VÝZKUM OZNAČIL ŠKOLY V REGIONU SOBĚSLAV  JAKO „OSTROV VZDĚLÁVACÍ NEÚSPĚŠNOSTI“

Počátkem roku 2022 byl zveřejněn výzkum, který mapuje kvalitu vzdělávání a úspěšnost dětí v jednotlivých lokalitách České republiky. Jak dopadla Soběslav? Co znamená, že Soběslav má na mapě stejnou „barvu“ kvality jako školy v Mostě nebo Karviné? Vnímá nějak negativní výsledek výzkumu zřizovatel, tedy město Soběslav? Komunikují město a školy s rodičovskou veřejností, nebo, jak tvrdí výzkum, je kvalita škol nižší, než by lokalitě Soběslav odpovídalo? Seznamte se podrobněji s výzkumem i postojem města Soběslav.

Sociologická organizace PAQ Research provedla výzkum kvality vzdělávání dle regionů ČR a doložila i tzv. „Mapu vzdělávacího (ne)úspěchu“. Výzkum byl založen na otázce, zda úroveň základní školy odpovídá sociální skladbě obyvatel v dané lokalitě. Dle očekávání se na vrcholu drží ekonomicky silné oblasti (Praha, Brno), na opačném pólu je Ústecký kraj a vyloučené lokality. Nejzajímavější jsou případy, kdy by se problémy očekávat daly, ale místní ZŠ jsou tak kvalitní, že je dokáží eliminovat. Např. Kadaň, kde je 1/3 rodičů v exekuci a 1/6 dospělých má jen základní vzdělání, vykazuje dobré výsledky. Naopak jsou regiony, které vykazují „výrazně vyšší rozsah vzdělávacích problémů, než bychom očekávali. V některých krajích existují tzv. ostrůvky vzdělávací neúspěšnosti, kde vzdělávání za sociální úrovní občanů zaostává“. Jako příklad tohoto selhávání je jmenována lokalita obce s rozšířenou působností Soběslav: „Ukazuje se, že v 1/6 obcí vzdělávání za sociální situací zaostává. Jde o regiony, které si s neúspěchem nespojujeme. (…) Např. jihočeskou Soběslav.“ Výzkum říká: „To může být dáno sociálními podmínkami mikroregionu, ale i odlišnou snahou obcí s neúspěšností bojovat. Také může jít o vliv specifických sociálních problémů (např. vyloučená lokalita, vysoký počet agenturních pracovníků) či lokální selhání vzdělávací soustavy.“ Určitě se o Soběslavi nedá říci, že je vyloučenou lokalitou nebo místem přesyceným agenturními pracovníky z průmyslových zón. Pak tedy zbývá otázka, jaká je snaha zřizovatele, tzn. města, zasazovat se o kvalitu škol? Vnímají rodiče, že jejich socioekonomické úrovni by odpovídaly školy kvalitnější?

Navenek se zdá, že je všechno normální. Město Soběslav „pro občany“ zřídilo Komisi kultury, školství a cestovního ruchu. Na stránkách města se dočteme, že jejím smyslem je „aktivně se podílet na kvalitě školství na základě zpětné vazby od občanů“. A realita? V roce 2019 se zformovali rodiče, jež zarážely některé jevy v místních školách i jídelnách a vypracovali body, které by chtěli s místními školami prodiskutovat. Všichni tito rodiče měli pedagogické vzdělání, tedy nešlo o nějaké křiklouny bez argumentů. Tyto body komisi předložili a ta uznala jejich oprávněnost. Komise pozvala oba ředitele základních škol, kteří prý návrhy vítají. Opak byl pravdou. Mezi řediteli škol a vedením města došlo k dohodě, že dialog komise a rodičů bude okamžitě ukončen. Několik let se také mluvilo o rodičovské anketě, která měla navozovat zájem škol o pocity rodičů, ale její provedení a vyhodnocení připomínalo zručnost Pata a Mata a jako sláma z bot vyčníval dojem, že komunikace s veřejností je spíše předstíraná než autentická.

Oponenti mohou namítat, že výzkum necílí na konkrétní školu, nicméně se nelze neptat, proč obce v chudém kraji (např. Bruntál) vykazují nižší vzdělávací problémy vzhledem k tomu, kde leží a naopak Soběslavsko představuje ostrov podobný vyloučené lokalitě v jinak průměrném socioekonomickém prostředí. Konkrétně soběslavské školy rozhodně nemohou tvrdit, že představují vzor novodobého vzdělávání a komunikace. Posláním škol není jen konstatovat pomocí nekonečných dávek testů, známek a úkolů, které dítě to snese a které ne, ale také vytáhnout ty slabší a průměrné nahoru, otevřít žákům i rodičům nový svět. Právě tím se liší školy kvalitní od nekvalitních. A přesně v tomto náš region zcela propadl.

Mgr. Peter Chvojka Ph.D.
vysokoškolský pedagog Filosofické Fakulty JČU
expertní konzultant Pirátů pro Soběslav
pro oblast školství

Mgr. Peter Chvojka, Ph.D.

Vystudoval mediální studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně a doktorské studium dějin novější české literatury na ústavu bohemistiky Filosofické fakulty Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, kde působí 15 let jako pedagog.

Je ženatý, tři z jeho čtyř dětí navštěvovaly soběslavskou školu. Příběh jeho dcery Medy, která dostala při hodině výtvarné výchovy čtyřku za obrázek hada, vyvolal celorepublikovou debatu o smyslu známkování výchov a několik škol na jeho základě změnilo způsob hodnocení uměleckých a výchovných předmětů. Nyní žije v Táboře, kde jeho děti navštěvují nestátní ZŠ a rodiče jej zvolili do školské rady.

Svými autobiografickými a satirickými texty poukazuje na defektní jevy českého školství a otevírá kontroverzní témata.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..