Diskuse následovala poté, co se koncem ledna uskutečnilo neveřejné jednání zastupitelů s členy výboru pro rozvoj průmyslové zóny. Martin Kákona upozornil, že “Na neveřejném pracovním jednání, výbor nemohl dostat zadání. To je možné pouze usnesením zastupitelstva na jeho veřejném zasedání.” Následně vyzval zastupitele k diskusi, a aby dali výboru jasné politické zadání.

„Výbor pro rozvoj průmyslové zóny je momentálně v situaci, kdy neví, co má dělat. Zastupitelstvo ho neúkoluje, přitom to je jeho zodpovědnost. Je třeba chvátat, aby nás investor nepředběhl a nezačal stavět dŕíve, než město zavede nějaká pravidla na území průmyslové zóny,“ doplnil Martin Kákona. Sám navrhuje, aby se výbor podílel na vytvoření regulačního plánu pro dané území. Výbor by měl specifikovat, v čem může regulační plán městu pomoci a v čem uškodit. Zastupitelé se nakonec shodli, že podrobnější zadání definují na svém příštím zasedání.

Diskutovala se také vyhláška o zákazu konzumace alkoholických nápojů. Ta doposud platila na lokality v okolí školských zařízení a autobusových zastávek. Nově k nim přibude celé Náměstí Republiky a park u kostela Sv. Víta. Výjimky platí pro prostory předzahrádek, které jsou součástí stravovacích zařízení a konzumace při kulturních akcích. Výjimkou jsou rovněž tři datumy a to 31. prosince, 1. ledna a velikonoční pondělí. Zastupitel Martin Kákona upozornil, že “Prohibice nikdy nic nevyřešila. S lidmi závislými na alkoholu je třeba pracovat. Ale ne tak, že je půjde řešit městská policie, když pijou, ale je třeba s nimi mluvit, když jsou střízliví. Pokud je městská policie bude pokutovat, pokutuje vlastně jejich rodiny.”

Aktualizace vyhlášky o zákazu konzumace alkoholu byla nakonec schválena.

Článek Martin Kákona: Je potřeba chvátat, aby nás investor nepředběhl a nezačal stavět dříve, než město zavede nějaká pravidla se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Článek Poděkování se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Článek Máme odvahu měnit Soběslav se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

• 1. Pro Soběslav (lídr Michal Turek)
• 2. Soběslavsko Srdcem a rozumem – Trikolora a Nezávislí (lídr Jiří Fišer)
• 3. Společně pro Soběslav – sdružení KDU-ČSL, TOP 09 a nezávislých kandidátů (lídr Ing. Jiří Klíma)
• 4. SNK – NEJSME STRANOU  (lídr Mgr. Pavel Lintner)
• 5. JIHOČEŠI 2012 pro Soběslav (lídr Marek Nývlt)
• 6. Sdružení Občanské demokratické strany a nezávislých kandidátů (lídr Ing. Jindřich Bláha)
• 7. Piráti pro Soběslav (lídr Ing. Martin Kákona, PhD.)
• 8. Sdružení Pro Soběslav (koalice KSČM + ČSSD) (lídr Mudr. Kateřina Jirousová)

Článek Piráti pro Soběslav mají do komunálních voleb číslo 7 se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

1) rozhovor s krajským zastupitelem, kandidátem do senátu a lídrem Pirátů pro Soběslav Martinem Kákonou,
2) článek zastupitele Miloše Bučinského o tom, jak jsme doposud bojovali proti průmyslové zóně,
3) článek zastupitele Jana Černého o tom, jak šlo nástavbu senior domu vyřešit efektivněji,
4) článek zastupitele Petra Krále o měsíčníku Hláska,
5) článek zastupitelky Ivety Matějů o rozpoznání důvěryhodných a nespolehlivých informacích
6) článek experta na školství Petra Chvojka o “ostrově vzdělávací neúspěšnosti” jménem Soběslav
7) článek Ágnes Němečkové o (a)sociální politice Soběslavi

Nechcete-li čekat, až Vám Soběslaviny dorazí do schránek, můžete si je vyzvednout v papírnictví Spino, reklamce Petr, železářství Šťastný či zmrzlináru Zahrada. A nebo si je stáhnout v elektronické podobě.

