Od městských kamerových systémů lidé čekají zvýšení bezpečnosti, ale zároveň nechtějí přijít o svoje soukromí. Jenže to jsou dost protichůdné požadavky a těžko se dá splnit oboje. Jak to vlastně funguje v Soběslavi?
Soběslavský městský kamerový systém je v provozu od roku 2007, kdy byly instalovány první 4 kamery. V dnešní době je instalováno 13 kamer. Vzhledem ke stáří systému se jedná o analogové kamery, propojené bezdrátově na vyhrazených frekvencích. Bohužel bezdrátový přenos je náchylný na rušení a může docházet k výpadkům obrazu, vhodnější by byl přenos po optické síti, kterou Soběslav ale nevlastní. K dispozici jsou i 2 mobilní kamery, nasazované na konkrétní trestnou činost a k jejich umístění můžou dát podnět i občané města. Na kamerový systém dohlíží i dvě pracoviště, a to na dispečinku Městské policie a OO PČR Soběslav.
Díky ochotě vrchního strážníka pana Drse jsme mohli navštívit služebnu městské policie a nahlédnout „pod pokličku“. Vzhledem k tomu, že na služebně není dovoleno fotit, alespoň krátký popis. Na vcelku standartním kancelářském stole je umístěno několik menších monitorů s náhledy jednotlivých kamer. Vlevo telefony, na které se můžete dovolat při vytočení čísla městské policie a na spojení se strážníky MP. Vpravo je okénko pro komunikaci s občany.
„Mozkem“ celého kamerového systému není inteligentní software, jak se občas dočteme v novinkách z techniky nebo ve sci-fi filmech z nedaleké budoucnosti. V případě, že se nic zajímavého neděje, kamera prochází přednastavené trasy automaticky. Jinak kamery ovládá většinu dne dispečerka a na monitorech sleduje potencionálně „rizikové“ chování lidí pod kamerami. Pokud usoudí, že by bylo vhodné vidět detaily, ať už třeba registrační značku automobilu nebo detaily „podezřelé“ skupinky lidí, pomocí pákového ovladače otočí kamerou a přiblíží obraz na vybraný objekt. Pokud to situace vyžaduje, vyšle na místo hlídku MP.
A jak je to tedy s narušením Vašeho soukromí? Kromě obou dohledových pracovišť, kde je vidět obraz v reálném čase, je možno záznamy přehrát jen v budově Městské policie oprávněným pracovníkem. Kamery jsou nastaveny tak, aby bylo nahlížení „do oken“, co nejvíce omezeno. Navíc se zaznamenává, kdo kamery ovládá a zpětně je tento údaj možno dohledat.
Snižují kamery kriminalitu? Po zavedení kamerového systému v Soběslavi klesl počet krádeží aut o 80 %, i když otázkou je, jestli se pachatelé nepřesunuli do „bezpečnějších“ lokalit. Ani celorepublikové statistiky nevykazují výrazné snížení kriminality i přes nasazení kamerových systémů. Osobně vidím přínos v tom, že strážníci mohou častěji kontrolovat odlehlejší části města, protože velká část centra je pod dohledem dispečinku. Záznamy z kamer může využít i státní policie při řešení případů, které přesahují hranice Soběslavi, například dohledáním průjezdu automobilů přes E55.
A kolik nás to vlastně stojí? Ročně je třeba z rozpočtu vyhradit 30 tisíc Kč na pravidelnou údržbu a dále na opravy jednotlivých komponent. Pokud by se systém měl kompletně zdigitalizovat a pořídit nové HD kamery, stálo by to město několik milionů Kč, takže se bude obnovovat zřejmě postupně.
S vývojem techniky budou kamerové systémy stále dokonalejší, ať už jde o kvalitu obrazu nebo o inteligentní software, který například
dokáže v reálném čase kontrolovat procházející osoby podle tváře, auta podle registračních značek nebo dobu jejich stání na parkovacích místech. Až budoucnost ukáže, jak tyto nové možnosti využijeme.