1. Přiznám se, že po jeho prostudování mě zaujalo, že se jedná o plán pouze na následující čtyři roky, u něčeho co se jmenuje „Program rozvoje města“ bych očekávala delší časový horizont – např. 10 let.

Období platnosti Programu rozvoje města bylo určeno vedením města. Pokud po čtyřech letech bude zkonstatováno, že Program rozvoje je stále validní, lze jeho platnost prodloužit, případně ho pouze aktualizovat.

2. Myšlenka výstavby bytového domu v Mrázkově ulici se mi s ohledem na velký zájem o městské byty celkem líbí, nicméně velký zájem je i o stavební pozemky pro rodinné domy, jak bylo ostatně vidět při posledním prodeji pozemků za sídlištěm Svákov. Bylo by tedy vhodné v tomto pokračovat a vytvořit podmínky pro prodej stavebních pozemků pro rodinné domy, což momentálně dokument přímo neobsahuje. Možnost stavby vlastního domu by jistě podpořila stěhování lidí do Soběslavi, což je v zájmu města. Pokud město vhodné pozemky nevlastní, mělo by usilovat o jejich získání a následné zasíťování.

Předkládaný dokument konstatuje nedostatečnou nabídku bydlení jak v bytových domech tak formou rodinných domů. Konkrétním projektem akčního plánu může být příprava pozemků pro následnou bytovou výstavbu.

3. Dále mě zaujala informace o startovacích bytech na adrese nám. Republiky 58 – podle katastrálního úřadu je toto adresa městské věže – jedná se o překlep nebo jsem špatně hledala?

V tomto případě jde o chybu zpracovatele. Předkládaný dokument již obsahuje správný údaj
„4 startovací byty na adrese tř. Edvarda Beneše č.p. 58“.

4. S ohledem na poslední zasedání zastupitelstva města, kde byla od starosty podána informace o chystaném rozšíření kapacity mateřských škol, by toto podle mého názoru mělo též být uvedeno v programu. Zatímco s kapacitou základních škol problém není, u mateřských škol je momentálně situace dosti špatná.

Předkládaný projekt vnímá nedostatek kapacit předškolního vzdělávání jako zásadní problém:

„Zásadním nedostatkem kvality života na území města je zhoršená dostupnost předškolního vzdělávání. Rodiče jsou často nuceni vyhledávat kapacity předškolního vzdělávání mimo město (např.: dětská skupina Roudná). S ohledem na nepříznivý demografický vývoj na území města je tento parametr brzdou pozitivního salda migrace a přispívá k negativnímu demografickému vývoji.“
(str. 38 dokumentu).

Slabé stránky: Kapacitní nedostatečnost mateřských škol, absence zařízení pro děti od dvou let (str. 64 dokumentu)

5. V programu je dále upozorňováno na problémy s pěší a cyklo dopravou a vytvoření lepších podmínek pro ní. Mnoho lidí se tímto způsobem přesouvá na autobusovou zastávku u Paluby nebo autobusové nádraží. Možná by situaci zjednodušilo, kdyby vznikla nová autobusová zastávka v blízkosti Lidu / Tesca – především tedy pro autobusy, které tudy stejně projíždí.

Program rozvoje upozorňuje na problémy, akční plán problémy řeší. Je na rozhodnutí vedení města, které projekty budou zařazeny v akčním plánu. Možnost posouzení byla zapracována do analýzy.

6. Současný návrh rozšíření kapacity senior domu sice o něco zlepší situaci, je ovšem otázka, jestli do budoucna nebude potřeba další navýšení. To však asi sahá za časový rámec dokumentu. Již z několika zdrojů jsem ovšem slyšela, že by mnoho lidí uvítalo možnost jakéhosi „penzionu“ pro seniory, kam by bylo možné tyto lidi umístit např. na týden, když o ně starající lidé odjedou např. na dovolenou.

Nedostatek lůžkových kapacit domovů důchodců ve spádovém území je konstatovanou slabou stránkou v oblasti kvality života obyvatel. Konkrétní opatření jsou na vedení města potažmo akčním plánu, který umožňuje konkrétní opatření realizovat – Opatření 3.2 Rozvoj sociálních služeb a zdravotní péče.

V Soběslavi dne 22. 11. 2019

Ing. Martin Rybář

Článek Program rozvoje města Soběslav – vypořádání připomínek Iveta Matějů se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

1. Konkrétně prvních 65 stránek obsahuje analýzu současného stavu. Je asi správné, že tuto oblast zpracovával externista. Jinak je tomu u ostatních částí. Ty by měly být zpracovány městem po široké diskuzi s občany a odborníky. Část nazvaná “Strategické vize” uvádí nekonkrétně formulované teze” typu “ Trvale zlepšovat stav základní infrastrukturní vybavenosti města ”. Tyto teze jsou údajně rozpracovány v následující části nazvané “Akční plán”. Ten je však tvořen pouze 5 stránkami tabulek jednotlivých “prioritních os” s uvedením výdajů za celé období. Časový harmonogram je jen naznačen. Heslovitě jsou sice vyjmenovány názvy některých akcí, ale rozsah této části v porovnání s mnohostránkovou předchozí částí je značně nekonkrétní a nejednoznačný a tedy nedostatečný. Budí to dojem, že základní vizí je utrácet veřejné peníze.

Nástrojem realizace programu rozvoje města je akční plán, který tvoří konkrétní akce rozvoje města. Navržená struktura akčního plánu umožňuje rozvoj města ve všech oblastech. Je na vedení města, které akce a v jakém finančním rozsahu do Akčního plánu schválí a následně bude realizovat. Rozsah navržených konkrétních akcí a jejich podrobnost uvedená v Akčním plánu není v kompetenci zpracovatele dokumentu.

Strategická vize nemůže být konkrétní jako například Akční plán. Ten je teprve zhmotněním konkrétních kroků k naplňování Programu rozvoje. Je na vedení města, které projekty podpoří a do akčního plánu zařadí.

2. Mezi zpracováním analýzy a návrhu Programu rozvoje by měl být časový odstup, aby bylo možné s novými informacemi znovu uvažovat o prioritách města, nebo alespoň dřívější priority znovu posoudit. Analýza například upozorňuje na varovný růst ukazatele indexu stáří obyvatel a to konkrétně slovy: “ Nedostatečná kapacita sociálních služeb je potenciálním ohrožením města ”. V plánu rozvoje je sice “ Navýšení kapacit Senior-domu – nástavba Senior-domu Soběslav ”, ale není prokázáno, zda toto “Navýšení kapacit” pokrývá současné potřeby a zda bude dostatečné i v horizontu nejméně 10 – 15 let. Není zcela zřejmé, zda akce není jen kosmetická úprava současného stavu, která pouze odčerpá prostředky na pozdější opravdové řešení.

K dané výtce se jako zpracovatel nemohu vyjádřit, je na vedení města, v jakém režimu bude Program rozvoje zpracováván. Časový odstup ovšem představuje riziko neaktuálnosti uvedených informací. Kapacitou sociálních služeb se přímo zabývá komunitní plánování. Program rozvoje nemá ambici nahradit komunitní plán.

