Paní zastupitelka zřejmě má na mysli debatu v JCTED, na kterou byla pozvána a jejíž termín byl určen podle jejího přání a na kterou se nedostavila. Ano, je vždy připravena odpovídat na jakékoli dotazy, pokud ji někdo sežene.

Zmiňovaní Tomáš Šena a Jiří Klíma neřekli během jednání vůbec nic. Přesto, že developer několikrát evidentně lhal, když se odvolával na dohodu s Výborem a na usnesení zastupitelstva.

Celým jednáním se táhla jedna červená nit. Záměr je na hraně přípustných limitů, ale zákonné limity splňuje. Lidé se podivovali, jak je to možné. Copak mohou rozumní lidé něco takového postavit a opravdu se tomu nedá zabránit?

Dá. Stačilo by, aby zastupitelé odhlasovali změnu územního plánu, která zavede pro dané území takové limity, které neumožní takovéto megalomanské a ve své podstatě zbytečné stavby. Stačí, když budou občané apelovat na své zastupitele. Kdyby byla změna včas odhlasována, nemuseli bychom se vůbec muset scházet na takovýchto jednáních. 

Vaši zastupitelé vám možná budou opakovat radnicí protlačovanou lež, že by nás developer žaloval a město by muselo platit za zmařený záměr. Nevěřte jim. Prosím vás, ukažte mi developera, který by šel proti městu, když potřebuje jeho kanalizaci a jeho čistírnu odpadních vod. Který developer půjde proti městu, které stanovuje jeho daně z nemovitostí? A i kdyby se developer zbláznil, může se to stát, protože firma Exprin nemá zkušenosti, protože nikdy tak velkou věc nestavěla, vždy může město přistoupit na mimosoudní dohodu. Nic neriskujeme.

Požadujte po svých zastupitelích změnu územního plánu!

Článek Veřejné projednání průmyslové zóny: Záměr je na hraně přípustných limitů, lze mu zabránit změnou územního plánu se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V rámci tohoto dotačního programu je připravena finanční pomoc pro:
1) rodiny dětí do  tří let věku (kdy dítě má trvalý pobyt na území Jihočeského kraje)
2) poživatele starobního, vdovského/vdoveckého nebo invalidního důchodu s trvalým pobytem na území Jihočeského kraje.

K tomuto dotačnímu programu se připojují města a obce po celém Jihočeském kraji. Podle slov starosty Ing. Jindřicha Bláhy se tímto bodem zabývala i rada města, která doporučuje nechat projednání až na nové zastupitelstvo. Navrhovatel bodu Petr Král argumentoval, že v současné nejisté době není vhodné čekat několik dalších měsíců, lidé potřebují peníze hned.

A jak Soběslavští zastupitelé rozhodli? V hlasování o zařazení tohoto bodu do programu jednání získal podporu zastupitelů Petra Krále, Ivety Matějů, Miloše Bučinského, Jana Černého a Aleny Krejčové. Ostatní zastupitelé se zdrželi či byli proti a tak k projednání ani nedošlo. 

Smutnou pravdou je, že po volbách bude trvat než se nové zastupitelstvo rozkouká a ke schválení peněz dojde nejspíše až v prosinci. To dává lidem velmi málo času na to, aby o peníze požádali. V Soběslavi tak dost možná senioři a děti, jak se říká spláčou nad výdělkem.

Obdobně dopadl i bod různé, který obvykle slouží k pokládání otázek veřejností a pro tentokrát byl z programu překvapivě vypuštěn. Mohlo by se zdát, že poslední zastupitelstvo je již takovou nenáročnou tečkou a není na co se ptát. Protože kdo ví, co bude za týden. Jenže v Soběslavi bude krom voleb i referendum a možná se někdo z občanů chtěl zeptat, proč nejsou lístky k referendu distribuovány s volebními lístky, nebo proč v Hlásce nevyšel žádný obsáhlejší článek o tak důležité události, jako je historicky první referendum v našem městě.

Soběslavští zastupitelé v tom tak své občany zatím nechají. Uvidíme, jestli občané v tom nechají po volbách zastupitele.

Článek Soběslaváky v tom necháme se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Od auditu uplynuly dva roky a při pohledu do zářijového vydání Hlásky je patrné, že se od té doby nic nezměnilo. Součástí jsou volební inzerce jednotlivých stran i seznam kandidátek. Z dalších článků je ale patrné, že Hláska je pod kontrolou vládnoucí ODS. 

