Archiv štítku: základní školy

VÝZKUM OZNAČIL ŠKOLY V REGIONU SOBĚSLAV  JAKO „OSTROV VZDĚLÁVACÍ NEÚSPĚŠNOSTI“

Počátkem roku 2022 byl zveřejněn výzkum, který mapuje kvalitu vzdělávání a úspěšnost dětí v jednotlivých lokalitách České republiky. Jak dopadla Soběslav? Co znamená, že Soběslav má na mapě stejnou „barvu“ kvality jako školy v Mostě nebo Karviné? Vnímá nějak negativní výsledek výzkumu zřizovatel, tedy město Soběslav? Komunikují město a školy s rodičovskou veřejností, nebo, jak tvrdí výzkum, je kvalita škol nižší, než by lokalitě Soběslav odpovídalo? Seznamte se podrobněji s výzkumem i postojem města Soběslav.

Sociologická organizace PAQ Research provedla výzkum kvality vzdělávání dle regionů ČR a doložila i tzv. „Mapu vzdělávacího (ne)úspěchu“. Výzkum byl založen na otázce, zda úroveň základní školy odpovídá sociální skladbě obyvatel v dané lokalitě. Dle očekávání se na vrcholu drží ekonomicky silné oblasti (Praha, Brno), na opačném pólu je Ústecký kraj a vyloučené lokality. Nejzajímavější jsou případy, kdy by se problémy očekávat daly, ale místní ZŠ jsou tak kvalitní, že je dokáží eliminovat. Např. Kadaň, kde je 1/3 rodičů v exekuci a 1/6 dospělých má jen základní vzdělání, vykazuje dobré výsledky. Naopak jsou regiony, které vykazují „výrazně vyšší rozsah vzdělávacích problémů, než bychom očekávali. V některých krajích existují tzv. ostrůvky vzdělávací neúspěšnosti, kde vzdělávání za sociální úrovní občanů zaostává“. Jako příklad tohoto selhávání je jmenována lokalita obce s rozšířenou působností Soběslav: „Ukazuje se, že v 1/6 obcí vzdělávání za sociální situací zaostává. Jde o regiony, které si s neúspěchem nespojujeme. (…) Např. jihočeskou Soběslav.“ Výzkum říká: „To může být dáno sociálními podmínkami mikroregionu, ale i odlišnou snahou obcí s neúspěšností bojovat. Také může jít o vliv specifických sociálních problémů (např. vyloučená lokalita, vysoký počet agenturních pracovníků) či lokální selhání vzdělávací soustavy.“ Určitě se o Soběslavi nedá říci, že je vyloučenou lokalitou nebo místem přesyceným agenturními pracovníky z průmyslových zón. Pak tedy zbývá otázka, jaká je snaha zřizovatele, tzn. města, zasazovat se o kvalitu škol? Vnímají rodiče, že jejich socioekonomické úrovni by odpovídaly školy kvalitnější?

Pokračování textu VÝZKUM OZNAČIL ŠKOLY V REGIONU SOBĚSLAV  JAKO „OSTROV VZDĚLÁVACÍ NEÚSPĚŠNOSTI“

Změnilo se školství?

V nedávné době jsem měla možnost navštívit různá školská zařízení v Soběslavi a to včetně Rolničky a sdružení I MY. Ráda bych se s vámi podělila o zážitky z exkurze a dala podnět k zamyšlení. Nejsem expert na školství ani znalec moderní výuky. Jsem jen člověk, který školu navštěvoval jako žák a později jako rodič tří dětí s poruchou učení.

A proto se ptám. Je v pořádku, že od mého dětství se doba výrazně změnila, ale přístup k výuce zůstává víceméně stejný?

Kde začít? Tam, kde začínají naši nejmenší. Ve školce. V minulosti byly v Soběslavi dva velké podniky Lada a Jitona. Moje maminka pracovala v Ladovce, tak jsem v půl roce šupala do ladováckých jeslí. Bylo jasně dáno podle pracoviště nebo spádové oblasti, do kterého zařízení dítko nastoupí. Nebylo možné si svobodně vybrat. Po školce jsem náležela na nové školy a dle abecedy do třídy A. Bylo nás 24 od A do H. Dokud nás první dva roky učila, tenkrát ještě soudružka učitelka Bendová, byla škola fajn. Jelikož jsem patřila mezi premianty, neměla jsem celkem se školou nikdy velké rozepře. I když na druhém stupni už jsem bytostně nesnášela matematiku, jelikož paní učitelka neměla o matematice ani šajnu a její výklad spočíval ve čtení pouček.

Pokračování textu Změnilo se školství?