Od auditu uplynuly dva roky a při pohledu do zářijového vydání Hlásky je patrné, že se od té doby nic nezměnilo. Součástí jsou volební inzerce jednotlivých stran i seznam kandidátek. Z dalších článků je ale patrné, že Hláska je pod kontrolou vládnoucí ODS. 

Předsedkyně Výboru pro rozvoj průmyslové zóny Alena Krejčová a dvojka současné kandidátky ODS hodnotí dosavadní činnost výboru. Jako jeho velmi důležitou činnost vidí připomínkování záměru průmyslové zóny k posouzení na životní prostředí EIA. Ten kdo si přečetl připomínky města (respektive výboru), zjistil, že se týkaly relativně zanedbatelných věcí a naopak neobsahovaly například připomínku na rozsah celého záměru (tedy velikost a výšku hal). Neopomněla zmínit, že díky aktivitě výboru své připomínky poslalo i spousta obyvatel města. Kdo situaci v té době sledoval ví, že to bylo jinak. Výbor slíbil, že připraví doporučení pro ty, kteří neznají podrobně projekt průmyslové zóny a chtěli by své připomínky podat. Nakonec jsme se ale dočkali jen odkazu na univerzální připomínkovací formulář spolku Frank Bold a to ještě pár dní před termínem pro podání stížností. Ten lidem příliš nepomohl.

Třešničkou na dortu jejího článku je, že zcela OPOMNĚLA ZMÍNIT REFERENDUM o průmyslové zóně. To se koná již tento měsíc a je zcela zásadní pro budoucí vývoj. Opoziční názor zastoupený spolkem Naše Soběslav z.s., který referendum na základě přání občanů vyvolal, v Hlásce nenajdeme. Byl totiž redakční radou zamítnut. Jak mi napsala paní šéfredaktorka Michaela Nováková, článek spolku totiž obsahoval “prvky ovlivňující rozhodování občanů před volbami”. A to i přesto, že text zvoucí občany k referendu a vysvětlující otázky referenda, neobsahoval žádné informace o komunálních volbách.  

Ohlédnutí současného pana starosty Jindřicha Bláhy a lídra kandidátky ODS v komunálních volbách za uplynulým volebním obdobím na následující straně se zaměřuje na uskutečněné investiční akce města a to, jak se máme v Soběslavi dobře. Opomíjí ale zásadní problémy např. nedostatek bytů či stavebních pozemků, zhoršující se parkování v centru a v okolí sídlišť či předražené a neefektivní projekty jako například rekonstrukce senior domu. Nezapomněl ale zmínit průmyslovou zónu. Kdo by od něj alespoň zde čekal informace o blížím se referendu, zůstane zklamán. Jediné co se dozvídáme je, že celý projekt průmyslové zóny je “OD SAMÉHO ZAČÁTKU KONTROVERZNÍ”. Toto jeho vyjádření mě doslova šokovalo, když sám pan starosta VŽDY hlasoval na jednáních zastupitelstva proti jakémukoliv usnesení, které šlo proti developerovi a průmyslové zóně.

Po přečtení hlásky mi dochází, jak současné vedení města zastoupené stranami ODS, SNK a ANO zcela ignoruje blížící se referendum. Doposud také dělalo vše pro to, aby referendum neproběhlo a o jeho uskutečnění v termínu letošních komunálních voleb musel rozhodnout až soud. A když už referendum bude, zvolilo jinou strategii. Ignorování referenda! Ta má jediný cíl a to zmást lidi, aby k referendu nepřišli a nebo si u voleb neřekli o hlasovací lístek. V případě nízké volební účasti by se totiž referendum STALO NEPLATNÝM. Přitom otázky referenda jdou proti záměru, který, jak říká pan starosta, je od samého začátku kontroverzní a úspěšné referendum by město mohlo použít jako výraznou páku pro zlepšení výsledné podoby projektu.

Svůj závěrečný proslov pak pan starosta ukončil větou: “Velký dík patří členům rady, komisí a většině členů zastupitelstva města za jejich práci pro naše město”. Speciální význam zde má kouzelné slovíčko “VĚTŠINĚ”. Popravdě jsem rád a hrdý na to, že do té většiny skoro jistě nepatřím. Je smutné, že po 26 letech ve funkci starosty nedokáže pan Bláha přijmout fakt, že někdo jiný může mít odlišné demokratické názory.

Osobně bych od něj rád na závěr slyšel poděkování občanům města a pozvání k referendu o průmyslové zóně. Je důležité, aby se referenda zúčastnilo co nejvíce lidí. A abychom o průmyslové zóně rozhodli společně.

Článek Vedení města v měsíčníku Hláska ignoruje blížící se referendum o průmyslové zóně se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Prvním významným bodem byl prodej městského bytu 2+1 na Ohradách č.p. 374. V posledních letech již asi čtvrtá dražba bytu v tomto domě, kde se město postupně zbavuje svých bytů. Celkem dorazilo 11 nabídek. Zájemkyně, která podala nejvyšší nabídku, se následně rozhodla z nákupu bytu odstoupit. Byt tak nakonec připadl druhé nejvyšší nabídce, která činila 2 590 000,-. Pro srovnání je to cca o 300 tis více, než za kolik se prodal obdobně velký byt ve stejném domě před rokem. Sám jsem se v hlasování, tak jako u předchozích bytů, zdržel. Nemyslím si, že je dobrý nápad, v současné době se zbavovat městských bytů. Vzhledem k vysokým cenám komerčního bydlení a rostoucí inflaci, díky čemuž se lidé dostávají do stále větších finančních problémů, by mě být trend spíše opačný.

Druhým zajímavým bodem byl prodej pozemků v lokalitě „Na Brabci“, což je v sousedství firmy České houby (za benzínkou směrem na Veselí nad Lužnicí). Předmětné pozemky se nacházejí mezi současným areálem firmy, silnicí na Veselí, Dírenským potokem a železničním koridorem. Prodávané pozemky o rozloze téměř 24 tis. m2 jsou v katastru nemovitostí uvedené jako trvalý travní porost. Díky územnímu plánu se však jedná o rozvojovou plochu určenou pro lehkou výrobu či skladování. Znalecký posudek ohodnotil tyto pozemky cenou 200 Kč/m2. Za město se společností České houby jednal Výbor pro rozvoj průmyslové zóny. Na zastupitelstvu jsme se dozvěděli, že z jednání vzešlo, že navržená částka 4 800 000 Kč je maximum, které je společnost ochotna zaplatit. Do diskuze jsem se přihlásil pomocí hlasovacího zařízení jako první, ale vzhledem k tomu, že řídící pan starosta hledal zvednuté ruce, první slovo dostal z řad veřejnosti Martin Kákona. Ten dohledal, že cena podobných pozemků v okolí se pohybuje kolem 1500 Kč/m2. Můj dotaz byl obdobného charakteru. Přihlásil jsem se proto, že navržená částka mi přišla nízká například ve srovnání s bytem 2+1, který jsme prodali v předcházejícím bodě jednání za cca poloviční částku.