Článek Soběslaviny se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Hlavní programové priority Pirátů pro Soběslav jsou:

• transparentní řízení města, 
• podpora místní ekonomiky,
• zodpovědné plánování rozvoje města, 
• využití moderních technologií,
• bezpečné a sociálně přívětivé město,
• kvalitní vzdělávání pro budoucnost,
• podpora cestovního ruchu a kultury,
• a město šetrné k životnímu prostředí.

Více informací o programu a kandidátce najdete v odkazech níže:

Program

Kandidáti do zastupitelstva

Povolební strategie

Článek Máme odvahu měnit Soběslav se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V původně představené verzi záměru šlo o 4 obrovské haly o celkové zastavěné ploše 71 796 m2 a zpevněných plochách o rozloze 55 459 m2. Současný záměr má velikost zastavěné plochy 73 025 m2 (zvětšení o 1 229 m2) a velikost zpevněných ploch 66 799 m2 (zvětšení o 11 340 m2). Celkově se tedy velikost zastavěných a zpevněných ploch výrazně zvětšila. 

Vliv na životní prostředí bude tedy ještě větší než v původním návrhu. Obáváme se výrazného zvýšení teploty okolí v důsledku tak obrovských industriálních ploch.

2. Velikost jednotlivých hal rovněž neodpovídá místním podmínkám ve městě

Velikost největších a i nejmenší z plánovaných objektů je výrazně větší, než největší objekty ve městě.

3. Příliš vysoké budovy

Výška budov až 12.5 metrů naruší výhled na město a haly budou viditelné i z dalekého okolí. Aktuálně platná územní studie „průmyslová zóna u Dálnice v Soběslavi“ z roku 2014 mluví o maximální výšce objektů v této lokalitě 7 metrů. Regulativ je dle stejného dokumentu upraven pro vyšší výšky objektů zástavby do 10 metrů – pouze ale v místech navazujících na současnou zástavbu průmyslové zóny. Záměr by se měl držet regulativů i místním zvyklostem.

4. Sociální a ekonomické důsledky

Předložený záměr počítá s až 1300 zaměstnanci, investor odhaduje asi 900 potřebných zaměstnanců pro provoz nové průmyslové zóny. Realita je taková, že v Soběslavi je nezaměstnanost cca 2,8 %. V březnu 2022 bylo v regionu Soběslavska evidováno 251 nezaměstnaných. Předložený záměr neodpovídá realitě a kapacitám ani možnostem regionu. Ekonomické důsledky pro region budou zanedbatelné, sociální (za předpokladu masivního příchodu agenturních zaměstnanců) dokonce negativní. Dokumentace neřeší ubytování a další problémy s takovým počtem agenturních zaměstnanců a tuto odpovědnost přenáší na obecní, krajské a státní instituce, které budou muset problémy s negativními sociálními jevy řešit.

5. Zvýšené hodnoty arzenu v zemině

Průzkum koncentrací arzenu v zemině byl proveden v hloubkách 0-3 metry. Podle průzkumu „arsen je vázán na podložní horniny“ a „byly zjištěny koncentrace arsenu v rozmezí 35–150 mg/kg suš., čímž byl limit výše uvedené vyhlášky překročen až 15 x“.

Vzhledem k tomu, že se žádné znečištění nepředpokládalo, byly vzorky zemin odebrány pouze z nadloží (obvykle 0,5 – 3 m). Při stavebních pracích budou zemní práce probíhat i ve větších hloubkách, a tak by mohlo dojít ke kontaktu s kontaminovanou zeminou. Proto je nutné, aby byl podrobnější průzkum lokality do dokumentace doplněn. Zároveň se musí zohlednit výsledky nového průzkumu a podle toho nakládat s vytěženou kontaminovanou zeminou.

6. Nesoulad s Programem rozvoje města Soběslav

Město Soběslav v roce 2020 schválilo Program rozvoje města pro roky 2020-2023. Ten doporučuje jako jeden ze základních pilířů rozvoje města podporu malého a středního podnikání. Naopak rizika vidí ve snižování atraktivity destinace necitlivými zásahy do krajiny a slabou stránku města vidí v nedostupnosti bydlení, nedostatečné nabídce městských bytů a nízké (či nulové) bytové výstavbě a také poukazuje na zhoršenou infrastrukturní vybavenost místních částí (mimo jiné Chlebova). 