3. V dokumentu mě dále chybí představa, jak například bude město Soběslav a jeho organizace posilovat otevřenost svého hospodaření a usnadňovat přístup k informacím, jak konkrétně bude podporovat místní ekonomiku, jak se bude vyrovnávat s nástupem nových technologií (elektromobilita, nástup průmyslu 4.0, SmartCity, ..), jaká opatření vyvolá stárnutí obyvatel, jak bude podporován cestovní ruch a v dalších a dalších směrech.

Na úrovni zastřešujícího dokumentu Program rozvoje nemůže řešit tyto dílčí oblasti nijak detailně. Výše uvedené teze vnímám jako náměty do akčního plánu. Lze jistě nechat zpracovat dílčí analýzy daných oblastí, ale to je nad rámec předkládaného dokumentu.

4. Předložený dokument tedy lze považovat jen za první analytickou část, ze které by teprve měla vyústit konkrétní opatření, která budou ve jmenovaném období prováděna tak, aby se naplnila vize, respektive strategické cíle.

Konkrétní opatření se v rámci předkládaného dokumentu nacházejí v akčním plánu. Je na vedení města, které aktivity do akčního plánu zařadí a které nikoli. Každá oblast může být do detailu zpracována, ale tímto jde nad rámec Programu rozvoje města, který je zastřešujícím dokumentem.

V Soběslavi dne 22. 11. 2019

Ing. Martin Rybář

Článek Program rozvoje města Soběslav – vypořádání připomínek Petr Král se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

1. Program rozvoje” bych si představoval dlouhodobější program a to minimálně s přesahem do dalšího volebního období či ještě lépe třeba na 10 let dopředu.

Období platnosti Programu rozvoje města bylo určeno vedením města. Pokud po čtyřech letech bude zkonstatováno, že Program rozvoje je stále validní, lze jeho platnost prodloužit, případně ho pouze aktualizovat.

2. Jako zastupitele mne mrzí, že dokument byl vypracován nejen bez názorů zastupitelů (mohla nám být například rozeslána anketa), ale i bez zapojení odborníků v komisích. Zapojena mohla být i veřejnost a to jak dotazníky tak například formou diskuze.

Jako zpracovatel jsem nijak nevstupoval do procesu projednávání jednotlivých výstupů a celého dokumentu. Způsob přípravy dokumentu byl stanoven vedením města. V rámci zpracování dokumentu jsem se sešel s řadou členů vedení města a pracovníků městského úřadu, se kterými jsem konzultoval jednotlivé pasáže připravovaného programu rozvoje.

3. Plán rozvoje by neměl řešit jen samotné město, ale i to jeho nejbližší okolí.

Program rozvoje neřeší město Soběslav izolovaně, ale rovněž v rámci vztahů a vazeb s okolním prostředím. Program neměl nicméně ambice řešit širší spádové území mikroregionu.

Program rozvoje řeší nedostatek ploch pro bytovou výstavbu a odliv lidí z města v rámci suburbanizace, která je i přes to, že obyvatelé okolních obcí využívají i nadále služeb města (nebo právě proto), zásadním problémem. Problém odlivu obyvatel je v dokumentu řešen jako jeden ze zásadních problémů.

Program rozvoje se zabývá ekonomickým rozvojem a ve SWOT analýze konstatuje jako příležitost:

• Zachování a rozvoj zpracovatelských odvětví na území města
• Podpora malého a středního podnikání ze strany města
• Příprava ploch pro příchod nových investorů
• Poskytování nebytových prostor pro rozvoj malých a středních podniků
• Užší spolupráce základních škol, středních škol a zaměstnavatelů
• Zvyšování ekonomického významu a zlepšování kvality a pestrosti nabídky na městském trhu

V akčním plánu jsou pro rozvoj této spolupráce připraveny oblasti podpory a aktivity, které lze naplnit konkrétními projekty.

4. Dokument často popisuje skutečnost odlišnou od reality

Veškeré panem zastupitelem zmíněné skutečnosti jsou v Programu rozvoje města zmíněny a řešeny:

• Zdůrazněna je podpora podnikání a spolupráce s místními podnikateli

Ano, Program rozvoje doporučuje zlepšení komunikace a spolupráce veřejného a soukromého sektoru. V Akčním plán je na toto pamatováno.

• Do konce roku bude otevřeno několik řetězcových nadnárodních obchodů. Přitom plán rozvoje výslovně varuje před ohrožením kvality života v případě útlumu poskytovaných služeb a maloobchodu“

Program rozvoje zcela správně před navyšováním prodejních ploch řetězců varuje, skutečnost probíhající výstavby nových prodejních ploch nelze z pohledu zpracovatele Programu rozvoje ovlivnit.

• Místní podnikatelé v centru řeší, že zákazníci nemají kde zaparkovat

Program rozvoje toto konstatuje jako problém. Akční plán umožňuje tuto oblast řešit.

• Oblast turistického ruchu je řešena nedostatečně. Nastartování turistického ruchu potřebuje nový impuls – magnet, který zaujme a přitáhne turisty k nám do Soběslavi. Nesouhlasím s tvrzením, že se nabídka v oblasti cestovního ruchu trvale zlepšuje. Nabídka zůstává stále stejná – nedostatečná. Plán rozvoje, jako zásadní pro zlepšení turistického ruchu vidí roli informačního centra. To je naprostý nesmysl. Zásadní roli hrají možnosti města a jejich propagace. Bez nich do íčka nikdo ani nezabloudí.

Program rozvoje na str. 16 konstatuje:

„Ačkoliv má správní obvod ORP Soběslav vhodný potenciál pro odvětví cestovního ruchu, jeho stávající ekonomický přínos je zanedbatelný.“

„Případné zlepšení nabídky služeb a marketingová podpora témat jako je vodáctví na řece Lužnici v rámci širší územní spolupráce obcí by mohla představovat impulz pro růst počtu návštěvníků a větší ekonomický význam tohoto odvětví.“

„Základním nedostatkem nabídky cestovního ruchu a bariérou jeho rozvoje na území města je nedostatečná nabídka ubytovacích kapacit. Zcela chybí nabídka ubytování hotelového typu. To představuje zásadní bariéru dalšího rozvoje například kongresového cestovního ruchu.“

• Věkový průměr lékařů v našem městě je doslova alarmující, plán rozvoje to konstatuje, nenabízí ale žádné řešení.

Řešením by se případně měl zabývat akční plán projektem v rámci akčního plánu, konkrétně opatření 3.2 Rozvoj sociálních služeb a zdravotní péče.

Z výše uvedeného nevím, kde se Program rozvoje odchyluje od reality. S konstatováním pana zastupitele lze souhlasit, ale Program rozvoje je s ním ve shodě a tvrdí víceméně totéž. Zmíněné problémy navržený dokument umožňuje řešit.

5. Možná se jedná jen o dotační “must-have” dokument.

Proti tomuto tvrzení se musím jako zpracoval ohradit. Mou upřímnou snahou bylo zpracovat dokument použitelný pro systematický rozvoj města na úrovni strategického i operativního řízení. Výše uvedené nedostatky ze strany pana zastupitele vnímám jako vyvrácené. 

