavbou nového sběrného dvora.

Na Brabci

Průmysl se nebude rozrůstat jen podél dálnice, počítá se ale i se zastavěním pole mezi areálem firmy České houby a Dírenským potokem. Stejně jako u dálnice, i zde je nutné respektovat stávající ochranné pásmo silnice I/3, železničního koridoru, elektrického vedení a ochranné pásmo VTL a STL plynovodu. 

U Kotelny západ

S rozšířením počítá i společnost Goldim, která nyní provozuje areál bývalé kotelny u sídliště Svákov. Areál by se měl rozšířit směrem na západ a měl by být od okolí oddělený pásmem veřejné zeleně.

Připomínky k územnímu plánu je možné podávat písemně na městském úřadě do 3. prosince 2021.

Článek ZMĚNY V ÚZEMNÍM PLÁNU MĚSTA – PRŮMYSL V SOBĚSLAVI (ČÁST 2.) se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Výbor pro rozvoj průmyslové zóny již nějakou dobu má pouze 6 členů. To je v rozporu se zákonem o obcích, kdy počet členů výboru musí být lichý. Při vytváření výboru zastupitelstvo v Soběslavi rozhodlo, že výbor bude  složen poměrně k rozdělení mandátů v zastupitelstvu. V praxi to znamenalo, že vždy tři zastupitelé delegovali do výboru jednu osobu bez dalšího kádrování ze strany ostatních. Když z výboru odstoupil člen delegovaný mnou a dalšími dvěma zastupiteli (Ing. J. Klímou a Fr. Dukátem), předpokládal jsem, že nám přísluší právo i povinnost delegovat nového člena. Delegovali jsme člověka, který se průmyslovou zónou zabývá dlouhodobě – Zdeňka Ruxe. Volba člena výboru zastupitelstvem měla být pouze formalita. Nestalo se tak. Pro tohoto člena výboru nakonec hlasovalo pouze osm zastupitelů. Tím byl popřen domluvený princip volby. Plyne z toho pouze poučení, že na žádné sliby, dohody či smlouvy o průmyslové zóně nelze věřit. Mohou být kdykoliv porušeny. 

Poměrně dlouhý spor se vedl o termínu vyhlášení referenda. Navrženo bylo společné konání v době parlamentních voleb. Návrh byl podán včas a kdyby vedení Města nečinilo kroky, které celý postup zdržely a naopak vyšlo požadavku vstříc, bylo možné referendum v tomto termínu uspořádat. Protože referendum i vlivem zbytečného soudního extempore nebylo vyhlášeno včas, nemůže se již v termínu parlamentních voleb konat. Přípravný výbor proto podal vstřícný návrh na nový termín v době komunálních voleb v roce 2022.

Obvyklé je, že zastupitelstvo stanoví termín požadovaný přípravným výborem. Podle zákona se místní referendum koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Navrženému termínu tedy mohlo být vyhověno. Město se však v důvodové zprávě opřelo o právní názor advokátní kanceláře, která vyvodila, že se zastupitelstvo může od navrženého termínu odchýlit, pokud osvědčí, že pro konání referenda v jiném termínu jsou přesvědčivé důvody. Upozornil jsem zastupitele, že to je jen právní názor řadovėho právníka. Uváděné “přesvědčivé” důvody nemusí být přesvědčivé pro soud. Ten alespoň v jednom podobném případě takové rozhodnutí zastupitelstva zrušil. Upřednostnil souběh s jinými volbami zejména pro  účast co největšího počtu oprávněných osob a také nižší náklady. Přesto vedení města navrhlo a nakonec i prosadilo vlastní termín  v sobotu 6. 11. 2021. Tedy v den volna, kdy má mnoho lidí jiné plány.

Nechci spekulovat, proč Město nevyhovělo návrhu přípravného výboru. Město nyní bude zataženo do dalších soudních sporů a do rozhodnutí budou všichni v nejistotě. Považuji za pravděpodobnější, že se soud přikloní k návrhu termínu přípravného výboru a celé obstrukce tak byly zbytečné. Možná to stratégové města nedomysleli. Bohužel to budeme muset zaplatit.