Před jednáním zastupitelstva jsem oslovil realitní kancelář, abych získal alternativní cenové ohodnocení. Jeho výsledkem byla cena minimálně 225 Kč/m2 za předpokladu, že se jedná o trvalý travní porost. Vzhledem ke scelenosti a významnému rozsahu městských pozemků v této lokalitě a možností výstavby by prý cena mohla být i více než 10x až 12x vyšší. To už pak může být cena takových pozemků v řádu desítek milionů korun. Předsedkyně výboru Alena Krejčová mi vysvětlila, že druh pozemku, lokalita a využitelnost pozemků určují výslednou cenu. S tím samozřejmě souhlasím, není mi ale jasné, jak to zohlednil znalec, když je výsledná cena takto nízká. Martin Kákona, který se také přihlásil do diskuse,  současnou situaci přirovnal k prodeji pozemků pod průmyslovou zónou v roce 2017. Naopak podle zastupitele Michala Pánka je nereálné, aby byly pozemky prodány komukoliv jinému či za vyšší cenu z důvodu, že zde již společnost malý pozemek vlastní a zároveň k nim není vybudován přístup a nejsou zde sítě. K tomu jsem musel argumentovat, že město zde vlastní zásadní pozemky a tím má lokalitu pod kontrolou. Lucie Mateová z řad občanů potvrdila, že reálné ceny obdobných pozemků jsou vyšší. Sama vlastní pole vedené jako trvalý travní porost v lokalitě poblíž průmyslové zóny, které ale není určené pro výstavbu. Běžně dostává nabídky na odkup přesahující 300 Kč/m2. Podle paní Krejčové je záměr Českých hub velmi důvěryhodný a jejich expanze bude pro město přínosná. Bohužel jsme se nedozvěděli konkrétně jak, protože pak by samozřejmě bylo na zvážení zda pro město extrémně nevýhodný prodej nebude vyvážen jinými výhodami. Paní Zbytovská navrhla prodej pozemků stáhnout z programu. K prodeji se zastupitelé vrátí na některém z dalších jednání a do té doby bude vypracován nový alternativní posudek.

Zde je určitě dobré poznamenat, že já, ani moji kolegové, nechceme bránit rozvoji místních podnikatelů a vydělávat na nich pro město neeticky vysoké sumy peněz. Na druhou stranu město potřebuje peníze k jeho rozvoji a alespoň trochu férový prodej musíme jako řádní hospodáři s majetkem města požadovat. 

Pro rozvoj města byl důležitý i další z bodů a to směna pozemků v lokalitě u Sídliště Svákov. Majitel bývalého obchodu na sídlišti pan Klípa (společnost FERT) by zde rád prodejnu přestavěl na vícepatrový bytový dům pro své zaměstnance a v jeho okolí potřebuje místo na parkování. Městu za to nabídl pozemky v blízkosti nedaleké Rolničky, které naopak město potřebuje k tomu, aby zde mohlo připravit nové stavební parcely, s čímž všichni souhlasili.

Bod různé začal informacemi z výboru pro rozvoj průmyslové zóny, který se nyní zabývá komunikací se soběslavskými podnikateli. Výboru se nelíbí, že další kolo řízení EIA předložené investorem neobsahuje dohodnuté podmínky. A tak výbor vyzývá veřejnost k poslání připomínek do řízení. Proto všichni dostali do schránek leták informující veřejnost co je to proces EIA a jak mají lidé připomínky připravit. Dle slov pana starosty bude své připomínky posílat i město Soběslav. Vzory připomínek by měly být dostupné na webových stránkách města a to nejpozději do dvou dnů, po konání zastupitelstva, aby zájemci z řad veřejnosti měli dost času připomínky do 10. července poslat. V době psaní tohoto článku po čtyřech dnech od jednání zastupitelstva zatím zveřejněny nejsou. Když už se diskuze točila kolem průmyslové zóny, vznesl jsem dotaz na paní Krejčovou, jestli se výbor bavil se společností Exprin o rizicích referenda. Prý o rizicích ví a město požadovalo, aby bylo s procesem EIA posečkáno až po referendu. Společnost Exprin prý ale déle čekat nechtěla. Následovalo několik dotazů od přítomné veřejnosti. Pan Vavera pak na mě navázal a dotázal se jaké jsou hlavní rozpory mezi městem a investorem. Odpovědí od paní Krejčové bylo, že jde především o drobné věci například kolem dopravy, parkování, překládky vodovodu, hydrologické posudky, výskyt arzenu v půdě či cyklostezku Chlebov-Soběslav nebo garanci budoucího využití areálu. Paní Pospíšilová se ptala na informace o nové územní studii Průmyslové zóny, především, proč je zpracovávána nová studie, když stará obsahuje výrazná regulativa lokality. Dle paní Krejčové jsou zde některé věci nejasné a nová dokumentace bude výrazně přísnější.

Nelze opomenout dotaz obyvatelky sídliště Na Ohradě, paní Klapkové. Ta se přišla zeptat na další postup ve věci poškozených domů Na Ohradách. K poškození více domů došlo v důsledku stavby železničního koridoru. Více než rok již řeší spolu s dalšími obyvateli Ohrad praskliny na domech. Podle pana místostarosty Lintnera se nyní pracuje na statických posudcích. Podle paní Klapkové to ale již trvá rok a nic se neděje. Upozornila také na to, že u garáží u nově budované silnice v Tyršově ulici již nebude dostatečně široká přístupová cesta a lokalita nebude dále napojena na kanalizace a bude zde problém se srážkovými vodami.

Závěrečným bodem, o kterém se diskutovalo, byla činnost respektive nečinnost osadních výborů. Ty máme dva. Tím prvním je chlebovský osadní výbor, jehož předsedou je pan Polišenský. Ten byl na dnešní jednání pozván, ale z důvodu zahraniční dovolené nedorazil. Činnost jeho výboru je dost nejasná, zápisy z jednání výborů za poslední více jak rok a půl neexistují, výbor se přesto údajně schází. Od pana místostarosty jsme se dozvěděli, že hodně věcí se “prostě tak nějak domluví v kuchyňce a není nutné dělat zápis”. Přítomní občané Chlebova výbor kritizovali pro jeho nekomunikativnost, kdy členové výboru ignorují prosby Chlebovských. Především jde o výstavbu chodníku podél hlavní silnice a vybudování nové autobusové zastávky. Velké stížnosti se ozvaly na využívání obecního majetku (budova u dětského hřiště) k soukromým oslavám spojených s velkým hlukem v pozdních nočních hodinách. K řešení jsme se však díky absenci předsedy spolku nedostali. 