V Soběslavi dne 22. 11. 2019

Ing. Martin Rybář

Článek Program rozvoje města Soběslav – vypořádání připomínek Miloš Bučinský se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Červeně – vypořádání od ing. Rybáře

S ohledem na to, že byl zpochybněn vlastní metodický přístup k tvorbě SWOT analýzy, dovolím si úvodem blíže definovat samotnou metodu SWOT:

V rámci analýzy SWOT u každé teze subjektivně tj. z pohledu zkoumaného celku posuzujeme, do které kategorie SWOT analýzy tedy slabých a silných stránek, příležitostí a ohrožení patří. Wikipedie definuje jednotlivé kategorie matice SWOT analýzy následovně:

• Ve vnitřním prostředí jsou identifikovány silné a slabé stránky, které jsou vymezeny vnitřními faktory efektivnosti organizace ve všech významných oblastech.
• Vnější prostředí jsou oblasti, které organizace sama nemůže ovlivnit – existují nezávisle na organizaci a jejím působení a působí tedy z prostředí mimo organizaci.

SWOT analýza zpracovaná pro město nikoli korporátní organizaci, pro kterou byla metoda původně určena, nemá zdaleka tak jednoznačně určenou hranici co je vnější a co je vnitřní. Ve hře jsou kromě procesních, organizačních a ekonomických vazeb i vazby prostorové – územní. Ve hře jsou zájmy širší zájmů organizace. Jde o zájem občanů a posláním je zajištění kvalitního života. Níže vysvětluji zařazení tezí v daných kategoriích, případně svůj návrh koriguji.

Ke konkrétním připomínkám:

1. Prostor a prostředí města – lokalizace, životní prostředí, dopravní dostupnost

Silné stránky:

Lokalizace města při dálnici D3 (mezinárodní silnici E55) a na 4. železničním koridoru z Prahy do Českých Budějovic a Lince

Toto není silná stránka, ale příležitost, protože tuto skutečnost nemůže město ovlivnit.

Z pohledu zpracovatele jde o ovlivnitelný parametr, který zvyšuje ekonomickou efektivnost města a město v minulosti s celou veřejnou správou Jihočeského kraje po dlouhá léta usilovalo v rámci projektu Koridor Sever – Jih o vybudování dálnice a 4. Železničního koridoru. Z této perspektivy chápu přítomnost dálnice a 4. Železničního koridoru jako silnou stránku.

Kvalitní životní prostředí

Samo o sobě toto není silná stránka, zřejmě je to špatně formulováno.

Z pohledu zpracovatele jde o parametr, který zvyšuje kvalitu života tj. z pohledu města efektivitu v naplňování svých cílů. Tento parametr je městem ovlivnitelný tj. je vnitřním faktorem.

Zachovalé cenné původní biotopy v nivě řeky Lužnice

Také toto sem nepatří, pokud se o to město nepřičinilo.

Viz argumentace výše. Město může tento faktor ovlivnit svým konáním vystupováním v rámci správních řízení, při výkonu svých pravomocí v ochraně životního prostředí,… pokud bho bude považovat za svou silnou stránku.

Esteticky hodnotná historická zástavba města.

Toto je špatně formulováno. Dalo by se napsat, že město investuje komunální prostředky do oprav historických budov. Z textu ani ze studie to ale nevyplývá.

Historická zástavba je rozhodně vnitřním pozitivním faktorem a je jistě zásluhou generací občanů. Ochrana památek je důležitou agendou města, jak je popsáno v kapitole 5.5 Kultura a spolková činnost na str. 44.

Historické jádro města jako přirozené centrum občanské vybavenosti a společenských aktivit.

O co se opírá toto tvrzení?

Vnitřní faktor. Zda bude jádro města mrtvým skanzenem či živou pulzující zónou je ze strany města ovlivnitelný faktor. Tvrzení se opírá o zjištění, že historické jádro města funguje jako přirozené centrum občanské vybavenosti a společenských aktivit, které konstatuje územní plán.

Technický stav místních komunikací.

Timto se zřejmě myslí dobrý stav místních komunikací.

Případně lze toto tvrzení přeformulovat na Dobrý technický stav místních komunikací.

Protipovodňová ochrana města

Toto je slabá stránka, protože ochrana je pouze do Q50.

Dobrá protipovodňová ochrana města je konstatována s ohledem na pokrok, ke kterému dospěla tato kvalita v posledních letech. Analýza neobsahuje posouzení vhodnosti a efektivnosti navýšení povodňové ochrany. Je možno vzít jako námět do aktivit akčního plánu zpracování studie proveditelnosti řešící navýšení stupně povodňové ochrany města.

Propracovaný systém sběru a třídění odpadů

Ve studii se píše o nevyhovujícím sběrném dvoru.

Tvrzení vychází z celkového pohledu na tento aspekt, sběrný dvůr program rozvoje i návazný akční plán řeší.

Systematická péče o zelené plochy – studie Optimalizace správy veřejné zeleně v zastavěné části města

Ve zmíněné studii se píše o zanedbané údržbě zeleně.

Ve studii se píše na str. 50: Zanedbání péče o veřejnou zeleň je zejména díky výskytu mnoha vzrostlých stromů na území města rizikem. Silnou stránkou je soustavná systematická péče.

Slabé stránky:

Území ohrožené povodněmi

Toto je hrozba ne slabá stránka

Hrozbou je povodeň. Slabou stránkou z pohledu vnitřní efektivity města tj. kvality života je území, které je touto povodní ohrožené. Město ovlivňuje tuto slabou stránku, nemůže ovlivnit hrozbu.

Zhoršená dopravní dostupnost (odlehlost) venkovských místních částí

Město může/chce ovlivnit dopravní obslužnost Chlebova a Nedvědic? Pokud ne, jedná se o hrozbu ne o slabou stránku.

Město může tento stav zmírnit, kompenzovat, zohlednit. Jde o vnitřní faktor, protože nikdo jiný to neudělá.

Nižší kvalita infrastruktury a služeb veřejné autobusové a železniční osobní dopravy

Toto je v rozporu s tvrzením, že železniční koridor je silnou stránkou.

Infrastrukturou a službami veřejné autobusové dopravy jsou myšleny věci jako autobusové nádraží, vlakové nádraží, autobusové zastávky, nástupiště a s tím spojená kvalita a rozsah poskytovaných služeb. Do této množiny 4. železniční koridor nepatří.

Příležitosti:

Protierozní úpravy zemědělsky využívaných pozemků

Úpravy nejsou příležitost, pokud je neudělá sám od sebe někdo cizí bez přičinění města.

Zpracovatel toto zařazení vnímal jako vnější pozitivní trend, kdy po létech nezodpovědného hospodaření přicházejí nové šetrné přístupy, kterých se může město chopit a učinit z nich svou silnou stránku. V této chvíli je to vnější příležitost.

Zvyšování bezpečnosti dopravy a rozvoj infrastruktury pro pěší a cyklisty

Pokud se bude zvyšovat bezpečnost nezávisle na přičinění města, jedná se o příležitost nebo pokud město může využít dotaci pokrývající tyto aktivity. Samotné zvyšování bezpečnosti není příležitostí.

Zpracovatel toto zařazení vnímal jako nevyužitý (možná skrytý) potenciál – hledání řešení, opatření vně stávající zažité reality tj. příležitost.

2. Ekonomický rozvoj – ekonomická situace, zpracovatelský průmysl, trh práce

Silné stránky:

Dostupné volné plochy určené pro podnikání

To ano, pokud jsou ve vlastnictví města.

Zde je dobře patrný rozpor ve vnímání, co je vnitřní a co je vnější. Z pohledu zpracovatele by silnou stránkou byla i volná plocha v soukromých rukou, pokud by byla na území města.

