Prvním významným bodem byl prodej městského bytu 2+1 na Ohradách č.p. 374. V posledních letech již asi čtvrtá dražba bytu v tomto domě, kde se město postupně zbavuje svých bytů. Celkem dorazilo 11 nabídek. Zájemkyně, která podala nejvyšší nabídku, se následně rozhodla z nákupu bytu odstoupit. Byt tak nakonec připadl druhé nejvyšší nabídce, která činila 2 590 000,-. Pro srovnání je to cca o 300 tis více, než za kolik se prodal obdobně velký byt ve stejném domě před rokem. Sám jsem se v hlasování, tak jako u předchozích bytů, zdržel. Nemyslím si, že je dobrý nápad, v současné době se zbavovat městských bytů. Vzhledem k vysokým cenám komerčního bydlení a rostoucí inflaci, díky čemuž se lidé dostávají do stále větších finančních problémů, by mě být trend spíše opačný.

Druhým zajímavým bodem byl prodej pozemků v lokalitě „Na Brabci“, což je v sousedství firmy České houby (za benzínkou směrem na Veselí nad Lužnicí). Předmětné pozemky se nacházejí mezi současným areálem firmy, silnicí na Veselí, Dírenským potokem a železničním koridorem. Prodávané pozemky o rozloze téměř 24 tis. m2 jsou v katastru nemovitostí uvedené jako trvalý travní porost. Díky územnímu plánu se však jedná o rozvojovou plochu určenou pro lehkou výrobu či skladování. Znalecký posudek ohodnotil tyto pozemky cenou 200 Kč/m2. Za město se společností České houby jednal Výbor pro rozvoj průmyslové zóny. Na zastupitelstvu jsme se dozvěděli, že z jednání vzešlo, že navržená částka 4 800 000 Kč je maximum, které je společnost ochotna zaplatit. Do diskuze jsem se přihlásil pomocí hlasovacího zařízení jako první, ale vzhledem k tomu, že řídící pan starosta hledal zvednuté ruce, první slovo dostal z řad veřejnosti Martin Kákona. Ten dohledal, že cena podobných pozemků v okolí se pohybuje kolem 1500 Kč/m2. Můj dotaz byl obdobného charakteru. Přihlásil jsem se proto, že navržená částka mi přišla nízká například ve srovnání s bytem 2+1, který jsme prodali v předcházejícím bodě jednání za cca poloviční částku.

Před jednáním zastupitelstva jsem oslovil realitní kancelář, abych získal alternativní cenové ohodnocení. Jeho výsledkem byla cena minimálně 225 Kč/m2 za předpokladu, že se jedná o trvalý travní porost. Vzhledem ke scelenosti a významnému rozsahu městských pozemků v této lokalitě a možností výstavby by prý cena mohla být i více než 10x až 12x vyšší. To už pak může být cena takových pozemků v řádu desítek milionů korun. Předsedkyně výboru Alena Krejčová mi vysvětlila, že druh pozemku, lokalita a využitelnost pozemků určují výslednou cenu. S tím samozřejmě souhlasím, není mi ale jasné, jak to zohlednil znalec, když je výsledná cena takto nízká. Martin Kákona, který se také přihlásil do diskuse,  současnou situaci přirovnal k prodeji pozemků pod průmyslovou zónou v roce 2017. Naopak podle zastupitele Michala Pánka je nereálné, aby byly pozemky prodány komukoliv jinému či za vyšší cenu z důvodu, že zde již společnost malý pozemek vlastní a zároveň k nim není vybudován přístup a nejsou zde sítě. K tomu jsem musel argumentovat, že město zde vlastní zásadní pozemky a tím má lokalitu pod kontrolou. Lucie Mateová z řad občanů potvrdila, že reálné ceny obdobných pozemků jsou vyšší. Sama vlastní pole vedené jako trvalý travní porost v lokalitě poblíž průmyslové zóny, které ale není určené pro výstavbu. Běžně dostává nabídky na odkup přesahující 300 Kč/m2. Podle paní Krejčové je záměr Českých hub velmi důvěryhodný a jejich expanze bude pro město přínosná. Bohužel jsme se nedozvěděli konkrétně jak, protože pak by samozřejmě bylo na zvážení zda pro město extrémně nevýhodný prodej nebude vyvážen jinými výhodami. Paní Zbytovská navrhla prodej pozemků stáhnout z programu. K prodeji se zastupitelé vrátí na některém z dalších jednání a do té doby bude vypracován nový alternativní posudek.

Zde je určitě dobré poznamenat, že já, ani moji kolegové, nechceme bránit rozvoji místních podnikatelů a vydělávat na nich pro město neeticky vysoké sumy peněz. Na druhou stranu město potřebuje peníze k jeho rozvoji a alespoň trochu férový prodej musíme jako řádní hospodáři s majetkem města požadovat. 

Pro rozvoj města byl důležitý i další z bodů a to směna pozemků v lokalitě u Sídliště Svákov. Majitel bývalého obchodu na sídlišti pan Klípa (společnost FERT) by zde rád prodejnu přestavěl na vícepatrový bytový dům pro své zaměstnance a v jeho okolí potřebuje místo na parkování. Městu za to nabídl pozemky v blízkosti nedaleké Rolničky, které naopak město potřebuje k tomu, aby zde mohlo připravit nové stavební parcely, s čímž všichni souhlasili.

