Zajímá Vás, kolik a kde budete platit parkovné?

Kde vyrostou nová parkoviště a kde vzniknou nové jednosměrky?

Na dotazy a připomínky odpoví autor studie Ondřej Miklóš a vedeni města.

Studie ke stažení zde

Článek Kde budeme parkovat a jak bude řešena doprava v centru Soběslavi? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

První krok byl ověřit, jestli se informace udávané ve studii zakládají na pravdě. V počtu rezidentských aut na náměstí jsou moje údaje mírně vyšší (68 a 77 obsazených stání). U polikliniky jsem napočítal obsazenost cca 40 % (proti 30% ve studii), což může být způsobeno tím, že se ve studii počítalo přes víkend, kdy můžou být rezidenti mimo město, já jsem průzkum dělal mezi pracovními dny.

Navíc jsem díky příznivým sněhovým podmínkám napočítal cca 10 aut, která parkovala na náměstí celý týden.

Další bod, který jsem ale nemohl ověřit, je použití náměstí jako parkoviště Park&Ride. Podle studie se má jednat o cca 10 aut, které jsou zde odstaveny přes pracovní dobu. Z této skupiny je zde vyzdvihnuta hlavně skupina přestupujících na autobus. Tady si nejsem jist, že tvůrci studie celé dopoledne stáli na autobusové zastávce a ptali se cestujících, kde si nechali zaparkované auto. Já osobně předpokládám mnohem větší podíl zaměstnaců úřadů a obchodů na náměstí. Pokud jde o samotné autobusové zastávky, samy o sobě zabírají maximálně pár míst na parkování a umožní lidem z okolí cestovat pohodlně hromadnou dopravou do centra města.

Studie se zabývá i rezidentským parkováním, o kterém se minule vedení města vyjádřilo, že není možno zavést. Celé rezidentské parkování přináší dost problémů. Například kdo na něj bude mít nárok? Jen obyvatelé domů přilehlých k náměstí? Nebo i obyvatelé panelové zástavby v Bezděkově ulici? A co obyvatelé ulic Petra Voka, Protifašistických bojovníků a dalších ústících do náměstí, protože i ti nemají bližší parkovací plochy než náměstí? Nebo si budou moci koupit rezidentní parkování i někteří vyvolení? Bude se karta kupovat na majitele bytu nebo i na nájemce? A co v případě, že máte aut několik, bude omezeno na jeden kus a další za mnohem vyšší cenu? Bude karta na registrační značku nebo přenosná mezi jednotlivými automobily?

Sice může potěšit nízká cena za rezidentní kartu (cca 500 Kč/rok), ale zrovna nepotěší, že rezidenti oproti současnému stavu nic nezískají. Prostě jen zaplatí a míst bude pořád stejně (nebo dokonce méně). Navíc je to v rozporu s částí studie „Eliminace náměstí jako parkoviště P&R“. Rezidenti si zaplatí kartu a dál budou využívat parkování jako dosud, tj. parkovat třeba celý den. Pokud by bylo rezidentní parkování omezeno časově, tak si budou platit za horší podmínky. A můžeme se dočkat podobného značení, jako v Praze.

Ve studii je opakovaně vyzdvihováno placené parkování pro návštěvníky (10Kč/hodinu). Občas vcelku nelogicky. Např. „Výhodou parkovacích automatů je snazší využití pro návštěvníky, kteří nemusí mít parkovací hodiny“. Řekněte sami, je lepší si jednou koupit za 20 Kč parkovací hodiny nebo při každé návštěvě hledat drobné a běhat sem a tam s lístky?

Při čtení narazíte i na další, značně rozporné informace: „Z diskuze se zástupci města vyplynulo, že hodinové stání vyžaduje trvalý dozor městské policie, který by chtěli omezit tak, aby dozor mohl být jen občasný.“ a o pár stránek dál: “…musí strážníci dohlížet v pravidelných intervalech… Zkušenosti ukazují, že bez efektivního dohledu se systém placení postupně zhroutí.“. Pokud jde o značky IP13b (Parkoviště s parkovacím kotoučem) a IP13c (Parkoviště s parkovacím automatem) nevidím mezi nimi rozdíl z pohledu zákona, ani při kontrole nějakého papíru za oknem.

Zkušenosti měst, kde bylo zavedeno placené parkování ukazují, že se sice situace mírně (někdy krátkodobě) v místě zlepšila, bohužel se problém přesunul o kousek dál. A to byl další důvod rozšířit placení dál a dál (viz. citace ze studie: „…může být dílčí řešení parkování na náměstí Republiky pilotním projektem, na kterém se odzkouší nejenom technologie, ale i akceptování systému veřejností.„).

Teď už jen zbývá vedení města přesvědčit občany „o koncepčnosti řešení a nezbytnosti zavedení placeného parkování“.

Článek A zase to parkování! se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Datum: 27. 4. 2015

Přítomni: Mgr. Vladimír Drachovský (ČSSD); Stanislav Tláskal (CPG); Ing. Petr Horák, MBA (CPG); Ing. Martin Kákona (Piráti pro Soběslav); Ing. Petr Král (Piráti pro Soběslav)

V úvodu pan Horák z CPG vyslovil nelibost s tím, jaké informace a v jaké formě se zveřejňují na webu pirati.sobeslav.cz v souvislosti se studií, kterou firma CPG vypracovala pro Město Soběslav. Následně upozornil, že firma CPG je největším provozovatelem parkovacích zón v Evropě a tudíž má bohaté zkušenosti. Upozornil, že pan Bárta, který vypracoval oponentní posudek na studii „Doprava v klidu“ je spjat s firmou XY (omlouvám se, ale nepoznamenal jsem si její název), tudíž propaguje její řešení.