Vyšší podíl živnostníků a svobodných povolání

V čem spočívá tato výhoda?

Tato kvalita má přidanou hodnotu z důvodu větší stability ekonomické základny, kdy živnostník je ten, který nečeká, až postaví průmyslovou zónu a přijde investor, ale sám si vytváří pracovní místo, sám si obstarává práci, sám odvádí daně a to v místě svého působení. Vytváří lokální ekonomické vazby a peněžní toky, které nejsou odváděny z území jako je tomu v případě globálního kapitálu. Vyšší podíl živnostníků rovněž znamená větší podíl svobody a zodpovědnosti. Přítomnost více živnostníků rovněž znamená lepší a pestřejší nabídku/dostupnost řemesel a služeb pro obyvatele města. …

Zdravé hospodaření Města Soběslavi

Hospodaření není transparentní a nejsou využívány dotace.

Tvrzení ve SWOT analýze akcentuje kvalitu hospodaření s dlouhodobým růstem aktiv města při nulové zadluženosti.

Příležitosti:

Zachování a rozvoj zpracovatelských odvětví na území města

Pokud se budou rozvíjet nezávisle na městu.

Zachování a rozvoj zpracovatelských odvětví na území města zůstanou příležitostí, i pokud město vyvine velké úsilí pro jejich zachování a rozvoj. Vnější městem méně ovlivnitelný aspekt, tedy příležitost.

Podpora malého a středního podnikání ze strany města

V příležitostech nemůže být uvedena činnost, která je realizována městem.

A může. Pokud jde o potenciální aktivitu, která je v této chvíli možností, plánem, vizí, potenciální příležitostí v konání města. Vlastní činnost pak již nebude příležitost.

Příprava ploch pro příchod nových investorů

Nemůže tu být příprava, ale že v okolí jsou plochy lukrativní pro investory.

Dosud plně nevyužitá možnost přípravy ploch pro příchod nových investorů je příležitost. Cosi vně stávající reality, čeho se může město chopit a využít a změnit to ve svou silnou stránku.

Poskytování nebytových prostor pro rozvoj malých a středních podniků

Pokud tyto prostory nevlastní město, mohou se uvést jako příležitost.

Vyšší využití nebytových prostor ve vlastnictví města jako nástroje pro podporu malých a středních podniků je stále příležitost.

Užší spolupráce základních škol, středních škol a zaměstnavatelů

Takováto aktivita v našem městě existuje?

Kdyby existovala na dostatečné viditelné úrovni, byla by v silných stránkách, zde čeká v potenciálním stavu příležitosti.

3. Ekonomický rozvoj – cestovní ruch

Silné stránky:

Esteticky hodnotná krajina jihočeského venkova

Toto je příležitost, město to asi neovlivní.

Město ve spolupráci s dalšími obcemi v mikroregionu mají přímou spoluzodpovědnost za stav krajiny jihočeského venkova.

Jihočeské selské baroko – nadregionálně významná atraktivita destinace

Opět příležitost ne silná stránka.

Jihočeské selské baroko je zde zpracovatelem vnímáno jako vnitřní bohatství kultury lidí tohoto regionu, kterého je město Soběslav středem. Lze to vnímat samozřejmě z jiné perspektivy jako vnější příležitost.

Slabé stránky:

Nedostatečná nabídka ubytovacích kapacit na území města, absence hotelového zařízení

Město zřejmě nebude stavět hotel. Nebo ano? Pokud nebude, jedná se hrozbu, pokud bude, může se jednat o příležitost.

Území města tedy vnímáno uvnitř, nižší efektivita systému (ekonomiky cestovního ruchu). Jednoznačně slabá stránka.

Nízké využití primárního potenciálu cestovního ruchu

Co to znamená?

Vše co je v regionu zajímavé, kvůli čemu návštěvníci do regionu přijíždí, tvoří primární potenciál cestovního ruchu. Veškeré služby na to nabalené tj. ubytování, stravování a související služby jsou sekundárním potenciálem cestovního ruchu.

4. Kvalita života obyvatel – demografická situace, sociální situace v obci, spolková, osvětová a informační činnost

Silné stránky:

Menší podíl obyvatel bez vzdělání či pouze se základním vzděláním, než je průměr kraje a celé ČR

Ve studii se píše o podprůměrném počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Tvrzení se vyjadřuje ke skupině lidí bez vzdělání či pouze se základním vzděláním.

Aktivity spolků a občanských iniciativ v oblasti kultury a v oblasti péče o rodiny s dětmi

Spolky nemohou být silnou stránkou města. Silnou stránkou může být kvantitativně nebo kvalitativně ohodnocená podpora spolků.

Uvnitř města se nachází pozitivní kvalita, kterou v souladu s metodikou SWOT označuji za silnou stránku.

Informační obsah webových stránek města

Na webu města chybí například rozklikávací rozpočet do úrovně faktur. Současná podoba webových stránek je spíše slabou stránkou.

Tvrzení posuzuje obsah webových stránek v rámci relativního porovnání obsahu informačních portálů měst této velikosti. Konkrétní funkcionalita, která v této chvíli není přítomna, je příležitostí.

Nabídka služeb informačního centra pro občany

Předpokládám, že informační centrum využívají spíše turisté.

Silnou stránkou je poskytování služeb občanům v režimu recepce informačního centra namísto úřední přepážky. Jde o proces humanizace komunikace s občanem jako hostem.

Tradiční nástroje informování obyvatel (Soběslavská hláska, městský rozhlas)

Oba jmenované informační kanály jsou cenzurované.

Program rozvoje neřešil úroveň svobody tisku na území města.

Slabé stránky:

Absence ucelené prezentace podpory spolkové činnosti na území města – rozcestník nabídky

Toto je v rozporu s bodem 3 silných stránek.

Tvrzení konstatuje absenci samostatného portálu spolkové činnosti na území města.

Nedostatečná internetová prezentace města jako atraktivního místa pro život

Toto je v rozporu s bodem 6 silných stránek

Tvrzení konstatuje absenci prezentace města, což je jiný typ webových stránek města, který nemá stroze informativní charakter spíše vhodný pro výkon veřejné správy. Naopak má přidanou hodnotu marketingového nástroje. Tyto dvě funkce by měly být řešeny samostatně v rámci dvou nezávislých internetových prezentací.

5. Kvalita života obyvatel – infrastruktura a vybavenost města

Silné stránky:

Přítomnost gymnázia a stávající nabídka oborů vzdělávání na Střední škole řemeslné a Základní škole, Soběslav, Wilsonova 405

Zřizovatelem těchto škol není město. Nemůže být tedy uvedeno zde.

Město sice není zřizovatelem těchto organizací. Z pohledu zpracovatele jsou však vnitřní pozitivní kvalitou města, která je silnou stránkou.

Dobrá vybavenost základní technickou infrastrukturou

Na většině území města neexistuje dělená kanalizace a není dostupný vysokorychlostní internet.

Silná stránka v mezích ovlivnitelnosti ze strany města. Dělená kanalizace je historický fakt. Vysokorychlostní internet nedosahuje důležitosti základní infrastruktury a jako neexistující je v rámci SWOT spíše příležitostí případně ohrožením.