Rozprava v případě Chlebovského osadního výboru nespěla k řežení, tak jsem upozornil, abysme si vyslechli také druhý osadní výbor. Který podle mého názoru pracuje pŕíkladně. Předsedkyně nedvědického osadního výboru paní Gabriela Procházková ma můj dotaz ochotně vysvětlila hlavní problémy, které Nědvědické trápí. Velice si ale pochvaluje vybudování nového sportoviště a dětského hřiště, které prý pomohlo místním v navázání nových kontaktů. Vysvětlila, jakým způsobem osadní výbor v Nedvědicích vznikal. Všichni obyvatelé dostali pozvání a při následné diskuzi si vybrali své zástupce, které následně potvrdilo zastupitelstvo. To byl jiný postup než v Chlebově, kde byl pan Polišenský, dle slov pana místostarosty, navržen na základě osobní známosti a výsledku voleb v Chlebově. Tady jsem asi pochopil, kde je celý problém činnosti zdejšího osadního výboru. Přemýšleli jsme o navržení odvolání všech členů Chlebovského osadního výboru. Vzhledem k tomu, že jsme ale z jeho strany neměli žádné vyjádření (vyjma přítomného řadového člena pana Petrů, od kterého jsme se toho stejně moc nedozvěděli), jsme k tomuto kroku zatím nepřistoupili.

Článek ZASTUPITELSTVO POHLEDEM Miloše Bučinského – Prodat a nebo neprodat? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Historie soběslavské průmyslové zóny „Na Pískách“ začala z pohledu veřejnosti v roce 2017, kdy zastupitelé dostali na stůl návrh na prodej relativně bezvýznamných pozemků vedle dálnice táborské realitní kanceláři Dividend plus. Jejich záměrem bylo vykoupení pozemků pro klienta Panattoni Europe – developerskou skupinu specializovanou na velké průmyslové a logistické areály. Na nevýhodný prodej, možná budoucí rizika a ztrátu kontroly nad danou lokalitou upozornil v té době náš zastupitel Martin Kákona. Nicméně zastupitelé tehdy těsnou většinou rozhodli o prodeji pozemků.

O pár měsíců později byla schválena změna územního plánu, která budoucí využití lokality potvrdila a novým majitelům pozemky řádně zhodnotila.

Čas uplynul jako voda a píše se květen roku 2020. Nelehká doba, kdy se všichni vzpamatovávají z první vlny koronavirových opatření a těší se na klidné léto. V té době se na informačním portálu s vyhodnocováním vlivů na životní prostředí EIA mezi stovkami velkých projektů z celé republiky objevuje záměr s označením JHC938 a názvem „Průmyslová zóna Soběslav“.

Petice a tisíce podpisů

Na existenci tohoto projektu upozornili právě Piráti, konkrétně opět zastupitel Martin Kákona. Na náš web napsal článek s názvem „Už je to tady – překladiště v Soběslavi“. Odezva veřejnosti byla neskutečná. Dostávali jsme desítky zpráv a e-mailů. Lidé se nás ptali, jestli je to vůbec pravda a co mohou udělat pro to, aby to tu nestálo. Během deseti dní se nám podařilo zmobilizovat aktivní a odhodlané občany a společně jsme vypustili petici proti zveřejněnému záměru. A dál už to asi znáte. Celá Soběslav rázem zapomněla na covid i roušky a hlavním tématem diskuzí se stala průmyslová zóna. Na osmi petičních místech po celém městě se rychle hromadily podpisy. Za deset dní jich byly téměř dva tisíce. Petiční archy pak byly spolu s desítkami připomínek odeslány Jihočeskému kraji. Své kritické připomínky poslali i naši zastupitelé. Martin Kákona upozornil na světelné znečištění či rizika nepřetržitého provozu podobných areálů, Iveta Matějů na dopravní zátěž a riziko agenturních pracovníků s možností vzniku sociálních problémů v regionu a pro Jana Černého bylo stěžejní propojení Soběslavi a Chlebova. Já jsem jako největší riziko viděl výšku budov až 20 metrů nad stávajícím terénem a narušené panorama Soběslavi.
Piráti pro Soběslav navrhují regulativa průmyslové zóny

EIA dopadla pro Soběslav dobře a developer dostal celý záměr znovu k přepracování. V září 2020 zastupitel Martin Kákona na jednání zastupitelstva podal návrhy na přijetí několika regulativů.

• Jednalo se například o:
  Nesouhlas s výstavbou bez znalosti budoucích uživatelů a konkrétního způsobu využití,
• nesouhlas s čistě skladovými a logistickými prostory,
• nesouhlas s výstavbou dříve, než bude připravena vhodná infrastruktura,
• nesouhlas s průmyslovou zónou v podobě, jaká byla prezentována v záměru EIA,
• omezení velikosti záměru a maximální velikosti jednotlivých budov,
• uložení radě města, aby jednala s petičním výborem a společně navrhly regulativa průmyslové zóny.

Přestože si v této fázi zastupitelstvo již bylo vědomo rizik, návrhy schválilo. Ocenili jsme, že všichni byli na stejné lodi, která nabrala ten správný směr. O to překvapivější byl další vývoj. Po několika jednáních bylo jasné, že k dohodě nedojde. Vedení města nebylo ochotné přistoupit na výraznější regulace a navrhovalo jen kosmetické změny. V té době se petiční výbor přetransformoval do podoby spolku s názvem Naše Soběslav z.s.

Aktivita výboru pro rozvoj průmyslové zóny

Po krachu společné cesty se zastupitelstvo rozhodlo vytvořit výbor, kde budou poměrně zastoupeny politické strany působící v zastupitelstvu. Jeden člen výboru tak potřeboval podporu tří zastupitelů. Původně jsme uvažovali o obsazení výboru zástupcem z řad odborníků, nakonec ale padla volba na Lukáše Slabého. Pro jeho podporu jsme se rozhodli především kvůli jeho vizi, kde hlavním cílem nebyla konkrétní představa, ale společná dohoda mezi městem a  tehdejším petičním výborem. Jeho diplomatické schopnosti musíme ocenit a konstatovat, že patřil mezi nejaktivnější členy.