7. Neefektivně využitá plocha pro parkování vozidel

Plánovaný rozsah parkoviště tedy 789 míst pro osobní automobily zabere minimálně plochu 8 000 m2. Vzhledem k významným terénním nerovnostem v areálu a nutnosti velkých terénních manipulací by bylo vhodné část z parkovacích míst schovat pod zem – pod objekty hal. Za úvahu rovněž stojí vybudování parkovacích domů.

8. Nedostatečná dopravní dostupnost

Průmyslová zóna počítá s příjezdem až 1100 nákladních aut denně. Výhledově sice bude vybudováno nové napojení na dálnici D3, předložený záměr však počítá s dopravou po současné obslužné komunikaci podél dálnice D3. Ta však není na zvýšený provoz kapacitně připravena. Dokumentace nezmiňuje, že na účelové komunikaci je nebezpečný horizont a absence vodorovného značení nebo značky “Zákaz předjíždění”. Při vysokém zatížení této komunikace můžou vznikat potenciálně nebezpečné situace. 

Část nákladních vozidel zcela jistě nebude (z důvodu neochoty platit dálniční poplatky) využívat dálnici a pojedou přes město na silnici č. 3 či si svou cestu zkrátí přes Chlebov či Zvěrotice. Tyto komunikace nejsou na zvýšený provoz připravené!

9. Projekt neřeší dopravní zátěž při střídání směn

V projektu je odhadovaná generovaná zátěž 1284 osobních automobilů za 24 hodin v jednom směru. Neřeší však dopravní zátěž při střídání směn. V takovém případě bude v krátkém časovém úseku najíždět/vyjíždět z areálu velké množství osobních automobilů, což může v místě PZ způsobit dopravní komplikace. Zároveň se dopravní komplikace mohou částečně přenést i na nejbližší křižovatky u Exitu na D3 a nově vybudovanou křižovatku na výjezdu ze Soběslavi. Dále může zvýšená dopravní zátěž při střídání směn zkomplikovat dojíždění do Chlebova a obcí směr Dírná.

10. Narušené panorama Soběslavi i Chlebova

Z místa nedaleko výklenkové kapličky je unikátní pohled nejen na Soběslavský kostel, ale také na kostel v Nedvědicích, Dráchově a dokonce i kostel Povýšení sv. Kříže ve Veselí nad Lužnicí. Takto unikátní výhled jinde v okolí města není a navržený záměr výhled poškodí. Dá se říci, že průmyslová zóna bude vidět prakticky z kteréhokoliv kopce na západní straně od Soběslavi. Záměr tvrdí, že zdejší krajinný prostor je bez výraznějších přírodních a estetických hodnot. S tím absolutně nesouhlasíme. Soběslav je vstupní branou pro Sobéslavsko-Veselská blata, která mají ojedinělou krajinu i architekturu. Tato oblast je zanesena v Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje současně se Soběslavskou pahorkatinou, která je považována za výrazný krajinný prvek. Zdejší krajina má své ojedinělé kouzlo, které by se ztratilo stavbou takto obří průmyslové zóny. Průmyslová zóna je podle dokumentace vidět z polí od Chlebova, Zvěrotic a Svákovské rozhledny – z jediných míst, co jsou na kopci a je odsud nejhezčí výhled na město. Lokalita průmyslové zóny je na kopci a ve skutečnosti vidět i z jiných míst, například z lokality kolem Dráchova, Čerazi, Pilátu, Vesců, Klenovic. Pokud bude viditelná z rozhledny, musí logicky narušit dálkové pohledy i z těchto míst.

11. Příliš velká zátěž pro Soběslav během stavby

Investor se chystá zastavět plochu 73 tis. m2 a dalších 66 tis. m2 zaberou komunikace. Celá stavba má podle záměru proběhnout v průběhu dvou let, což je extrémně krátká doba na zastavění tak velké plochy. Tak velká plocha nebyla v Soběslavi zastavěna za posledních 20 let dohromady. V případě realizace by bylo vhodnější průmyslovou zónu rozvíjet průběžně podle aktuálních potřeb regionu a ne takto rychlým tempem.

12. Záměr průmyslového areálu neúměrně zvýší dopravní zátěž v oblasti

Investor sice odhaduje příjezd 310 nákladních vozidel, ale v dokumentaci uvádí příjezd 1 284 osobních vozidel, 162 nákladních a 649 jízdních souprav. To je denně cca 2 500 průjezdů osobních vozidel a 1 500 nákladních vozidel. V součtu se stávajícím provozem ostatních provozovatelů v oblasti už bude intenzita dopravy velmi vysoká a může docházet k ohrožení chodců/cyklistů a zároveň zvýšení rizika dopravních nehod. Dokumentace se zmiňuje o vybudování cyklostezky podél hlavní silnice na Chlebov. Z důvodu bezpečnosti chodců a cyklistů požadujeme dokončení této cyklostezky ještě před samotným zahájením prací.