Předsedkyně Výboru pro rozvoj průmyslové zóny Alena Krejčová a dvojka současné kandidátky ODS hodnotí dosavadní činnost výboru. Jako jeho velmi důležitou činnost vidí připomínkování záměru průmyslové zóny k posouzení na životní prostředí EIA. Ten kdo si přečetl připomínky města (respektive výboru), zjistil, že se týkaly relativně zanedbatelných věcí a naopak neobsahovaly například připomínku na rozsah celého záměru (tedy velikost a výšku hal). Neopomněla zmínit, že díky aktivitě výboru své připomínky poslalo i spousta obyvatel města. Kdo situaci v té době sledoval ví, že to bylo jinak. Výbor slíbil, že připraví doporučení pro ty, kteří neznají podrobně projekt průmyslové zóny a chtěli by své připomínky podat. Nakonec jsme se ale dočkali jen odkazu na univerzální připomínkovací formulář spolku Frank Bold a to ještě pár dní před termínem pro podání stížností. Ten lidem příliš nepomohl.

Třešničkou na dortu jejího článku je, že zcela OPOMNĚLA ZMÍNIT REFERENDUM o průmyslové zóně. To se koná již tento měsíc a je zcela zásadní pro budoucí vývoj. Opoziční názor zastoupený spolkem Naše Soběslav z.s., který referendum na základě přání občanů vyvolal, v Hlásce nenajdeme. Byl totiž redakční radou zamítnut. Jak mi napsala paní šéfredaktorka Michaela Nováková, článek spolku totiž obsahoval “prvky ovlivňující rozhodování občanů před volbami”. A to i přesto, že text zvoucí občany k referendu a vysvětlující otázky referenda, neobsahoval žádné informace o komunálních volbách.  

Ohlédnutí současného pana starosty Jindřicha Bláhy a lídra kandidátky ODS v komunálních volbách za uplynulým volebním obdobím na následující straně se zaměřuje na uskutečněné investiční akce města a to, jak se máme v Soběslavi dobře. Opomíjí ale zásadní problémy např. nedostatek bytů či stavebních pozemků, zhoršující se parkování v centru a v okolí sídlišť či předražené a neefektivní projekty jako například rekonstrukce senior domu. Nezapomněl ale zmínit průmyslovou zónu. Kdo by od něj alespoň zde čekal informace o blížím se referendu, zůstane zklamán. Jediné co se dozvídáme je, že celý projekt průmyslové zóny je “OD SAMÉHO ZAČÁTKU KONTROVERZNÍ”. Toto jeho vyjádření mě doslova šokovalo, když sám pan starosta VŽDY hlasoval na jednáních zastupitelstva proti jakémukoliv usnesení, které šlo proti developerovi a průmyslové zóně.

Po přečtení hlásky mi dochází, jak současné vedení města zastoupené stranami ODS, SNK a ANO zcela ignoruje blížící se referendum. Doposud také dělalo vše pro to, aby referendum neproběhlo a o jeho uskutečnění v termínu letošních komunálních voleb musel rozhodnout až soud. A když už referendum bude, zvolilo jinou strategii. Ignorování referenda! Ta má jediný cíl a to zmást lidi, aby k referendu nepřišli a nebo si u voleb neřekli o hlasovací lístek. V případě nízké volební účasti by se totiž referendum STALO NEPLATNÝM. Přitom otázky referenda jdou proti záměru, který, jak říká pan starosta, je od samého začátku kontroverzní a úspěšné referendum by město mohlo použít jako výraznou páku pro zlepšení výsledné podoby projektu.

Svůj závěrečný proslov pak pan starosta ukončil větou: “Velký dík patří členům rady, komisí a většině členů zastupitelstva města za jejich práci pro naše město”. Speciální význam zde má kouzelné slovíčko “VĚTŠINĚ”. Popravdě jsem rád a hrdý na to, že do té většiny skoro jistě nepatřím. Je smutné, že po 26 letech ve funkci starosty nedokáže pan Bláha přijmout fakt, že někdo jiný může mít odlišné demokratické názory.

Osobně bych od něj rád na závěr slyšel poděkování občanům města a pozvání k referendu o průmyslové zóně. Je důležité, aby se referenda zúčastnilo co nejvíce lidí. A abychom o průmyslové zóně rozhodli společně.

