Článek Reakce na důležitou informaci pro občany města se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Článek Anketa-doprava v centru Soběslavi se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Studie se zabývá pouze propojením Soběslav-Veselí. Navržené trasy jsou spíš vhodné pro turisty, místní budou do Veselí (Madeta a pod.) zřejmě jezdit pořád po hlavní silnici (č. 603), je to nejkratší cesta s nejmenším převýšením. Pokud by bylo cílem vybudovat cyklostezku pro turisty, měla by se zároveň vybudovat cyklostezka, která by vedla zajímavými místy a končila by nebo byla napojena na turisticky atraktivní místa. Například se jako logický cíl jeví Veselská blata. Zároveň by bylo vhodné vybudovat cyklostezku, která umožní prohlídku města cyklistům jedoucím po cyklotrase Lužnice. Tato cyklotrasa není v současné době vedena optimálním terénem a zasloužila by si cyklostezku alespoň v bezprostředním okolí města.

Bruslařská dráha

Riziko je v cestě současnou alejí. Současná cesta je příliš úzká a možnost jejího rozšíření moc není, bruslařská dráha musí být širší než cyklotrasa. Navíc se může stát, že tu bude projíždět bruslař a proti němu kolo či maminka s kočárkem nebo lidé se psem (protože se jedná o jedno z mála možných míst pro venčení psů díky nevhodné OZV, která venčení psů v Soběslavi v podstatě zakazuje). Jak se sem vejdou?

Stromy v aleji začnou zvedat kořeny a kvalitní povrch bruslařské dráhy poničí. Z toho důvodu by bylo vhodnější vést dráhu po nové trase.

Jako alternativní řešení navrhujeme vybudování bruslařské dráhy na dně suchého polderu (ve směru od Pilátu k mostu na Bechyň) současně s likvidací skládky u Valchy. U mostu by pak mělo být parkoviště pro auta pro občany z druhé strany města.

Všechny stavby na levém břehu Lužnice by měly být realizovány se záměrem, odlehčit pravému břehu, kde jsou v současné době vybudována protipovodňová opatření, která jsou podle našeho názoru nedostatečně dimenzována a navíc neřeší souběh povodně a záplavy.

Trasa východ (aktuálně prioritní trasa)

Trasa vede po hezkých místech a v současnosti jde o nejlogičtější propojení Soběslavi a Veselí a mělo by dojít k rychlé realizaci této varianty.

• Problematický je úsek kolem Teraku, od propustku k Nadýmači, kde je panelová cesta nepřipomínající cyklostezku ale tankodrom. (Absolutně nevhodné pro silniční kolo!)
• Úsek od Nadýmače ke Starému rybníku má novou cestu vybudovanou v rámci dálnice. Začátek cesta od Nadýmače k malému lesíku je nekvalitní a cesta tím, jak po ní jezdí zemědělci s těžkou technikou, trpí. Už po pár letech je znát nekvalitní provedení cesty. Cesta dál přes louku už je mnohem lepší.
• Nevhodné dvě ostré zatáčky před lesem. Dříve než postavili dálnici, cesta vedla příměji. Na druhou stranu tehdy byl tento úsek za mokra podmáčený a nejsjízdný. Auta stejně v současné době jezdí přes louku, na kole se zde musí výrazně zpomalit.
• Nový úsek Řípec je určitě dobrý nápad, nyní se musí jet po Hradecké, která nemá ani postranní pruhy a je to velmi nebezpečné.
• Zbytek cesty do Veselí využívá minimálně frekventovanou existující silnici.

Trasa východ výhled

Trasa kopíruje dálnici D3, pro turistickou cyklistiku absolutně nezáživné a nevhodné. Téměř všechny cesty jsou hotové, i malý kousek u Karvánek je dobře sjízdný.

• Jediné chybějící místo je v úseku Doňovského potoku, kde je jen vyšlapaná pěšina (na kole jde za sucha bez problémů projet). Navrhujeme realizaci propojení, avšak nepoužívat trasu jako cyklostezku.
• Výhodou varianty je, že část má na rozdíl od Trasy východ hlazený asfalt (minimálně část za Nadýmačem).
• Je nutné projet cca 80 metrů po extrémně frekventované Hradecké! (v tomto místě je široká krajnice). Jak píše pan Architekt bylo by nutné pod novou mimoúrovňovou křižovatkou vybudovat propustek a do toho asi nikdo nepůjde. Ale tak to chodí, když někdo pozdě myslí.

Trasa západ

Trasa západ má tu výhodu, že se jedná o zcela nově navrženou trasu, po které se v současnosti do Veselí dojet nedá.