Bod různé začal informacemi z výboru pro rozvoj průmyslové zóny, který se nyní zabývá komunikací se soběslavskými podnikateli. Výboru se nelíbí, že další kolo řízení EIA předložené investorem neobsahuje dohodnuté podmínky. A tak výbor vyzývá veřejnost k poslání připomínek do řízení. Proto všichni dostali do schránek leták informující veřejnost co je to proces EIA a jak mají lidé připomínky připravit. Dle slov pana starosty bude své připomínky posílat i město Soběslav. Vzory připomínek by měly být dostupné na webových stránkách města a to nejpozději do dvou dnů, po konání zastupitelstva, aby zájemci z řad veřejnosti měli dost času připomínky do 10. července poslat. V době psaní tohoto článku po čtyřech dnech od jednání zastupitelstva zatím zveřejněny nejsou. Když už se diskuze točila kolem průmyslové zóny, vznesl jsem dotaz na paní Krejčovou, jestli se výbor bavil se společností Exprin o rizicích referenda. Prý o rizicích ví a město požadovalo, aby bylo s procesem EIA posečkáno až po referendu. Společnost Exprin prý ale déle čekat nechtěla. Následovalo několik dotazů od přítomné veřejnosti. Pan Vavera pak na mě navázal a dotázal se jaké jsou hlavní rozpory mezi městem a investorem. Odpovědí od paní Krejčové bylo, že jde především o drobné věci například kolem dopravy, parkování, překládky vodovodu, hydrologické posudky, výskyt arzenu v půdě či cyklostezku Chlebov-Soběslav nebo garanci budoucího využití areálu. Paní Pospíšilová se ptala na informace o nové územní studii Průmyslové zóny, především, proč je zpracovávána nová studie, když stará obsahuje výrazná regulativa lokality. Dle paní Krejčové jsou zde některé věci nejasné a nová dokumentace bude výrazně přísnější.

Nelze opomenout dotaz obyvatelky sídliště Na Ohradě, paní Klapkové. Ta se přišla zeptat na další postup ve věci poškozených domů Na Ohradách. K poškození více domů došlo v důsledku stavby železničního koridoru. Více než rok již řeší spolu s dalšími obyvateli Ohrad praskliny na domech. Podle pana místostarosty Lintnera se nyní pracuje na statických posudcích. Podle paní Klapkové to ale již trvá rok a nic se neděje. Upozornila také na to, že u garáží u nově budované silnice v Tyršově ulici již nebude dostatečně široká přístupová cesta a lokalita nebude dále napojena na kanalizace a bude zde problém se srážkovými vodami.

Závěrečným bodem, o kterém se diskutovalo, byla činnost respektive nečinnost osadních výborů. Ty máme dva. Tím prvním je chlebovský osadní výbor, jehož předsedou je pan Polišenský. Ten byl na dnešní jednání pozván, ale z důvodu zahraniční dovolené nedorazil. Činnost jeho výboru je dost nejasná, zápisy z jednání výborů za poslední více jak rok a půl neexistují, výbor se přesto údajně schází. Od pana místostarosty jsme se dozvěděli, že hodně věcí se “prostě tak nějak domluví v kuchyňce a není nutné dělat zápis”. Přítomní občané Chlebova výbor kritizovali pro jeho nekomunikativnost, kdy členové výboru ignorují prosby Chlebovských. Především jde o výstavbu chodníku podél hlavní silnice a vybudování nové autobusové zastávky. Velké stížnosti se ozvaly na využívání obecního majetku (budova u dětského hřiště) k soukromým oslavám spojených s velkým hlukem v pozdních nočních hodinách. K řešení jsme se však díky absenci předsedy spolku nedostali. 

Rozprava v případě Chlebovského osadního výboru nespěla k řežení, tak jsem upozornil, abysme si vyslechli také druhý osadní výbor. Který podle mého názoru pracuje pŕíkladně. Předsedkyně nedvědického osadního výboru paní Gabriela Procházková ma můj dotaz ochotně vysvětlila hlavní problémy, které Nědvědické trápí. Velice si ale pochvaluje vybudování nového sportoviště a dětského hřiště, které prý pomohlo místním v navázání nových kontaktů. Vysvětlila, jakým způsobem osadní výbor v Nedvědicích vznikal. Všichni obyvatelé dostali pozvání a při následné diskuzi si vybrali své zástupce, které následně potvrdilo zastupitelstvo. To byl jiný postup než v Chlebově, kde byl pan Polišenský, dle slov pana místostarosty, navržen na základě osobní známosti a výsledku voleb v Chlebově. Tady jsem asi pochopil, kde je celý problém činnosti zdejšího osadního výboru. Přemýšleli jsme o navržení odvolání všech členů Chlebovského osadního výboru. Vzhledem k tomu, že jsme ale z jeho strany neměli žádné vyjádření (vyjma přítomného řadového člena pana Petrů, od kterého jsme se toho stejně moc nedozvěděli), jsme k tomuto kroku zatím nepřistoupili.

Článek ZASTUPITELSTVO POHLEDEM Miloše Bučinského – Prodat a nebo neprodat? se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

U dalšího bodu jsem se ptal na zvyšující se částku na opravu letního koupaliště ve výši 500 tisíc Kč. Podle pana starosty bude opraveno dno koupaliště a bude bez dlaždiček. S výměnou vany bazénu se nepočítá, nerezová by vyšla na 30 mil. Kč. Bohužel mi to připomíná situaci z Havlíčkova Brodu, kde měli bazén postavený podobnou technologií jako my a každoročně se opravami za statisíce snažili udržet bazén v provozu. Nakonec už byl stav neudržitelný a výrazná investice do nerezové vany je neminula.