Článek Vedení města v měsíčníku Hláska ignoruje blížící se referendum o průmyslové zóně se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Hláska se řídí vlastními Zásadami, které jsou jak formálně, tak věcně špatné. Například Zásady definují redakční radu jako poradní orgán redaktorky, aby jí následně byla svěřena nejvyšší rozhodovací pravomoc, dokonce s možností přímého omezení zákonného práva zastupitele. Zásady také podporují soběslavský zlozvyk, kdy v témže čísle je každý údajně kritický příspěvek starostou takzvaně „uveden na pravou míru“. Jak upozornil i audit provedený sdružením Oživení, je oprava subjektivního názoru poškozováním daného autora. Pokud někdo s článkem nesouhlasí, má právo reagovat, ale až v následujícím čísle. Současná praxe je neakceptovatelný zásah do novinářské nezávislosti. Bohužel si audit neobjednala oficiální místa, tak se k němu obrací svými oficiálními zády.

Pokud nějakou tiskovinu vydává politická strana, může se stát, že straní jen svým zájmům. Jsou to její peníze, její odpovědnost, její volební boj. Pokud noviny vydává za veřejné peníze obec, musí být nezávislé. Nesmí být pod vlivem mocenské struktury, která právě radnici obsadila. Vedení města by nemělo být tak zbabělé, aby z pozice moci umlčovalo hlasy vyjadřující názor, který minimálně slouží k zamyšlení nad tím, zda zvolená cesta je ta nejvhodnější.

I jinde se stává, že vedení obce propaguje pouze svoje názory na určité kauzy a nedává prostor názorům aktivních občanů či opozičních zastupitelů. Takové jednání je však v rozporu s tiskovým zákonem. Znovu je třeba upozornit, že Hláska je placena z veřejných peněz a tiskovému zákonu podléhá. Pokud by Hláska byla nadále využívána jen k oslavě vedení, bylo by to nehospodárné vynakládání finančních prostředků města.

Snad někdy bude Hláska skutečný zpravodaj, který bude usilovat o svobodnou výměnu názorů na současné dění a další směřování města. Jen z široké diskuze může vzejít nejlepší výsledek. To však musí zazvonit zvonec, aby pohádky byl konec.

Článek O Měsíčníku, slunečníku a setrvačníku Hláska se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Sociologická organizace PAQ Research provedla výzkum kvality vzdělávání dle regionů ČR a doložila i tzv. „Mapu vzdělávacího (ne)úspěchu“. Výzkum byl založen na otázce, zda úroveň základní školy odpovídá sociální skladbě obyvatel v dané lokalitě. Dle očekávání se na vrcholu drží ekonomicky silné oblasti (Praha, Brno), na opačném pólu je Ústecký kraj a vyloučené lokality. Nejzajímavější jsou případy, kdy by se problémy očekávat daly, ale místní ZŠ jsou tak kvalitní, že je dokáží eliminovat. Např. Kadaň, kde je 1/3 rodičů v exekuci a 1/6 dospělých má jen základní vzdělání, vykazuje dobré výsledky. Naopak jsou regiony, které vykazují „výrazně vyšší rozsah vzdělávacích problémů, než bychom očekávali. V některých krajích existují tzv. ostrůvky vzdělávací neúspěšnosti, kde vzdělávání za sociální úrovní občanů zaostává“. Jako příklad tohoto selhávání je jmenována lokalita obce s rozšířenou působností Soběslav: „Ukazuje se, že v 1/6 obcí vzdělávání za sociální situací zaostává. Jde o regiony, které si s neúspěchem nespojujeme. (…) Např. jihočeskou Soběslav.“ Výzkum říká: „To může být dáno sociálními podmínkami mikroregionu, ale i odlišnou snahou obcí s neúspěšností bojovat. Také může jít o vliv specifických sociálních problémů (např. vyloučená lokalita, vysoký počet agenturních pracovníků) či lokální selhání vzdělávací soustavy.“ Určitě se o Soběslavi nedá říci, že je vyloučenou lokalitou nebo místem přesyceným agenturními pracovníky z průmyslových zón. Pak tedy zbývá otázka, jaká je snaha zřizovatele, tzn. města, zasazovat se o kvalitu škol? Vnímají rodiče, že jejich socioekonomické úrovni by odpovídaly školy kvalitnější?