V Soběslavi dne 15. 11. 2019

Ing. Martin Rybář

Článek Program rozvoje města Soběslav – vypořádání připomínek Martin Kákona se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V říjnu byli zastupitelé požádáni o připomínky k nové verzi vypracované Ing. Rybářem. Zastupitelé za Piráty pro Soběslav se k dokumentu vyjádřili veřejně a jejich připomínky najdete na našich webových stránkách. Následně také zveřejníme, jak budou naše připomínky vypořádány.

Na konci listopadu se narychlo objevil termín veřejného projednání. Kvůli šibeničnímu termínu a nedostatečné informovanosti dorazila 10. prosince do malého sálu kulturního domu jen hrstka občanů. Kromě devíti zaměstnanců úřadu přišli pouze pirátští zastupitelé, zastupitel Klíma, radní Turek a čtyři občané města. 

Prezentace téměř ani nezačala, když Ing. Bryll oznámil, že ji ukončuje, pokud nevypnu nahrávání na kameru. Následně se dotázal, komu z přítomných vadí pořízení obrazového záznamu. Většina zúčastněných se vyjádřila ve smyslu, že jim nahrávání nevadí, načež Ing. Bryll prohlásil, že on s pořízením záznamu nesouhlasí a opakovaně trval na ukončení jednání. Přesto se Ing. Rybář nakonec rozhodl svou prezentaci přednést. Po 30 minutách došlo i na dotazy přítomných, kdy pan Kozlíček upozornil na chyby v analýze. Poté tajemník setkání ukončil.

Zpětně si říkám, proč vlastně veřejné projednání vůbec proběhlo? Neúčast vedení města (až na pana Turka), nedostatečná propagace směrem k občanům a nedostatečné argumenty přednášejícího Ing. Rybáře jsou jen vyvrcholením již téměř rok trvající tragikomedie s názvem “Plán rozvoje města Soběslavi”. Doufejme, že se situace bude dále vyvíjet pozitivněji, a že své návrhy nakonec předloží také občané. I když s tím se asi mělo začít.

Článek Jak to dopadlo s veřejnou prezentací Plánu rozvoje města? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V únoru byla zastupitelstvem města schválena první verze Programu rozvoje města. Byla sestavená poněkud narychlo, jak ostatně přiznalo i samo vedení města, je však nutnou přílohou pro žádosti o dotace. Následně bylo přislíbeno důkladnější přepracování tohoto dokumentu ve spolupráci s veřejností. Nyní byla novější verze zpracovaná Ing. Martinem Rybářem rozeslána zastupitelům města k připomínkování. Po zapracování těchto připomínek bude Program rozvoje města zveřejněn na webu města k připomínkování ze strany veřejnosti a 10.12. také veřejně projednán v kulturním domě v Soběslavi.

Zastupitelé za Piráty pro Soběslav poslali k Plánu rozvoje své připomínky, s kterými bychom Vás rádi seznámili. Toto jsou připomínky zastupitelky Ing. Ivety Matějů.

Přiznám se, že po jeho prostudování mě zaujalo, že se jedná o plán pouze na následující čtyři roky, u něčeho co se jmenuje „Program rozvoje města“ bych očekávala delší časový horizont – např. 10 let. Nicméně níže posílám své připomínky / poznámky.

Myšlenka výstavby bytového domu v Mrázkově ulici se mi s ohledem na velký zájem o městské byty celkem líbí, nicméně velký zájem je i o stavební pozemky pro rodinné domy, jak bylo ostatně vidět při posledním prodeji pozemků za sídlištěm Svákov. Bylo by tedy vhodné v tomto pokračovat a vytvořit podmínky pro prodej stavebních pozemků pro rodinné domy, což momentálně dokument přímo neobsahuje. Možnost stavby vlastního domu by jistě podpořila stěhování lidí do Soběslavi, což je v zájmu města. Pokud město vhodné pozemky nevlastní, mělo by usilovat o jejich získání a následné zasíťování.

Dále mě zaujala informace o startovacích bytech na adrese nám. Republiky 58 – podle katastrálního úřadu je toto adresa městské věže – jedná se o překlep nebo jsem špatně hledala?

S ohledem na poslední zasedání zastupitelstva města, kde byla od starosty podána informace o chystaném rozšíření kapacity mateřských škol, by toto podle mého názoru mělo též být uvedeno v programu. Zatímco s kapacitou základních škol problém není, u mateřských škol je momentálně situace dosti špatná. 

V programu je dále upozorňováno na problémy s pěší a cyklo dopravou a vytvoření lepších podmínek pro ní. Mnoho lidí se tímto způsobem přesouvá na autobusovou zastávku u Paluby nebo autobusové nádraží. Možná by situaci zjednodušilo, kdyby vznikla nová autobusová zastávka v blízkosti Lidu / Tesca – především tedy pro autobusy, které tudy stejně projíždí. 

Současný návrh rozšíření kapacity senior domu sice o něco zlepší situaci, je ovšem otázka, jestli do budoucna nebude potřeba další navýšení. To však asi sahá za časový rámec dokumentu. Již z několika zdrojů jsem ovšem slyšela, že by mnoho lidí uvítalo možnost jakéhosi „penzionu“ pro seniory, kam by bylo možné tyto lidi umístit např. na týden, když o ně starající lidé odjedou např. na dovolenou. 

Oceňuji možnost veřejného projednání, věřím, že se zde sejde mnoho zajímavých podnětů.

Článek Připomínky k Plánu rozvoje – Iveta Matějů se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V únoru byla zastupitelstvem města schválena první verze Programu rozvoje města. Byla sestavená poněkud narychlo, jak ostatně přiznalo i samo vedení města, je však nutnou přílohou pro žádosti o dotace. Následně bylo přislíbeno důkladnější přepracování tohoto dokumentu ve spolupráci s veřejností. Nyní byla novější verze zpracovaná Ing. Martinem Rybářem rozeslána zastupitelům města k připomínkování. Po zapracování těchto připomínek bude Program rozvoje města zveřejněn na webu města k připomínkování ze strany veřejnosti a 10.12. také veřejně projednán v kulturním domě v Soběslavi.

Zastupitelé za Piráty pro Soběslav poslali k Plánu rozvoje své připomínky, s kterými bychom Vás rádi seznámili. Toto jsou připomínky zastupitelky Ing. Martina Kákony.

Část A.1 je zpracována dobře a poskytuje přehledné statistické údaje o stavu obce.

Část A.2 je zpracována zcela špatně, zejména nerespektuje pravidla SWOT analýzy. Hrubou chybou je zejména míchání vnějších a vnitřních vlivů.

Vzhledem k chybně provedené SWOT analýze, nelze další části studie považovat za věrohodné a bude nutné SWOT analýzu zcela přepracovat.

Pokusím se zde okomentovat chyby ve stávající SWOT analýze. Doufám, že to pomůže k přepracování. Zároveň by chtělo oslovit komise, případně jiné odborníky a požádat je o vypracování nové SWOT analýzy. 

Připomínky jsou uvedeny tučným písmem.

1. Prostor a prostředí města – lokalizace, životní prostředí, dopravní dostupnost

Silné stránky:

1. 1. Lokalizace města při dálnici D3 (mezinárodní silnici E55) a na 4. železničním koridoru z Prahy do Českých Budějovic a Lince

• Toto není silná stránka, ale příležitost, protože tuto skutečnost nemůže město ovlivnit.

1. 2. Kvalitní životní prostředí

• Samo o sobě toto není silná stránka, zřejmě je to špatně formulováno.