Referendum

Mezitím se začalo mluvit o referendu. V červnu 2021 navrhl jeho vyhlášení náš zastupitel Jan Černý. Po emotivním vystoupení vedení města jsme se dozvěděli, že referendum je prý rizikem pro rozvoj stávajících podnikatelů, jako jsou Rašelina, FERT, Banes či Impregnace Soběslav. Hlasování podle toho také dopadlo a referendum kromě Pirátů pro Soběslav podpořil jen jediný zastupitel.
To ovšem spolek Naše Soběslav z.s. nezastavilo. Tou dobou měl již dávno posbírané podpisy na podporu referenda, které předal městu. Další tři měsíce jsme byli svědky pro mě naprosto neuvěřitelného – vedení města nechtělo referendum vůbec připustit a obstrukcemi se snažilo vše zvrátit. Jedním z argumentů bylo, že návrh na referendum neřeší budoucí náhrady ze strany města. Fakt, že je takový požadavek naprostým nesmyslem, následně potvrdil i soud a my doufali v referendum společně s parlamentními volbami v loňském roce, aby byla zajištěna co největší účast občanů. Město však určilo jiný termín, a to 14 dní po volbách! Důvod vidím jen jediný – nižší účast a tudíž vyšší pravděpodobnost neplatnosti referenda. Spolek se znovu obrátil na soud, který změnil termín referenda na společný s letošními komunálními volbami. Z mého pohledu šlo ze strany města o naprosto zbytečné zdržování a ignorování veřejnosti požadující referendum.

A co bude dál?

Od lidí často slýchávám, že už je o zóně stejně dávno rozhodnuto. Není. Soběslav má ještě několik možností. Nejdůležitější dvě jsou referendum a chystaná změna č. 2 územního plánu města Soběslavi. Ta v sobě obsahuje několik drobnějších regulativů území. Ty zásadnější jsou pak v referendu, které nás všechny čeká už na podzim.

Nejsme proti průmyslové zóně jako takové. Zcela ale odmítáme její výstavbu v megalomanské podobě a bez předem jasného využití i uživatele. Chceme takovou zónu, která bude městu přínosem a nikoliv zátěží na dlouhé desítky let.

Chcete mít průmyslovou zónu pod kontrolou, tak jako my?

Nyní je důležité, aby developer neprošel dalším kolem vyhodnocováním vlivů na životní prostředí EIA. To právě probíhá a každý z Vás má možnost poslat své připomínky. Čím více jich bude, tím lépe a je to jednoduché. Stačí si stáhnout vyplněný formulář a ten odeslat krajskému úřadu v Českých Budějovicích do 10. července 2022. Nechcete-li posílat připomínky poštou, pošlete vlastnoručně podepsané a oscanerované na emailovou adresu bucinsky@sobeslav.cz a my je odešleme hromadně za Vás.

Formulář s připomínkami

Bc. Miloš Bučinský
zastupitel města Soběslavi

Článek Nenechme developera rozhodovat o budoucnosti města se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

1. Její velikost je naddimenzovaná, vzhledem k tomu, že v okolí se staví odpočívka Chotýčany a plánovaná je odpočívka Strkov.
2. Projekt by měl řešit lepší rozmístění zeleně na plochách pro parkování
3. Protihlukové stěny  by měly být nahrazeny zemními valy, aby byla odpočívka lépe oddělena od okolí.
4. Záměr neřeší dopravu při výstavbě. V záměru jsou odhadnuty zemní práce na cca 140 000 m3, což znamená tisíce průjezdů naložených nákladních automobilů při navážce materiálu.
5. Záměr předpokládá zábor více než 10 ha zemědělské půdy v ochraně zemědělského půdního fondu.
6. Vzhledem k značně vzrůstající ceně plynu kvůli problémům při dodávkách by bylo vhodnější použít na vytápění tepelná čerpadla, případně je zkombinovat s fotovoltaickými panely a akumulací energie.
7. Při nakládání s odpadními vodami je nutné vybudovat čističku odpadních vod pro obě strany odpočívky.
8. Záměr nezmiňuje vybudování parkovacích míst s nabíjecími stanicemi pro elektrické automobily. Podíl elektrických automobilů bude v budoucnu růst a je nutné připravit přívod el. energie na zvýšený odběr nabíjecích stanic.
9. Pravidlem je používat pouze svítidla, která minimalizují světelný smog.

Připomínky můžete podat i Vy. Na našich webových stránkách jsme připravili formulář, který si můžete přizpůsobit a podepsaný odeslat NEJPOZDĚJI DO 6. května 2022 na adresu uvedenou níže nebo do datové schránky Krajského úřadu Jihočeského kraje.

Adresa pro odeslání připomínek: Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice

Odkaz na formulář s připomínkami

Článek Záměr dálniční odpočívky je předimenzovaný a s řadou chyb se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Nejlepší radniční periodikum v okrese

Co je to vlastně za soutěž „Radniční listy roku 2021“ spolku Kvalikom? Spolek založil tiskový mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Vít Novák (shoda příjmení s paní šéfredaktorkou je čistě náhodná) a spolek začal být aktivní v roce 2019, kdy uspořádal první ročník soutěže „Radniční listy“. Později spolek založil i soutěže zaměřující se na kvalitu sociálních sítí („Zlatý Lajk“) a webových stránek obcí ( „Radniční web“).

Hláska se zúčastnila druhého ročníku Radničních listů, tedy ocenění za rok 2021. Pokud předpokládáte, že spolek hodnotí všechna radniční periodika po celé republice, mýlíte se. Jedná se o zpoplatněnou analýzu pro média, která se do soutěže přihlásí. Kvalikom pak ohodnotí 3 vybraná čísla v celkem deseti kategoriích (grafické zpracování, texty, obálka, kvalita fotografií, kreativita/originalita, nestrannost, praktičnost, edukativní obsah, zábavní obsah a rozsah). Za jednotlivé kategorie je různý počet bodů. Například za nestrannost se dají udělit maximálně tři body z padesáti. Naopak grafické zpracování se hodnotí až deseti body.

Vy, kdo sledujete naši činnost, si jistě vzpomenete na rok 2019, kdy jsme si nechali vypracovat nezávislý audit od společnosti Oživení, z.s. (hlasnatrouba.cz). Obě hodnocení jsou si v lecčems podobné. Audit od Kvalikomu je primárně zaměřen na informativní obsah a vizuální vzhled. Audit od Oživení hodnotí minimálně 5 čísel (oproti 3 číslům u Kvalikomu) a jejich analýza je zaměřena především na cenzuru, nestrannost a přinášení objektivních a názorově vyvážených informací. A v těchto kategoriích Hláska zrovna neobstála. Tedy až do doby, než přišel se svými výsledky Kvalikom, který Hlásce v kategorii Nestrannost přidělil rovnou maximální počet bodů.