Navenek se zdá, že je všechno normální. Město Soběslav „pro občany“ zřídilo Komisi kultury, školství a cestovního ruchu. Na stránkách města se dočteme, že jejím smyslem je „aktivně se podílet na kvalitě školství na základě zpětné vazby od občanů“. A realita? V roce 2019 se zformovali rodiče, jež zarážely některé jevy v místních školách i jídelnách a vypracovali body, které by chtěli s místními školami prodiskutovat. Všichni tito rodiče měli pedagogické vzdělání, tedy nešlo o nějaké křiklouny bez argumentů. Tyto body komisi předložili a ta uznala jejich oprávněnost. Komise pozvala oba ředitele základních škol, kteří prý návrhy vítají. Opak byl pravdou. Mezi řediteli škol a vedením města došlo k dohodě, že dialog komise a rodičů bude okamžitě ukončen. Několik let se také mluvilo o rodičovské anketě, která měla navozovat zájem škol o pocity rodičů, ale její provedení a vyhodnocení připomínalo zručnost Pata a Mata a jako sláma z bot vyčníval dojem, že komunikace s veřejností je spíše předstíraná než autentická.

Oponenti mohou namítat, že výzkum necílí na konkrétní školu, nicméně se nelze neptat, proč obce v chudém kraji (např. Bruntál) vykazují nižší vzdělávací problémy vzhledem k tomu, kde leží a naopak Soběslavsko představuje ostrov podobný vyloučené lokalitě v jinak průměrném socioekonomickém prostředí. Konkrétně soběslavské školy rozhodně nemohou tvrdit, že představují vzor novodobého vzdělávání a komunikace. Posláním škol není jen konstatovat pomocí nekonečných dávek testů, známek a úkolů, které dítě to snese a které ne, ale také vytáhnout ty slabší a průměrné nahoru, otevřít žákům i rodičům nový svět. Právě tím se liší školy kvalitní od nekvalitních. A přesně v tomto náš region zcela propadl.

Mgr. Peter Chvojka Ph.D.
vysokoškolský pedagog Filosofické Fakulty JČU
expertní konzultant Pirátů pro Soběslav
pro oblast školství

Mgr. Peter Chvojka, Ph.D.

Vystudoval mediální studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně a doktorské studium dějin novější české literatury na ústavu bohemistiky Filosofické fakulty Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, kde působí 15 let jako pedagog.

Je ženatý, tři z jeho čtyř dětí navštěvovaly soběslavskou školu. Příběh jeho dcery Medy, která dostala při hodině výtvarné výchovy čtyřku za obrázek hada, vyvolal celorepublikovou debatu o smyslu známkování výchov a několik škol na jeho základě změnilo způsob hodnocení uměleckých a výchovných předmětů. Nyní žije v Táboře, kde jeho děti navštěvují nestátní ZŠ a rodiče jej zvolili do školské rady.

Svými autobiografickými a satirickými texty poukazuje na defektní jevy českého školství a otevírá kontroverzní témata.

Článek VÝZKUM OZNAČIL ŠKOLY V REGIONU SOBĚSLAV  JAKO „OSTROV VZDĚLÁVACÍ NEÚSPĚŠNOSTI“ se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Vzhledem k nedostatku lůžek a velkému zájmu o místa v zařízeních pro seniory, rozhodlo vedení města a poté většina koaličních zastupitelů o dostavbě dalšího patra Senior domu. Já i další zastupitelé za Piráty pro Soběslav jsme byli z různých důvodů proti.

Vedení města zvolilo realizaci projektu za plného provozu. Klienty tak čekal rok stavebních prací – bourání zdí a demontáž střechy, což vedlo k enormnímu zvýšení hluku i prašnosti. Problémem bylo i zastínění oken lešením a častý pohyb pracovníků stavebních firem před okny pokojů. A to bylo pro klienty v covidové době velmi těžké.
Situace se mohla řešit i jinak. Například ve Svitavách postavili dva nové domky pro 24  klientů, kde se žije příjemněji než ve velkém zařízení. Domky jsou bezbariérové, klienti mají k dispozici velkou terasu, zahradu, jednolůžkové pokoje a prostorný obývací pokoj. Zde je zajištěna kvalitní péče, protože klienti mají personál na dosah. Dokonce se ve Svitavách na projekt podařilo sehnat vyšší dotaci než v Soběslavi. Ale pouhé rozšíření lůžkové péče o seniory nestačí. Je vhodné rozvíjet služby jako denní stacionář, kde mohou senioři navazovat sociální kontakt a netrpět samotou nebo nedostatkem péče. Velmi podstatné je rovněž posilování terénních sociálních a ošetřovatelských služeb. Tak, aby budoucí klienti mohli co nejdéle zůstat v domácím prostředí, kde jsou zvyklí a kde se ještě můžou v nejvyšší možné míře zapojit do běžného života.