Dále pan Horák z CPG obhajoval cenovou kalkulaci, která je součástí studie „dopravy v klidu“, ke které vypracoval ekonomické vyhodnocení pan Král.

Pan Kákona navrhl, nesoustředit se při jednání na ekonomické ukazatele, ale začít jednání technickým rozborem možností řešení parkování v centru Soběslavi a teprve následně se zabývat ekonomikou.

Všichni souhlasili.

Pan Horák vyzval zástupce Pirátů pro Soběslav, aby jmenovali technická řešení, která by měla podle jejich názoru vyřešit parkování. Uvedl, že v rámci zadání, které dostali od zástupců města, jsou parkovací automaty jediným vhodným řešením.

Pan Kákona uvedl, že nikdo z Pirátů pro Soběslav není odborníkem na dopravu a tak se opírají pouze o oponenturu, kterou nechali vypracovat Centrem dopravního výzkumu. Upozornil však, že se nejedná o studii, ale pouze o oponentní posudek, který byl navíc vypracován zadarmo.

Pan Kákona upozornil na (podle jeho názoru) dobrý návrh, který uvedl pan Bárta v oponentním posudku a to, aby se uskutečnil pokus a zavedlo se regulované parkování na vybraných místech. Stačí k tomu vodorovné dopravní značení a pokus se tedy musí uskutečnit v době, kdy není ve městě sníh. Podle jeho názoru doposud nikdo nezjistil, které automobily stojí na náměstí trvale, kolik jich přijede na půl hodiny, kolik na hodinu, kolik na hodinu a půl,… Podle jeho názoru to není možné bez pokusného zavedení časově omezeného stání zjistit. Pan Drachovský informoval, že se chystá zavedení časově omezeného stání na nově zrekonstruované straně náměstí.

Pan Horák upozornil, že „parkovací hodinky“ se jeví jako problematické řešení.

Pan Kákona konstatoval, že dopravní značka „parkoviště s parkovacím kotoučem“ je skutečně nevhodná. Jako řešení vidí kontrolu časově omezeného stání pomocí kamerového systému městskou policií. Nabádal přitom, aby MP nepostupovala proti řidičům restriktivně. Měla by ale ukázat, že je schopna časově omezené stání kontrolovat.

Pan Horák vyslovil přesvědčení, že městská policie v Soběslavi nedisponuje potřebným software na kontrolu parkovacích míst. Pan Kákona na to požádal pana Drachovského, zda by nemohl pro Piráty pro Soběslav zorganizovat exkurzi s předvedením možností kamerového systému MP. Pan Drachovský přislíbil zorganizovat takovou prohlídku.

Pan Tláskal uvedl, že oba zástupci CPG bydlí v Ledči nad Sázavou, kde zavedení parkovacích automatů vyřešilo problém s parkováním ke spokojenosti všech.

Pan Kákona se zeptal, zda mají v Ledči nad Sázavou na náměstí panelové domy?

Pan Tláskal odpověděl, že panelové domy jsou v Ledči nad Sázavou ve vzdálenosti 300 až 400 m od náměstí.

Pan Kákona uvedl, že v Soběslavi panelové domy přímo sousedí s náměstím a naopak radnicí nabízená odstavná parkoviště jsou dále než 400 m od náměstí.

Pan Drachovský na to reagoval, že parkoviště u bazénu je blíž. Pan Kákona souhlasil, ale uvedl, že v letních měsících je problém s parkováním u bazénu a parkoviště u bazénu nepokryje ani potřeby návštěvníků bazénu a musí být po tu dobu rozšířeno. Pan Drachovský informoval, že jedná o několika parkovacích plochách v blízkosti náměstí.

Pan Kákona deklaroval, že se mu líbí řešení s bezdrátovými parkovacími senzory umístěnými pod vozovkou. Pan Drachovský vidí umístění senzorů jako problematické. Pan Horák uvedl, že v Evropě neexistuje město velikosti Soběslavi, kde by se používaly parkovací senzory. Pan Kákona upozornil na řešení ve Spojených Státech. Pan Horák vyslovil přesvědčení, že v USA je jiná mentalita lidí a řešení z USA nelze přenést do Evropy. Upozornil, že bude nízká respektovanost placeného parkování a proto je uveden ve studii od CPG tak nízký výnos z jednoho parkovacího automatu. Upozornil, že výpočet pana Krále je nereálný. Pan Král konstatoval, že pro svůj výpočet použil čísla ze studie, kterou vypracovala CPG, že žádný odhad sám neprováděl.

Pan Král vyzval pana Horáka, aby uvedl průměrnou částku na automat a měsíc, která se vybere v jejich parkovacích automatech v ČR. Pan Horák toto odmítl sdělit s poukázáním na ochranu svých klientů. Pan Král vyslovil přesvědčení, že zveřejnění průměrné hodnoty nemůže nikoho poškodit. Nicméně požádal o údaj, z kolika parkovacích míst reálně parkovací automat vybere parkovné? Ani tato hodnota nebyla firmou CPG sdělena.

Pan Král uvedl, že má 3 výhrady ke studii, kterou vypracovala firma CPG.