V dalším bodu mě překvapila rychlá reakce na ohlášení záměru ŘSD vybudovat kousek od rybníka Nadýmač dálniční odpočívku, kterou jsme jako Piráti pro Soběslav připomínkovali několika body. Vedení města se stavbou odpočívky v lokalitě nesouhlasí a také kvůli nesouladům mezi krajskými a celostátními dokumenty navrhuje vypustit odpočívku z návrhu změny územního plánu. Pan starosta by odpočívku radši viděl někde na úrovni dřevařských závodů nebo na sjezdu u Sloupu. Možná, kdyby vedení města takhle rychle dostalo pod kontrolu výstavbu v průmyslové zóně, nemuselo být referendum proti výstavbě logistického centra.

V bodu různé padl dotaz od Miloše Bučinského na počet strážníků městské policie. Aktuálně dochází k ukončení pracovního poměru, ale nastoupí noví zaměstnanci, kteří doplní počet strážníků na čtyři.

Dále jsme se dozvěděli, že bude zveřejněna finální studie na bytové domy na sídlišti Svákov, o kterých ale není rozhodnuto, jestli budou patřit městu.
Chlebovští se zajímali i o činnost osadního výboru Chlebov, který podle jejich názoru nepracuje dobře. I místostarosta konstatoval, že nedvědický výbor funguje lépe než chlebovský a na příští zastupitelstvo pozve předsedy těchto výborů.
Na závěr měl pan Král připomínku, proč je mikrofon pro občany tak nízko. Občané pak jsou špatně slyšet nebo se musí dostatečně sklonit před zastupiteli.

Článek ZASTUPITELSTVO POHLEDEM Jana Černého – Po dvou letech zase ve staré radnici se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Diskuze se rozvine až u první části třetího bodu, kterým je záměr prodeje bytu v ulici Na Ohradě. Jedná se již o několikátý byt, který město prodává, a hlavním argumentem zde je, že z hlediska správy je nepraktické mít byt v lokalitě, kde město moc dalších bytů nevlastní. Tomu argumentu rozumím a v podstatě proti němu nic nemám. Naprosto ale souhlasím s Honzou Černým, který poukáže na poměrně nízkou minimální kupní cenu navrženou v důvodové zprávě (tedy 1 milion Kč) a navrhne jí zvýšit na 1,5 milionu Kč z důvodu, že reálná cena bytu je kolem 2 milionů. Jako první se podle jednacího řádu hlasuje o Honzově návrhu. Sice mě příjemně překvapí, že obvyklé rozložení hlasů koalice a opozice se tentokrát trochu naruší, nicméně pro návrh je nakonec pouze osm zastupitelů a pro potřebnou většinu tedy tři chybí. Je smůla, že na dnešním zasedání chybí hned čtyři členové zastupitelstva, možná by někteří z nich návrh podpořili a mohlo to dopadnout jinak. Pravidla jsou ale daná, pro musí být většina ze všech zastupitelů, nikoliv pouze těch přítomných. 

Následuje hlasování o původním návrhu, tedy minimální kupní cena 1 milion Kč. Zde se hlasování zdržím. Až na několik výjimek zde zastupitelé hlasují vesměs opačně než u předchozího. Nejdříve to vypadá, že ani tento návrh nezíská potřebnou většinu, protože pro je pouze 10 zastupitelů, ale během drobných zmatků při sčítání hlasů si Michal Turek (ANO) své stanovisko rozmyslí a nakonec také návrh podpoří. Tím je tedy schválena minimální kupní cena 1 milion. Popravdě tomu postoji zastupitelů, kteří nesouhlasili s vyšší cenou a následně hlasovali pro nižší, moc nerozumím a v hlavě mi vyvstává otázka, jestli by nižší cenu podpořili i v případě, že by se jednalo o prodej jejich vlastního majetku. Starosta bod ukončuje prohlášením, že se jedná pouze o záměr prodeje a samotný prodej se bude ještě znovu schvalovat a v případě nízké ceny s ním zastupitelstvo nemusí souhlasit. Hmm, snažím se najít nějakou logiku v postupu, kdy město nabídne byt za nízkou cenu a pak se ho rozhodne z důvodu příliš nízké ceny neprodat. Nic mě nenapadá. Jestli ono jádro problému nebude zase v tom, že to navrhl někdo z opozice..

Další majetkové převody proběhnou celkem hladce a přechází se na bod “Žádost o projednání záležitosti zastupitelstvem obce”. Pod tímto na první pohled nejasným názvem se skrývá opět problematika průmyslové zóny. Skupina občanů zde navrhuje, aby město trvalo na svých požadavcích pro návrh změny územního plánu a vydalo regulační plán pro uvedenou oblast. Žádost za tuto skupinu přednesl Pavel Plát a následně ho doplnil Zdeněk Rux. Následovalo obvyklé kolečko argumentů proč to nejde a poté se přešlo na hlasování. To už tentokrát dopadlo tradičně. Pro byli čtyři zastupitelé (kromě mě ještě Miloš Bučinský, Petr Král a Honza Černý), ostatní návrh nepodpořili.

Posledním bodem je tradičně “Různé”. Zde jsou ještě zmíněny doplňující informace k průmyslové zóně, chystanému supermarketu Billa v areálu bývalého Otavanu a plánovanému osvětlení bruslařské dráhy. Tím zasedání končí a já se smíšenými pocity odcházím.