13. Provoz 24 hodin denně a 365 dní v roce zvýší v okolí nejen hluk, ale i emise či světelné znečištění. 

Investor se problematice světelného znečištění v dokumentaci nevěnuje a odkazuje na územní a stavební povolení, přitom právě světelný smog produkovaný záměrem bude mít významný vliv na životní prostředí. Měl by být tedy hodnocen v procesu EIA.

14. Lepší začlenění areálu do stávajícího území

Navržený záměr počítá se sadovými úpravami k začlenění areálu do celkového rámce stávajícího území. Zeleň jako součást areálu je pozitivní krok, vhodnější by ale bylo výrazné zmenšení záměru a snížení výšky budov. Vhodné by bylo zahloubení areálu pod současný terén a po jeho obvodu vybudování zemních náspů porostlých vegetací, které začlení areál do stávajícího území. Zeleň by neměla být koncentrována po obvodu areálu, ale měla by být jeho integrální součástí v celé ploše.

15. Nejsou známy budoucí uživatelé průmyslové zóny

Požadujeme znalost budoucích uživatelů hal průmyslové zóny z důvodu přesnějšího určení negativních dopadů na životní prostředí a život obyvatel. Chceme se vyhnout situaci, kdy může zůstat areál částečně nevyužitý či pro jeho používání bude třeba dalších úprav. Pokud nejsou známy druhy činností provozovaných v areálu, nelze komplexně zhodnotit jeho vliv na životní prostředí.

16. Nesouhlasíme s odnímáním nejcennějších tříd půdy 

Celková výměra odnímané plochy ze ZPF na dotčených pozemcích je 211 699 m2. Územní plán sice počítá s průmyslovou zónou v tomto místě, při jeho schvalování ale byla tato skutečnost zatajena. Pro takto masivní projekt by mělo být využíváno spíše brownfieldů a míst, která nejsou pro zemědělství vhodná. Pokud se má zastavět kvalitní půda, tak by to mělo být postupně např. v horizontu několika desetiletí.

17. Narušení faktoru pohody

Záměr konstatuje, že při stavbě ani provozu areálu nebude docházet k narušení faktoru pohody stávajících obyvatel. To je samozřejmě mylné. Nedostatečné personální kapacity ve městě, nulová bytová rezerva a nedostatek zaměstnanců v současných firmách bude pro současné obyvatele i podnikatele velkým šokem. Bude tlak na zvyšování mezd u některých profesí, na druhou stranu raketově porostou nájmy i ceny bytů a to nejen ve městě, ale i širokém okolí. Narušený faktor nepohody by tak nepocítili jen obyvatelé Soběslavi, ale celého regionu.

18. Předložený záměr nezahrnuje kumulaci s jinými záměry

Projekt neřeší, že v okolí se nachází další průmyslové haly a můžou tak vznikat tepelné ostrovy. Dále není řešena kumulace s železničním koridorem (včetně přilehlých komunikací), kompostárny Soběslav (Rašelina) a nového areálu firmy Agropartner na okraji Chlebova. Podobné areály v Plané nad Lužnicí nejsou využity na 100 % a stále čekají na své nájemce. Kromě toho se budují velké areály v Českých Budějovicích a v procesu je také EIA dalších podobných záměrů kolem dálnice D3.

19. Město nemá dostatečnou kapacitu kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV) pro takto velký záměr 

Za poslední 4 roky vychází průměrná skutečná kapacita ČOV Soběslav 7000 EO a 2000 m3/den. Dle posledních přepočtů a současné legislativy je maximální kapacita ČOV Soběslav je 7500 EO a 2770 m3/den (informace dle ČEVAK Tábor). Takto významný záměr zvýší průměrné hodnoty na úroveň maximální kapacity a bez dalších investic do kapacity ČOV nebude rovněž možný další rozvoj města. Přívalové či vydatné deště pak mohou ohrozit obyvatele města, kteří bydlí pod kopcem, na němž se plánuje vybudování průmyslové zóny, tedy především v lokalitě sídliště Na Ohradě, Na Douskách, Tyršova či Petra Bezruče. Upozorňujeme, že město Soběslav navíc nemá na velké části svého území vybudovanou dělenou kanalizaci a je tedy nutné kalkulovat i přívalové deště, které navíc v případě souběhu s vysokým stavem vodních toků (Černovický potok, řeka Lužnice), způsobují ve městě zátopy.