1. 2. Zachovalé cenné původní biotopy v nivě řeky Lužnice

• Také to sem nepatří, pokud se o to město nepřičinilo.

1. 2. Esteticky hodnotná historická zástavba města.

• Toto je špatně formulováno. Dalo by se napsat, že město investuje komunální prostředky do oprav historických budov. Z textu ani ze studie to ale nevyplývá.

1. 2. Historické jádro města jako přirozené centrum občanské vybavenosti a společenských aktivit.

• O co se opírá toto tvrzení?

1. 2. Technický stav místních komunikací.

• Timto se zřejmě myslí dobrý stav místních komunikací.

1. 2. Protipovodňová ochrana města

• Toto je slabá stránka, protože ochrana je pouze do Q50.

1. 2. Propracovaný systém sběru a třídění odpadů

• Ve studii se píše o nevyhovujícím sběrném dvoru.

1. 2. Systematická péče o zelené plochy – studie Optimalizace správy veřejné zeleně v zastavěné části města

• Ve zmíněné studii se píše o zanedbané údržbě zeleně.

Slabé stránky:

1. 1. Území ohrožené povodněmi

• Toto je hrozba ne slabá stránka.

1. 2. Zhoršená dopravní dostupnost (odlehlost) venkovských místních částí

• Město může/chce ovlivnit dopravní obslužnost Chlebova a Nedvědic. Pokud ne, jedná se o hrozbu ne o slabou stránku.

1. 2. Zhoršená dopravní dostupnost centra města
   3. Zhoršená bezpečnost dopravy na území města
   4. Nedostatek parkovacích míst
   5. Absence cyklostezek na území města
   6. Nižší kvalita infrastruktury a služeb veřejné autobusové a železniční osobní dopravy

• Toto je v rozporu s tvrzením, že železniční koridor je silnou stránkou.

Příležitosti:

1. 1. Dostavba 4. železničního koridoru.
   2. Zajištění dostatečných zdrojů pitné vody – propojení s vodovodem Vlastiboř – Vesce

• Pokud bude propojení realizovat město, nejedná se o příležitost.

1. 2. Protierozní úpravy zemědělsky využívaných pozemků

• Úpravy nejsou příležitost, pokud je neudělá sám od sebe někdo cizí bez přičinění města.

1. 2. Zvyšování bezpečnosti dopravy a rozvoj infrastruktury pro pěší a cyklisty

• Pokud se bude zvyšovat bezpečnost nezávisle na přičinění města, jedná se o příležitost nebo pokud město může využít dotaci pokrývající tyto aktivity. Samotné zvyšování bezpečnosti není příležitostí. 

Ohrožení:

1. Riziko záplav včetně zastavěných částí území
2. Snižování hladiny spodní vody – nedostatek pitné vody nejen v místní části Nedvědice
3. Intenzivní zemědělství dlouhodobě neudržitelné pro zachování kvality zemědělské půdy

2. Ekonomický rozvoj – ekonomická situace, zpracovatelský průmysl, trh práce

Silné stránky:

1. 1. Tradice strojírenské výroby
   2. Oborově pestrá a rozsáhlá výrobní základna
   3. Dostupnost pracovních příležitostí
   4. Dostupné volné plochy určené pro podnikání

• To ano, pokud jsou ve vlastnictví města.

2. Absence větších ekologických zátěží a brownfields
3. Nižší podíl dojížďky za prací, práce v místě bydliště
4. Vyšší podíl živnostníků a svobodných povolání
   1. V čem spočívá tato výhoda? 
5. Zdravé hospodaření Města Soběslavi
   1. Hospodaření není transparentní a nejsou využívány dotace. 

Slabé stránky:

1. Snížená kupní síla obyvatel města

Příležitosti:

1. 1. Zachování a rozvoj zpracovatelských odvětví na území města

• Pokud se budou rozvíjet nezávisle na městu.

1. 2. Podpora malého a středního podnikání ze strany města

• V piležitostech nemůže být uvedena činnost, která je realizována městem.

1. 2. Příprava ploch pro příchod nových investorů

• Nemůže tu být příprava, ale, že město vlastní plochy lukrativní pro investory.

1. 2. Poskytování nebytových prostor pro rozvoj malých a středních podniků

• Pokud tyto prostory nevlastní město, mohou se uvést jako příležitost.

1. 2. Užší spolupráce základních škol, středních škol a zaměstnavatelů

• Takováto aktivita v našem městě existuje? 

1. 2. Zvyšování ekonomického významu a zlepšování kvality a pestrosti nabídky na městském trhu

• Příležitost může být, že je ve městě tradice trhu ne “zvyšování”.

Ohrožení:

1. Další růst prodejních ploch řetězců
2. Útlum poskytovaných služeb a maloobchodu
3. Útlum či ukončení činnosti významných zaměstnavatelů
4. Pokračující pokles počtu obyvatel v produktivním věku – snižování ekonomické výkonnosti a atraktivity města pro příliv nových investic
5. Zánik některých oborů středního školství

3. Ekonomický rozvoj – cestovní ruch

Silné stránky:

1. 1. Atraktivní zachovalé historické jádro města
   2. Propracovaný systém památkové péče
   3. Esteticky hodnotná krajina jihočeského venkova

• Toto je příležitost, město to asi neovlivní.

1. 2. Jihočeské selské baroko – neregionálně významná atraktivita destinace

• Opět příležitost ne silná stránka.

2. Činnost informačního centra
3. Spolupráce v rámci destinačního managementu Toulava

Slabé stránky:

1. 1. Nedostatečná nabídka ubytovacích kapacit na území města, absence hotelového zařízení

• Město zřejmě nebude stavět hotel. Nebo ano? Pokud nebude, jedná se hrozbu, pokud bude, může se jednat o příležitost.

1. 2. Nedostatečná nabídka stravovacích kapacit, absence rychlého občerstvení, předzahrádek
   3. Nízké využití primárního potenciálu cestovního ruchu

• Co to znamená?

2. Absence internetové prezentace města jako turistické destinace
3. Nízká investiční aktivita v oblasti cestovního ruchu ve městě a regionu

Příležitosti:

1. Intenzivní využívání nových nástrojů propagace
2. Údržba a rozvoj pěších tras a cyklotras včetně budování cyklostezek
3. Postupné budování cyklostezky kolem Lužnice (ve spolupráci s dalšími obcemi)
4. Chystané vybudování výukové cyklistické a bruslařské dráhy
5. Širší územní spolupráce v rámci spádového území
6. Užší spolupráce a využití služeb destinačního managementu Toulava,
7. Zviditelnění kvalitní nabídky sportovně rekreační infrastruktury na území města
8. Zviditelnění kvalitní kulturní infrastruktury a kulturních akcí na území města
9. Využití komunitních aktivit spojených s řadou kulturních a společenských akcí na území
10. města
11. Vyšší využití informačních a komunikačních služeb zahrnující např. samostatný informační
12. portál cestovního ruchu, webové a GPS aplikace, rezervační a objednávkový systém
13. Zvýšení úrovně kempu Spartaku u Lužnice

Ohrožení:

1. Snižování atraktivity destinace necitlivými zásahy do krajiny
   1. Degradace venkovské krajiny vlivem intenzivní zemědělské výroby
   2. Zvyšování ekologické zátěže z průmyslové výroby
   3. Extenzivní výstavba mimo intravilán města
   4. Ztráta esteticky cenných prvků venkovské architektury
2. Snižování rentability základních služeb v cestovním ruchu – ubytování a stravování
3. Zvýšená konkurence okolních destinací cestovního ruchu v rámci Jihočeského kraje

4. Kvalita života obyvatel – demografická situace, sociální situace v obci, spolková, osvětová a informační činnost

Silné stránky:

1. 1. Menší podíl obyvatel bez vzdělání či pouze se základním vzděláním, než je průměr kraje a celé ČR

• Ve studii se píše o podprůměrném počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí.