Článek ZASTUPITELSTVO POHLEDEM Ivety Matějů – Občanský návrh v koši se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V majetkových převodech byl nejzajímavějším bodem prodej pozemků pod starým autobusovým nádražím Správě železnic. Nový dopravní terminál a přilehlé parkoviště totiž zafinancuje a postaví příští rok Správa železnic. Město bude nové parkoviště využívat a po 5 letech by mělo přejít zpět do majetku města. Jen v době výstavby terminálu bude zřejmě problém s parkováním desítek aut, které se přesunou do okolních ulic. Město žádné provizorní parkoviště neplánuje.

Dalším bodem byla průmyslová zóna. Výbor pro PZ vypracoval některé připomínky k regulaci výstavby v lokalitách Z12 a Z20, což jsou zájmové plochy Exprinu. Jestli se nakonec do územního plánu dostanou ještě není jisté. Do výboru byl zvolen i nový člen, Jiří Klíma (TOP09). Minule neprošel Zdeněk Rux (TOP09), což mě i dalším členům Pirátů pro Soběslav přišlo jako porušení dohody o volení členů výboru. Nakonec jsem pro Jiřího Klímu hlasoval. Doufám, že ve výboru bude zastupovat i názory části obyvatel, kteří s masivní výstavbou hal, kterou plánuje Exprin, nesouhlasí.

Poslední byl bod Různé. Novou spojku, vystavěnou nad tunelem v rámci 4.koridoru nebude možno ještě několik měsíců využívat, ač vypadá dokončená. Navíc je v katastru Zvěrotic a občané se mají obrátit tam. Pokud jde o bratry Červenkovy, město jim prodloužilo nájemní smlouvu do konce března. V tuto chvíli byla ze strany sociálního odboru ukončena spolupráce s organizací Mezi proudy o.p.s.. Ágnes Němečková, která organizaci zastupovala, informovala, že sociální práce s pány bude nadále pokračovat i bez spolupráce s vedením města.  Podpořit tuto jejich aktivitu se rozhodl p. Baloun (majitel společnosti Banes), který celkou situaci dlouhodobě sleduje. Od p. Pospíšilové ze spolku Naše Soběslav padla i nabídka městu na uhrazení nájmu. A na závěr ještě jedna pozitivní zpráva – město jedná o příchodu nové zubní lékařky, což je po ukončení činnosti ordinace  Mudr. Klimtové skoro nutnost.

Článek Zastupitelstvo pohledem Jana Černého se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Výbor pro rozvoj průmyslové zóny již nějakou dobu má pouze 6 členů. To je v rozporu se zákonem o obcích, kdy počet členů výboru musí být lichý. Při vytváření výboru zastupitelstvo v Soběslavi rozhodlo, že výbor bude  složen poměrně k rozdělení mandátů v zastupitelstvu. V praxi to znamenalo, že vždy tři zastupitelé delegovali do výboru jednu osobu bez dalšího kádrování ze strany ostatních. Když z výboru odstoupil člen delegovaný mnou a dalšími dvěma zastupiteli (Ing. J. Klímou a Fr. Dukátem), předpokládal jsem, že nám přísluší právo i povinnost delegovat nového člena. Delegovali jsme člověka, který se průmyslovou zónou zabývá dlouhodobě – Zdeňka Ruxe. Volba člena výboru zastupitelstvem měla být pouze formalita. Nestalo se tak. Pro tohoto člena výboru nakonec hlasovalo pouze osm zastupitelů. Tím byl popřen domluvený princip volby. Plyne z toho pouze poučení, že na žádné sliby, dohody či smlouvy o průmyslové zóně nelze věřit. Mohou být kdykoliv porušeny. 

Poměrně dlouhý spor se vedl o termínu vyhlášení referenda. Navrženo bylo společné konání v době parlamentních voleb. Návrh byl podán včas a kdyby vedení Města nečinilo kroky, které celý postup zdržely a naopak vyšlo požadavku vstříc, bylo možné referendum v tomto termínu uspořádat. Protože referendum i vlivem zbytečného soudního extempore nebylo vyhlášeno včas, nemůže se již v termínu parlamentních voleb konat. Přípravný výbor proto podal vstřícný návrh na nový termín v době komunálních voleb v roce 2022.

Obvyklé je, že zastupitelstvo stanoví termín požadovaný přípravným výborem. Podle zákona se místní referendum koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Navrženému termínu tedy mohlo být vyhověno. Město se však v důvodové zprávě opřelo o právní názor advokátní kanceláře, která vyvodila, že se zastupitelstvo může od navrženého termínu odchýlit, pokud osvědčí, že pro konání referenda v jiném termínu jsou přesvědčivé důvody. Upozornil jsem zastupitele, že to je jen právní názor řadovėho právníka. Uváděné “přesvědčivé” důvody nemusí být přesvědčivé pro soud. Ten alespoň v jednom podobném případě takové rozhodnutí zastupitelstva zrušil. Upřednostnil souběh s jinými volbami zejména pro  účast co největšího počtu oprávněných osob a také nižší náklady. Přesto vedení města navrhlo a nakonec i prosadilo vlastní termín  v sobotu 6. 11. 2021. Tedy v den volna, kdy má mnoho lidí jiné plány.

Nechci spekulovat, proč Město nevyhovělo návrhu přípravného výboru. Město nyní bude zataženo do dalších soudních sporů a do rozhodnutí budou všichni v nejistotě. Považuji za pravděpodobnější, že se soud přikloní k návrhu termínu přípravného výboru a celé obstrukce tak byly zbytečné. Možná to stratégové města nedomysleli. Bohužel to budeme muset zaplatit.