1. Studie je vypracována na současný stav náměstí před jeho rekonstrukcí.
2. Studie neřeší, kam se přesunou automobily z náměstí po zavedení regulovaného parkování.
3. Ve studii je zmanipulováno ekonomické vyhodnocení.

Pan Horák na to uvedl, že investice CPG do parkovacích automatů je pro CPG krokem do neznáma a proto počítali s pesimistickou variantou v ekonomickém vyhodnocení. Pan Horák vyslovil přesvědčení, že jeden automat nevybere více jak 30000 Kč za měsíc. Dále uvedl, že pro CPG je zavedení parkovacích automatů v Soběslavi investicí do budoucna a firma CPG si může dovolit být v jednom městě ztrátová. Na to pan Král doslova uvedl, že firmě CPG nevěří, že by předem kalkulovala se ztrátou. Pan Kákona poznamenal, že firma musí ze zákona vykazovat zisk. Pan Horák se bránil, že auditorovi stačí, pokud celá skupina vykazuje zisk.

Pan Kákona opět vyzval účastníky schůzky, aby se spíše věnovali technickému řešení problému. A definoval tří zájmové skupiny obyvatel, kteří mají zájem na parkování v centru města:

1. Rezidenti. Jim by podle něj mělo město umožnit parkovat jeden automobil na domácnost v blízkosti bytu.
2. Lidé, kteří potřebují něco vyřídit na úřadu nebo si něco koupit. Těm by mělo město zařídit neplacené krátkodobé stání.
3. Majitelé provozoven v centru. Pro jejich zákazníky a pro turisty by mělo být část míst v centru placených.

Dále pan Kákona vyslovil přání, zda by nebylo možné znovu oslovit architekta, aby zkusil přepracovat studii náměstí tak, aby bylo náměstí řešeno komplexně včetně odstavných ploch. Pan Drachovský informoval, že to není možné, že je již hotov projekt na rekonstrukci další strany náměstí.

Pan Kákona vyslovil názor, že například zavedení závory v určité části náměstí by bylo lepší než parkovací automat, protože by umožnilo sdílet místa placená s bezplatným krátkodobým stáním. Jako příklad takového technického řešení uvedl Tábor u Tabačky. Pan Horák informoval, že toto parkoviště instalovala firma CPG. Takové řešení podle něj vyžaduje obrubník a uvedl příklad s nerespektováním parkoviště se závorou někde na Slovensku. Zároveň však uvedl, že kázeň řidičů v Soběslavi je velmi dobrá.

Pan Kákona upozornil, že na jižní straně náměstí je prostor s obrubníkem, který je vhodný pro umístění závory. Zároveň s malou změnou by bylo po rekonstrukci náměstí možno instalovat závoru na silnici před služebnou MP. Další místo je poliklinika, kde člověk předem neví, jak dlouhou dobu stráví u lékaře. Pan Horák uvedl, že podle zadání, které měli, instalování závory vyloučili. Pan Drachovský později informoval, že firma CPG dostala k dispozici architektonickou studii rekonstrukce náměstí.

Dále se diskutovalo placení pomocí SMS, které je podle Pirátů pro Soběslav zastaralé. Zástupci CPG tento názor potvrdili, ale uvedli, že byli vyzváni městem k zapracování takové možnosti. Druhý způsob, placení kartou, z ekonomických důvodů zavrhli. Pan Kákona vyslovil přesvědčení, že jediný ekonomický způsob bezhotovostního placení je v současné době pomocí aplikace v chytrém telefonu. Zástupci CPG potvrdili, že takové řešení mají, ale že je problém s certifikací platebního systému. Pan Kákona oponoval, že služba může být předplacena, jako například platba za psa a účtována podle skutečného využití parkování, že pak se jedná pouze o vztah města a občana a platba nemusí jít přes clearing. Zástupci CPG informovali, že mají řešení s elektronickou peněženkou, ale že se nedomnívají, že jeho nasazení by bylo v Soběslavi ekonomické. Pan Kákona se podivoval, proč by za parkování nešlo zaplatit platební kartou pomocí mobilu přes internet. Pan Král uvedl zkušenost, že člověk nemusí mít drobné pro parkovací automat, půjde si tedy rozměnit a než přijde, má jeho auto botičku od MP.

Schůzka byla dále ukončena, protože zástupci CPG se omluvili, že mají další jednání.

Pan Kákona konstatoval, že není dostatek informací, aby se mohli zastupitelé zodpovědně rozhodnout. Uvedl, že firmě CPG nevěří, a že nejsou k dispozici jiné informace, jak problém řešit.

Pan Drachovský vidí jako východisko z nastalé situace nalezení nezávislé konzultační společnosti, která by vypracovala alternativní studii pro řešení „dopravy v klidu“.