20. Nesoulad s aktuálně platnou územní studií Průmyslové zóny Soběslav z roku 06/2014.

21. Nesouhlasíme se závěry, že dopady na životní prostředí a obyvatelstvo nebudou významné.

Budou zcela zásadní, záměr v tak velkém rozsahu ovlivní nejen obyvatele Soběslavi, ale i celý region. 

Jsme přesvědčeni, že záměr JHC938 „Průmyslová zóna Soběslav“ má významný negativní vliv na životní prostředí a obyvatelstvo a je z hlediska ochrany těchto zájmů v dané lokalitě neúnosný a neakceptovatelný a proto je k němu nutné vydat nesouhlasné stanovisko.

Nesouhlasíte také s průmyslovou zónou a líbí se Vám naše připomínky? Stačí si je jen vytisknout, podepsat a odeslat ke krajskému úřadu v Českých Budějovicích. Připomínky je možné si přizpůsobit podle svých potřeb.

Formulář s připomínkami ke stažení zde

Článek Jaké máme připomínky k EIA průmyslové zóny? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V internetové anketě (Facebook Piráti pro Soběslav a skupina Soběslav) jsme zjistili názor Soběslaváků na chystanou výstavbu supermarketu Billa.

. % chce další supermarket

. % supermarketů už máme dost

. % supermarket mi nevadí, měl by ale být součástí vyšší zástavby s byty či kancelářemi ve vyšších patrech

Děkujeme všem, kdo hlasovali.

Článek se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Chcete další supermarket v Soběslavi

V plánu je revitalizace brownfieldu bývalého Otavanu, který by měl být zbourán a nahrazen supermarketem Billa
Dva objekty 1300 a 1400 m2
Cca 100 parkovacích míst včetně odstavného parkoviště

My bychom si zde spíše představovali vyšší zástavbu, kde by mohly být v přízemí obchody a ve vyšších patrech pak byty či kanceláře.

Článek Další supermarket v Soběslavi ? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V Nedvědicích by mohlo dojít k výstavbě rodinných domů hned v několika lokalitách, které územní plán označuje jako Z46, Z47, Z49, Z50 a P2/2. Před zahájením výstavby v zónách Z46 a P2/2 musí být pro rozvoj těchto oblastí zpracována územní studie. 

Zastavěna by v budoucnu mohla být rovněž i plocha současného fotbalového hřiště na okraji obce (P3/2). Součástí rozvoje v západní části obce bude i plocha občanské vybavenosti, tedy například malé hřiště či park.

Čistírna odpadních vod

Protože v Nedvědicích stále nedošlo k výstavbě čistírny odpadních vod, územní plán s ní již počítá, a to v lokalitě Z48.

Rozšíření zemědělské výroby

Rozšíření se pravděpodobně dočká i areál firmy České houby, která sídlí v bývalém zemědělském družstvu. Na lokalitu, do které by se mohl areál rozšířit (Z45), ale bude muset vzniknout územní studie. V rámci ní je nutné upřesnit prostorové uspořádání zástavby včetně výškové regulace a typu staveb z hlediska sousedství s vesnickou památkovou zónou Nedvědice. Důležitými parametry, kterými se územní studie zabývají, jsou ochrana před nepříznivými účinku hluku a vibrací sousední obytné zástavby, dopravní obsluha lokality, napojení lokality na inženýrské sítě a případná opatření pro zmírnění následků přívalových dešťů. 

Relaxační centrum Nedvědice

Obyvatelé Nedvědic se nejspíš dočkají výstavby nového relaxačního areálu, tedy například hřiště, a to v lokalitě Na Vrchu (Z22/2). Tato lokalita ale bude komerční. Případná zástavba nesmí poškodit panorama obce ani výhled na dominantní věž kostela Sv. Mikuláše.

Připomínky k územnímu plánu je možné podávat písemně na městském úřadě do 3. prosince 2021.

Článek Změny v územním plánu města  – Nedvědice (část 5.) se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.