Článek Rozšíření Senior domu, nešlo to jinak? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Velkým tématem v Soběslavi, obdobně jako v jiných městech, je rozvoj bydlení. Jakým způsobem byste jej navrhoval/a řešit?

Zastupitelé za Piráty pro Soběslav na ni odpověděli a pokud nechcete čekat na papírové vydání Hlásky, přinášíme Vám jejich odpovědi.

A co si o dostupnosti a rozvoji bydlení v Soběslavi myslíte vy? budeme rádi za Vaše názory.

Jan Černý

Zásadním problém je cena bytů a bydlení obecně. Jde o nejdůležitější, ale zároveň nejdražší věc, kterou člověk může vlastnit. Ceny nemovitostí jsou v řádech mil. Kč, a to je pro mnoho lidí nedostupné. Pokud už dosáhnete na hypotéku, čeká vás závazek na mnoho let dopředu. Část lidí nemá se svými příjmy šanci vlastnit byt nebo dům. Jedna z cest je pronajmout si městský byt, kde mohou být nižší ceny nájemného, než je běžné. Soběslav v minulosti z různých důvodů část bytů rozprodávala a je logické, že město nemůže vyhovět všem zájemcům. 

Jednou z možností by bylo postavit nový městský bytový dům. Ceny stavebních prací i materiálu ale stoupají a při větším bytovém domu, např. o 30 bytech, by se jednalo o cca 100 mil. Kč, což by značně zatížilo městský rozpočet. Proto by bylo nutné využít dotační tituly pro výstavbu bytů pro nízkopříjmové skupiny, především na startovací byty. Startovací byt je primárně určený pro mladé rodiny nebo svobodné žadatele, kteří zde budou bydlet několik let a časem si najdou vlastní bydlení.

Druhou možností je využít soukromých investorů a jejich aktivní vyhledávání ze strany města. Zde může město podporovat výstavbu bytových domů přípravou infrastruktury. Zároveň musí vyžadovat, aby v lokalitách výstavby nedošlo k negativním vlivům na okolí, např. likvidace zeleně kvůli výstavbě nebo poddimenzované parkování.

V současnosti jsou možné lokality na výstavbu rodinných a bytových domů vytipovány, namátkou zmíním oblast Pod Klenovicemi, sídliště Svákov anebo lokalitu po dostavbě železničního koridoru Na Ohradách. S výstavbou nových domů jsou spojeny samozřejmě i další vedlejší výdaje jako nutné rozšiřování služeb (např. kapacita školských zařízení, rozšíření zdravotnické péče a budování dopravní infrastruktury). Nejde tedy jen řešit aktuální situaci, ale je potřeba přemýšlet, jaký bude vliv výstavby za 10 – 20 let.

Iveta Matějů

Soběslav aktuálně velice trápí velký nedostatek bytů. Vhodnou cestu k řešení tohoto problému vidím ve výstavbě bytových domů v příhodné lokalitě. Zde je ovšem nutno přiznat, že se jedná o běh na poměrně dlouhou trať.

Prvním nezbytným článkem v celém procesu je příprava podmínek pro výstavbu bytových domů. Toto se děje ve formě územního plánu, který schvaluje zastupitelstvo města.

Dalším stupněm je pak problematika samotného vlastnictví vhodných pozemků, z nichž bohužel jen část vlastní přímo město; ostatní majitelé jsou obvykle soukromé osoby, které nemusí vždy s prodejem souhlasit. To samo o sobě může výstavbu ve vybrané lokalitě podstatně zkomplikovat, popř. přímo znemožnit. Pokud se úspěšně překoná tato překážka, může být teprve zahájena samotná výstavba.

Tu může zajistit buď přímo město nebo soukromý investor. V případě města by se ovšem jednalo (s ohledem na ceny stavebních materiálů a prací) o značnou investici, která by bez vhodného dotačního titulu zatížila městský rozpočet na mnoho let, přičemž by se pravděpodobně neobešla bez (alespoň krátkodobého) zadlužení města. Proto bych se osobně přikláněla spíše k variantě soukromého investora – zde je ovšem nutno velice pečlivě nastavit případné podmínky. Pokud by například město mělo v úmyslu prodat vybranému investorovi vhodné pozemky, měly by v případné smlouvě být zakotveny jasné záruky – tedy především co, kdy a za jakým účelem se postaví. V opačném případě by se totiž mohlo stát, že město bude opakovat své předchozí chyby, které vznikly při prodeji pozemků v lokalitě dnes známé jako „Průmyslová zóna“. A to jistě nikdo z nás nechce.