Článek Zápis ze schůzky k problematice regulovaného parkování v centru města se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Jenže placené (pardon regulované) parkování je prostě další daň pro občany, ať už jí zabalíme do jakýchkoli ušlechtilých pohnutek a politických kudrlinek. Pozemky pod auty jsou města a město, řízené námi volenými zastupiteli, má právo využívat tyto pozemky, jak uzná za vhodné.
Kdo na náměstí vlastně parkuje a placené parkování mu bude vyhovovat? První a největší skupinou jsou občané s bydlištěm na náměstí a v jeho těsné blízkosti. Po desítkách let se ukázalo, že nebylo příliš moudré postavit panelovou zástavbu v centru. Kdo by tehdy také tušil, kolik obyvatel si pořídí automobil a v rodině často nezůstane jen u jednoho? Na minulém zastupitelstvu lidé z této skupiny jasně řekli, že si placené parkování nepřejí. Záchytná parkoviště spíš působí jako výsměch, zvlášť rodiny s dětmi a starší spoluobčany vzdálenost téměř půl kilometru od bytu nepotěšila.
Další skupinou jsou podnikatelé a jejich zákazníci. Podnikatel chce mít před obchodem volné místo pro zákazníky, což je pochopitelné a bylo by mu celkem jedno, jestli to bude stání časově omezené nebo placené. U placeného místa je menší problém se zákazníkem. Ten už přemýšlí, jestli někde nezaparkuje pohodlněji. Nejde jenom o 10 Kč, ale drobné nemusí být vždy po ruce. K tomu cesta k automatu a zákazník už může přemýšlet, jestli tu věc nekoupí jinde mimo centrum, proto jsou dnes tak oblíbené supermarkety a obchodní zóny.
Poslední velkou skupinou jsou zaměstnanci úřadů a občané, kteří úřady navštěvují. Tady město ve vzdálenější i bližší minulosti udělalo chybu a úřady centralizovalo na místo z hlediska parkování nejhorší. Změnit adresy úřadů by stálo víc než krytý bazén a parkovací dům dohromady, proto je takové řešení v současnosti nereálné.
Abychom nezapomněli na turisty, Ti také chtějí zaparkovat, sice nejsme Český Krumlov, ale pár jich bude. Po příjezdu na náměstí si možná rozmyslí, jestli zaparkují a zaplatí nebo se radši projdou. Příště už třeba přijedou na kole, když uvidí kolostavy na náměstí a možná je k nám v budoucnu přivede krásná cyklostezka.
V každém případě to vypadá, že žádná z těchto skupin si bezpodmínečně placené parkování nepřeje. Obyvatele by proto mohl potěšit záměr města zavést v části mezi Komerční bankou a Českou spořitelnou časově omezené stání, zatím na zkoušku.

Podle doporučení Policie ČR by stání měla být označena dopravní značkou „Parkoviště s parkovacím kotoučem“ (č. IP 13b), některá města je navíc značí vodorovným dopravním značením – žlutými číslicemi. Jen bude nutné pořídit si parkovací kotouč, který se dá zakoupit v papírnictví a ti kreativnější si je můžou vyrobit sami, protože vyhláška přesně nestanovuje, jak má kotouč vypadat. Pro začátek by asi bylo vhodné umístit ke značkám vysvětlení, aby nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním s městskou policií a místa byla využívána v souladu s vyhláškou.

Článek Náměstí není parkoviště se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

I v kauze podivného projednávání obchodní nabídky CPG na dodávku parkovacích automatů a na inkasování podílu z vybraných peněz z parkovišť nastalo mlčení. Nikdo ze zastupitelů, dokonce ani členové RM, kteří obchodní nabídku již doporučili, neodpověděl na email, který je upozorňoval na ekonomicky zcela nesmyslné vyhodnocení. “Poděkoval” jen pan starosta a došlo jedno další lakonické potvrzení: “Děkuji, prostuduji.” Neočekával jsem, že by ostatní zastupitelé byli přímo nadšeni z uchránění od chybného rozhodnutí. Nicméně jsem nějakou kladnou odpověď očekával. Odpovídat na emaily je dost obvyklý zvyk. Cokoliv by bylo lepší než ono mlčení, které vlastně říká, “piš nám co chceš, my si stejně budeme dělat to co vždycky”.

V reakci pan starosta napsal: “Samozřejmě umíme všichni počítat…” Tím ovšem neodůvodnil, proč i přesto byla tato kritizovaná obchodní nabídka doporučena a předložena na ZM 18.3. Na zasedání se nikdo z předkladatelů nesnažil návrh na parkování upravit. Nikdo nijak nereagoval na písemně zaslané připomínky. Nikdo nepřednesl jiné metody financování než původní dělení tržeb, ačkoliv to pan starosta v emailu sliboval. Mlčení.

Takový způsob prosazování návrhu by snad bylo možné nazvat nedůsledným, kdyby za ním nebylo možné tušit nějaký cíl. Město se patrně rozhodlo, že bude lepší v tichosti stáhnout svůj návrh. Nechtělo zdůrazňovat, že navrhlo něco evidentně ekonomicky nevýhodného. Nechalo proto zaznít jen rozhořčené připomínky občanů z dotčených lokalit a diskuzi ukončilo se závěrem, že bude zpracována nová nezávislá studie, která pojme celou problematiku šířeji. Tak tomu alespoň rozuměli novináři a většina přítomných. Chyba. Nakonec bylo zapsáno, že do stávající studie budou zapracovány připomínky. Připomínky se však nezapracují samy. Zapracovat je může jedině autor studie, neboť i studie je autorským dílem. (Nepodezříváme přece radnici, že by se ke studii mohla chovat “pirátsky”.) Uvidíme, zda se od dodavatele a provozovatele parkovacích automatů dočkáme nové verze studie, která tentokrát bude jistě nezávislá.