1. 2. Na území města se nenachází sociálně vyloučená lokalita.
   3. Aktivity spolků a občanských iniciativ v oblasti kultury a v oblasti péče o rodiny s dětmi

• Spolky nemohou být silnou stránkou města. Silnou stránkou může být kvantitativně nebo kvalitativně ohodnocená podpora spolků.

1. 2. Prostory pro spolkovou činnost
   3. Multižánrová nabídka sportovních a kulturních akcí
   4. Informační obsah webových stránek města

• Na webu města chybí například rozklikávací rozpočet do úrovně faktur. Současná podoba webových stránek je spíše slabou stránkou.

1. 2. Nabídka služeb informačního centra pro občany

• Předpokládám, že informační centrum využívají spíše turisté.

1. 2. Tradiční nástroje informování obyvatel (Soběslavská hláska, městský rozhlas)

• Oba jmenované informační kanály jsou cenzurované.

2. Nízká kriminalita na území města

Slabé stránky:

1. 1. Kapacitní nedostatečnost mateřských škol, absence zařízení pro děti od dvou let
   2. Nedostatek lůžkových kapacit domovů důchodců ve spádovém území
   3. Absence startovacích obecních bytů
   4. Absence ucelené prezentace podpory spolkové činnosti na území města – rozcestník nabídky

• Toto je v rozporu s bodem 3 silných stránek.

1. 2. Nedostatečná internetová prezentace města jako atraktivního místa pro život

• Toto je v rozporu s bodem 6 silných stránek.

Příležitosti:

Opět celé špatně, nejsou zde vyjmenovány příležitosti, ale opatření k eliminaci hrozeb.

1. Pozitivní migrace – příchod nových obyvatel pro vyrovnání celkového salda vývoje počtu obyvatel města – propopulační opatření:
   1. zlepšováním životních podmínek pro mladé rodiny s dětmi,
   2. pozitivní prezentace města jako dobrého místa pro život (kvalitní vzdělávací, sportovní a kulturní infrastruktura)
   3. zlepšování dostupnosti vhodného bydlení
2. příprava rozvojových ploch pro bytovou výstavbu
3. výstavba obecních bytů
4. Optimalizace infrastruktury vzdělávání

Ohrožení:

1. Pokračující demografický vývoj na území města představující ohrožení stabilního dlouhodobě udržitelného rozvoje – negativní vývoj indexu stáří
2. Suburbanizace: rozvoj satelitních obcí na úkor Soběslavi spojený s nárůstem zátěže dopravní sítě
3. Zvyšující se počet domácností, které nebudou schopné splácet své závazky
4. Nedostatečná kapacita sociálních služeb
5. Zhoršování stavu bytového fondu
6. Vznik sociálně vyloučené lokality

5. Kvalita života obyvatel – infrastruktura a vybavenost města

Silné stránky:

1. 1. Propracovaný systém památkové péče
   2. Nabídka základního a středního školství na území města
   3. Přítomnost gymnázia a stávající nabídka oborů vzdělávání na Střední škole řemeslné a Základní škole, Soběslav, Wilsonova 405

• Zřizovatelem těchto škol není město. Nemůže být tedy uvedeno zde.

1. 2. Nabídka sportovních aktivit včetně nabídky sportovního vyžití pro děti
   3. Kulturní vybavenost města
   4. Dobrá vybavenost základní technickou infrastrukturou

• Na většině území města neexistuje dělená kanalizace a není dostupný vysokorychlostní internet.

2. Struktura a míra využití bytového fondu města
3. Plochy určené pro bytovou výstavbu definované územním plánem

Slabé stránky:

1. Zhoršená infrastrukturní vybavenost venkovských místních částí Nedvědice, Chlebov
2. Nevyhovující lokalizace a vybavenost sběrného dvora
3. Stáří bytového fondu v centru města
4. Zhoršená dostupnost bydlení a individuální bytové výstavby, nedostatečná nabídka městských bytů, nízká bytová výstavba

1. Nedostatečná nabídka kapacit předškolního vzdělávání

Příležitosti:

Opět celé špatně, zde mají být uvedeny příležitosti ne akce.

1. Zvyšování kvality poskytovaných služeb veřejné dopravy
2. Zvyšování kapacity infrastruktury sociálních služeb a předškolního vzdělávání
3. Příprava nových ploch pro bytovou výstavbu

Ohrožení:

1. Útlum či zánik středního školství na území města.
2. Zhoršení dostupnosti lékařské péče na území města – vysoký průměrný věk lékařů
3. Zvyšování ekonomické náročnosti poskytování sociálních služeb

Článek Připomínky k Plánu rozvoje – Martin Kákona se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V únoru byla zastupitelstvem města schválena první verze Programu rozvoje města. Byla sestavená poněkud narychlo, jak ostatně přiznalo i samo vedení města, je však nutnou přílohou pro žádosti o dotace. Následně bylo přislíbeno důkladnější přepracování tohoto dokumentu ve spolupráci s veřejností. Nyní byla novější verze zpracovaná Ing. Martinem Rybářem rozeslána zastupitelům města k připomínkování. Po zapracování těchto připomínek bude Program rozvoje města zveřejněn na webu města k připomínkování ze strany veřejnosti a 10.12. také veřejně projednán v kulturním domě v Soběslavi.

Zastupitelé za Piráty pro Soběslav poslali k Plánu rozvoje své připomínky, s kterými bychom Vás rádi seznámili. Toto jsou připomínky zastupitele Ing. Petra Krále.

Úvodní analytická část je dle mého zpracována celkem (možná až zbytečně) podrobně, trochu rozpačitě na mne ale působí oddělení SWOT analýzy a dalších kapitol na konec dokumentu. Vhodnější by bylo jejich zakomponování do samotné analýzy. Na mne to působí, jako by analytickou část i SWOT analýzu a akční plán vypracovával někdo jiný (což možná i ve skutečnosti to tak bylo). 

Zásadní problém mám se SWOT analýzou, strategickou vizí a akčním plánem. Od dokumentu, který se jmenuje “Program rozvoje” bych si představoval dlouhodobější program a to minimálně s přesahem do dalšího volebního období či ještě lépe třeba na 10 let dopředu. Strategický plán neobsahuje o moc víc, než již existující střednědobý výhled rozpočtu zpracovaný koncem loňského roku. 

Jako zastupitele mne mrzí, že dokument byl vypracován nejen bez názorů zastupitelů (mohla nám být například rozeslána anketa), ale i bez zapojení odborníků v komisích. Zapojena mohla být i veřejnost a to jak dotazníky tak například formou diskuze.