Důvody mohou být dva – buď se toho za ty dva roky tolik změnilo (čemuž nenasvědčuje to, že mé osobě nebylo umožněno informování veřejnosti o sběru podpisů do referenda), a nebo jen hodnocení Kvalikomu neodráží realitu. Pochopitelně jsem se obrátil na hodnotitele Víta Nováka, podle kterého získá maximální počet bodů každé periodikum, ve kterém existuje rubrika pro prostor zastupitelů. A tu v Soběslavi máme. To, že v rubrice v hodnocených číslech žádné články zastupitelů nebyly, nevadí. A to, že tam články zastupitelé nepíšou a proč, také zřejmě důležité není. Pro hodnocení je zkrátka podstatné jen to, že rubrika existuje. Realita, kdy koaliční zastupitelé do Hlásky nic sami od sebe nenapíší a texty opozičních zastupitelů jsou do čísla zařazeny (i při dodržení lhůty pro zaslání textu) s několikaměsíčním zpožděním (případně nejsou otištěny vůbec), se tak v konečném hodnocení nijak neprojeví.

Třešničkou na dortu je pak to, že v okrese Tábor se kromě Hlásky zúčastnil už jen Jistebnický zpravodaj, vycházející čtvrtletně a částečně spadající do trochu jiné kategorie obcí (obec má 2027 obyvatel a hodnocená kategorie obcí byla 2000 – 10000 obyvatel).

Co si myslí o Hlásce občané

V lednu 2020 dostala paní šéfredaktorka od redakční rady Hlásky za úkol zjistit názory obyvatel města. Dlouho jsme čekali a nakonec jsme našli dotazník jako samostatnou papírovou přílohu srpnové Hlásky v roce 2021. Podzim jsme strávili diskuzí nad tím, zda má smysl pouze papírová podoba dotazníku, který navíc mohli vyplnit jen ti, kteří si koupili papírovou Hlásku, a vyplněný dotazník navíc museli odnést na radnici či do infocentra. Pokud by si tedy chtěl dotazník vyplnit i druhý obyvatel společné domácnosti kupujícího, měl smůlu, nebo si musel koupit druhé vydání Hlásky. O dalších sedm měsíců později jsme si v březnové Hlásce mohli přečíst závěrečné vyhodnocení. Tedy především hlavní zprávu, že 41 % respondentů si přeje celobarevnou či částečně barevnou Hlásku. Škoda jen, že se ankety (slovy paní redaktorky v Hlásce 03/2022) zúčastnilo do 100 respondentů a dotazníky vyplnilo 58 % žen a 42 % mužů, převládaly věkové kategorie „61 a více”.

Pokud jste na základě této informace předpokládali počet zúčastněných blížící se stovce, jste na omylu. Realita je taková, že vyplněných dotazníků bylo jen 43. A z toho 18 respondentů požadovalo barevnou Hlásku.

Vzpomněl jsem si na náš dotazník z roku 2017 o parkování v centru města, který byl ze strany města kritizován pro nevypovídající výsledky z důvodu nízké účasti cca 150 respondentů. 

Apríl

Je prvního dubna a na stáncích máme barevnou Hlásku. Ne, není to apríl. Je to smutná realita.

Článek Hláska aneb jak zakrýt realitu barvičkami se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Březová alej zůstane zachována

Nejkontroverznější informací zveřejněné studie bylo chystané vykácení celé březové aleje mezi “křížkem” u mateřské školy Duha a městským hřbitovem z důvodu nebezpečí pádu větví. To vyústilo v časté připomínky veřejnosti k této studii a zanedlouho město zveřejnilo informaci, že březová alej zůstane v co největším rozsahu zachována. 

Podle našich informací dojde ke kácení pouze v “nezbytně nutném rozsahu”. Dojde tedy k odstranění bříz, které budou překážet stavbě (především před panelákem na sídlišti Svákov), případně jejichž zdravotní stav bude špatný. Kácení proběhne pravděpodobně v průběhu příští zimy a počítá se i s prořezovou údržbou zbylých bříz v aleji. Doplněny budou stromy na místech, kde došlo ke kácení v minulých letech, tedy například kolem garáží u řadovek.

Další překvapivou informací ze zveřejněné studie je budoucí výstavba bytových domů v této lokalitě. Podle informací od místostarosty Pavla Lintnera se počítá s výstavbou dvou objektů s výškou až čtyřpatrového domu. Zatím však není vůbec jasné, kdo by případnou výstavbu financoval, zda soukromý investor či město (pouze za předpokladu existence vhodného dotačního titulu). Pozemky pod oběma chystanými bytovými domy jsou již v majetku města.

Bude dostatečně zajištěno parkování?

Kapitolou samo pro sebe je parkování. Vzhledem k současné situaci často přeplněných parkovišť i sousedních ulic  jsme vznesli připomínku, že nově přidaných cca 20 parkovacích míst a výstavba nových bytových domů situaci s parkováním ještě zhorší. My bychom si například dokázali představit vytvoření parkovacích míst změnou podélného stání na kolmé před současným panelovým domem, konkrétně před vchody 701 a 702. To však prý není bezpečné. Na druhou stranu kolmé stání je například u zimního stadionu na silnici první třídy, na náměstí, případně na sousední ulici u Penny, kde provoz rozhodně není menší, než v Mrázkově ulici. 

My jsme ke zveřejněnému projektu zaslali několik připomínek, z nichž by část měla být zapracována do další studie. 

Ke zveřejněné studii jsme vznesli následující připomínky, ke kterým jsme dostali kladné vyjádření:

• chodník vedoucí podél paneláku 1548 (Nad Hvížďalkou) ze západní strany nemá napojení na chodník vedoucí po Mrázkově ulici po druhé straně silnice,
• vytvoření parku se zelení v lokalitě u restaurace Mrtvola (bude ale řešeno až později s výstavbou bytových domů),
• vytvoření krátkodobého parkování (Kiss and Ride) v blízkosti MŠ Duha a u Rolničky,
• chodník mezi restaurací Mrtvola a ulicí u Jatek postrádá smysl a v navrhovaném řešení by nebyl téměř využíván. Kdo jde směrem ke hřbitovu tak přejde. Ten kdo jde do řadovek, ten by šel přes bývalé nohejbalové hřiště.