Článek Mlčeti zlato se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Článek Týdeník Táborsko: Placené parkování v Soběslavi se zatím odložilo se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Zdá se, že ekonomickému vyhodnocení studie nebyla v RM věnována dostatečná pozornost. I upravená “Analýza dopravy v klidu” (tedy systému parkování v historické části Soběslavi) používá nesprávnou metodu ekonomického vyhodnocení. Vyhodnocení je provedeno pro variantu “Prodej parkovací technologie” a pro variantu “Správa systému externí firmou hrazenou z padesátiprocentního podílu na tržbách”. Zdá se, že cílem “ekonomického vyhodnocení” je preferovat druhou variantu. Systém dělení tržeb je však za všech okolností  ekonomicky méně výhodný nebo není vůbec provozovatelný. Není možné nijak prokázat jeho výhodnost.  Zlomová hranice tržeb je na úrovni dvojnásobku nákladů. Podle údajů této studie by to bylo 11 019.- Kč vybraných z jednoho automatu. Nad touto hodnotou je provozování parkovacích automatů přímo městem výhodnější i v této “metodě”. Pod touto hodnotou není na dělení tržeb v systému dostatek prostředků. Pokud by firma chtěla dostát svým závazkům, sama by zůstala ve ztrátě. Dodržení smlouvy je tedy nereálné. (Při provozování městem je systém samozřejmě výnosný od okamžiku výběru poplatků kryjící náklady.)

V “upravené studii” byla hodnota předpokládaného výběru parkovacích poplatků posunuta blíže ke zlomové hranici. Hodnota byly opět jen “stanovena”, místo toho, aby byla vypočtena. V původní studii byl odhad výběru z jednoho automatu pouze 4 tisíce Kč měsíčně. To by znamenalo, že jeden automat nevybere denně parkovací poplatky ani ze 2 (slovy dvou) trvale obsazených parkovacích míst. Po žádosti na přepracování se autoři pokusili situaci napravit dalším nepodloženým odhadem a to odhadem na 10 tisíc Kč měsíčně. Automat tedy prý vybere průměrně denně poplatky ze 4,3 trvale obsazených parkovacích míst. Jistý pokrok to je. Systém dosáhl zisku ve variantě provozované městem i přes odvod značných prostředků. Externí organizace by však byla ve ztrátě.

Studie konkrétně předpokládá nasazení 8 parkovacích automatů (6 na náměstí, 1 na parkovišti za poliklinikou a 1 u kulturního domu). Uvádí měsíční náklady ve výši 44 073.- Kč včetně pořizovacích cen parkovacích automatů rozpuštěných do pěti let. Výnosy naproti tomu stanovuje v poslední upravené variantě na 80 000.- Kč měsíčně. Při provozování parkovacího systému městem dojde k měsíčnímu zisku 35 927.- Kč. ( V nákladech nejsou zahrnuty kontroly městskou policií, které ve všech variantách jdou k tíži města. Nejsou tu zahrnuty ani případné výnosy z reklam na parkovacích lístcích, které naopak jdou na konto provozovatele.)

Při provozování externí firmou a dělení tržeb 50:50 prý bude výnos města 40 000.- Kč. Externí firma získá také 40 000.-Kč, ponese však již zmíněné náklady 44 073.-Kč. Měsíčně tedy prodělá 4 073.- Kč. Proč by to dělala? Patrně proto, že ví, že to spočítala špatně. Pokud připustíme, že firma se při prvním výpočtu mohla mýlit, pak jistě věnovala požadavku města na přepracování ekonomiky projektu patřičnou pozornost.

Výpočet předpokládané vybrané částky z dat uvedených ve studii je celkem jednoduchý. Zpoplatněné parkování se týká 213 míst zákaznického parkování. Navržená provozní doba je průměrně 234 hodin měsíčně při sazbě 10.- Kč/hod. Uvažujme, ve shodě se studií, že obsazenost parkoviště bude průměrně 65 procent. Celkový objem vybraných peněz lze pak odhadnout na: 213 * 234 * 10 * 0,65 = 323 973.- Kč. To je značně více, než uvádí studie. Na jeden automat připadá částka skoro 30 tisíc Kč. Výnosy pro město za 5 let při dělení 50:50 vychází dle studie jen na 2,4 miliónů Kč. Podle mého výpočtu by byly 9,7 miliónů Kč a externí provozovatel by skončil se ziskem 7 miliónů Kč. Zisk při provozování městem je pak přibližně 16,8 miliónů Kč, přesněji: ( 323973 – 44073 ) * 12 * 5 = 16794000. Vypočtené částky jsou ovlivněny odhadem průměrné obsazenosti parkovišť převzaté ze studie.  V praxi mohou být jak vyšší, tak nižší.

Variantu s provozováním automatů přímo městem považuji za jednoznačně výhodnější i přes opačné tvrzení ve studii. Mimo jiné by to přineslo novou pracovní příležitost ve  městě a snad také lepší vnímání výběru poplatků, neboť veškeré vybrané prostředky by sloužily rozvoji města a nebyly by vyváděny pryč. Provoz externí firmou je ekonomicky přijatelný jen pokud nebude placena podílem z tržeb. Na druhé straně by se měl dodavatel technologie smluvně zavázat k instalaci a dejme tomu k 24 hodinovému záručnímu technickému servisu dle potřeby po dobu minimálně pěti let s vhodnou sankční pokutou. Tento servis by nebyl placený podílem z vybraných poplatků, ale dohodnutou částkou. Zároveň by se dodavatel měl zavázat  k řádnému vyškolení místního pracovníka k obsluze a k jednoduchým opravám. Celá studie by také měla být přepracována v souvislosti s probíhající revitalizací náměstí.