Plán rozvoje by neměl řešit jen samotné město, ale i to jeho nejbližší okolí. Do soběslavských škol chodí cca polovina dětí ze spádových oblastí. Ze Soběslavi se za posledních 20 let odstěhovalo cca 400 obyvatel. Na druhou stranu Klenovicím za stejné období přibyl cca poloviční počet obyvatel. Další desítky domů vyrostly třeba v Sedlečku či Zvěroticích. Oproti tomu městské osady Chlebov a Nedvědice se za tu dobu rozrostly jen minimálně. Dokument plán rozvoje se měl tímto problémem hlouběji zabývat a navrhovat řešení. Přitom poptávka po stavebních parcelách je enormní. Akční plán zahrnuje výstavbu jednoho rodinného domu, to je však (vzhledem k tomu že tu pár desítek let nic podobného nevzniklo) málo. Jedna bytovka rozvoj města nespasí, je potřeba myslet v dlouhodobém horizontu. Do spousty oblastí (ať už jde třeba o bytové hospodářství, sport či turistický ruch) by bylo více vhodné zapojit soukromý sektor, který je obratnější v řešení problémů. Předložený plán rozvoje se soukromý sektor ignoruje.

Dokument často popisuje skutečnost odlišnou od reality. Zdůrazněna je podpora podnikání a spolupráce s místními podnikateli, přitom do konce roku bude otevřeno několik řetězcových nadnárodních obchodů. Přitom plán rozvoje výslovně varuje před ohrožením kvality života v případě útlumu poskytovaných služeb a maloobchodu! Místní podnikatelé v centru řeší, že zákazníci nemají kde zaparkovat. Turisté si prohlédnou krásné náměstí, po zjištění kvality stravovacích zařízení a téměř neexistenci ubytovacích kapacit, však po pár hodinách raději odjedou utratit své finance jinam. Oblast turistického ruchu je řešena nedostatečně. Nastartování turistického ruchu potřebuje nový impuls – magnet, který zaujme a přitáhne turisty k nám do Soběslavi. Nesouhlasím s tvrzením, že se nabídka v oblasti cestovního ruchu trvale zlepšuje. Nabídka zůstává stále stejná – nedostatečná. Plán rozvoje jako zásadní pro zlepšení turistického ruchu vidí roli informačního centra. To je naprostý nesmysl. Zásadní roli hrají možnosti města a jejich propagace. Bez nich do íčka nikdo ani nezabloudí.

Dalšími zásadními oblastmi vidím zdravotnictví. Věkový průměr lékařů v našem městě je doslova alarmující, plán rozvoje to konstatuje, nenabízí ale žádné řešení. V oblasti školství by bylo vhodné zvážit podporu malého alternativního školského zařízení. Výzvou rozvoje města je sledování moderních trendů. Ať už se jedná obydlení (Airbnb), doprava (elektromobilita, bikesharing, carsharing), turistický ruch (elektrokola, zážitkové pobyty) či technologií v oblasti chytrého města tzv. Smart City.

Možná se jedná jen o dotační “must-have” dokument. Má-li však plán rozvoje skutečně sloužit k rozvoji doporučil bych podrobnější rozpracování návrhové části a zpracování v delším časovém horizontu. Vytvořit (zastupitelstvem schválenou a dostatečně propagovanou) anketu pro občany a její výsledky prezentovat na veřejně a s diskuzí. Finální plán rozvoje pak vytvořit ne jenom radou města, ale se zapojením odborníků v komisích.

Článek Připomínky k Plánu rozvoje – Miloš Bučinský se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V únoru byla zastupitelstvem města schválena první verze Programu rozvoje města. Byla sestavená poněkud narychlo, jak ostatně přiznalo i samo vedení města, je však nutnou přílohou pro žádosti o dotace. Následně bylo přislíbeno důkladnější přepracování tohoto dokumentu ve spolupráci s veřejností. Nyní byla novější verze zpracovaná Ing. Martinem Rybářem rozeslána zastupitelům města k připomínkování. Po zapracování těchto připomínek bude Program rozvoje města zveřejněn na webu města k připomínkování ze strany veřejnosti a 10.12. také veřejně projednán v kulturním domě v Soběslavi.

Zastupitelé za Piráty pro Soběslav poslali k Plánu rozvoje své připomínky, s kterými bychom Vás rádi seznámili. Toto jsou připomínky zastupitele Ing. Petra Krále.

Z nesourodého dokumentu mám velice rozpačitý dojem. Dokument byl na zakázku vytvořen Ing. Martinem Rybářem, IČO 48246948. Má celkem 73 stránek, z toho pouze 5 závěrečných stránek se náznakově věnuje skutečnému programu rozvoje a to pouze v části oblasti, kterou přímo ovlivňuje vedení města.

Konkrétně prvních 65 stránek obsahuje analýzu současného stavu. Je asi správné, že tuto oblast zpracovával externista. Jinak je tomu u ostatních částí. Ty by měly být zpracovány městem po široké diskuzi s občany a odborníky. Část nazvaná “Strategické vize” uvádí nekonkrétně formulované teze” typu “Trvale zlepšovat stav základní infrastrukturní vybavenosti města”. Tyto teze jsou údajně rozpracovány v následující části nazvané “Akční plán”. Ten je však tvořen pouze 5 stránkami tabulek jednotlivých “prioritních os” s uvedením výdajů za celé období. Časový harmonogram je jen naznačen. Heslovitě jsou sice vyjmenovány názvy některých akcí, ale rozsah této části v porovnání s mnohostránkovou předchozí částí je značně nekonkrétní a nejednoznačný a tedy nedostatečný. Budí to dojem, že základní vizí je utrácet veřejné peníze.

Mezi zpracováním analýzy a návrhu Programu rozvoje by měl být časový odstup, aby bylo možné s novými informacemi znovu uvažovat o prioritách města, nebo alespoň dřívější priority znovu posoudit. Analýza například upozorňuje na varovný růst ukazatele indexu stáří obyvatel a to konkrétně slovy: “Nedostatečná kapacita sociálních služeb je potenciálním ohrožením města”. V plánu rozvoje je sice “Navýšení kapacit Senior-domu – nástavba Senior-domu Soběslav”, ale není prokázáno, zda toto “Navýšení kapacit” pokrývá současné potřeby a zda bude dostatečné i v horizontu nejméně 10 – 15 let. Není zcela zřejmé, zda akce není jen kosmetická úprava současného stavu, která pouze odčerpá prostředky na pozdější opravdové řešení. 

V dokumentu mě dále chybí představa, jak například bude město Soběslav a jeho organizace posilovat otevřenost svého hospodaření a usnadňovat přístup k informacím, jak konkrétně bude podporovat místní ekonomiku, jak se bude vyrovnávat s nástupem nových technologií (elektromobilita, nástup průmyslu 4.0, SmartCity, ..), jaká opatření vyvolá stárnutí obyvatel, jak bude podporován cestovní ruch a v dalších a dalších směrech. 

Předložený dokument tedy lze považovat jen za první analytickou část, ze které by teprve měla vyústit konkrétní opatření, která budou ve jmenovaném období prováděna tak, aby se naplnila vize, respektive strategické cíle. 

K jednotlivým bodům analýzy současného stavu, které neposuzují  všechny stránky působení města, se nevyjadřuji, neboť není zřejmé, že z ní “Program rozvoje ..” opravdu vychází. Domnívám se, že tento dokument je nutné zásadně dopracovat.

Článek Připomínky k Plánu rozvoje – Petr Král se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.