Článek Nelze věřit slibům ani dohodám – Zastupitelstvo pohledem Petra Krále se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Je třeba také říci, že současná politická reprezentace udělala mnoho chyb ve správě veřejného majetku. Nejdříve prodala v průmyslové zóně městské pozemky pod cenou a následně zvětšila plochu průmyslové zóny bez zavedení striktních regulativ pro výstavbu v ní. Logickým důsledkem těchto chyb by měla být snaha chyby co nejrychleji napravit. Zejména nyní, kdy vidíme, co tyto chyby způsobily. Byla ale zřejmě zvolena taktika jiná, a to přesvědčit veřejnost, že k žádným chybám nedošlo a případné drobné nedostatky lze vyřešit dohodou s developerem. Ten jde ale tvrdě za svým byznysem, který je právě na chybách v našem územním plánu založen. Situace se nyní musí řešit velice rychle. Nelze čekat na volby, a doufat, že nová politická reprezentace problém vyřeší. Developer stále pracuje na svém záměru a již nyní jsme ztratili rok vyjednáváním, ve kterém město tahá za kratší konec provazu. Už včera bylo pozdě. 

Developer několikráte jasně řekl, že ze svého záměru, vybudovat zde logistický areál, nesleví. Nemůžeme stále čekat. Čekání pouze umožňuje developerovi připravit neprůstřelné argumenty pro realizaci jeho záměru.

Proto jsem žádost o referendum podepsal. Neotálejte a podepište také. Jde o čas. 

Článek Martin Kákona – Proč podporuji referendum? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Materiály byly poskytnuty pouze a výlučně v zájmu odborné diskuze a řádného projednání daného investičního záměru. S jejich zveřejněním na internetových stránkách, Facebooku ani jiných médií společnost Exprin Property s.r.o. nesouhlasí. Společnost vítá zájem veřejnosti o projekt, přeje si však plnou informovanost včetně odborných a věcných argumentů.

Prezentaci můžete shlédnout na webových stránkách firmy Exprin Property s.r.o.

Článek Developer představil další verzi projektu se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Jednání nebo schůzka?

Od města se toho příliš nedozvídáme, a to i přesto, že v září minulého roku zastupitelstvo pověřilo radu města, aby zajistila zápisy ze všech jednání týkajících se průmyslové zóny a předávala je zastupitelům. To si například pan místostarosta Pavel Lintner vynaložil po svém, když začal tvrdit, že jednání z 21. října nebylo jednáním, ale schůzkou a proto nebylo třeba z něj udělat zápis ani o průběhu jednání informovat zastupitele. Na zastupitelstvu tímto skvělým lingvistickým výkladem šokoval nejen některé zastupitele, ale i přítomné v publiku. 

Od developera nemáme žádné informace

Od začátku vzniku petičního výboru jsme s Martinem Kákonou, druhým členem výboru za Piráty pro Soběslav, důsledně tlačili na to, abychom věděli, co se kolem průmyslové zóny chystá, a měli o dění dostatek informací. Vedení města se zjevně od samého začátku snaží o pravý opak. A developer? Jeho zástupce Milan Hulínský byl přítomen na dvou jednáních zastupitelstva. Seděl tiše v koutě a o jeho přítomnosti většina lidí ani neměla tušení. V září pak na své pozici skončil a jediné, co po něm zbylo, byl jednostranně, ale profesionálně napsaný článek v červencové Hlásce a web, na kterém se toho za uplynulý půlrok nic nezměnilo.

Jediné informace, které v tuto chvíli máme, jsou ze zápisů schůzek petičního výboru s vedením města nebo s developerem a z fám, které se šíří městem. V celém příběhu je stále mnoho neznámých. Většina lidí, které potkávám, se nejčastěji ptá: “Co tam vlastně bude?”. To se ale zřejmě ještě nějakou dobu nedozvíme. 

Mne ale v současné době nejvíce zajímá, co se ve městě ve věci průmyslové zóny děje a proto jsem se rozhodl o informace požádat dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Nedozvěděl jsem se toho mnoho, přesto jsou některá zjištění zajímavá:

1. Posudky a studie průmyslové zóny

Požádal jsem o soupis veškerých studií a odborných posudků. O tom, že si je město nechalo zpracovat, slýcháme už od léta. Hned 7. července se členové rady shodli na zhotovení čtyř posudků:

• Dopravního řešení
• Integrace zeleně do prostoru projektu.
• Likvidace dešťových vod z areálu vč. variantního řešení jejich odvedení
• Krajinného rázu řešící výšku a začlenění hal do terénu

Posledně zmíněná studie byla stejný den zadána k vypracování panu Romanu Bukáčkovi ze Žďáru nad Sázavou a studie stále není hotová, ačkoliv zápis z jednání mezi petičním výborem a radou města hovoří o jejím dokončení na začátku listopadu. Zbylé tři posudky do prosince 2020 ani nebyly zadány. Stejně tak i dopravní studie pro cyklostezku mezi Soběslaví a Chlebovem. Jedinou studií, která byla zpracována a dokončena je rešerše posuzující možnosti regulace výstavby v průmyslové zóně, která byla zpracována městskými úředníky, o jejíž kvalitách se dočtete na stránkách petičního výboru. 