Ing. Petr Král

P.S.:

Další připomínky ke koncepci parkování města Soběslav, které zpracoval: Mgr. David Bárta, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. naleznete na webu pirati.sobeslav.cz nebo si je můžete stáhnout zde

P.S.2:

Pro ilustraci ještě výňatek z dopisu Ing. M. Baudische, bývalého místostarosty Děčína.

… Soudím, že pronajímat si parkovací automaty i s jejich provozem je, mírně řečeno, nevýhodné. V Děčíně se automaty koupily, provozoval je Dopravní podnik, což je akciovka ve stoprocentním majetku města. Teď se o ně stará asi Městská policie, což ještě ověřím. Po městě jsou všude, k velké nelibosti občanů. Do rozpočtu to přináší cca 7 miliónů, při provozních nákladech 300 tisíc. Rozhodně bych takovouhle službu nepronajímal….

Tento dopis byl odeslán Mgr. Vladimíru Drachovskému jako námitka k navrhované "Analýze dopravy v klidu ve městě Soběslav". 

Odkazy na studii naleznete zde:
Analýza dopravy v klidu ve městě Soběslav
Příloha A
Příloha B
Příloha C
Příloha D

Článek Manipulativní ekonomické vyhodnocení studie o parkování se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Předmětem zde uveřejněného posudku je „Analýza dopravy v klidu ve městě Soběslav“, která byla zveřejněna na webových stránkách města.

O „zavedení řízeného parkování v centru města“ budou jednat zastupitelé na svém zasedání 18. března. Pokud máte k připravované koncepci parkování nebo k námitkám/návrhům oponenta nějaké připomínky, informujte nás prosím na adrese pirati4sobeslav@googlegroups.com nebo můžete zaslat své připomínky panu Drachovskému na drachovsky@musobeslav.cz do 17. března.

Připomínky ke koncepci parkování města Soběslav

Zpracoval: Mgr. David Bárta, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Zhodnocení:

Koncepce jde dobrým směrem, analytická část je dobře zpracována, v návrhové části nalezeny jisté nedostatky. V případě potřeby nabízím další konzultace. (citace textu koncepce uvedeny v rámečku).

Úvod:

„Možnosti dalšího rozvoje měst jsou značně omezeny kapacitou silniční sítě a množstvím parkovacích míst v samotném centru města.“

Rozvoj města nesouvisí s kapacitou silniční sítě a množství parkovacích stání; tato teze odporuje modernímu pojetí rozvoje města v konceptu Smart Cities. Autor koncepce v návrhové části naopak správně dokládá vymezení uličního prostoru ve prospěch cyklistů a pěších. Rozvoj města tak přímo souvisí s rychlostí, jakou se občané/návštěvníci ve městě pohybují; čím je rychlost nižší, tím se obchodu více daří. V tomto duchu je na zvážení, zda parkovací místa v centru města, přímo na náměstí, podporovat parkovacím systémem, či spíše je postupně rušit. Systém chytrého parkování by měl k rozumnému řešení dodat potřebné informace z dlouhodobějšího a kontinuálního sledování obsazenosti při postupných změnách výše poplatků.

Analytická část:

Obecně platí, že optimální obsazenost parkovacích stání je 85 %, tj. že na 10 parkovacích stání připadá 1-2 volná místa. Toto kritérium se používá pro tzv. výkonové zpoplatnění parkování, tj. způsob, kdy se cena za parkování odvíjí od poptávky a město pouze stanoví cenový strop a cenové dno. Tímto způsobem se diverzifikuje poptávka podle ochoty parkujících platit různé poplatky v různých oblastech, ulicích, a tím se reguluje optimální obsazenost parkovacích stání, především v centru města.

Zpracovatel studie však ve své analytické části uvádí škály 50-75 %, 75%-99 % atp., což bohužel tuto cenou informaci o hranici optimální obsazenosti a její doby nedává. K tomu může sloužit nasazení systému chytrého parkování (přibližnou pořizovací cenu odvodíte z http://chytremesta.sk/sk/chytre-mesto/kalkulacka-chytreho-parkovania).

Návrhová část:

„město stanoví jedinou právnickou osobu jakožto provozovatele a investora celoměstského parkovacího systému,“

Doporučuji organizaci města ve 100 % vlastnictví.

„město využije svých možností k vynucení pořádku v parkovacím systému,“

Jedinou správnou možnosti je výkonové zpoplatnění, tj. motivace cenou, nikoliv vynucováním pořádku. Platební kázeň lze získat postupně budovanou důvěrou (transparentní investice z výnosů z parkování do okolního veřejného prostoru, viz níže) a dohledem pomocí chytrého systému.

„město využije výnosů z parkovacího systému plynoucích opětovně na jeho další rozvoj, a to po dobu minimálně 20 let,“

Aby občané a návštěvníci přijali výši parkovného a byli tak ochotni za parkování platit, doporučuje se, aby fixní část výnosů z parkování byla transparentně investována do veřejného prostoru, kde se parkovací místa nacházejí. S výhodou lze spojit i s participací občanů na rozhodnutí, jaká navrhovaná investice by měla být realizována. Tím se změní pohled na placení za parkování z jakéhosi vynucování poslušnosti na přispění na rozvoj města.

Zásadu CAR FREE CITY považuji za velký přínos koncepce!

