Celé dětství včetně základní školy jsem strávil v Soběslavi, pak jsem se vyučil automechanikem a čekala mě dvouletá pakárna – vojna, kterou jsem strávil ve Kbelích u hasičů. V roce 1989 jsem se oženil a vrátil se do jižních Čech – do Veselí nad Lužnicí, později do Soběslavi. Pověstné rivalitě mezi městy se jenom chechtám. Ještě před revolucí jsem si udělal zkoušky na to, abych mohl pracovat jako DJ. Hudební produkce mě vlastně živí, a naštěstí i uživí, dodnes. Jezdím hrát nejen po celém kraji, ale vlastně po celé republice.V Soběslavi jsem zažil povodně, které se přímo dotkly mojí rodiny. Viděl jsem, že aktivita představitelů města byla během kritického stavu poměrně nízká. Politiku moc nesleduju a jsem proto docela spokojený člověk, ale když mě oslovili lidé ze sdružení nezávislých kandidátů pod vlajkou Pirátů, řekl jsem si proč ne. Piráti jsou mi ze všech stran  nejsympatičtější a možná je čas do toho šlápnout.