2. Návrhy řešení průmyslové zóny

Ze zápisů petičního výboru víme o dalších verzích projektu průmyslové zóny. V uplynulých měsících byly vypracovány nejméně dvě pracovní verze průmyslové zóny. Viděl je ale někdo? Sami účastníci těchto jednání tvrdí, že projekt se od té doby nijak zásadně nezměnil ba spíše naopak, v některých parametrech dokonce narůstá. Projekt nám na zastupitelstvo přijedou představit zástupci společnosti Exprin. Chtěli jsme ho předem vidět, abychom se mohli připravit na případnou diskuzi. Bohužel jsem se dozvěděl, že pracovní verze průmyslové zóny jsou autorským právem společnosti Exprin a ani jako zastupitel nemám nárok k tomu, abych je viděl.

3. Odhadní ceny bývalých pozemků města

Na závěr se vrátím k nejvzdálenější historii průmyslové zóny do roku 2017, kdy se soběslavští zastupitelé rozhodli pro prodej pozemků táborské společnosti Dividend Plus. Tento prodej byl proveden na základě znaleckého posudku Ing. B. Fialy ze Soběslavi, který byl vypracován 26. ledna 2017. Ten pozemky ohodnotil jako ornou půdu mimo zastavěné území města nepřístupné pro automobilovou techniku bez možnosti napojení na inženýrské sítě s obvyklou cenou 220 kč/m2. Upozorňuje však na možný budoucí růst ceny, což se potvrdilo hned v zápětí, když pár měsíců po prodeji došlo ke změně územního plánu a tyto pozemky přestaly být ornou půdou a staly se plochou určenou pro výrobu. Geniální způsob jak zhodnotit majetek, nemyslíte?

Co bude dál?

Můžeme ale zpětně zastupitele vinit z nevýhodného prodeje? Byl posudek zpracován opravdu odborně? A měli tehdejší zastupitelé dostatek informací? To už posuďte sami. Za mne je již od začátku celý projekt plný tajemství a záhad a jsem napjatý, jakým směrem se bude ubírat dál. Dočkáme se zde logistického centra? Obřích výrobních areálů? Prázdných hal? Anebo nás čeká jiná zářivá budoucnost?

Článek Máme v souvislosti s průmyslovou zónou právo na informace?  se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

1. Zahájení
2. Změna č. 3 rozpočtu města v roce 2020 (00:04:00) – diskuze: Klíma, Kákona (dotaz na vícepráce bruslařská dráha), Pavel Lintner
3. Projekt „Nástavba Senior-domu Soběslav“ (00:14:30) – diskuze: Král, Němečková, Bláha, Kákona, Krejčová, Bláha, Kákona
4. Majetkové převody A: Prodej pozemku p. č. 3769/43 v k. ú. Soběslav (00:35:40)
   B: Bezúplatný převod pozemků p, č. 4008 a 4009 v k. ú. Soběslav (00:37:30) – diskuze: Bučinský (dotaz na opěrnou zeď), Bláha
   C: Bezúplatný převod pozemků p. č. 4010 a 4012/3 v k. ú. Soběslav (00:41:00)
   D: Úplatný převod pozemků p. č. 4011/1 a 2651/2 v k. ú. Soběslav (00:42:40)
5. Průmyslová zóna Soběslav (00:44:30) – diskuze: Bláha, Plát, Pospíšilová, Bláha, Plát, Mateová, Bláha, Bučinský, Němečková (01:07:40), Rux, Novák Václav, Ženíšek, Petr Lintner, Máté, Krejčová (01:30:00), Kozlíček, Bryll, Klíma, Zbytovská, Rux, Nedvěd (01:56:30), Král, Molíková, Pospíšilová, Nedvěd, Dukát, Kákona (02:12:20), Bryll, Bláha, Pánek, Plát, Krejčová, hlasování o usnesení k PZ (02:41:00)
6. Různé (03:23:20) – diskuze: Němečková (stav sociálních služeb v Soběslavi), Srncová (dotaz na duby u bruslařské dráhy), Pavel Lintner, Dukát (čištění koryta Lužnice), Bryll, Bučinský (dotaz na přípravu soběslavských škol na distanční výuku), Bláha, Kákona (nákup potravin pro občany COVID pozitivní ve Veselí nad Lužnicí), Srncová (dotazy občanů na webu města), Němečková

Článek ZASEDÁNÍ ZM 23. 9. 2020 – prosazení regulativů průmyslové zóny se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.