Miloš Bučinský

Bydlení, respektive jeho dostupnost, je spolu s dostupností zaměstnání zásadním ukazatelem určujícím budoucí rozvoj města. Že je u nás v Soběslavi s dostupností bydlení něco špatně, je zcela jasné ze dvou důvodů:

1) Dlouhodobý úbytek obyvatel – kdy jich v Soběslavi ubude cca 40 ročně

2) Téměř nulová bytová výstavba a nedostatek stavebních parcel v posledních letech

Řešení vidím v nastartování výstavby. Město se musí soustředit na výkup pozemků vhodných k bydlení. Územních studií máme dost – v okolí Sídliště Svákov, na Ohradách, u letiště či obří lokalitu pod Klenovicemi. Značný potenciál rozvoje je i v okolí Chlebova. Výše zmíněné lokality ale většinou nejsou v majetku města, což vzhledem k vzrůstajícím cenám pozemků není dobrá zpráva. Město musí pozemky začít intenzivně vykupovat a PRŮBĚŽNĚ je uvolňovat pro výstavbu rodinných domů. Současný stav, kdy v roce 2019 vzniklo pouhých 6 stavebních parcel, má za následek nejenom jejich nedostatek, ale i růst cen, kdy se 850 m2 prodává za téměř 1.5 milionu korun.

S dostupností bytů je to podobné. Musíme si přiznat, že Soběslavi chybí moderní bytová zástavba. Při dnešních cenách vidím jako ideální řešení výstavbu bytových domů ve spolupráci s místními podnikateli či jako developerský projekt. Zajímavým trendem, který opět získává na popularitě, je financování bytových domů pomocí družstevního bydlení.

Snadné to není ani s nájemním bydlením. Seznam žadatelů o městský byt má za následek dlouhé, až 20leté čekací lhůty. Město pro nájemní bydlení nevyužívá všechny své kapacity, byty raději prodává. I proto jsem v posledních letech nepodpořil prodej bytů Na Ohradách do osobního vlastnictví.

Petr Král

Zabývat se těsně před koncem volebního období otázkou řešení bydlení v Soběslavi je tak trochu s křížkem po funuse. Stávající vedení města mělo v minulosti dost času k hledání řešení. Nyní je situace mnohem obtížnější. Ceny bytů stoupají, novou výstavbu omezuje inflační vývoj cen materiálu, který znemožňuje vytvoření smysluplné kalkulace. Bezpečnostní situace a její nepředvídatelný další vývoj včetně doznívání zdravotních rizik také není pobídka k výstavbě. Situaci akceleruje i příliv běženců z Ukrajiny a jejich současné i budoucí potřeby bydlení. Lze předpokládat, že podstatná část jich tu zůstane a prohloubí nedostatek bytů.

V bytové výstavbě v České republice převažuje výstavba bytů do soukromého vlastnictví (rodinné domy, společenství vlastníků apod.) Podle statistik mají kupující zájem spíše o malé byty 1+KK či 2+KK, které pak často pronajímají. Městu zůstává úloha zejména v oblasti sociální.

Nyní by se město mělo soustředit na přípravu budoucí výstavby. Přípravu jak po stránce vytváření územního plánu, tak po stránce technické přípravy budoucích stavebních ploch. Tato příprava by měla zahrnovat i hledání vhodných partnerů pro výstavbu. Slovo partnerů zdůrazňuji. Výstavba ve městě by měla být podle potřeb města, nikoliv ve vleku investora. Nemělo by se zapomínat ani na družstevní výstavbu, která se v Čechách začíná znovu probouzet. Vznik družstevních, spolkových a jiných alternativních forem výstavby, by město mohlo iniciovat.

Článek Pohled našich zastupitelů na bydlení v Soběslavi se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Nejlepší radniční periodikum v okrese

Co je to vlastně za soutěž „Radniční listy roku 2021“ spolku Kvalikom? Spolek založil tiskový mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Vít Novák (shoda příjmení s paní šéfredaktorkou je čistě náhodná) a spolek začal být aktivní v roce 2019, kdy uspořádal první ročník soutěže „Radniční listy“. Později spolek založil i soutěže zaměřující se na kvalitu sociálních sítí („Zlatý Lajk“) a webových stránek obcí ( „Radniční web“).