Dozvěděli jsme se také pár zajímavostí, které ve zveřejněném projektu nebyly:

• vsakování dešťové vody zůstane zachováno pomocí vsakování do průlehů po obou stranách silnice,
• v místě napojení na ulici Nad Hvížďalkou budou dešťové vody svedeny do kanalizace,
• většina stávajících chodníků ze zámkové dlažby zůstane zachována, případně v minimálním rozsahu předlážděna (například z důvodu rekonstrukce sítí),
• předlážděn bude asfaltový chodník před Senior domem

Dočkáme se výstavby u Sídliště Svákov? 

Studie Mrázkovy ulice ve svém textu zmiňovala územní studii Sídliště Svákov, která v té době nebyla nikde zveřejněna. Nyní ji už můžeme najít na webových stránkách města. Tato studie řeší zastavění luk mezi stávajícím sídlištěm Svákov, rodinnými domy u kotelny, ulicí Mrázkova a Rolničkou. Tato územní studie počítá s vytvořením čtyř bytových domů (tři dvouvchodové a jeden jednovchodový) a osmnácti parcel pro výstavbu rodinných domů. Celý projekt je však zatím pouze územní studií a od reality se ještě může značně lišit. Téměř polovina pozemků navíc není v současné době v majetku města.

Pokud máte nějaké dotazy k projektu rekonstrukce Mrázkovy ulice či územní studii sídliště Svákov, kontaktujte nás případně můžete i místostarostu Mgr. Pavla Lintnera.

Článek Co víme o rekonstrukci Mrázkovy ulice se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Do aktuálního vydání Hlásky jsem poslal jiný text, svůj názor na současnou situaci. V něm jsem upozornil na neochotu vedení města nejen přijmout názory opozice i veřejnosti, ale i se s těmi kdo nesouhlasí o takto zásadních tématech bavit. Tento článek jste si již ve stejné podobě mohli přečíst na našem webu.

A jak to dopadlo s jeho otištěním v Hlásce? Ten, kdo se vsadil, že článek nebyl otištěn, vyhrál. A důvod? Článek byl na základě rozhodnutí vydavatele zamítnut, protože “obsahuje zavádějící údaje”. Říkáte si, že je to vrchol? Dle mého názoru zdaleka ne. V e-mailové odpovědi jsem byl paní šéfredaktorkou poučen, jakým způsobem mají mé texty  v budoucnu vypadat. 

Jenže co je pravda a co jsou fakta? A jsou vyjádření vedení města taktéž pokaždé  uvedena tím, že jsou to dojmy, názory a pohledy daného autora? Nebo takto musí být označeny pouze názory těch, kdo nesouhlasí s jednou, jedinou a jasně stanovenou pravdou, předkládanou občanům Soběslavi? Byl jsem doposud přesvědčen, že pokud autor napíše text, je čtenáři zřejmé, že je to jeho pohled na danou věc. Ten tvoří jeho vhled do situace, jeho informační zdroje a jeho světonázor. Možná se pletu, názor si udělejte sami. 

Takže do příští Hlásky napíšu článek o tom, jak máme krásné město, na náměstí kvetou v květináčích žluté kytičky a všem se nám tu spolu tak krásně žije…

Poznámka na závěr: V roce 2019 proběhl nezávislý audit měsíčníku Hláska. S jeho výsledky se můžete seznámit zde.

Článek Hláska – (ne)závislé radniční noviny se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Připravili jsme dvě otázky. První o zmenšení zastavěné plochy jednotlivých hal, druhou o zákazu výstavby logistického centra. Důležité je, abychom neomezili rozvoj současných soběslavských firem. K tomu můžete pomoci i vy tím, že podpoříte svým podpisem vyhlášení referenda.

Situace kolem průmyslové zóny se za poslední rok příliš nezměnila. Developer nám čas od času ukáže “nový” projekt, ale žádné zásadní změny jsme se zatím nedočkali. Petici podepsanou více než 2000 lidmi developer ignoruje. S členy petičního výboru, či později s členy spolku Naše Soběslav, se bavit nechce, stejně jako rada města. Ta již v minulosti řešení problematiky průmyslové zóny raději přehodila na zastupitelstvo, které zřídilo Výbor pro rozvoj průmyslové zóny. Ten se nyní snaží vyjednat podmínky možné dohody s developerem. Odpověď na to, zda výbor dokáže zajistit výhodnější podmínky pro město a ne jen pro rychlé generování zisku investora, zjistíme brzy. Výbor to každopádně nemá jednoduché, což je zřejmé už od dubnového jednání zastupitelstva, kdy někteří zastupitelé odmítli podpořit návrh na změnu územního plánu.

Přitom by stačilo málo… Táhnout za jeden provaz, tak jako třeba v nedalekých Hrdějovicích u Českých Budějovic. Tam se vedení obce a veřejnost semkli a přinutili developera zcela se stáhnout a jím vlastněné pozemky nabídnout k prodeji. Dokážete si něco takového představit i u nás v Soběslavi?

Článek Společně proti průmyslové zóně? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V samém úvodu se zastupitelé rozhodli nabídnout k prodeji dva malé byty na sídlišti Na Ohradě. Ty se nachází ve stejném domě, jako byt prodávaný před dvěma roky. Ten tehdy získala dcera pana tajemníka po té, co všechny vyšší nabídky odstoupily. Překvapením bylo, že všechny vyšší nabídky patřili jejím blízkým osobám, a tak se z prodeje stala fraška. Ta se již snad opakovat nebude. Účastníci výběrového řízení musí tentokrát složit zálohu a manželé nemohou podávat více samostatných nabídek. Sám jsem se hlasování zdržel, protože nesouhlasím s postupným odprodejem městských bytů v době, kdy je nedostatek městských bytů a už desetiletí neprobíhá stavba žádných nových bytových domů.

Následoval bod zřízení výboru pro rozvoj průmyslové zóny. Do něj jednotlivé strany navrhly své zástupce: Mgr. Alenu Krejčovou (navržena ODS), Jaroslava Himpana (ANO), Ing. Petra Hejného (ODS), Ing. Jana Podlahu (Nejsme Stranou), Tomáše Šenu (KDU-ČSL, Nejsme Stranou a ČSSD), Ing. Lukáše Slabého (Piráti) a Ing. Pavla Pláta (Piráti, KSČM a TOP09). Některá jména byla pro zastupitele neznámá, a tak paní Zbytovská požádala o představení kandidátů. Pan starosta vzal hbitě situaci do svých rukou. Například jsme se od něj dozvěděli, že je paní Krejčová ředitelkou mateřské školy, pan Plát pracuje v bance a pan Hejný bydlí v Chlebově. Zda to bylo opravdu to, co chtěla paní Zbytovská slyšet si však nejsem úplně jistý. Celé představení bylo spíše neúctou k ní.