Článek Nelze věřit slibům ani dohodám – Zastupitelstvo pohledem Petra Krále se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

V samém úvodu se zastupitelé rozhodli nabídnout k prodeji dva malé byty na sídlišti Na Ohradě. Ty se nachází ve stejném domě, jako byt prodávaný před dvěma roky. Ten tehdy získala dcera pana tajemníka po té, co všechny vyšší nabídky odstoupily. Překvapením bylo, že všechny vyšší nabídky patřili jejím blízkým osobám, a tak se z prodeje stala fraška. Ta se již snad opakovat nebude. Účastníci výběrového řízení musí tentokrát složit zálohu a manželé nemohou podávat více samostatných nabídek. Sám jsem se hlasování zdržel, protože nesouhlasím s postupným odprodejem městských bytů v době, kdy je nedostatek městských bytů a už desetiletí neprobíhá stavba žádných nových bytových domů.

Následoval bod zřízení výboru pro rozvoj průmyslové zóny. Do něj jednotlivé strany navrhly své zástupce: Mgr. Alenu Krejčovou (navržena ODS), Jaroslava Himpana (ANO), Ing. Petra Hejného (ODS), Ing. Jana Podlahu (Nejsme Stranou), Tomáše Šenu (KDU-ČSL, Nejsme Stranou a ČSSD), Ing. Lukáše Slabého (Piráti) a Ing. Pavla Pláta (Piráti, KSČM a TOP09). Některá jména byla pro zastupitele neznámá, a tak paní Zbytovská požádala o představení kandidátů. Pan starosta vzal hbitě situaci do svých rukou. Například jsme se od něj dozvěděli, že je paní Krejčová ředitelkou mateřské školy, pan Plát pracuje v bance a pan Hejný bydlí v Chlebově. Zda to bylo opravdu to, co chtěla paní Zbytovská slyšet si však nejsem úplně jistý. Celé představení bylo spíše neúctou k ní.

Počet navržených kandidátů do výboru byl stejný jako počet míst, a tak hlasování mohlo proběhnout najednou a všichni zastupitelé hlasovali pro. Pozici předsedy výboru musí zastávat člen zastupitelstva, a tak v úvahu připadli pouze Jaroslav Himpan a Mgr. Alena Krejčová. O té se v zákulisí nejvíce diskutovalo, sama se ale možnosti vzdala, takže se předsedou stal Jaroslav Himpan. Osobně jsem k výsledkům výboru hodně skeptický, nerad bych, aby jejich snažení dopadlo podobně jako dosavadní jednání v trojúhelníku petiční výbor – rada města – zástupci developera. Výsledků se jistě brzy dočkáme. Přeji však nově zvoleným členům hodně úspěchů v jejich práci.

Následně místa v čele sálu zaujali zástupci společnosti Exprin Property Petr Prokop, Pavel Zubatý a projektant René Skalický. Zklamání mezi přítomnými způsobila nepřítomnost investora pana Tomeše, který na jednání vyslal jen své zástupce. Na začátku dlouho očekávané prezentace představil Petr Prokop historii projektu a své dosavadní úspěchy, což přítomné v sálu příliš nezaujalo. Prezentace začala gradovat v okamžiku představení aktuální verze projektu. Ti, kdo čekali zapracování připomínek občanů a zmenšení záměru byli zklamáni. Velikost hal se jen mírně zmenšila, naopak přibyla další nová hala. Výška hal zůstává přes 12 metrů, ale některé haly budou zahloubené do terénu. Razantněji se změnila doprava. Příjezd do severní části je ze silnice na Chlebov a celkově se počítá s menším provozem, což se odráží i v počtu doků pro kamiony v každé z hal. Odstraněn byl rovněž kruhový objezd na silnici do Chlebova. Novinkami v průmyslové zóně je cyklostezka k dálničnímu mostu, přidání retenční nádrže v severní části a odstavné parkoviště pro 10 kamionů v areálu. Nezměnil se ale záměr, developer počítá primárně se skladovacími prostory. Rád by část areálu využil jako výrobní, záruky ale dle jeho vyjádření dát nemůže, a tak spíše počítá s využitím pro logistiku. Zmínil i jednoho z možných budoucích nájemců – soběslavskou společnost Fert. Jak později doplnil zastupitel Václav Nedvěd, tato firma by pro však případnou spolupráci měla spoustu podmínek a zdaleka není nic jisté. O dalších zájemcích jsme se nedozvěděli, podle vyjádření Exprinu zatím ani sami o nikom nevědí. Budoucí nájemce už však hledají, a to prostřednictvím inzerátu v Hlásce. 

Následovala téměř dvouhodinová debata zástupců developera se zastupiteli i přítomnou veřejností. A co měla většina dotazů společného? Odpor vůči záměru průmyslové zóny. Jak řekl zastupitel za ODS Václav Nedvěd: „Prázdné haly stojí na spoustě míst, jinde se podobné záměry nedaří dotáhnout k realizaci a taková stavba v Soběslavi být nesmí. A snížení výšky jedné haly o tři metry? Vždyť to je směšné!“ Diskuze dokonce zašla až k možnosti odkoupení pozemků zpět do majetku města. Odpovědí bylo, že pro pana Tomeše bude důležitá návratnost investice a i toto by pro něj byla možnost. Krátce před dvacátou hodinou si vzal slovo pan starosta. Ti, kdo čekali konečně nějaké jeho vyjádření, byli zklamáni. Pan starosta oznámil, že pánové už musí domů do Prahy, a to i přes to, že se ještě někteří ze zastupitelů hlásili o slovo. 