„Počáteční tendence nakupovat parkovací technologie z rozpočtu města a provozovat je přes městský úřad je zpravidla již překonána. Na městských úřadech a městech je ponechána tzv. koncepční a kontrolní činnost, tj. vytváření návrhů a aplikace změn v dopravě v klidu a v kontrole osoby zabezpečující provoz.“

S ohledem na výše uvedené doporučení, jak by parkující mohli platbu za parkovné vnímat, není tvrzení o překonaném obchodním modelu vlastnictví provozu a správy parkování městem úplně relevantní. Parkující občan bude mít určitě vyšší ochotu platit parkovné, pokud bude provozovatelem město, než soukromá společnost. Dokladem tohoto stanoviska je situace v Hradci Králové, kdy byla uzavřena dlouhodobá smlouva se soukromým provozovatelem, která je již po 5 letech vnímána jako překážka rozvoje. Doporučuji se obrátit na relevantní zástupce města HK a seznámit se s jejich zkušenostmi s mandátní/koncesní smlouvou a jejími dopady.

„I když je možné některé dílčí části realizovat svépomocí a partikulárně, daleko účinnější bude komplexní změna, kdy si město vybere kvalifikovaného partnera, který se stane řešitelem systému dopravy v klidu.“

Doporučuji kvalifikovaného partnera pro vypracování koncepce a studie proveditelnosti celoplošné regulace parkování pro město Soběslav. Určitě by to neměl být subjekt komerční povahy, který je zároveň dodavatelem technologie.

„Základním stavebním prvkem celoplošného systému regulace by mělo být vytvoření homogenního systému, kde dojde k distribuci parkujících na potřebná místa. Součástí tohoto řešení bude i zavedení plošné regulace výskytu vozidel na místních komunikacích, které jsou až na poslední řadě v prioritách uspokojování potřeb.“

Úplný souhlas. Jen celoplošná regulace umožní, aby se problém s parkovací kapacitou nepřenesl na jinou lokalitu města.

„Institut trvale vyhrazeného místa je, ve vztahu k udržení plynulého procesu dopravy v klidu, velice negativní. Narušení souvislé řady parkování vyhrazeným místem (nebo více místy), znamená přerušení plynulosti. Vedlejším výstupem je potřeba svislého dopravního značení k takovýmto místům. Je nutno si uvědomit, že tržní cena každého parkovacího místa dosahuje v centru města Soběslav minimálně 50 tis. Kč / rok.“

Zde jen uvádím pro srovnání, že cena rezidenčního vyhrazeného stání ve středu Brna je 40tis. Kč/ročně. Předpokládám, že centrum Brna bude ekonomicky důležitější, než centrum Soběslavi.

„Návrh provozní doby, Návštěvnické parkování PO-PÁ 07:00 – 17:00, SO 08:00 – 12:00, Návštěvnické parkování: 10 Kč / za každou započatou hodinu; (minimální sazba 5 Kč / za 1/2 hodiny)“

Doporučuji instalovat na atraktivních parkovacích stáních systém chytrého parkování, který zjistí optimální obsazenost, a tudíž i doporučí vhodnou dobu pro zpoplatnění (ve všední den může být například až do 20:00) a také různou cenu pro různé lokality v centru. Kromě návštěvnického parkování je tak potřeba řešit i problematiku rezidenčního parkování.

„SMS parking, Systém placení nově navrženého zpoplatněného parkovaní pomocí parkovacích automatů ve vymezeném území města Soběslav by bylo vhodné doplnit o dodatkový systém platby pomocí SMS, který supluje platbu mincemi.“

SMS platby jsou ze své podstaty drahé (vysoké poplatky operátorům pohybující se kolem 18 %), i když jsou řidiči pro svou jednoduchost oblíbené. Doporučuji vybavit parkovací automaty čtečkami bankovních karet (kde poplatek činí cca 5-7 %) a později systém rozšířit o platbu skrze mobilní aplikaci, kterou může pro město vyvinout nějaký start-up, nebo může být součástí celoměstské aplikace, kterou již některá města používají. SMS platba je překonaný a drahý způsob platby za parkování. Provozní náklady i samotné pořízení automatu se významně sníží při absenci možnosti platby mincemi. Proto doporučuji výhradní používání elektronických plateb jako progresivní krok do budoucna a také, že každý automat by měl být schopen zasílat data do centrály městské policie, aby bylo možné jednoduše porovnat informace o obsazenosti a platbě v jeden čas. Při elektronické platbě lze nastavit programy, které umožní platbu přesně za čas strávený parkováním (tento model je ale složitější a pro počáteční fázi jej nedoporučuji).

Ekonomická rozvaha

Proč věnovat 50 % poplatků třetí straně (tj. 1 mil Kč za 5 let)? Město určitě může získat prostředky na takové investice např. z IROP. Taktéž obsluhu automatu může zastávat zaměstnanec města či osoba na DPP za jednotky tisíc korun měsíčně.

Návrh na osazení parkovacích stání systémem chytrého parkování (CDV, 20.2.2015)

Etapa 1: Instalace a vyhodnocení potřeb

Pro efektivní řízení parkování slouží systém chytrého parkování, jehož instalace je jednoduchá, nicméně jeho provoz vyžaduje jistou znalost a součinnost na straně odběratele. Jeho detekční část, tj. detektory na jednotlivých stáních, datové kolektory a master jednotka, lze pořídit za cca 8tis. Kč na stání. Systém lze doplnit i o jiné funkce, například lze osadit i místa, kde se naopak nesmí parkovat či kde je povoleno parkovat po omezenou dobu. Všechna tato data jsou přenesena do centrálního dispečinku Městské Policie (MP), nejlépe do vizualizačního nástroje, který dodavatel dodá. Cena za dohledovou aplikaci pro mobil/tablet pro MP mi bohužel není známa.