Počet navržených kandidátů do výboru byl stejný jako počet míst, a tak hlasování mohlo proběhnout najednou a všichni zastupitelé hlasovali pro. Pozici předsedy výboru musí zastávat člen zastupitelstva, a tak v úvahu připadli pouze Jaroslav Himpan a Mgr. Alena Krejčová. O té se v zákulisí nejvíce diskutovalo, sama se ale možnosti vzdala, takže se předsedou stal Jaroslav Himpan. Osobně jsem k výsledkům výboru hodně skeptický, nerad bych, aby jejich snažení dopadlo podobně jako dosavadní jednání v trojúhelníku petiční výbor – rada města – zástupci developera. Výsledků se jistě brzy dočkáme. Přeji však nově zvoleným členům hodně úspěchů v jejich práci.

Následně místa v čele sálu zaujali zástupci společnosti Exprin Property Petr Prokop, Pavel Zubatý a projektant René Skalický. Zklamání mezi přítomnými způsobila nepřítomnost investora pana Tomeše, který na jednání vyslal jen své zástupce. Na začátku dlouho očekávané prezentace představil Petr Prokop historii projektu a své dosavadní úspěchy, což přítomné v sálu příliš nezaujalo. Prezentace začala gradovat v okamžiku představení aktuální verze projektu. Ti, kdo čekali zapracování připomínek občanů a zmenšení záměru byli zklamáni. Velikost hal se jen mírně zmenšila, naopak přibyla další nová hala. Výška hal zůstává přes 12 metrů, ale některé haly budou zahloubené do terénu. Razantněji se změnila doprava. Příjezd do severní části je ze silnice na Chlebov a celkově se počítá s menším provozem, což se odráží i v počtu doků pro kamiony v každé z hal. Odstraněn byl rovněž kruhový objezd na silnici do Chlebova. Novinkami v průmyslové zóně je cyklostezka k dálničnímu mostu, přidání retenční nádrže v severní části a odstavné parkoviště pro 10 kamionů v areálu. Nezměnil se ale záměr, developer počítá primárně se skladovacími prostory. Rád by část areálu využil jako výrobní, záruky ale dle jeho vyjádření dát nemůže, a tak spíše počítá s využitím pro logistiku. Zmínil i jednoho z možných budoucích nájemců – soběslavskou společnost Fert. Jak později doplnil zastupitel Václav Nedvěd, tato firma by pro však případnou spolupráci měla spoustu podmínek a zdaleka není nic jisté. O dalších zájemcích jsme se nedozvěděli, podle vyjádření Exprinu zatím ani sami o nikom nevědí. Budoucí nájemce už však hledají, a to prostřednictvím inzerátu v Hlásce. 

Následovala téměř dvouhodinová debata zástupců developera se zastupiteli i přítomnou veřejností. A co měla většina dotazů společného? Odpor vůči záměru průmyslové zóny. Jak řekl zastupitel za ODS Václav Nedvěd: „Prázdné haly stojí na spoustě míst, jinde se podobné záměry nedaří dotáhnout k realizaci a taková stavba v Soběslavi být nesmí. A snížení výšky jedné haly o tři metry? Vždyť to je směšné!“ Diskuze dokonce zašla až k možnosti odkoupení pozemků zpět do majetku města. Odpovědí bylo, že pro pana Tomeše bude důležitá návratnost investice a i toto by pro něj byla možnost. Krátce před dvacátou hodinou si vzal slovo pan starosta. Ti, kdo čekali konečně nějaké jeho vyjádření, byli zklamáni. Pan starosta oznámil, že pánové už musí domů do Prahy, a to i přes to, že se ještě někteří ze zastupitelů hlásili o slovo. 

Diskuze přešla do bodu různé. Zmíněno bylo například kontroverzní osvětlení bruslařské dráhy za více než 600 tisíc korun. Dotazy se ale stejně vrátily zpět k průmyslové zóně. Bývalý soběslavský a nyní krajský zastupitel Ing. Martin Kákona požádal o odpověď všech zastupitelů, jestli by byli ochotni podpořit změnu územního plánu. Zpočátku se k mikrofonu zastupitelé příliš nehrnuli, nakonec se vyjádřili všichni přítomní, kromě Ludmily Zbytovské (ze zdravotních důvodů jednání opustila) a Františka Dukáta (odešel z jednání krátce před dotazem).

• Ing. Jindřich Bláha – Nechává volné ruce nově vzniklému výboru, který může zastupitelstvu navrhnout omezení.
• Mgr. Pavel Lintner – Není schopen odpovědět bez znalosti dopadů.
• Mgr. Alena Krejčová – Dá na doporučení výboru pro rozvoj průmyslové zóny (dále jen PZ) a v případě, že limity budou vyžadovat změnu územního plánu, bude pro.
• Jaroslav Himpan – Souhlasí s paní Krejčovou 
• Václav Nedvěd – Je jednoznačně pro změnu územního plánu a zeštíhlení projektu, především z důvodu dopravní zátěže v lokalitě.
• Iveta Matějů – Nebrání se změně územní plánu, chce ale znát stanoviska výboru pro rozvoj PZ.
• Jan Vodička – Je pro změnu územního plánu, pokud to bude ve prospěch města.
• Mgr. Petr Lintner – Souhlasí s paní Krejčovou.
• Jan Černý – Své rozhodnutí by učinil po doporučení výboru pro rozvoj PZ a právním posouzení možných rizik.
• Mgr. Vladimír Drachovský – Je pro změnu územního plánu, pokud to bude ve prospěchu celé akce.
• Mgr. Irena Molíková – Souhlasí s panem Drachovským.
• Mgr. Petr Valeš – Podpoří návrhy výboru pro rozvoj PZ.
• Milan Dančišin – Podpoří návrhy výboru pro rozvoj PZ.
• Ing. Petr Král – Ano.
• Michal Turek – Podpoří návrhy výboru pro rozvoj PZ.
• Ing. Jiří Klíma – Podpoří návrhy výboru pro rozvoj PZ.
• Mgr. Michal Pánek – Vyzvihl politickou nestrannost a odbornost členů výboru pro rozvoj PZ a podpoří jejich návrhy.
• Miloš Šimek – Souhlasí s panem Valešem.