Hláska se zúčastnila druhého ročníku Radničních listů, tedy ocenění za rok 2021. Pokud předpokládáte, že spolek hodnotí všechna radniční periodika po celé republice, mýlíte se. Jedná se o zpoplatněnou analýzu pro média, která se do soutěže přihlásí. Kvalikom pak ohodnotí 3 vybraná čísla v celkem deseti kategoriích (grafické zpracování, texty, obálka, kvalita fotografií, kreativita/originalita, nestrannost, praktičnost, edukativní obsah, zábavní obsah a rozsah). Za jednotlivé kategorie je různý počet bodů. Například za nestrannost se dají udělit maximálně tři body z padesáti. Naopak grafické zpracování se hodnotí až deseti body.

Vy, kdo sledujete naši činnost, si jistě vzpomenete na rok 2019, kdy jsme si nechali vypracovat nezávislý audit od společnosti Oživení, z.s. (hlasnatrouba.cz). Obě hodnocení jsou si v lecčems podobné. Audit od Kvalikomu je primárně zaměřen na informativní obsah a vizuální vzhled. Audit od Oživení hodnotí minimálně 5 čísel (oproti 3 číslům u Kvalikomu) a jejich analýza je zaměřena především na cenzuru, nestrannost a přinášení objektivních a názorově vyvážených informací. A v těchto kategoriích Hláska zrovna neobstála. Tedy až do doby, než přišel se svými výsledky Kvalikom, který Hlásce v kategorii Nestrannost přidělil rovnou maximální počet bodů.

Důvody mohou být dva – buď se toho za ty dva roky tolik změnilo (čemuž nenasvědčuje to, že mé osobě nebylo umožněno informování veřejnosti o sběru podpisů do referenda), a nebo jen hodnocení Kvalikomu neodráží realitu. Pochopitelně jsem se obrátil na hodnotitele Víta Nováka, podle kterého získá maximální počet bodů každé periodikum, ve kterém existuje rubrika pro prostor zastupitelů. A tu v Soběslavi máme. To, že v rubrice v hodnocených číslech žádné články zastupitelů nebyly, nevadí. A to, že tam články zastupitelé nepíšou a proč, také zřejmě důležité není. Pro hodnocení je zkrátka podstatné jen to, že rubrika existuje. Realita, kdy koaliční zastupitelé do Hlásky nic sami od sebe nenapíší a texty opozičních zastupitelů jsou do čísla zařazeny (i při dodržení lhůty pro zaslání textu) s několikaměsíčním zpožděním (případně nejsou otištěny vůbec), se tak v konečném hodnocení nijak neprojeví.

Třešničkou na dortu je pak to, že v okrese Tábor se kromě Hlásky zúčastnil už jen Jistebnický zpravodaj, vycházející čtvrtletně a částečně spadající do trochu jiné kategorie obcí (obec má 2027 obyvatel a hodnocená kategorie obcí byla 2000 – 10000 obyvatel).

Co si myslí o Hlásce občané

V lednu 2020 dostala paní šéfredaktorka od redakční rady Hlásky za úkol zjistit názory obyvatel města. Dlouho jsme čekali a nakonec jsme našli dotazník jako samostatnou papírovou přílohu srpnové Hlásky v roce 2021. Podzim jsme strávili diskuzí nad tím, zda má smysl pouze papírová podoba dotazníku, který navíc mohli vyplnit jen ti, kteří si koupili papírovou Hlásku, a vyplněný dotazník navíc museli odnést na radnici či do infocentra. Pokud by si tedy chtěl dotazník vyplnit i druhý obyvatel společné domácnosti kupujícího, měl smůlu, nebo si musel koupit druhé vydání Hlásky. O dalších sedm měsíců později jsme si v březnové Hlásce mohli přečíst závěrečné vyhodnocení. Tedy především hlavní zprávu, že 41 % respondentů si přeje celobarevnou či částečně barevnou Hlásku. Škoda jen, že se ankety (slovy paní redaktorky v Hlásce 03/2022) zúčastnilo do 100 respondentů a dotazníky vyplnilo 58 % žen a 42 % mužů, převládaly věkové kategorie „61 a více”.

Pokud jste na základě této informace předpokládali počet zúčastněných blížící se stovce, jste na omylu. Realita je taková, že vyplněných dotazníků bylo jen 43. A z toho 18 respondentů požadovalo barevnou Hlásku.