Diskuze přešla do bodu různé. Zmíněno bylo například kontroverzní osvětlení bruslařské dráhy za více než 600 tisíc korun. Dotazy se ale stejně vrátily zpět k průmyslové zóně. Bývalý soběslavský a nyní krajský zastupitel Ing. Martin Kákona požádal o odpověď všech zastupitelů, jestli by byli ochotni podpořit změnu územního plánu. Zpočátku se k mikrofonu zastupitelé příliš nehrnuli, nakonec se vyjádřili všichni přítomní, kromě Ludmily Zbytovské (ze zdravotních důvodů jednání opustila) a Františka Dukáta (odešel z jednání krátce před dotazem).

• Ing. Jindřich Bláha – Nechává volné ruce nově vzniklému výboru, který může zastupitelstvu navrhnout omezení.
• Mgr. Pavel Lintner – Není schopen odpovědět bez znalosti dopadů.
• Mgr. Alena Krejčová – Dá na doporučení výboru pro rozvoj průmyslové zóny (dále jen PZ) a v případě, že limity budou vyžadovat změnu územního plánu, bude pro.
• Jaroslav Himpan – Souhlasí s paní Krejčovou 
• Václav Nedvěd – Je jednoznačně pro změnu územního plánu a zeštíhlení projektu, především z důvodu dopravní zátěže v lokalitě.
• Iveta Matějů – Nebrání se změně územní plánu, chce ale znát stanoviska výboru pro rozvoj PZ.
• Jan Vodička – Je pro změnu územního plánu, pokud to bude ve prospěch města.
• Mgr. Petr Lintner – Souhlasí s paní Krejčovou.
• Jan Černý – Své rozhodnutí by učinil po doporučení výboru pro rozvoj PZ a právním posouzení možných rizik.
• Mgr. Vladimír Drachovský – Je pro změnu územního plánu, pokud to bude ve prospěchu celé akce.
• Mgr. Irena Molíková – Souhlasí s panem Drachovským.
• Mgr. Petr Valeš – Podpoří návrhy výboru pro rozvoj PZ.
• Milan Dančišin – Podpoří návrhy výboru pro rozvoj PZ.
• Ing. Petr Král – Ano.
• Michal Turek – Podpoří návrhy výboru pro rozvoj PZ.
• Ing. Jiří Klíma – Podpoří návrhy výboru pro rozvoj PZ.
• Mgr. Michal Pánek – Vyzvihl politickou nestrannost a odbornost členů výboru pro rozvoj PZ a podpoří jejich návrhy.
• Miloš Šimek – Souhlasí s panem Valešem.

Já jsem vystoupil jako druhý a upozornil na situaci z Veselí nad Lužnicí, kde se zastupitelé snaží o preventivní změnu územního plánu, aby zamezili situaci, v jaké jsme dnes v Soběslavi. Jsem rád, že minimálně některým zastupitelům není osud průmyslové zóny lhostejný.

Na závěr jsem znovu vystoupil v bodě Různé jako poslední řečník. Upozornil jsem na to, že při vzniku nového výboru stále nemáme jednací řády výborů. Jeden ze čtyř současných si jednací řád přijal sám, zbylé tři jej nemají. Osadní výbory se příliš neschází, tedy minimálně ten nedvědický se nesešel (dle zveřejněných zápisů) téměř rok. Chlebovský se sice schází, jejich zápisy však byly nedávno zveřejněné se zpožděním osmi měsíců. A to se ani nejedná o zápisy, ale spíše o program jednání bez jakýchkoliv detailů k projednávaným bodům. Těšil jsem se na odpovědi především pana místostarosty Lintnera, pan starosta se ale rozhodl jednání bez odpovědi ukončit. Tak třeba příště…

Článek Developer se záměr průmyslové zóny zmenšit nechystá – Zastupitelstvo pohledem Miloše Bučinského se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Po prvním bodu, složení mého slibu zastupitele, který je povinný ze zákona, došlo na rozpočet a jeho výhled na příští roky. Rozpočet byl sestavován v době, kdy nebylo jasné, jaký bude propad příjmů a jestli nebude nutné více škrtat investice nebo výdaje města. Podle mě by už při prvním návrhu rozpočtu měli být přizváni všichni zastupitelé, kde bude vysvětlena výše jednotlivých položek a také podrobnější odůvodnění plánovaných akcí. V materiálech jsme dostali komentář dlouhý asi stránku a půl, např. ve Ždáře nad Sázavou je vysvětlení rozpočtu rozepsáno na 35 stránkách.

Po schválení majetkových převodů došlo na nástavbu Senior domu. Chápu, že nástavba je nejsnadnější řešení, ale ne jediné. Ať už je to modernější trend decentralizace péče nebo rozšíření terénní péče. Co mě nejvíc vadí, je bourání a stavba i s klienty v Senior domě. Přesunutí několika klientů do provizorních prostor to asi nezachrání.

Nejdelší bod byl, jako na posledních zasedáních, průmyslová zóna. Názory petičního výboru i rady města jsem znal, tam mě nic nepřekvapilo. Co bylo nečekané, že vedení města navrhlo zřízení výboru zastupitelstva pro průmyslovou zónu a až v průběhu jednání jsme si museli vyžádat podklady. Sice je dobře, že si volební strany můžou vybrat své zástupce, ale obávám se, že výbor vznikl, aby se snížil tlak na radní, kteří nechtěli udělat ve věci průmyslové zóny nějaké konkrétní a jasné rozhodnutí, což po nich chtěl petiční výbor. A také občané.