Já jsem vystoupil jako druhý a upozornil na situaci z Veselí nad Lužnicí, kde se zastupitelé snaží o preventivní změnu územního plánu, aby zamezili situaci, v jaké jsme dnes v Soběslavi. Jsem rád, že minimálně některým zastupitelům není osud průmyslové zóny lhostejný.

Na závěr jsem znovu vystoupil v bodě Různé jako poslední řečník. Upozornil jsem na to, že při vzniku nového výboru stále nemáme jednací řády výborů. Jeden ze čtyř současných si jednací řád přijal sám, zbylé tři jej nemají. Osadní výbory se příliš neschází, tedy minimálně ten nedvědický se nesešel (dle zveřejněných zápisů) téměř rok. Chlebovský se sice schází, jejich zápisy však byly nedávno zveřejněné se zpožděním osmi měsíců. A to se ani nejedná o zápisy, ale spíše o program jednání bez jakýchkoliv detailů k projednávaným bodům. Těšil jsem se na odpovědi především pana místostarosty Lintnera, pan starosta se ale rozhodl jednání bez odpovědi ukončit. Tak třeba příště…

Článek Developer se záměr průmyslové zóny zmenšit nechystá – Zastupitelstvo pohledem Miloše Bučinského se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Jednání nebo schůzka?

Od města se toho příliš nedozvídáme, a to i přesto, že v září minulého roku zastupitelstvo pověřilo radu města, aby zajistila zápisy ze všech jednání týkajících se průmyslové zóny a předávala je zastupitelům. To si například pan místostarosta Pavel Lintner vynaložil po svém, když začal tvrdit, že jednání z 21. října nebylo jednáním, ale schůzkou a proto nebylo třeba z něj udělat zápis ani o průběhu jednání informovat zastupitele. Na zastupitelstvu tímto skvělým lingvistickým výkladem šokoval nejen některé zastupitele, ale i přítomné v publiku. 

Od developera nemáme žádné informace

Od začátku vzniku petičního výboru jsme s Martinem Kákonou, druhým členem výboru za Piráty pro Soběslav, důsledně tlačili na to, abychom věděli, co se kolem průmyslové zóny chystá, a měli o dění dostatek informací. Vedení města se zjevně od samého začátku snaží o pravý opak. A developer? Jeho zástupce Milan Hulínský byl přítomen na dvou jednáních zastupitelstva. Seděl tiše v koutě a o jeho přítomnosti většina lidí ani neměla tušení. V září pak na své pozici skončil a jediné, co po něm zbylo, byl jednostranně, ale profesionálně napsaný článek v červencové Hlásce a web, na kterém se toho za uplynulý půlrok nic nezměnilo.

Jediné informace, které v tuto chvíli máme, jsou ze zápisů schůzek petičního výboru s vedením města nebo s developerem a z fám, které se šíří městem. V celém příběhu je stále mnoho neznámých. Většina lidí, které potkávám, se nejčastěji ptá: “Co tam vlastně bude?”. To se ale zřejmě ještě nějakou dobu nedozvíme. 

Mne ale v současné době nejvíce zajímá, co se ve městě ve věci průmyslové zóny děje a proto jsem se rozhodl o informace požádat dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Nedozvěděl jsem se toho mnoho, přesto jsou některá zjištění zajímavá:

1. Posudky a studie průmyslové zóny

Požádal jsem o soupis veškerých studií a odborných posudků. O tom, že si je město nechalo zpracovat, slýcháme už od léta. Hned 7. července se členové rady shodli na zhotovení čtyř posudků:

• Dopravního řešení
• Integrace zeleně do prostoru projektu.
• Likvidace dešťových vod z areálu vč. variantního řešení jejich odvedení
• Krajinného rázu řešící výšku a začlenění hal do terénu

Posledně zmíněná studie byla stejný den zadána k vypracování panu Romanu Bukáčkovi ze Žďáru nad Sázavou a studie stále není hotová, ačkoliv zápis z jednání mezi petičním výborem a radou města hovoří o jejím dokončení na začátku listopadu. Zbylé tři posudky do prosince 2020 ani nebyly zadány. Stejně tak i dopravní studie pro cyklostezku mezi Soběslaví a Chlebovem. Jedinou studií, která byla zpracována a dokončena je rešerše posuzující možnosti regulace výstavby v průmyslové zóně, která byla zpracována městskými úředníky, o jejíž kvalitách se dočtete na stránkách petičního výboru. 

2. Návrhy řešení průmyslové zóny

Ze zápisů petičního výboru víme o dalších verzích projektu průmyslové zóny. V uplynulých měsících byly vypracovány nejméně dvě pracovní verze průmyslové zóny. Viděl je ale někdo? Sami účastníci těchto jednání tvrdí, že projekt se od té doby nijak zásadně nezměnil ba spíše naopak, v některých parametrech dokonce narůstá. Projekt nám na zastupitelstvo přijedou představit zástupci společnosti Exprin. Chtěli jsme ho předem vidět, abychom se mohli připravit na případnou diskuzi. Bohužel jsem se dozvěděl, že pracovní verze průmyslové zóny jsou autorským právem společnosti Exprin a ani jako zastupitel nemám nárok k tomu, abych je viděl.

3. Odhadní ceny bývalých pozemků města

Na závěr se vrátím k nejvzdálenější historii průmyslové zóny do roku 2017, kdy se soběslavští zastupitelé rozhodli pro prodej pozemků táborské společnosti Dividend Plus. Tento prodej byl proveden na základě znaleckého posudku Ing. B. Fialy ze Soběslavi, který byl vypracován 26. ledna 2017. Ten pozemky ohodnotil jako ornou půdu mimo zastavěné území města nepřístupné pro automobilovou techniku bez možnosti napojení na inženýrské sítě s obvyklou cenou 220 kč/m2. Upozorňuje však na možný budoucí růst ceny, což se potvrdilo hned v zápětí, když pár měsíců po prodeji došlo ke změně územního plánu a tyto pozemky přestaly být ornou půdou a staly se plochou určenou pro výrobu. Geniální způsob jak zhodnotit majetek, nemyslíte?

Co bude dál?

Můžeme ale zpětně zastupitele vinit z nevýhodného prodeje? Byl posudek zpracován opravdu odborně? A měli tehdejší zastupitelé dostatek informací? To už posuďte sami. Za mne je již od začátku celý projekt plný tajemství a záhad a jsem napjatý, jakým směrem se bude ubírat dál. Dočkáme se zde logistického centra? Obřích výrobních areálů? Prázdných hal? Anebo nás čeká jiná zářivá budoucnost?

Článek Máme v souvislosti s průmyslovou zónou právo na informace?  se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.