• Co se má předělávat (je to červenou barvou) u Paluby podél protipovodňové zdi?
• Dále cesta pokračuje až na Švadlačky ve stávající trase a není potřeba dělat příliš mnoho změn, kromě mostku přes Dírenský potok a žádná sláva není ani cesta v lesíku.
• V úseku Karvánek bude potřeba vykoupit pozemky od Autoklubu Soběslav, kterému celý kemp a okolí patří. Celý projekt záleží jenom na nich. Dobrý nápad jsou dvě trasy, například ta kolem řeky by mohla být jen zpevněná a přímá skrz Karvánky pak asfaltová. U Dráchova by bylo možné využít již stávající trasu.
• V Dráchově trasa cyklostezky vede po stávající hlavní silnici, naštěstí na přehledném místě bez velkého provozu.
• Podél lesíka a dále až k Madetě je cesta v majetku obce Řípec. Dále na trase většina pozemků asi bude patřit Veselí, některé patří Lesům ČR.
• Trasa z Dráchova do Veselí vede především po nyní neprůjezdných místech, je však vcelku logická a víceméně kopíruje trasu řeky Lužnice.
• Na této trase by bylo vhodné spolupracovat se samosprávou Veselí n. L.

Trasa Piráti Západ 2

Vhodné by bylo zabývat se také čtvrtou možností a to vést trasu po levém břehu řeky Lužnice. Trasa by mohla začínat na plovárně a dále vést pod Pilát, kolem chat u řeky Lužnice k Čejnovskému mlýnu a dále na Dráchov.

V lokalitě Dráchova by bylo nejvhodnější cestu vést podél přírodní rezervace Dráchovské tůně, případně využít stávající cestu od Čejnovského mlýna.

Z Dráchova cesta může pokračovat po trase Západ.

Trasa Piráti Západ 3

Dražší variantou by mohlo být vedení trasy přes letiště, viz Trasa západ a vybudování nového mostu přes Lužnici v lokalitě Čejnova. Ten by mohl sloužit nejenom cyklistům, ale mohla by zde vzniknout nová okružní trasa pro pěší.

V lokalitě Dráchova by bylo nejvhodnější cestu vést podél přírodní rezervace Dráchovské tůně, případně využít stávající cestu od Čejnovského mlýna.

Z Dráchova cesta může pokračovat po trase Západ.

Názor na cyklogenerel a řešení cyklostezek

Z cyklogenerelu u plánovaných tras (červená barva) není zřejmé jakého typu cyklostezka má být (zda jen opravit, na zpevněnou cestu stříkaný nebo hlazený asfalt).

Cyklogenerel stále nepřináší řešení pro Soběslav.

Piráti pro Soběslav preferují vybudování cyklotras skrz město a dále do Klenovic, Zvěrotic a Chlebova. Poslední dvě zmíněné vesnice mají problém s tranzitní dopravou k dálnici D3 a je pro cyklisty i pěší nebezpečné používat stávající silnice.

Pan architekt zmiňuje, že by chtěl udělat cykloobousměrku na náměstí. Bohužel tak, jak se náměstí projektuje, to NIKDY nebude možné.

Piráti navrhují vzít do úvahy vedení cyklotrasy do Veselí přes Dráchov (viz trasa Západ 2 a Západ 3).

Kromě řešení propojení Soběslav-Veselí je třeba vybudování cyklostezek k turisticky zajímavým místům v okolí (Veselská blata, Lužnice, rozhledna v Krátošicích, Červená lhota, lázně Bechyně,…).

Zároveň je třeba vyřešit pohyb cyklistů po městě pomocí cyklostezek (náměstí Republiky, Hláska, napojení na okolní cyklotrasy,…).

Článek VYHLEDÁVACÍ STUDIE CS DSO SOBĚSLAVSKO se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Ve staré nádražní budově by mohlo být veřejné WC, prodej lístků a zázemí personálu.
Připomínky k návrhu je možné podávat u Ing. Dany Hořické, vedoucí odboru výstavby a regionálního rozvoje  MěÚ Soběslav v termínu do 30.9.2016, e-mail: horicka@musobeslav.cz .

