Všichni známe pohled na již desetiletí rozpadající se a vyhořelou Molíkovu vilu (nazývanou také Červinkova vila) naproti městské knihovně. Její neudržovaná zahrada připomíná spíše džungli. Většina Soběslaváků však nezná historii, kdy neschopnost se domluvit a možná i touha po majetku jiných lidí zapříčinila její současný stav.
“Náš rodinný dům nechal postavit můj praděda Vojtěch Červinka v roce 1914 na tehdejším okraji Soběslavi. Zahrada domu tenkrát sahala až k hlavní silnici, která ovšem v té době ještě neexistovala (byla postavena až v době druhé světové války jako obchvat města).
V 50. letech 20. století se mým předkům podařilo náš dům zachránit před zestátněním, avšak z důvodu bytové nouze dostali úředně přikázáno ubytovat v našem domě cizí nájemníky, kterých se zde vystřídalo několik. K částečnému zestátnění došlo až v 70. letech, kdy nám nejprve zabrali celou zadní zahradu, vykáceli asi 140 ovocných stromů a místo nich postavili současné sídliště v Družstevní ulici.