Článek První zastupitelstvo pohledem Jana Černého se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Odpověděl místostarosta, že možnost požadovat kompenzaci po projektantovi prověří. Překvapivá byla odpověď, jak nadpráce vznikly. Letos prý hodně pršelo, a tak se zjistilo, že se část dráhy může promáčet. Cože? Překvapivé zjištění v zátopovém území řeky. Připomíná mi to ten vtip, jak pán natírá chatu vodovkami a soused mu povídá: “Sousede, to vám ale déšť smyje.” On na to odpoví: “Ale sousede, kdo by hned myslel na nejhorší.” Odkaz na videozáznam.

Již po několikáté se na ZM probírala podle mého názoru nesmyslná stavba a tou je “Nástavba Senior-domu”. Piráti již po několikáté nesouhlasili s nástavbou, která se má provádět za plného chodu Senior-domu a navrhovali rozšíření Senior-domu na zelené louce. S názorem odborníků tentokrát vystoupil pan Král a poukázal na neudržitelnost současné péče o seniory a na nebezpečnost kumulace starých lidí na jedno místo. Odkaz na videozáznam.

Nakonec bylo rozhodnutí odloženo na prosincové zastupitelstvo. To je podle mého názoru rozumné, protože dnes nevíme, jaká bude politika kraje po krajských volbách.

Nejdelším a nejžhavějším bodem zasedání byla průmyslová zóna. Konečně se trochu diskutovalo, i když se pan starosta pokusil tento bod několikrát ukončit. Odkaz na videozáznam.

Několikráte také zasahoval do diskuse, aniž by si udělil slovo a omezoval ostatní v diskusi s poukázáním na jednací řád, který sám nedodržoval. Odkaz na videozáznam.

Jak to probíhalo, se raději podívejte sami. Pokud vám o Soběslav jde, tak to jistě zkouknete celé, i když je to tak dlouhé. V diskusi vystoupili členové petičního výboru i občané Soběslavi. Jejich názory stojí za to vyslechnout všechny. Pusťte si záznam zasedání zastupitelstva z následujícího odkazu a myslím si, že u toho vydržíte. To prostě musíte vidět, co se na tom zastupitelstvu všechno dělo a udělejte si prosím názor sami. Odkaz na videozáznam.

Co se týká průmyslové zóny, tak přestože na tomto jednání zastupitelstva došlo k průlomu a konečně někdo řekl, že nám stavba megaskladiště vadí, není zdaleka vyhráno. Na jednání bylo jasně vidět, že starosta lobuje za developera. Uvidíme tedy, jestli se bude rada města řídit názorem zastupitelstva. Předpokládám, že starosta bude hledat alternativní výklady k tomu, na čem se zastupitelstvo usneslo. V tomto ohledu ho, myslím, už dobře znám. Utvrzuje mě v tom i článek v poslední Hlásce, který je jasným PR developera. ODS jasně lobuje za developery a pokud se zeptáte někoho z ODS na průmyslovou zónu v Soběslavi (včetně jejich kandidáta na hejtmana), vyhne se odpovědi tím, že řekne, že nemá dost informací. 

V bodu různé bylo také několik zajímavých věcí. Řešili se například bratři Červenkovi. Odkaz na videozáznam.

A nákupy pro lidi postižené chorobou COVID-19. Odkaz na videozáznam.

Také jsme se dozvěděli, že se může stát, že na dotaz občana, položený přes formulář na webu města, nikdo neodpoví. Odkaz na videozáznam.

Celkově vzato, takto nějak bych si jednání ZM představoval. Nejsem pro zákulisní jednání a hlasování podle dopředu připraveného scénáře. Pouze by bylo vhodné, více profesionálně řídit diskusi a neargumentovat tím, že zastupitelstvo města není diskusním klubem Odkaz na videozáznam.

Článek Zastupitelstvo nesouhlasí s výstavbou logistického centra – Zastupitelstvo pohledem Martina Kákony se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Ve změně rozpočtu předseda finančního výboru Jiří Klíma upozornil, že je třeba opatrnosti a sledovat aktuální situace v dnešní nejisté době. Martina Kákonu zaujala dotace 700 tisíc Kč na pokrytí ztrát Spartaku Soběslav z důvodu COVID-19. Ten podle Michala Pánka má ztrátu ještě o 200 tisíc vyšší. Důvodem je výrazný pokles příjmů v prvním pololetí. Další pokles pak TJ Spartak očekává i ve druhé polovině roku, kdy dojde ke zrušení některých z plánovaných soustředění.

Bod různé začal nejdiskutovanějším soběslavským tématem posledních týdnů. Průmyslovou zónou, respektive předloženým záměrem JHC938. Nejprve předstoupil zástupce petičního výboru Pavel Plát. Pokusil se vysvětlit proč Soběslavští se záměrem nesouhlasí a starostovi předal petiční archy s 1800 podpisy. Jako první se k diskuzi přihlásil zastupitel Petr Král, který upozornil na to, že záměr nebyl veřejnosti odprezentován a městu i občanům chybí jakékoliv záruky. Vrátil se také do roku 2017 kdy město prodalo pozemky. Své vystoupení zakončil dotazem, jaké jsou možnosti města ovlivnit výstavbu něčeho, co nechce. Starosta argumentoval, že zárukou je to, že město bude součástí všech dalších kroků posuzování projektu. Kdo však četl závěr zjišťovacího řízení EIA Krajského úřadu, tomu došlo, že to není pravda. Pro ty kdo ho nečetli, je nutné konstatovat, že náš odbor výstavby a regionálního rozvoje poslal své připomínky téměř týden po ukončení připomínkového řízení, a tak na ně nemůže být brán ohled. Je tedy jasné, za koho městský úřad kope.