Vzpomněl jsem si na náš dotazník z roku 2017 o parkování v centru města, který byl ze strany města kritizován pro nevypovídající výsledky z důvodu nízké účasti cca 150 respondentů. 

Apríl

Je prvního dubna a na stáncích máme barevnou Hlásku. Ne, není to apríl. Je to smutná realita.

Článek Hláska aneb jak zakrýt realitu barvičkami se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Naše anketa ukázala, že nadšení pro osvětlení není zdaleka tak přesvědčivé. Jeden z komentujícíchonu “nutnost osvětlení” glosoval vtipným prohlášením: “A nevyjde levněji, těm pár lidem, co chtějí v zimě bruslit, rozdat čelovky?” 

Určitě! Namísto toho, aby se s čelovkou muselo chodit po městě v některých místech, kde je veřejné osvětlení nevyhovující nebo neexistuje a kde to může ohrozit i bezpečnost lidí. 

Proti osvětlení budou jistě i stromy v okolí bruslařské dráhy, hmyz a další živočichové, kterým umělé osvětlení nabourává život. A protože jsme v těsném sousedství evropsky významné lokality a přírodní památky Lužnice umělé osvětlení zde významně ovlivní přírodu  a tato skutečnost se stále přehlíží.

Osvětlením jistě potěšíte pár skalních nadšenců in-linů či běžců za každého počasí, přírodě ale můžete slušně zavařit, nehledě na to, že peníze pak budou chybět všude tam, kde pořádné osvětlení z důvodů bezpečnosti obyvatel nebo přechodu na úspornější systémy svícení potřebujeme.

Článek Pořád si myslíte, že potřebujeme svítit a utratit za to statisíce?  se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

1. Zastupitelstvo obce na zasedání 23.6.2021 nepřijalo zastupitelský návrh na vyhlášení referenda souběžně s parlamentními volbami 2021. Návrh podpořilo jen pět zastupitelů (Bc. Miloš Bučinský; Jan Černý; Ing. Jiří Klíma; Ing. Petr Král; Ing. Iveta Matějů )
2. Následně podal stejný návrh Přípravný výbor referenda; tentokrát doložený podpisy obyvatel. Pracovníci MěÚ Soběslav namítali, že návrh má vady. Nebylo tomu tak. Krajský soud zdůraznil, že Město Soběslav neodůvodnitelně požadovalo odstranění vad návrhu a rozhodl, že ”návrh nemá nedostatky”. Bohužel už nebylo možné stihnout požadovaný termín konání referenda.
3. Přípravný výbor navrhl nový termín souběžně s komunálními volbami v roce 2022. Zastupitelstvo 22.9.2021 toto referendum vyhlásilo avšak na návrh starosty v jiném než požadovaném termínu. Na nebezpečí tohoto postupu jsem zastupitele upozornil a podal protinávrh. Protinávrh nebyl přijat.  
4. Krajský soud v dalším rozhodnutí zdůraznil, že v §15 zákona o místním referendu je uvedeno, že „místní referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější“. Konstatoval, že pro postup ZM Soběslav nebyly dostatečné zákonné důvody. Soud proto termín konání referenda zrušil a vyhlásil referendum v termínu komunálních voleb 2022. Pan tajemník oznámil, že: “Krajský soud uznal argumenty předložené městem...”. Soud však pouze uvedl, že důvody města nezlehčuje, avšak nepovažuje je s ohledem na poměřované zájmy (přímá účast občanů na správě věcí veřejných oproti ekonomickému rozvoji obce) za dostatečné.” 

Každá legrace něco stojí. Z výroků soudů vyplývá, že rozhodování některých zastupitelů bylo minimálně nedbalé. Městu i spolku Naše Soběslav vznikla škoda. Zastupitele neomlouvá, že stanoviska formulovali právníci. Není totiž jasné, zda se řešila otázka “jak správně vyhlásit referendum” nebo “jak se mu bránit”? Rozhodování zastupitele by mělo být vždy v souladu s legislativou a to i v případě, že se mu projednávaný bod z libovolných důvodů nelíbí. Každý zastupitel odpovídá za škodu vzniklou i nedbalostním porušením svých povinnosti. Minimálně ti, kteří hlasovali pro nezákonný termín, by měli zvážit možnost kompenzace způsobené škody.

Článek Odpovědnost zastupitele se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.