Doporučuji osadit v první fázi problémové lokality (s přemírou obsazenosti, v koncepci označeny červenou barvou) a jejich nejbližší sousedství (oranžové) v centrální části města a po získání dobrých zkušeností se případně rozhodnout pro rozšíření systému na další lokality.

Jedná se o náměstí Republiky (188 míst celkem, je vhodné zvážit, zda některá stání spíše nezrušit a dále zda neosadit i místa, kde je zakázáno parkovat), Petra Voka (42 míst), volitelně Bezděkova (55 míst), případně Horní příkopy (30 míst), Jirsíkova (27 míst). Pro správné fungování systému je vhodné vymezit stání vodorovným dopravním značením (může být realizováno i obyčejným nátěrem barvou, aby vstupní investice byla minimální a v budoucnu jiným materiálem, pokud se vyhrazení osvědčí).

Poslední poznámka: Aby byl systém maximálně využit, bylo by vhodné v zadávací dokumentaci požadovat, aby systém poskytoval data ve standardním evropském formátu DATEX II a aby byla data ze systému publikována jako open data. To následně umožní třetím stranám využít data do návazných služeb či vývoje mobilních aplikací, zahrnutí dat do již vytvořených aplikací a zviditelní město jako vstřícné vůči technologickým inovacím.

Posudek ve formátu pdf

Článek Připomínky ke koncepci parkování se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V současné době probíhá zpracování studie, která řeší především to, v jakém rozsahu parkovné zavést, jak vyřešit rezidentní a abonentní karty. Prozatím se počítá s parkovným 10 Kč za každou započatou hodinu a provozní dobou zpoplatněného parkování v pondělí až pátek 7:00 – 17:00 hod. a v sobotu od 8:00 – 12:00 hod. Placené parkování by se pravděpodobně netýkalo pouze náměstí Republiky, ale i parkovišť u polikliniky a KDMS.

Co z toho tedy plyne? Na placených parkovištích by se parkovalo lépe, a to za symbolický poplatek, což by byla pro nakupující v centru dobrá zpráva. Pokud by nebyly zavedeny rezidentni karty, přineslo by to problémy obyvatelům v blízkosti náměstí (např. panelová zástavba Bezděkova), protože neplacených míst by byl nedostatek, stačí se podívat dnes. Takže přijedete z práce v půl čtvrté a co teď? Buď zaplatit 20 Kč, nechat auto na náměstí a ráno před sedmou do práce, nebo marně hledat místo někde za hranicemi placených parkovišť.

A to už je další špatná zpráva pro obyvatele ulic Horní a Dolní Příkopy, Na Pršíně, Na Ohradě a dalších, kam se přesunou auta z náměstí, polikliniky a KDMS. Problém budou mít i zaměstnanci pracující na náměstí (např. městský úřad), buď zaparkují vedle za cca 80 Kč denně, nebo si každé ráno udělají pěknou projížďku-procházku po soběslavských uličkách.

Vypadá to, že ať už parkování v Soběslavi dopadne jakkoliv, všichni spokojeni nebudou. Zavedení řízeného parkování v centru města bude jedním z hlavních bodů dalšího zasedání Zastupitelstva města Soběslavi, které se bude konat 18. března 2015 v 18 hodin v malém sále KDMS. Přijďte vyjádřit svůj názor, parkování v centru je tématem, které se týká každého z nás!

Iveta Matějů (členka ZM), Jan Černý a Miloš Bučinský

Studi analýzy dopravy v klidu ve městě Soběslav lze stáhnout ze stránek městského úřadu. Zde jsou odkazy.

Analýza dopravy v klidu ve městě Soběslav
Příloha A
Příloha B
Příloha C
Příloha D

Článek Hláska: Budoucnost parkování v centru města se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Zřejmě nebudou zavedeny rezidentní a abonentní karty. Placené parkování bude zavedeno na náměstí Republiky, parkovišti u Polikliniky a KDMS. Zároveň dojde k zachování stávajících vyhrazených parkovacích míst pro firmy. Studie bude doplněna o ekonomickou část vycházející z ceny parkování – 10 Kč za každou započatou hodinu a provozní doby zpoplatněného parkování v pondělí až pátek 7:00 – 17:00 hod. a v sobotu od 8:00 – 12:00 hod.
Co z toho tedy plyne? Na placených parkovištích se bude parkovat lépe a to za symbolický poplatek, což je pro nakupující v centru dobrá zpráva. Horší to budou mít obyvatelé blízko náměstí (např. panelová zástavba Bezděkova), protože neplacených míst bude nedostatek, stačí se podívat dnes. Takže přijedete z práce v půl čtvrté a co ted? Buď zaplatit 20 Kč, nechat auto na náměstí a ráno před sedmou do práce. Nebo marně hledat místo někde za hranicemi placených parkovišť.
A to už je další špatná zpráva pro obyvatele ulic Horní a Dolní Příkopy, Na Pršíně, Na Ohradě a dalších, kam se přesunou auta z náměstí, polikliniky a KDMS.
Problém budou mít i zaměstnanci, pracující na náměstí (např. městský úřad), buď zaparkují vedle za cca 80 Kč denně nebo si každé ráno udělají pěknou projížďku-procházku po soběslavských uličkách.
Vypadá to, že ať už parkování v Soběslavi dopadne jakkoliv, všichni spokojeni nebudou.

Článek Zase to parkování! se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.