Dále se u mikrofonu střídali členové petičního výboru. Gabriela Pospíšilová vyzdvihla známá čísla z projektu. Petr Maté, obyvatel Chlebova, emotivně mluvil o Chlebovu a o tom, že osadní výbor nereprezentuje chlebovské občany. Za uplynulých 20 let tam nebyla postavena ani autobusová zastávka, kterou obyvatelé žádají. Jan Žid zase chtěl slyšet, jaké výhody město získá od investora. Vystoupili i zastupitelé, například František Dukát požadoval zvýšení investic do Chlebova. Veřejnosti se zastaly i zastupitelky Alena Krejčová a Ludmila Zbytovská. Atmosféra v sále byla vůči projektu tak napjatá, že zástupce investora (který odmítl naši nabídku odprezentovat svůj projekt přímo na zastupitelstvu) se zmohl jen na představení své osoby a dále raději mlčel. Opravdu profesionální přístup.

Jedním z dotazujících byl i bývalý zastupitel Pehe. Prvním dotazem byla otázka směřovaná spíše na radu města. Zda radní ví, kolik se vypěstuje obilí a brambor na zemědělské půdě, která bude muset ustoupit plánovaným halám a parkovištím. Jediný, kdo mu dokázal, odpovědět byl starosta, který podle svých zkušeností ze sběru brambor odhadl množství na “docela dost”. Správnou odpovědí je podle pana Peheho přibližně 600 tun brambor a 120 tun obilí ročně. Druhý z jeho dotazů směřoval na svoz kontejnerů z chatové oblasti. Od tajemníka Radka Brylla se údajně dozvěděl, že tam kontejnery umístěné nebudou, protože město nemá peníze. Lidé v této lokalitě však přesto za odpad platit musí. Pan Pehe upozornil, že chatařům tak nezbyde nic jiného než odpad odvážet domů či odhazovat do lesa. Dle tajemníka se však jedná o lži a kontejnery tam nemohou být proto, že do této lokality velké popelářské auto nezajede.

Na závěr bodu různé navrhl Jiří Klíma usnesení, kterým zastupitelstvo radě města ukládá jednat s petičním výborem a informovat na dalším zasedání zastupitelstva o průběhu a výsledcích jednání s petičním výborem a investorem průmyslové zóny. Jeho usnesení podpořili všichni zastupitelé vyjma starosty Jindřicha Bláhy a radního Petra Valeše, kteří se zdrželi.

Na samý závěr se starosta pochlubil zarámovaným oceněním, které získala Soběslav v soutěži Historické město roku. Kladných reakcí od přítomných občanů se však nedočkal.

Článek Zóna, zóna a zase zóna – zastupitelstvo pohledem Miloše Bučinského se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.

Hned v úvodu zasedání přišel od starosty města nečekaný návrh, aby byl z programu vypuštěn bod “Různé” s odůvodněním, že je nouzový stav. To jako vážně? Program jednání zastupitelstva byl zveřejněn na internetu i v Hlásce v původní podobě a pokud někteří občané přišli s konkrétním dotazem (které se obvykle řeší právě v tomto bodě), bylo by jim tímto obrazně řečeno, že sem vlastně vážili cestu naprosto zbytečně. Je sice pravda, že návštěvníci na tomto zasedání by se dali spočítat na prstech jedné ruky, to ale na věci nic moc nemění – koneckonců jejich připomínky nebo dotazy mohly směřovat právě k aktuální situaci. 

Martin Kákona s touto inovací očividně také nesouhlasí a dává protinávrh, aby program zůstal v původní podobě, jak byl zveřejněn. Následuje hlasování, kde je pro Martinův návrh pouze 6 zastupitelů (Kákona, Král, Matějů, Bučinský, Klíma a Dukát). No, ani mě to nepřekvapuje. Pokračuje se hlasováním o návrhu pana starosty, který podpoří nadpoloviční většina a bod “Různé” je tím tedy oficiálně vypuštěn z programu.

Na řadu přichází finanční záležitosti – nejdříve závěrečný účet města za loňský rok a poté první letošní změna rozpočtu města. U té se do diskuze přihlásí nejdříve předseda finančního výboru Jiří Klíma, který sdělí, že finanční výbor doporučuje tuto změnu ke schválení a zároveň doporučuje zřízení orgánu města, který by měl za úkol navrhnout opatření ke zmírnění ekonomických dopadů v souvislosti s opatřeními Vlády ČR. Dále se do diskuze opět přihlásí Martin Kákona, který se změnou rozpočtu souhlasí, ale apeluje na to, aby se do příští změny rozpočtu promítly očekávané dopady nouzového stavu a jeho důsledků a dále podpoří myšlenku vzniku poradního orgánu města. I mě se ten nápad líbí. Na takto komplexní problematiku by určitě byla vhodná speciální pracovní skupina (ideálně složená z odborníků), která by mohla komunikovat přímo např. s místními podnikateli. Starosta odpovídá, že příští rozpočtová změna již zmíněné vlivy bude reflektovat a že opatření na zmírnění ekonomických dopadů je na programu následujícího zasedání Rady města. Tak se necháme překvapit. Osobně tomu zřízení poradního orgánu ale moc nevěřím, spíš tipuju, že si to jako obvykle rozhodne samotná Rada.

Zbývající body jsou vesměs formální – kosmetické úpravy ve zřizovacích listinách a majetkové převody. A protože bod “Různé” se nekonal, zasedání skončilo po rekordních 30 minutách.

Článek Není čas ztrácet čas – ZASTUPITELSTVO POHLEDEM Ivety Matějů se nejdříve objevil na Piráti pro Soběslav.