Archiv autora: Peter Chvojka

VÝZKUM OZNAČIL ŠKOLY V REGIONU SOBĚSLAV  JAKO „OSTROV VZDĚLÁVACÍ NEÚSPĚŠNOSTI“

Počátkem roku 2022 byl zveřejněn výzkum, který mapuje kvalitu vzdělávání a úspěšnost dětí v jednotlivých lokalitách České republiky. Jak dopadla Soběslav? Co znamená, že Soběslav má na mapě stejnou „barvu“ kvality jako školy v Mostě nebo Karviné? Vnímá nějak negativní výsledek výzkumu zřizovatel, tedy město Soběslav? Komunikují město a školy s rodičovskou veřejností, nebo, jak tvrdí výzkum, je kvalita škol nižší, než by lokalitě Soběslav odpovídalo? Seznamte se podrobněji s výzkumem i postojem města Soběslav.

Sociologická organizace PAQ Research provedla výzkum kvality vzdělávání dle regionů ČR a doložila i tzv. „Mapu vzdělávacího (ne)úspěchu“. Výzkum byl založen na otázce, zda úroveň základní školy odpovídá sociální skladbě obyvatel v dané lokalitě. Dle očekávání se na vrcholu drží ekonomicky silné oblasti (Praha, Brno), na opačném pólu je Ústecký kraj a vyloučené lokality. Nejzajímavější jsou případy, kdy by se problémy očekávat daly, ale místní ZŠ jsou tak kvalitní, že je dokáží eliminovat. Např. Kadaň, kde je 1/3 rodičů v exekuci a 1/6 dospělých má jen základní vzdělání, vykazuje dobré výsledky. Naopak jsou regiony, které vykazují „výrazně vyšší rozsah vzdělávacích problémů, než bychom očekávali. V některých krajích existují tzv. ostrůvky vzdělávací neúspěšnosti, kde vzdělávání za sociální úrovní občanů zaostává“. Jako příklad tohoto selhávání je jmenována lokalita obce s rozšířenou působností Soběslav: „Ukazuje se, že v 1/6 obcí vzdělávání za sociální situací zaostává. Jde o regiony, které si s neúspěchem nespojujeme. (…) Např. jihočeskou Soběslav.“ Výzkum říká: „To může být dáno sociálními podmínkami mikroregionu, ale i odlišnou snahou obcí s neúspěšností bojovat. Také může jít o vliv specifických sociálních problémů (např. vyloučená lokalita, vysoký počet agenturních pracovníků) či lokální selhání vzdělávací soustavy.“ Určitě se o Soběslavi nedá říci, že je vyloučenou lokalitou nebo místem přesyceným agenturními pracovníky z průmyslových zón. Pak tedy zbývá otázka, jaká je snaha zřizovatele, tzn. města, zasazovat se o kvalitu škol? Vnímají rodiče, že jejich socioekonomické úrovni by odpovídaly školy kvalitnější?

Pokračování textu VÝZKUM OZNAČIL ŠKOLY V REGIONU SOBĚSLAV  JAKO „OSTROV VZDĚLÁVACÍ NEÚSPĚŠNOSTI“

Soběslavský příběh mezi jedenácti nejdůležitějšími událostmi českého školství 2019

V únorovém vydání Soběslavské hlásky dostal k dispozici ředitel ZŠ dr. E. Beneše veškerou plochu strany 9 k tomu, aby se vyrovnal s články, které se kriticky dotýkají jím vedené školy. Významnou část svého vyjádření věnoval bagatelizaci článku Miloše Bučinského „Soběslavský příběh mění pravidla známkování v českých školách“. Píše např. že není nic nového, když se vedou diskuze o hodnocení. To jistě není, článek však pojednává o tom, jak významnou roli v debatě hraje právě jeho ZŠ dr. E. Beneše od chvíle, co vyšlo najevo, jak extrémním a subjektivním způsobem jsou zde děti hodnoceny i v předmětech jako je výtvarná výchova.

Přečtěte si “Audit vzdělávacího systému 2019“ společnosti EDUin, který vyšel v pátek 7. února 2020 a mějte jasný přehled o tom, co a proč ovlivnilo školství v roce 2019. Soběslavský příběh je vybrán jako hlavní upoutávka (tzv. headline) odkazující k 11 událostem loňského roku, které měly nejzásadnější vliv na změny ve vzdělávání. Kauza samotná je rozebrána jako osmá v pořadí a nese název „Hodnocení výsledků vzdělávání“ a začíná větou: „Případ upozorňuje na absurdní dopady, které může mít zavedený způsob hodnocení v českých školách: místo formativního vedení k rozpoznání schopností a výzev v osobnostním rozvoji může docházet doslova k deformativnímu vlivu v sebepoznání žáků.“

Pokračování textu Soběslavský příběh mezi jedenácti nejdůležitějšími událostmi českého školství 2019