Článek Nový autobusový terminál v Soběslavi se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Jenže placené (pardon regulované) parkování je prostě další daň pro občany, ať už jí zabalíme do jakýchkoli ušlechtilých pohnutek a politických kudrlinek. Pozemky pod auty jsou města a město, řízené námi volenými zastupiteli, má právo využívat tyto pozemky, jak uzná za vhodné.
Kdo na náměstí vlastně parkuje a placené parkování mu bude vyhovovat? První a největší skupinou jsou občané s bydlištěm na náměstí a v jeho těsné blízkosti. Po desítkách let se ukázalo, že nebylo příliš moudré postavit panelovou zástavbu v centru. Kdo by tehdy také tušil, kolik obyvatel si pořídí automobil a v rodině často nezůstane jen u jednoho? Na minulém zastupitelstvu lidé z této skupiny jasně řekli, že si placené parkování nepřejí. Záchytná parkoviště spíš působí jako výsměch, zvlášť rodiny s dětmi a starší spoluobčany vzdálenost téměř půl kilometru od bytu nepotěšila.
Další skupinou jsou podnikatelé a jejich zákazníci. Podnikatel chce mít před obchodem volné místo pro zákazníky, což je pochopitelné a bylo by mu celkem jedno, jestli to bude stání časově omezené nebo placené. U placeného místa je menší problém se zákazníkem. Ten už přemýšlí, jestli někde nezaparkuje pohodlněji. Nejde jenom o 10 Kč, ale drobné nemusí být vždy po ruce. K tomu cesta k automatu a zákazník už může přemýšlet, jestli tu věc nekoupí jinde mimo centrum, proto jsou dnes tak oblíbené supermarkety a obchodní zóny.
Poslední velkou skupinou jsou zaměstnanci úřadů a občané, kteří úřady navštěvují. Tady město ve vzdálenější i bližší minulosti udělalo chybu a úřady centralizovalo na místo z hlediska parkování nejhorší. Změnit adresy úřadů by stálo víc než krytý bazén a parkovací dům dohromady, proto je takové řešení v současnosti nereálné.
Abychom nezapomněli na turisty, Ti také chtějí zaparkovat, sice nejsme Český Krumlov, ale pár jich bude. Po příjezdu na náměstí si možná rozmyslí, jestli zaparkují a zaplatí nebo se radši projdou. Příště už třeba přijedou na kole, když uvidí kolostavy na náměstí a možná je k nám v budoucnu přivede krásná cyklostezka.
V každém případě to vypadá, že žádná z těchto skupin si bezpodmínečně placené parkování nepřeje. Obyvatele by proto mohl potěšit záměr města zavést v části mezi Komerční bankou a Českou spořitelnou časově omezené stání, zatím na zkoušku.

Podle doporučení Policie ČR by stání měla být označena dopravní značkou „Parkoviště s parkovacím kotoučem“ (č. IP 13b), některá města je navíc značí vodorovným dopravním značením – žlutými číslicemi. Jen bude nutné pořídit si parkovací kotouč, který se dá zakoupit v papírnictví a ti kreativnější si je můžou vyrobit sami, protože vyhláška přesně nestanovuje, jak má kotouč vypadat. Pro začátek by asi bylo vhodné umístit ke značkám vysvětlení, aby nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním s městskou policií a místa byla využívána v souladu s vyhláškou.

Článek Náměstí není parkoviště se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Už dnes je v návrhu územního plánu kruhový objezd v lokalitě „U Klenovic“ (křížení E55 a staré silnice), ale tato změna je plánována v dlouhodobém horizontu. V každém případě chce při budování kruhových objezdů vždy pečlivě zvážit všechna pro a proti, abychom si neukroutili ruce, jako při průjezdu Českými Budějovicemi.

Článek Anketa: Kruhové objezdy se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

První, která bude realizována již brzy, bude osazení prostoru před ZŠ Komenského značkami zákaz stání.  Hlavním důvodem je zajištění průjezdnosti Školního náměstí a umožnění krátkodobého zastavení pro nastoupení a vystoupení uživatelů školy. To může být pro rodiče trochu problém, protože vyzvednutí dítěte ze školy se může protáhnout a v tom případě budou muset pro jistotu zaparkovat jinde nebo riskovat pokutu. Nejrychlejší tedy bude popojet dál do ulice Horní Příkopy. Pokud místo nebude, objet blok a zaparkovat na Okružní u spojky se Školním náměstím, což je kousek. Anebo, pokud nebydlíte daleko a nechvátáte, zkusit se projít s dětmi pěšky.

