Právo na informace nám každému z nás zajišťuje Listina základních práv a svobod. Máme ale k dění kolem nás dostatek informací? Vědět, co se v Soběslavi děje, bylo pro mne jedním z důvodů, proč jsem se v minulých komunálních volbách ucházel o post zastupitele. O připravovaných projektech se mnohdy dozvídáme až v konečné fázi, kdy už nejde nic změnit. A podobně tomu je i u průmyslové zóny v Soběslavi. První zmínku o ní se dočteme v zápise z jednání zastupitelstva z dubna 2017, kdy město prodalo za tři miliony pár “bezvýznamných” pozemků na polích u Chlebova táborské firmě, která zde zvažovala výstavbu logistického centra. Příliš zájmu ale tento prodej nepřinesl a brzy se na vše zapomnělo. Čas uplynul jako voda a minulý rok v květnu nám jako blesk z čistého nebe přistál připravovaný záměr průmyslové zóny. Od té doby se na nás valí nepřeberné množství informací. Především od petičního výboru, jehož jsem členem.

Jednání nebo schůzka?

Od města se toho příliš nedozvídáme, a to i přesto, že v září minulého roku zastupitelstvo pověřilo radu města, aby zajistila zápisy ze všech jednání týkajících se průmyslové zóny a předávala je zastupitelům. To si například pan místostarosta Pavel Lintner vynaložil po svém, když začal tvrdit, že jednání z 21. října nebylo jednáním, ale schůzkou a proto nebylo třeba z něj udělat zápis ani o průběhu jednání informovat zastupitele. Na zastupitelstvu tímto skvělým lingvistickým výkladem šokoval nejen některé zastupitele, ale i přítomné v publiku. 

Od developera nemáme žádné informace

Od začátku vzniku petičního výboru jsme s Martinem Kákonou, druhým členem výboru za Piráty pro Soběslav, důsledně tlačili na to, abychom věděli, co se kolem průmyslové zóny chystá, a měli o dění dostatek informací. Vedení města se zjevně od samého začátku snaží o pravý opak. A developer? Jeho zástupce Milan Hulínský byl přítomen na dvou jednáních zastupitelstva. Seděl tiše v koutě a o jeho přítomnosti většina lidí ani neměla tušení. V září pak na své pozici skončil a jediné, co po něm zbylo, byl jednostranně, ale profesionálně napsaný článek v červencové Hlásce a web, na kterém se toho za uplynulý půlrok nic nezměnilo.

Jediné informace, které v tuto chvíli máme, jsou ze zápisů schůzek petičního výboru s vedením města nebo s developerem a z fám, které se šíří městem. V celém příběhu je stále mnoho neznámých. Většina lidí, které potkávám, se nejčastěji ptá: “Co tam vlastně bude?”. To se ale zřejmě ještě nějakou dobu nedozvíme. 

Mne ale v současné době nejvíce zajímá, co se ve městě ve věci průmyslové zóny děje a proto jsem se rozhodl o informace požádat dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Nedozvěděl jsem se toho mnoho, přesto jsou některá zjištění zajímavá:

1. Posudky a studie průmyslové zóny

Požádal jsem o soupis veškerých studií a odborných posudků. O tom, že si je město nechalo zpracovat, slýcháme už od léta. Hned 7. července se členové rady shodli na zhotovení čtyř posudků:

• Dopravního řešení
• Integrace zeleně do prostoru projektu.
• Likvidace dešťových vod z areálu vč. variantního řešení jejich odvedení
• Krajinného rázu řešící výšku a začlenění hal do terénu

Posledně zmíněná studie byla stejný den zadána k vypracování panu Romanu Bukáčkovi ze Žďáru nad Sázavou a studie stále není hotová, ačkoliv zápis z jednání mezi petičním výborem a radou města hovoří o jejím dokončení na začátku listopadu. Zbylé tři posudky do prosince 2020 ani nebyly zadány. Stejně tak i dopravní studie pro cyklostezku mezi Soběslaví a Chlebovem. Jedinou studií, která byla zpracována a dokončena je rešerše posuzující možnosti regulace výstavby v průmyslové zóně, která byla zpracována městskými úředníky, o jejíž kvalitách se dočtete na stránkách petičního výboru. 

2. Návrhy řešení průmyslové zóny

Ze zápisů petičního výboru víme o dalších verzích projektu průmyslové zóny. V uplynulých měsících byly vypracovány nejméně dvě pracovní verze průmyslové zóny. Viděl je ale někdo? Sami účastníci těchto jednání tvrdí, že projekt se od té doby nijak zásadně nezměnil ba spíše naopak, v některých parametrech dokonce narůstá. Projekt nám na zastupitelstvo přijedou představit zástupci společnosti Exprin. Chtěli jsme ho předem vidět, abychom se mohli připravit na případnou diskuzi. Bohužel jsem se dozvěděl, že pracovní verze průmyslové zóny jsou autorským právem společnosti Exprin a ani jako zastupitel nemám nárok k tomu, abych je viděl.

3. Odhadní ceny bývalých pozemků města

Na závěr se vrátím k nejvzdálenější historii průmyslové zóny do roku 2017, kdy se soběslavští zastupitelé rozhodli pro prodej pozemků táborské společnosti Dividend Plus. Tento prodej byl proveden na základě znaleckého posudku Ing. B. Fialy ze Soběslavi, který byl vypracován 26. ledna 2017. Ten pozemky ohodnotil jako ornou půdu mimo zastavěné území města nepřístupné pro automobilovou techniku bez možnosti napojení na inženýrské sítě s obvyklou cenou 220 kč/m2. Upozorňuje však na možný budoucí růst ceny, což se potvrdilo hned v zápětí, když pár měsíců po prodeji došlo ke změně územního plánu a tyto pozemky přestaly být ornou půdou a staly se plochou určenou pro výrobu. Geniální způsob jak zhodnotit majetek, nemyslíte?

Co bude dál?

Můžeme ale zpětně zastupitele vinit z nevýhodného prodeje? Byl posudek zpracován opravdu odborně? A měli tehdejší zastupitelé dostatek informací? To už posuďte sami. Za mne je již od začátku celý projekt plný tajemství a záhad a jsem napjatý, jakým směrem se bude ubírat dál. Dočkáme se zde logistického centra? Obřích výrobních areálů? Prázdných hal? Anebo nás čeká jiná zářivá budoucnost?