Další změnou, o které se už uvažovalo před lety, je zjednosměrnění Horních Příkopů. Zvlášť ve špičkách, při zaplnění všech parkovacích míst, je vyhýbání automobilů složité. Při pohledu do mapy se nabízí směr od Hlásky ke Školnímu náměstí. Jenže to by tu vznikla, zvlášť při ranním začátku vyučování, dost složitá dopravní situace, protože by tím Školní náměstí mělo jediný vjezd i výjezd na ulici Komenského. Zřejmě by pomohlo zprůjezdnění spojky ze Školního náměstí na Okružní, jenže ulička se pro větší provoz nehodí a navíc zde není po celé délce vybudován chodník.
Proto je logičtější druhý směr k Hlásce, ale i tak by se jednalo o změnu, na kterou by si soběslaváci museli chvíli zvykat a možná se pár nepozorných řidičů vyskytne, kteří si to projedou jako za „starých časů“. Kromě toho je zde problém, že by se tato nová jednosměrka setkávala se stávající, která vede od Nikoly, ovšem z opačného směru. Všechna auta, která by se zde sjížděla, by tudíž musela pokračovat na křižovatku Okružní/Mrázkova anebo na Lužnickou ulici.
Poslední změnou bude nové vodorovné značení, „nalajnované“ v souvislosti s úpravou parkování ve městě. Zavedení placených míst by se prozatím Horních Příkopů týkat nemělo.

Článek Úpravy dopravy-Horní Příkopy se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Zřejmě nebudou zavedeny rezidentní a abonentní karty. Placené parkování bude zavedeno na náměstí Republiky, parkovišti u Polikliniky a KDMS. Zároveň dojde k zachování stávajících vyhrazených parkovacích míst pro firmy. Studie bude doplněna o ekonomickou část vycházející z ceny parkování – 10 Kč za každou započatou hodinu a provozní doby zpoplatněného parkování v pondělí až pátek 7:00 – 17:00 hod. a v sobotu od 8:00 – 12:00 hod.
Co z toho tedy plyne? Na placených parkovištích se bude parkovat lépe a to za symbolický poplatek, což je pro nakupující v centru dobrá zpráva. Horší to budou mít obyvatelé blízko náměstí (např. panelová zástavba Bezděkova), protože neplacených míst bude nedostatek, stačí se podívat dnes. Takže přijedete z práce v půl čtvrté a co ted? Buď zaplatit 20 Kč, nechat auto na náměstí a ráno před sedmou do práce. Nebo marně hledat místo někde za hranicemi placených parkovišť.
A to už je další špatná zpráva pro obyvatele ulic Horní a Dolní Příkopy, Na Pršíně, Na Ohradě a dalších, kam se přesunou auta z náměstí, polikliniky a KDMS.
Problém budou mít i zaměstnanci, pracující na náměstí (např. městský úřad), buď zaparkují vedle za cca 80 Kč denně nebo si každé ráno udělají pěknou projížďku-procházku po soběslavských uličkách.
Vypadá to, že ať už parkování v Soběslavi dopadne jakkoliv, všichni spokojeni nebudou.

Článek Zase to parkování! se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Je to už pár let, co přišly do módy kruhové objezdy. Mezi jejich výhody patří snížení rychlosti při nájezdu na křižovatku a tím prakticky vymizení vážných dopravních nehod.
Navíc i vozidla z vedlejších směrů mohou plynule najíždět na hlavní směr. Mají ale i určité nevýhody a to je snížení plynulosti dopravy v hlavním směru. Ty se snaží řešit tzv. „turbo“ kruhový objezd s příčnými prahy. Části řidičů nevyhovuje, ale vyzkoušet si ho můžete například v Českých Budějovicích.
Dalším menším problémem jsou přechody pro chodce, které většinou vychází těsně za výjezd z kruhového objezdu.
Soběslav se zatím téhle „kruhové“ módě vyhnula, i když jeden netradiční kruhový objezd ze sedmdesátých let tu také máme. Je to Náměstí Republiky. Sice se nepodobá těm dnešním moderním, ale účel plní dobře.

O kruhovém objezdu se tedy uvažuje na křížení silnic E55 a ulice Obchodní. Dnes, se snížením provozu díky D3, už nájezd na E55 z vedlejších silnic není tak obtížný. Do budoucna, s rozrůstáním Svákovského sídliště směrem na sever, bude vhodné napojit dopravu ze sídliště právě sem.

Druhá řešená křižovatka je křížení E55 a Bechyňské ulice. Mnoho řidičů využívá E55 jen pro přejetí směrem do města. Jenže zde je velmi málo místa pro kruhový objezd, nevejde se sem ani typ „šiška“. Jediným vylepšením křižovatky by tak byl odbočovací pruh do města a přechod pro chodce přerušený ostrůvkem.

A jaký kruhový objezd by podle Vás měl smysl? Hlasujte v naší anketě.

Článek Dokolečka dokola se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Z naší ankety vyplývá, že 52% občanů si přeje časově omezené stání, pro bezplatné parkování je 23% občanů a placené parkování by si přálo 16%.

Článek Jak budeme parkovat v Soběslavi? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.